Hra bez pravidiel

Tohle je tvrdá gangsterka po "socialisticku". Loupež klenotů, které si sice člověk mohl tenkrát schovat na půdu, jelikož by je nikde neprodal, ale dobře vymyšlená, dotažená, jen drobná chybička se vloudí, ale tu policista naštěstí udělá taky. Dojde ke smrti chyceného pachatele, ztrátě důležitého svědka a policajt ztratí práci. Jde ale o čest, a tak se po letech na vlastní pěst pustí do šetření znovu. A my diváci nevíme, jestli mu nakonec taky třeba nejde jen o ty prachy. Přijde střílení, vraždění, loupení a honičky v autě. Vše samozřejmě v možnostech tehdejší Prahy a vzkvétajícího národního hospodářství. 80% (15.09.2013)

Klasická šablona, kde víme, kdo co udělal a postupně dochází k tu většímu, tu menšímu, prozření postav. Souhlasil bych s nepřítomnou ideologií (gudaulin) i mezerami v logice (jerrik7), to mi ovšem tak nevadilo do té doby, než se vyprávění v závěru přelévalo po pěti vteřinách mezi mnoha postavami. Působilo to rádobyakčně, vykonstruovaně a divák má pak pocit, že kořist z loupeže by mohl klidně chtít i kdokoliv do příběhu nezapojený, který jde náhodou po chodníku. Škoda přeškoda. (18.03.2020)

Kvalitně natočená úvodní loupež, až jsme si říkal áááá tady se nám někdo hodně koukal na Henri Verneuila, pěkně svižně, dramaticky a bez keců, přesně jako z nejlepších časů francouzských kriminálek. Dál už si ale příběh jde svou vlastní cestou a nutno dodat že je to velmi kvalitní cesta. Celá pointa se točí kolem úvodní loupeže a je udělána v duchu, každý chvilku tahá pilku. Napětí ani na chvilku nepolevuje, zápletka v podstatě nemá jediný hluchý místo a to všechno každou minutou ještě graduje až se příběh dostává v naprosto strhujícím tempu do závěrečného finále, který nemá v dějinách českolovenské filmové kriminálky příliš konkurenci. Záslouhou bezchybné práce kameramana ( záběry netrvají o sekundu déle ani méně než mají ), vynikajího střihu a za doprovodu výborné hudby přichází závěrečné rozluštění v tempu, na českolovenský film naprosto nevídáným. Kriminálka, která chytne a až dokonce nepustí. (20.03.2010)

Kriminálky a detektivky jóo, ty jsme uměli. To byl taky jeden z důvodů, proč mě tenhle film hned ze začátku zaujal. Začátek je totiž naprosto skvělý a ta loupež nemá chybu. Je to snad dokonce i jedna z nejlépe natočených loupeží, co jsem u české kriminálky kdy viděl. Bez soucitu, bez emocí. Ty se začínají rodit až v průběhu filmu a film už upadá do takového toho pohodového stereotypu. A jelikož je délkou normální, dá se to přežít. Závěr za to rozhodně stojí. (03.10.2012)

Svižná napínavá krimi zjevně inspirovaná francouzskými filmy té doby. Děj je dost syrový, dynamický a poměrně nepředvídatelný, i když za cenu občas ne úplně logických rozhodnutí hlavních protagonistů, z nichž žádný nevyjde z rozehrané hry "klenoty nebo život" bez následků, přičemž s sebou strhnou další. Menšík coby malý český hajzlík vážně překvapí, Kryzánek si nezadá s tvrdými filmovými grázly, Adamíra se představí jako inteligentní gauner, který je zároveň srab, co se bojí ušpinit si ruce, a Matyáš jako vyhozený policajt, který svou snahou dořešit čtyři roky starý případ ohrozí několik lidí kolem sebe. Za zmínku stojí i velice solidní kamera a účast Františka Šťastného coby Františka Šťastného. (10.06.2023)

Nemůžu si pomoct, ale Hra bez pravidel mě nepřesvědčila natolik, abych jí dal více než 2*. Solidní námět a slušné herecké obsazení podle mě nemůžou zastřít fakt, že Jindřich Polák se ke svým slavnějším kouskům teprve prokousával a režie mě zkrátka a dobře nepřesvědčila. V porovnání s moderními dynamickými thrillery se nedají zastřít chyby ve scénáři, předvídatelnost a protivné momenty s kvílivou hudbou, která má vyvolat pocit napětí. