Réžia:
Damien ChazelleScenár:
Damien ChazelleKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrajú:
Diego Calva, Margot Robbie, Brad Pitt, Jean Smart, Jovan Adepo, Li Jun Li, Lukas Haas, Max Minghella, Tobey Maguire, Olivia Hamilton, P.J. Byrne, Rory Scovel (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Damien Chazelle nakrútil film Babylon o vzostupoch aj pádoch hrdinov filmárskeho šialenstva v dekadentnom Hollywoode dvadsiatych rokov minulého storočia. Nemé filmy ustupujú zvukovým a ich herci aj tvorcovia sa tomu snažia prispôsobiť. Nie všetkým táto zmena vyhovuje.. (Cinemart SK)
Videá (12)
Recenzie (578)
Bradavky, sloní výkaly, kokain, močení, další bradavky, živá hudba, zběsilý tanec, hodně bradavek, náhodné úmrtí, hromadné sexuální orgie. Tak vypadá půlhodinový bujarý rozjezd v honosném sídle šéfa filmových studií. Další minuty ukážou škrábání se na vrchol i strmý pád z něj. Jenže teď jsou nahoře a hodlají si to do strhání užít. Damien Chazelle nakukuje za oponu v divokém období Hollywoodu, které výrazně ovlivnil nástup zvukového filmu. Stále poměrně mladý režisér a scénárista se znovu otírá o postavy, které podstupují emoční i fyzické peklo, aby se vydrápaly ke svému snu. Brad Pitt už svého cíle dávno dosáhnul, je superhvězda, která spíš než novými hereckými výzvami proplouvá manželstvími; živelná Margot Robbie je nováčkem v tomhle byznysu, chytne však první příležitost, je sebevědomá i trochu mimo kontakt s realitou; přistěhovalec Diego Calva (pardon, ale herecky mě neoslovil) se chce jakkoliv dostat na natáčení, klidně čmajzne sanitku, aby před západem slunce dovezl na plac kameru. Skáčeme mezi nimi, střídáme žánry podle převládající nálady postav. Sledujeme výpravné natáčení pod širým nebem, chaotickou pásovou výrobu (ve které Robbie zastíní hlavní hvězdu) i náročné (zvukové) natáčení v ateliéru (ve všech případech je to plné střihu, nápadů i fantastické režie). Prostě radost. Jenže to jsme někde za polovinou a stále víc se začíná projevovat, že Chazelle, který se předtím párkrát nalokal, se teď už solidně topí. Prostě sám sebe nedokáže krotit. Obávám se, že moc dobře nespí, protože hlava mu pořád jede, skáčou z něj desítky myšlenek, novátorských prvků a nápadů, ale už je to solidní (nejen) scénáristický bordel. Poslední hodina na mě působila nabubřelým/nekontrolovaným/egomanským stylem „podívejte, co svedu, podívejte, co tam ještě narvu!“. Narval, ale už to nelepilo. Přespříliš tlačí v do sebe zahleděnou exhibici. Jakoby sám sebe přesvědčil, že už je zatraceně velký filmař, dostal balík peněz a dostal až moc volné ruce. V jednotlivostech místy skvostné, jindy ale v mnohém nepřístupné dílo. PS: Po docela dlouhé době jsem viděl někoho odcházet v polovině promítání z kina. ()
Chazelle se nám nějak utrhl ze řetězu… Zatímco z jeho předchozích tří počinů (Whiplash, La La Land, První člověk) jsem byla vysloveně nadšená, z tohoto opulentního a vnitřně nabubřelého díla mám trochu rozporuplné pocity. Herecké výkony skvělé, hudba a barvitost jedou na maximum, hýří to zábavnými i šílenými scénami, a chápu očividnou snahu vzdát hold někdejší zašlé době rozpuku zvukového filmu v Hollywoodu (a potažmo oslavit filmové umění obecně). Jenže se v tom všem ztrácí ryzost tohoto sdělení z důvodu nedostatku soudnosti. Režisér/scénárista by měl mít jasnou vizi a vědět, co filmu slouží a co naopak ne. Zde mám pocit, že Chazelle o tento druh zdravého úsudku přišel a bohužel ho nikdo dostatečně nekorigoval. Film je tak zatížený velkou spoustou samoúčelného bizáru, který dělá dojem, jako by se Chazelle najednou zhlédl v Tarantinově stylu (konkrétně ve filmu Tenkrát v Hollywoodu), ale nezvládl to ukočírovat a dát tomu skutečný smysl. Namísto toho z toho jen čiší velké ego, ale nefalšovaná jímavost a hloubka emocí, tak příznačné pro Chazellovo dosavadní dílo, jako by se téměř vypařily. Závěr k tomu má trošku našlápnuto, ale hned na to je vše zadupáno příliš dlouhou „blikající“ sekvencí, která má být průřezem filmovým uměním, ale ve výsledku je jen dalším důkazem, že Chazelle ztratil schopnost určit zdravou míru. A míra je ošemetná věc, jelikož rozhoduje, zda věci na diváka fungují nebo ne. Nevím, co zatemnilo Chazellův úsudek, ale moc doufám, že ho u svého dalšího filmu opět nalezne. Babylon sice pobavil, ale hluboký dojem nezanechal. A ani název filmu, fikaně vybraný tak, aby předem ohlašoval, že má divák očekávat „zmatek“, neomlouvá to, že Chazellův výtvor tentokrát vyměnil duši za ego. ~(3,2★)~ ()
