Reklama

Reklama

S čerty nejsou žerty

  • Československo S čerty nejsou žerty (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Česká rozprávková komédia o jednom pekelnom omyle, dvoch kamarátoch a troch nepotrestaných hriešnikoch, nakrútená na motívy rozprávky Boženy Němcovej... S takou macochou by si nikto radšej nič nezačínal. A keď, tak jedine s pomocou čerta. Peter vďaka nej už nemá vôbec nič a tak sa radšej pobral kade ľahšie. Na ceste sa však nielen spriatelí s čertom, ktorý sa stane jeho najlepším priateľom, ale stihne zachrániť aj dcéry miestneho kniežaťa. Všetko zlé sa človeku raz vráti a s dobrom je to presne tak isto. Netreba hádam pripomínať, kde skončí macocha a kde Peter… (RTVS)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (1 461)

InJo 

všetky recenzie používateľa

Po právu česká (nejen) pohádková klasika, která postrádá snad všechny neduhy většiny děl tohoto žánru (kulisovost, otravné moralizování, nesympatické a nezajímavé postavy, tupé dialogy atd.). Herecké obsazení je samo o sobě lahůdkové, především Heřmánek a Nárožný jsou zde absolutně špičkoví. Dokonce i atmosféra, výprava, kostýmy, či hudba fungují na jedničku. O takovéhle kvalitě si v dnešní době může nechat zdát nejenom Zdeněk Troška, ale (bohužel) i téměř všichni ostatní tvůrci pohádek... 80 % ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Vybrat nejlepší českou pohádku 20. století není na první pohled tak snadné- Těch pohádkových klasik, které se stali součástí klasického vánočního programu je u nás mnoho a můžeme si tak vzpomenout na pohádky jako Pyšná princezna, Byl jednou jeden král..., Princezna se zlatou hvězdou nebo Tři oříšky pro Popelku. Tyhle pohádkové klasiky jsou ve 21. století jinak uznávané nejenom kvůli jejich vysoké kvalitě, ale také kvůli faktu, že tvorba kvalitních českých pohádek velmi razantně upadla (kdo by se mnou za nejlepší dosavadní českou pohádku 21. století označil první filmový Fimfárum?), což bohužel v posledních letech velmi výrazně ukazují pohádky Zdeňka Trošky nebo televizní pohádky jako Princezna a písař, Korunní princ nebo především Kouzelník Žito. A přece jen má každý ve finále tu svou nejoblíbenější lokální pohádku. A osobně mám skutečně nejradši S čerty nejsou žerty. S čerty nejsou žerty Hynka Bočana jsou vrcholnou ukázkou české pohádkové tvorby. Hynek Bočan se přitom nikdy nestal takovým klasickým pohádkovým jménem jako Bořivoj Zeman nebo Václav Vorlíček a přesto skutečně dal světu českou pohádku dost možná nejlepší. Na motivy pohádky Boženy Němcové Čertův švagr vznikla filmová klasika, která už z každoročních vánočních televizních programů jen tak nezmizí a nadále zůstane vrcholovou ukázkou toho jak udělat tu nejlepší možnou pohádku. Výborná pohádka se pozná jednoduše i tak, že více než 30 let po premiéře filmu neztratí ani kousek ze své vrcholné elegance. Takové pohádky O medvědu Ondřejovi nebo Jak se Franta naučil bát režiséra Jaroslava Machy třeba dodnes neurazí, zub času je na nich