Farářův konec
The End of a Priest
Réžia:
Evald SchormKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jan KlusákHrajú:
Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jana Brejchová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Jaroslav Satoranský, Vladimír Valenta, Helena Růžičková, Josefa Pechlátová (viac)Obsahy(1)
Půvabný príbeh kostolníka, ktorému sa zhodou okolností naskytne príležitosť vydávať sa v zapadnutej horskej dedinke za farára a ktorý so zaujatím a vzácnym pochopením pre ľudské slabosti prijatú úlohu plní k všeobecnej spokojnosti obce, dychtiacej po duchovnej úteche. Nepravý kňaz vdychuje akoby nový život farbistým figúrkam dedinčanov, rozžiaruje groteskný obrázok dedinskej idyly, prenikavý v charakterizácii a typizácii aktérov. V rušnom závere plnom intríg a situačných zvratov podlieha obkľúčeniu, ktoré sa okolo neho zovrie... Film o tolerancii ako podmienke plnej, neskreslenej, neokliešťovanej ľudskej sebarealizácie a šťastia na tomto svete, o viere v poctivosť, slušnosť, spravodlivosť a lásku ako hodnoty, ktoré sú na dne všetkého, čo má mať zmysel, je závažnou úvahou o povahe a podstate mýtu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (109)
Humor založený na protikladu modlářství a amatérského vědeckého ateismu už pro mě bohužel trochu vyčpěl, pár více či méně skrytých biblických narážek z toho velké umění neudělá. Třetí hvězdička je tak víceméně z úcty k Libíčkovi. ()
Film není špatný, ale i tak mu něco chybí. Bohužel humor ze začátku filmu se pomalu vytrácí, ale naštěstí se neztratí úplně. Moc se mi zde líbí oba hlavní herci V. Brodský a J. Libíček ()
Tak konečně se mi dostal do Filmotéky. Reference na film sem slyšel převážně skvělé, ačkoliv vTV málo hraný. Musím se přiznat že sem čekal více, zdálo se mi to trošku uvalené, zvlášť ti farníci byli nějací divní, ze začátku jakoby děj chitil dobrý spád, ale pak to věčné dohadování a boj s panem učitelem Libíčkem mi přišel už nudný. Nevím ,ale chybí tomu asi punc originality jako např ve Světácích. Nicméně na film se dá dívat, a příznivci filmů z 60. let si jej jistě oblíbí. 58% ()
Nemůžu si pomoct, ale našel jsem v tom skrytou propagaci křesťanství. Co je křesťanství, o tom vypovídají světové dějiny - dobývání Ameriky Kolumbem, inkvizice, rekatolizace, klerofašistické režimy /Franko, slovenský štát, Nečasova vláda- církevní restituce.../ Takže propagace "Slova" není nic pro mě. Křesťanství a humanismus se mají k sobě jako oheň a voda. Udělat z lidí otroky to se podařilo křesťanské manipulaci na výbornou. Není tento film taky pouhá skrytá křesťanská manipulace ? ()
No černoch na konci coby farář to opravdu zazdil. Jinak ode mne to má plusové hodnoty za babku v posteli a sem tam dobrou scénu. Jinak mne to zas tak nějak moc „nechytilo“. Pan Brodský skvělý, ale filmaři to pokazili několika zbytečnostmi. ()
Půvabný film s atmosférou, ukazující náboženské vnímání venkova v minulosti. Jednoduché, formální. Prostředí, dbající na tradice a dobrou pověst, prostředí deformované působením náboženský představitelů (Martin Růžek v roli biskupa, která není velká ale hraje ji působivě) i osvětových ateistů (Jan Libíček, který je postavou tragickou i přes svoji komičnost). Do tohoto prostředí vstupuje lehce groteskní postava kostelníka, který je zaměněn za kněze - a který vnáší do tohoto prostředí lidskost a toleranci. U těchto postav jsem vnímal, že i když jsou pojímaný s nadhledem, zůstává v nich jakési přirozené jádro. To se nedá říct o představitelích STB, kteří působí jako karikatura - nejsou zde těmi, kdo by vzbuzoval strach ale naopak, jsou k smíchu. A za mne bonus - Josefa Pechlátová, pro mne vyzněla jako "babka Tutovka" - pamatujete? ()
Režiser bura myty českeho vidieka,nikoho neodsudzuje,no zdôraznuje karikaturne rysy.V štylizovanom mikrosvete su ludia povahou dobri i zli,ale predovšetkym slabi,vytvoria si svôj ideal,ale falošny a lahko ho nechavaju padnut. ()
Povedena taskarice. Teda az na Brejchovou, ta mi neskutecne lezla na nervy a je zodpovedna za ztratu hvezdy. ()
Líbilo se mi to rámování frašky světskými komedianty a jejich podáním "13 černejch loupežníků", Farářův konec je velmi slušná satira nejen poválečného života na vesnici (rozhodně v úplně jiné úrovni než Slunce, seno..), některé polemiky Brodský vs. Libíček tesat do kamene. Jenže celkově je to nekompromisní mišmaš jinotajů a skrytých alegorií, který usledovat není vůbec snadné. Vlastně je to docela fuška - vyžaduje to vnímavého, přemýšlivého, řekl bych až aktivního diváka. A to je dost originální a odvážný koncept na komedii, která by měla také bavit, bohužel ale toho chce prostě obsáhnout příliš. Možná jsem byl zrovna unavený, v nevhodné náladě, nebo jen nestíhal - každopádně jsem si tuhle člověčinku moc neužil, a zdá se mi, že se ten film nad svoje postavy obyčejných lidí zbytečně povyšuje, a dívá se na člověka až příliš depresivně černě. ()
Pravda, dnes to platí víc než kdy jindy, že ne vždy vzdělání znamená i moudrost. Hlavní hrdina nemá škol, za to však vychází ze svých životních zkušeností, předvídavosti a instinktu. A též zapojuje selský rozum. Lidem se to líbí, tím spíš, že mu náhoda přeje a zázraky se opravdu dějí, ale církev je z toho nadšená méně. Venkovští obyvatelé jsou tu představeni jako ti důvěřiví, Jan Libíček zase ztvárňuje politickou moc, která se nebojí falše a úlisného podlézání ve snaze držet si moc, ale též mít dostatečný vliv. Zvláštní je, že tahle kritika/satira byla představena roku 68 a ani po více než padesáti letech v politice neplatí nic jiného. Přitom tahle satira mířila na minulý režim a revoluce už dávno proběhla. ()
"Takhle bude jednou vypadat celý náš život, bude to takové krásné velké posvícení!" Kostolník Brodský je v rámci omšového roleplayingu považovaný za skutočného farára, zapáči sa mu to a vyberie sa v tejto aktivite pokračovať do malej dediny, kde sa snaží pozdvihnúť ducha miestnych obyvateľov. Tým ale lezie do kapusty dovtedajšej morálnej kapacite, snaživému ateistickému učiteľovi Libíčkovi, ktorý s ním často a rád vedie učené dišputácie, odhaľujúc podobnosť cieľov napriek rozdielnemu ideologickému základu. "Vždyť vy ležíte celá ta léta, ani jste nemohla zhřešit!" Zaujímavá zmeska filozofického podobenstva a komédie zo zaujímavej uvoľnenej doby, na scéne vidíme rôznorodé kostýmy od ľudových krojov, cez vojenské uniformy ešte niekde z rakúsko-uhorských časov až po sokolské rovnošaty, takisto policajné zložky zjavom kolíšu od fúzatých prvorepublikových inšpektorov v buřinkách po eštébácke kožené kabáty. A celé je to rámované jarmočnou piesňou. Herecky nie je čo vytýkať, príbehu takisto, všetky narážky a metafory som síce asi nepostrehol, ale rád si ho zase niekedy zopakujem. Štyri posledné pomazania. "Není to předčasné, pouštět elementy?" "O to dřív je zase zajistíme!" ()
Takovou odvázanost bych u Schorma nikdy nehledal. Problematika vztahů partaje a církve je podobná jako u Dona Camilla s Fernandelem, ale Farářův konec není tak gagovitý - spíš smutně úsměvný, a tím i bližší české duši. ()
Souboj dvou ideologií - náboženství a komunismu. Pro obě je obyčejný člověk pouhým, leč jak říká kantor - nejdůležitějším pěšákem. Obě se střetnou až v brilantní závěrečné scéně, kdy si každá vykládá smrt hlavního protagonisty po svém a každá mlčí o své vině na jeho tragické smrti. ()
Tohle je už česká filmová klasika , 5 * a 83 % . ()
Proste Ne!.... chujovina... 5%ny film. ()
Sice je to s podivem, ale tenhle snímek jsem právě dokoukal ve své soukromé premiéře. Jedná se o příběh tak silně prošpikovaný odvážnými narážkami a metaforami, že bych si jeho životnost dovolil bez přehánění označit jako jepičí. Brodský je zde velmi sympatický, Libíček standardně výborný, Brejchová sexy a neherci ulítlí a komičtí tak, jak jsme na ně zvyklí třeba z 60-kových pecek režiséra Formana. Dílko se bohužel vyznačuje takovou prazvláštní nesourodostí, že jej ohodnotím pouze lepším průměrem. ()
Aneb krásy českého venkova. ()
To sa iba mne zda, ze Slunce, seno vykradlo a sprznilo postavy a myslienky prave z tohto filmu? ()
Geniální ()
Osudový rok a čb narvané dobovou hereckou špičkou. Závěr: doporučuji. ()