David Attenborough: Život na naší planetě

Vedle jiných angažovaných poslání k záležitostem environmentu toto nijak zvlášť nevyniká plochou věnovanou uhrančivým záběrům (natož po Our Planet/2017) ani rozsahem argumentace nebo objemem dat. Místo toho celkem lakonicky sumíruje proporce, v nichž se lidstvo sotva zvladatelným tempem rozpíná na úkor ostatních forem života, jím vnímaných převážně jako příslušenství. A to jsou právě výhody, protože Attenborough se svým sametovým hlasem a klidným popisem vývoje antropocénu, jehož je jako málokdo povolaným svědkem, spíše dodá autority těmto varovným pozorováním environmentálně deskriptivních disciplín než nějaká libová hvězda a hvězdička, která propadla bludu, že je „osobnost“ a že my ostatní nemáme lepší starosti, než si dělat z blbců osobnosti a vyznávat je jako polobohy. Tito antireklamní ubožáci jen popuzují už tak otrávené konzumenty dnešního čím dál nekvalitnějšího zboží, aby čadili ještě víc. Jen kdyby měli z čeho, protože aby někdo s čistým měsíčním příjmem nad 2 000 eur vysvětloval Čechům, z nichž si polovina, vydělávající pod úrovní tzv. důstojné mzdy, a z té poloviny většina rozhodně nijak nevyskakuje, že se mají zajímat o klima a promítat to do svých každodenních úvah nad spotřebním chováním, to už chce opravdu mozek vypatlaného příživníka. Nevadí mi, stane-li se, hlavně v nerozvinutých ekonomikách, kde s přirozeně vyšší mírou negramotnosti koreluje mnohem vyšší význam nezasvěcených autorit, takže i neodborník, má-li charisma a jistou profesní pověst, může pomoci kauze, takový DiCaprio tváří nějaké akutní otázky. Já osobně ho vnímám jako herce, někde se mi líbí, někde ne, mám ho zadarmo, protože z uloz.to, působí sympaticky a chtěl bych radši vypadat jako on než jako – já. Ale vnímám také, že chudý Ind, tedy někdo ještě chudší a negramotnější než Čech, bude k tomuto árijskému krasavci vzhlížet a možná raději zůstane u těch kravských hoven, než aby kopal do země. Myslím to vážně, ne ironicky, i když jsem to vyjádřil na hraně ironie, aby bylo jasné, jak i tady je to nejisté. A opravdu si myslím, že DiCaprio tu dělá dobrou práci. S Attenboroughem musím souhlasit i tehdy, když hovoří o pravděpodobně nejúčinnějším nástroji dekarbonizace i všech dalších ekologicky příznivých trendů a doporučuje bohatnout, v souladu s efektem snižující se reprodukce blahobytných společností: pozvedne-li se populace civilizačně, stává se individualističtější a zároveň sociálně zodpovědnější a opatrnější, jednoduše zdrženlivější k zakládání potomstva. To sice jednoznačně nevyváží rozdílový rozsah stopy, daný pozvednutou spotřebou, ale už se objevují způsoby, jak rostoucí spotřební nároky jednotlivců korigovat na straně odpadu. A nezbývá, než v tyto technologie doufat. To je také moje soukromé stanovisko, protože v neshodě s panem Attenboroughem považuji rakovinu antropocénu za benigní jen ve vztahu k planetě, která je k problému znečištění člověkem, na rozdíl od člověka samotného, naprosto indiferentní. Musím se přiznat, že ekonomicky nezávislým nebo i jen nadprůměrně živeným apoštolům čistší spotřeby moc nevěřím, protože sami neprocházejí testem toho, k čemu povzbuzují chudší. A všiml jsem si nejen, že pocit viny je docela akceptovatelný, je-li odměnou za něj třeba i jen efemérní pocit štěstí a nasycení touhy (o čemž svědčí velmi rozšířená průpovídka „jdu si zahřešit“, oznamující zdraví škodlivé aktivity), ale i že pocit viny sám představuje slušnou porci štěstí. (11.12.2020) (menej) (viac)