ale poznat a tyhle pohádky působí spíše jako milé nakouknutí na to jakým vývojem si tvorba pohádek u nás prošla. Jenomže právě S čerty nejsou žerty i po letech působí neskutečně svěžím dojmem, což dokazuje i fakt, že si je tato pohádka schopná najít nové fanoušky nadále i u nových generací. Velmi skvěle S čerty nejsou žerty fungují i proto, že je scénář skutečně pohádkou pro celou rodinu. Nepůsobí ani trochu infantilně, v některých ohledech jsou dokonce S čerty nejsou žerty výrazně dospělejší a někdy i temnější než většina pohádkové konkurence a především tato pohádka netrpí neustálým nesmyslným pitvořením a překombinovaným příběhem, který dohromady nedává smysl. Hynek Bočan společně s Jiřím Justem naopak vytvořili dramaturgicky dokonalou pohádku, která má zároveň dobře napsané postavy, povedené a později i ikonické hlášky a především skutečně dějový spád. Petr Máchal je naprosto fantastický protagonista a Vladimír Dlouhý zde ve své nejslavnější roli vytěžil krom hereckého talentu i své neskutečné charisma. Ondřej Vetchý se též svou roli legendárního Janka zapsal do historie a S čerty nejsou žerty jsou vlastně počátkem, kdy se stal Ondřej Vetchý víceméně ikonickou komediální tváří (a později musel dokázat, že mu nedělá problém i vážná tvář). Karel Heřmánek je jako Lucifer naprosto fantastický a dodnes jde o jedno z nejlepších ztvárnění vládce pekla všech dob. Především má ale tato pohádka své štěstí i v tom, že má výborně zahrané záporáky a trio Jaroslava Kretschmerová, Viktor Preiss a Petr Nárožný se stalo ideálním příkladem toho jak pracovat s pohádkovými záporáky. A pak je tu ještě legendární Josef Kemr, super Jana Dítětová, ideálně obsazená Dana Bartůňková a neskutečně sympatická Monika Stará ve své jediné roli. Tahle pohádka skutečně hodně funguje i právě díky parádním hereckým výkonům, těch kvalitních stránek má ale bezpochyby víc- Vybrali se ideální lokace, parádní kostýmy, Jaroslav Uhlíř dal dohromady parádní soundtrack, který se stal nejen ikonickým, ale jeho úvodní skladbu si dost pravděpodobně budete pobrukovat. Především jsou ale S čerty nejsou žerty geniální v tom jak jde o skvělou kombinaci klasických pohádkových motivů (ideální je poučení, které je na cestě k ní protkané pár těmi kolizemi), neskutečně fungujících humorných odboček a zároveň se dokáže vyjádřit i k věcem jako je korupce, mladická nerozvážnost či placení za své činy. Tahle pohádka je i díky tomu dospělejší než většina a přitom nemoralizuje a nepoučuje diváka na sílu. I proto je dost možná působivější než většina, přesto se ale musí uznat, že jsou S čerty nejsou žerty bezpochybnou filmařskou klasikou z mnoha důvodů. Tatínek by mi možná vyhlásil válku a proto skutečně musím S čerty nejsou žerty prohlásit za nejlepší českou pohádku všech dob. Stejně jako peklo se nikdy nemýlím a budu tohle za klenot naší pohádkové tvorby pravděpodobně brát ještě hodně dlouho. Existuje snad někdo, kdo by tuhle pohádku nemiloval? Je to rebel! () (menej) (viac)

