Anatomie českého odpoledne

V detailech dobré, jako celek o ničem. 1)  Filmík předvádí typický problém současné kinematografie - ví, jak, ale neví, o čem. Zcela tu chybí dramatický příběh s klasickými fázemi expozicí, kolizí, krizí, perpetií a katastrofou._____ 2)  Na druhé straně oceňuji smysl pro detail, živé dialogy i celkovou řemeslnou stránku věci._____ 3)  Inu, na FAMU vás mohou naučit řemeslo, ale talentu nikomu nepřidají. 30letý Adam Martinec si film vymyslel, napsal i zrežíroval. Kdybych chtěl být zlej (jakože nechci), řekl bych, že se na něj i sám koukne a kruh se uzavře. (27.07.2021)

Pivní pupky, povislé paže, parný den a typické češství. Dokonalé zachycení jedné tragédie (jen velmi volně inspirované skutečným případem ze Lhoty), kde se manifestuje lidská povaha - radit, kritizovat, zlehčovat a nic nedělat. Vše je podané jistým režijním vedením, zajímavou kamerou (detaily, při dialozích záběr jen na jednoho z herců) a skvělými hereckými výkony (Špalek, Šeda). Ceny kritiky i lvy zcela zaslouženě, Martinec je velký talent. (19.03.2021)

Film o velké tragédii, která se stala loni nebo předloni, už nevím, a který se zásadně srovnání s touto událostí brání, přestože je to zjevné. Laxnost zaměstnanců je sice jasná, ale v tomto případě za zobrazených okolností bych je rozhodně nevinil. Snad jen s tou policií si mohli pospíšit. Ovšem zde jsou ztvárněni jako strůjci velkého neštěstí přičemž přehlížená je v tomto případě matka, respektive oba rodiče, kteří sami v první řadě musí mít děti na pozoru, tím spíš, když jsou menší. Jejich vina ovšem není vůbec zmíněna, film je vlastně úplně ignoruje. (20.09.2021)

Řemeslně je to zvládnuté a vzhledem ke známým okolnostem se na to kouká dost ztěžka, atmosféru to má zřejmě žádoucí. Na druhou stranu měl-li mít tento film nějaké poselství, tedy kromě vykreslení několika notoricky známých českých stereotypů, pak se ho předat nepodařilo. Na to by to chtělo přece jen delší stopáž. (04.01.2024)

Formálně sevřený kratší snímek vychází z autentické tragédie, kterou ale fikčně rekonstruuje a interpretuje, aby přednesl komentář o české nátuře. Rekonstrukce se přitom drží spíše té prvotní, bulvárně-apokryfní linie událostí. To by samo o sobě nevadilo, kdyby to skutečně bylo východiskem hlubšího anatomického řezu. Pod anatomií si ale bohužel (bohudík!) představuji mnohem více než resumé poněkud laciných "národních" klišé (jakkoliv zčásti přiléhavých, ale to máte jako s horoskopy...) (14.03.2021)