Dědictví

Po D. A. další poctivá výpověď zvlášť pro neobeznámené. / V úvodu projde dokument Chauvetovou jeskyní k malbám, které před 30 tisíci lety vytvořili primitivní lidé, primitivní, protože ještě nepojmenovali každou jednotlivinu světa a neobjevili diamantový důl jeho vlastností, protože vychytrale nelisovali krev z reality (druhého, Země) čistě pro libost z důležitosti, moci a nadbytku, protože se mentálně nevydělili ze skutečnosti a neudělali z ní předmět užitný toliko k identitárnímu utvrzení sebedůležitosti, moci a nadbytku, protože se jednotlivě nebo kolektivně neprohlašovali za místodržitele či rovnou vlastníky pravdy, a proto se vzájemně neproklínali do bezmezné spleti posudkářství a názorovectví (kdo z nás se dlouze trmácí pro Názor k Obzoru?), a tím do hořkého proudu konfliktu a oddělení, primitivní, protože by nerozuměli větě: homo sapiens zejména globalizovaného typu, poté co exkomunikoval z biodiverzity jiné druhy, míří z vlastní vůle k témuž? Co v malbách v Chauvetově jeskyni zahlédneme? Nebo si s nimi zas uděláme selfíčko? / Nic proti, selfie je jen symbolická zkratka pro špičku tajícího ledovce. (16.01.2023)

Jako vždy - bohužel tyhle dokumenty tvoří a sleduje omezená hrstka lidí, která to jakožto jediná vlastně nemá zapotřebí. Ti, co by se zamyšlení nad svým stylem života a přístupu k odpovědnosti za sebe a okolí měli věnovat nejvíce, podobné záležitost přejdou mávnutím ruky a přepnou raději na tupou telenovelu s opálenou skupinkou celebrit v plavkách nebo blockbusterový CGI akčňák plný superhrdinů, co nás z těch sraček snad jednoho dne dostanou :) Utěšuje mě jen vidina toho, že nejhorším scénářem je vyhynutí lidstva a zbytek se z toho bez nás snad časem oklepe. Bohužel to s námi odnáší a odnese velká část fauny a flory, což je na tom všem dost nefér. (08.01.2023)

Další z dokumentů věhlasného francouzského dokumentaristy. Dechberoucí, ale i smutné záběry z různých koutů naší planety ze vzduchu. Doplněno o věcný komentář. Scénář se zajímavě odvíjí, v podstatě kopíruje vývoj lidstva a jeho dopad na planetu. Takže ze začátku je to o přírodě, pak začátky lidské činnosti a konec graduje dneškem až nelibou budoucností. Za mne by dokument podobného ražení měly vidět širší masy lidí. (08.01.2023)

Úvod: Nedávno mi při jedné z našich obvyklých diskusí řekl hajný z Herálce: ... možná je to tím, že se nám stýská po komunistické chudobě. Odbyli jsme to žertem, ale později jsem dospěl k tomu, že tato "chudoba" byla právě tím, co mně na minulém režimu vadilo nejméně, zatímco dnes mi toho vadí podstatně víc. "Odkaz, naše dědictví" je (zatím) posledním filmem Yanna Arthuse-Bertranda, nadto vysílaným českou televizí v neděli odpoledne, přesněji po obědě, kdy na většině českého území mžilo či pršelo (8. 1. 2023). Na rozdíl od běžné očekávané recenze znevažme celý film (sám ho považuji za celkem zbytečný), krásné barevné obrazy čisté i špinavé přírody zabírané většinou z ptačí perspektivy, a věnujme se "závěrům a doporučením", které byly podány autorem ve třech formách: obrazové, mluvené (jím samým) a textové. Autor nám (vážně a správně!) radí (a dokumentuje to otřesnými fakty), co bychom měli dělat, abychom snížili (zmenšili) svoji uhlíkovou stopu na zemi.   Karty už byly rozdány, hra byla nadějná, trumfy však byly vyneseny příliš brzy; teď už zbývá jen vynést poslední kartu, a protože je poslední, víme, jaká karta to je i co je na ní napsáno: všechny říše kvetly a zvadly, tato je ovšem globální. Autor se dostává po pózy Dona Quijota, ale na rozdíl od něj nebojuje za své ideály svým vlastním příkladem, netasí svůj meč proti větrným mlýnům, jde na to oklikou. Neřekne nám ani, kolik galonů nafty stál tento poslední z jeho velkofilmů (2021), ani jak sám "prolitou" naftu zadržuje. Pokud má ještě někdo chuť a sílu bojovat proti vinným měchům této společnosti, musí na způsob odporu/léčby přijít sám. A určitě nebude sám! První podmínka zániku světa je splněna - svět je globalizován (parametr "luxus privilegované a vyselektované  části obyvatel" není v tomto ohledu podstatný). A zneobydlnění velkých územních rozloh je na cestě. Ale to ještě není konec... Skutečný závěr: Přečetl a vyslechl jsem pozorně doporučení a zjistil, že dodržuji nejen uvedená, ale mnohá další, která považuji za stejně závažná. A nedělám to proto, že jsem si je (kdysi dávno, první již před půl stoletím) někde přečetl, ani proto, že se domnívám, že je třeba je vzhledem k současné situaci na Zemi dodržovat, ani proto, že jsem nějak zvlášť ekologicky citlivý, ale proto, že je to můj způsob života, a byl bych velice nerad, kdyby mi do toho někdo mluvil. (09.01.2023)

Najskôr je to rýchla obžaloba ľudstva a potom dlhá prechádzka históriou ľudstva s úchvatnymi zábermi zo vzduchu. To všetko smeruje späť k tomu, ako hospodárime s planétou, aké sú následky priemyselnej revolúcie a čo z toho pre nás vyplýva. Nič dobré a tá strata prírodnej rovnováhy a biodiverzity v súčinnosti so zmenou klímy a civilizácie odpadu vedie len k jedinému. Na záver nutná dávka filozofovania autora priamo do kamery a výzvy, ktoré sú vo veľkej miere nerealizovateľné a teda s ľudstvom je to definitívne v prdeli. –––– Výjimečnost člověka spočívá v tom, že se dokázal vymanit ze samoregulačního systému přírody, chránit se před nepřízní počasí, zlikvidovat své přirozené nepřátele a využívat zdroje, které planeta Země poskytuje. Poprvé v historii Země neexistuje síla schopna zastavit rozpínání jednoho z druhů. (29.08.2023)