Jediná skutečná krize je krize ekologická. Ztráta biodiverzity na úrovni celých ekosystémů. ___ Když pominu ojedinělé přírodní katastrofy, tak je primárně generována antropocentricky a to "rozvojem", chudobou, přelidněním, nevzdělaností, egoismem ve jménu mamonu a moci. ___ To přispívá k odlesňování, znehodnocování půdy, extinci druhů, aciditě oceánů, znečištění, změně klimatu, invazivitě nepůvodních druhů, nadměrnému rybolovu, lovu, chovu, intenzivní monokulturizaci, atd. ___ Kdo je tady vlastně "covid"? ___ Současná epidemie je oproti tomu banalitou. Proč se ji nedaří zvládnout, protože opravdu jen máloco, a to platí dvojnásob pro přírodu, lze řešit/řídit shora. Ta na personální výměny nebo politické proklamace neslyší. Úřednickými pákami se nezmění fyzikální, ani chemické zákony. Ani centrální řízení ekonomiky nefungovalo. Jak chcete řešit celé soubory habitatů/biotopů. Nelze, poněvadž příroda je komplexní systém a ten se skrze silné a slabé emergence řídí/organizuje sama - autopoiéze. Její síla je proto v rozmanitosti. ___ Cesta vede odzdola přes osvětu/uvědomění, uskromnění/pokles poptávky zbytného, výrazným navýšení chráněných území, změnou jídelníčku. Přelidnění, politické systémy, chudoba/distribuce bohatství jsou problémy ještě složitější a pomalejší, proto se obávám, že velká část Asie, Jižní Ameriky a Afriky, tedy i míst s nejvyšší biodiverzitou na světě, bude nenávratně, během několika dekád, ztracena. ___ Současný způsob života je jako život na dluh, který jako civilizace navyšujeme s aktivním vědomím, že účet nevyrovnáme. Vzniklý účetní rozdíl platí příroda, které jsme součástí, byť ti, zejména z vyšších urbanizovaných celků, mají i o svém (např. středoevropském) dvorečku jen zkreslené představy. ___ Je smutné, že největší mozky světa, nejsou verbováni do tohoto boje, ale svou životní energii vynakládají např. ve finančnictví. ___ Ohrožené skupiny lidí mívají svého ochránce a obhájce. Příroda má z řad lidstva mezinárodní/národní/místní organizace, které však stojí ve stínu svých mocnějších hlavně ekonomických bratří. Málokterá však dosahuje věhlasu jediného člověka, jejího "ombudsmana" sira Davida Attenborougha, jenž zasvětil celý život poznání, které se snažil zprostředkovat nejen v mnohých unikátních dokumentech všemu lidstvu. Ten poslední, který točil ve svých 93 letech nese název A life on our planet a s jeho tématikou a důsledky by se měl seznámit každý již na ZŠ. Naivně bych si představoval vyčlenit v rámcovém vzdělávacím plánu v 9. třídě alespoň měsíc. Není důležitějšího tématu. ____ Předmluvu k dystopii, v niž lidstvo hraje hlavní roli, si režíruje samo. Proem je již dávno napsán. Od průmyslové revoluce píše kapitolu s názvem genocida pozemského života. Děj i přes vzrůstající úsilí akceleruje a graduje. V poslední kapitole je prozatím jen tužkou napsána noticka - svědomí. ____ Naděje zde je ale je. Není ale moc času. Je nezbytné si seřadit jako civilizace priority. Přestat věřit hoaxům a trolům. Už se nepodaří vrátit vše zdaleka zpátky, ale mohli bychom se dostat někam do druhé poloviny minulého století, ve kterém divočina zaujímala pod 1/2 povrchu země, tedy až k 50% zničenému, nyní jsme na 2/3. Jde o to nalézt udržitelný balanc. Nerůst na úkor přírody, ale být v již zabraném a neobnovitelném území efektivnější. V opačném případě lidstvo a planetu čeká do 3 až 4 generací konec (vnuci, resp. pravnuci dnes narozených dětí ... je to generace, která může poznat globální utrpení větší, než jaká byla např. 2. světová válka) a tím nemyslím to, že když se nic neudělá, tak za 20-30let bude z Amazonského pralesa torzo/savana a změní se výrazně koloběh vody, nebo že 2 miliardy lidí budou kvůli tomu nuceni migrovat. Ta krize, o které jsem psal na začátku, přijde až poté. Jestli někomu dnes přijde, že roušky berou svobodu, tak ať si ve své hypersenzitivitě vyprojektujte do budoucnosti aspoň ten střípek, který jsem zde popsal. ____ 21. století nemusí být nakonec pesimistické. Požár lze uhasit a zachránit až polovinu hořícího domu. Je to naštěstí ta část s chladičkou, která však neukrývá moc živočišných produktů, ale bude, kde spát a jíst. Roh hojnosti ale vzaly plameny. Naděje umírá poslední. Pandora naštěstí byla dostatečně rychlá a víko zavřela. (19.10.2020) (menej) (viac)