Reklama

genetique 

všetky recenzie používateľa

Ďalšie spestrenie vianočných sviatkov, cez ktoré sa to rozprávkami len tak hemží a je veľmi ťažko vybrať tú správnu. Táto sa však konkurencie báť nemusí. Ale pár chybičiek krásy, ktoré bránia naj hodnoteniu odo mňa sa určite nájde. Tou prvou je vždy mne nesympatická Kretschmerová, ďalej niektoré nevyrovnané scény a úvod, málo priestoru pre Heřmánka a pekelné pekelno. 80%. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Krásná pohádka o statečném chlapci, vykutáleném mladém čertovi, dvou krásných princeznách, marnivém knížeti, protřelému správci a vydařených obyvatelích pekelného království. Velký podíl na úsěchu mají také písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, a neodolatelné herecké obsazení v čele s Vladimírem Dlouhým, Ondřejem Vetchým, Petrem Nárožným a Karlem Heřmánkem. Jedna z našich nejhežčích pohádek. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Často se žehrává na to, že obraz společnosti, nabízený lidovými pohádkami z doby prvních sběrů - tj. zhruba první poloviny předminulého století - , je nadsazený: útlak, byl-li jaký, se dal snést, vrchnost, nešlo-li o zvrhlíky, byla víceméně lidumilná a společnost jako celek, až na politováníhodné nečetné výstřelky, vlastně - zvláště ve srovnání se současností - idylicky vyvážená. Nejidyličtější a nejnešťastnější česká spisovatelka Božena Němcová nejen zde prokazuje opak. Zoufalství a beznaděj, v níž žil "dělný lid robotný", poddaní, byly často nezměrné a jejich přežívání víc než než nesnadné. Zpochybňovalo se tím všechno, co se do nevzdělaných lidových vrstev horem pádem cpalo (v Němcové najdeme tento rys asi nejvýrazněji v DIVÉ BÁŘE), zpochybněn byl nejednou sám všemocný Bůh, který tomu všemu měl přihlížet z výsosti nebes, kde údajně strměl jeho pomyslný trůn. Čert, ďábel a peklo, splývající v tomto vnímání s přirozeným strachem z neodvratné smrti, chápané jako jediná doložitelná spravedlnost, se za těchto okolností měnili ve svůj opak: ve své druhu boží pomocníky (koneckonců se beztak jednalo také o anděly, byť padlé, tj. čest a mravnost před tváří boží ztrativší). Z tohoto myšlenkového pozadí o to více oceníme jak čerstvost předlohy Němcové, tak nenásilné aktualizace (zpodobení pekla ve filmu ne náhodou připomíná základní znaky pozdní normalizace) neméně pozoruhodného filmového zpracování. Dva nadějní, tehdy začínající herci Ondřej Vetchý a Vladimír Dlouhý tu dostali - a beze zbytku také využili - mimořádně cenné příležitosti. Česká klasická filmová pohádka a její škola tu dosahují jednoho ze svých výsostných vrcholů. Tvůrcům filmu (spoluautorem scénáře je divadelní historik a kabaretiér Jiří Just známý i svou polistopadovou ekologickou publicistikou) se dařilo a daří k vytržení opakovaně přivádět již druhou a třetí diváckou generaci. Myslím, že není pochyb o tom, že generace nikoliv první a nikoliv poslední. ()

Galéria (21)

Zaujímavosti (55)

  • Každý den po natáčení ve mlýně, kde vládla macecha Dora v podání Jaroslavy Kretschmerové, bylo pěkně veselo. „Bydleli jsme na statku, kde se natáčel mlýn, a každý večer tam byl oheň, pekla se masíčka a staří herci říkali historky. Nás akorát štáb předčasně zaháněl se slovy: ‚Princezny, po desátý spát. Ať nemáte pod očima pytle.‘ Ale je jasný, že když nás zahnali, že jsme se druhou stranou vrátili. Ráno jsme si pak kapali kapky do očí,“ prozradila představitelka princezny Angelíny Dana Bartůňková. (alonsanfan)
  • Ve filmu lze najít mnoho podobností se snímkem Fanfán Tulipán (1952). Povědomá může být většina šermířských soubojů, scéna na střeše, vousatý kaprál, scéna na komíně nebo láska až na druhý pohled. Dokonce i vyvolená hlavního hrdiny má stejné jméno Adélka (Monika Pelcová). (Tommassi3)
  • Mlýn, ve kterém bydlel Petr Máchal (Vladimír Dlouhý) najdeme v obci Střehom nedaleko města Sobotka a pochází ze začátku 16. století. Výcvik vojáků se natáčel na statku v pražských Jinonicích. Schody, které vedly do pekla a některé další záběry, se natáčely na skalním hradě Sloup. Místo, kde si kaprál (Petr Nárožný) zlomil šavli, najdeme u zříceniny hradu Rotštejn v Klokočských skalách u Turnova. Princezna Adélka (Monika Pelcová) zpívala Petrovi u okna žaláře na hradě Kost, kde se filmovaly i scény z hradní kuchyně. (Stocki)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Jan Skopeček

Zemřel herec Jan Skopeček

27.07.2020

Ve věku 94 let zemřel herec a dramatik Jan Skopeček. Skopeček, jenž měl na kontě přes 150 filmových i televizních rolí, patřil rovněž mezi zakladatele Divadla pod Palmovkou. Mezi jeho nejznámější… (viac)

Reklama

Reklama