Jízda

Tři rozbouřené živly, které bych v reálném životě rozhodně nechtěl znát, ale ve filmu jsem je pozoroval až fanaticky. Všichni mě štvali, ale nálada, ve které se hned v prvních minutách snoubí hudba, léto, volnost, nespoutanost a hlavně devadesátky, měla navrch. V libovolném období před nimi nebo po nich by se z Jízdy pravděpodobně stal vyprázdněný kamarádský klip, takhle má i skoro po třiceti letech pořád co říct. (27.01.2021)

Bože jak jsme tehdy byli mladí... ! Jízda je mojí srdeční záležitostí. Jednak jsem v době kdy hrály Buty, Mňága, Brutus a další dá se říci provinční bandy tyto kapely poslouchal a pak dobře znám (zbožňuji) Krumlov, Zlatou Korunu i kraj rybníků a luk kolem Třeboně... Při sledování filmu se člověk vrací mimoděk zpět do pro mne krásných devadesátých let.... Pokud se zaměřím výhradně na film, tak je to asi jedna z našich nejlepších roadmovie vůbec. Svěrák si vystačil s minimem herců, u Radka Pastrňáka dokonce neherců :-). Radek i Jakub Špalek se dobře doplňují a z mladičké Aňi létají na všechny strany erotické jiskry... No a k tomu to léto... Zvlášť v zimně se na tuhle letní pohodičku kouká skoro s utrpením. A aby toho nakonec nebylo málo, tenhle film přispěl také svým dílem do databáze filmových zlidovělých hlášek dalšími perlami. - ,,Jedeme zadarmo!!'' - a - ,,Budeme si něco mejt? '' - ! * * * * (17.04.2012)

V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv (30.01.2012)

V jednoduchosti je krása, když třeba porovnám nízkorozpočtovou Jízdu s vysokorozpočtovým Akumulátorem 1 - mimochodem filmy z téhož roku (1994), proto taky to srovnávání -, tak musím říci, že u mě Jízda svou nenuceností vítězí na celé čáře. Co víc, otevírá se přede mnou jakožto dílo s potenciálem překreslit určité myšlenkové mapy. Tak kupříkladu, jak si někdo může pod spojením "česká letní komedie" představit Slunce, seno, jahody, tak já si napříště asi bude představovat Jízdu (přestože se nejedná o čistou komedii). Co se týče filmografie J. Svěráka, tak vedle Obecné školy a Kolji mě zřejmě právě pouze Jízda aktivizuje k opětovným projekcím (ještě jsem neviděl Kuky se vrací a Betlémské světlo), ostatně ani Aňa Geislerová se mně v žádné roli nelíbila víc (na Annu prostě nelze nemít crush). Last but not least Buty nikdy neznělo líp, teprve skrze Jízdu jsem zjistil, že je to vlastně dost slušná kapela. 80 % [dafilms]        (29.04.2023)

Jízdu jsem zažil kdysi dávno před zaregistrováním se na ČSFD v televizi a nechtěl jsem ji hodnotit znovu jen tak zpaměti. Dobře jsem udělal. Včera jsem ji totiž viděl na velkém plátně, navíc z (místy fakt půvabně poškrábaného) 35mm filmu a z promítačky, která si v půli snímku řekla o nový kotouč a vyžádala minutovou přestávku. To všechno dalo dohromady milionovou atmosféru, která se k tomu bezstarostnému příběhu lidí jedoucích na jih prostě skvěle hodila. Lehounká Svěrákova režie, hezky barevná Brabcova kamera, hudba od Buty, svoboda, léto, přátelství, dobrá nálada... Tak co řešit? (19.06.2018)