Šazel už je zase mazel a amplituda jeho sinusoidy kmitla k vrcholu, který překoná jen stěží! A nejen on sám. Po dokonalém Bitchemprásku propadl v žánru hudebně zábavných taškařic svou LaLaLobotomií na totální smrduté dno nestravitelných buzerantských trapáren, aby teď velkolepě povstal ze sraček a uplácal naprosto uhrančivou, k perfekci vyšazlenou, hravou, atmosférickou a parádně odsejpající fantaskní komitragédii o neslyšném chropotu právě chcípajícího němého filmu. Kabaret pro 21. století a velkolepá pocta i pranýř filmového průmyslu, de fuckto házející hovna po prachama a slávou k dekadenci zpotvořených parodiích na lidi v Holém Údu nejen dvacátých let a nonšazlantně si vytírající prdel celou prvoplánově mučivou filmografií Buzny Lulana i všemi kýčovitými cajdáky velkého Štefana. Absolutní exekuční, dějové i dialogové mistrovství, dávající vzpomenout, proč vlastně tak rádi čumíme na pohyblivé obrázky. No povím vám, asi jsem u sledování vypadal jak homopanic před první felací, když jsem s vytřeštěnýma očima a otevřenou hubou jen fascinovaně sledoval, co všechno ještě budu muset ten večer spolknout. Ovšem nakonec mi ani finální katarze pachuť nemytého ocasu na patře nezanechala, tak to prostě blaženě opětkuju a uctivě se pokloním se slibem, že jestli tento učiněný sqost a sviní perla mezi všemi těmi podřadnými manipulativními, nudnými či trapnými sračkami toho Osrala letos nevyhraje, skáknu si osobně do Losích Andělic, kde se opásám hovny a demonstrativně vybuchnu před Dolby tyjátrem. ()
Filmový kolos. Babylon dává vzpomenout na starý Hollywood nejen svým námětem, ale také opulentním stylem a obří výpravou, která jak kdyby kombinovala megalomanství Davida Leana s vulgárností Martina Scorseseho. Je to přesně ten typ velkolepé podívané, o níž mnozí říkají: „Tyhle filmy už dneska nikdo netočí.“ A stejně se to občas povede. Zkrátka opravdu epická podívaná. Je to navíc velmi osvěžující protipól k jiným nedávným dílům oslavujícím filmové médium, protože ukazuje, že kinematografie není jen o kouzle a sentimentu, ale taky hlavně o potu, krvi, špíně a v neposlední řadě spoustě hoven... Jděte na to do kina, já si to určitě dám ještě jednou! ()
V pár momentech to má něco do sebe, ale jako celek mi to přišlo veskrze nesnesitelné, a to jak tou šílenou stopáží a hromadou nechutností, tak tím, jak hnusně se k sobě většina postav chová, a jak to celé působí zbytečně a prázdně. Vlastně jsem nepochopil, proč bych měl chtít takovou do sebe uzavřenou režisérskou exhibici vidět, a považuji její zhlédnutí veskrze za ztrátu času, protože jsem vůči těmhle pompézním, ohlušujícím a na efekt vystavěným filmům zcela imunní. V průběhu projekce se dokonce pár lidí zvedlo k předčasnému odchodu a vůbec jsem se jim nedivil, protože jsem sám přemýšlel nad tím samým. Nakonec jsem vydržel až do konce v bláhové naději, že se snad dočkám něčeho, co mi vynahradí tu předchozí tříhodinovou nudu - aby mě konec ještě o to víc otrávil. Nesralo mě to vyloženě tak moc jako před 3 lety Once Upon a Time in Hollywood, ale nemělo to k tomu moc daleko, a smutně jsem u toho vzpomínal, jak mě kdysi nadchnul The Artist, protože Chazelle ze mě na rozdíl od něj dostal přesně nula emocí (a nechápal jsem lidi, kteří se v kině u filmu pořád něčemu smáli), a mrzí mě to o to víc, že zatím všechny jeho předchozí filmy se mi hodně líbily. A divil bych se, kdyby to v kinech neskončilo jako propadák, protože tohle fakt není film pro mainstreamové publikum. ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (26)
- Na začátku filmu, když Jack Conrad (Brad Pitt) mluví italsky, mu jeho žena Ina Conrad (Olivia Wilde) řekne, že není z itálie, že je ze Shawnee. Brad Pitt opravdu pochází z města Shawnee v Oklahomě. (Puxina)
- Keď sa Nellie LaRoy snaží dostať do kina na premietanie jej prvého filmu, dožaduje sa voľného vstupu, lebo v uvádzanom filme hrá. Margot Robbie si vo veľmi podobnej scéne zahrala aj v titule Tenkrát v Hollywoodu (2019). Poklonu Quentinovi Tarantinovi možno postrehnúť aj v taliančine, ktorú imituje Brad Pitt podobne ako vo filme Hanebný pancharti (2009). (mijec)
- Damien Chazelle v jednom podcastu uvedl, že inspirací k sepsání scénáře se stal seriál Babylon Berlín (od r. 2017). (ČSFD)
Reklama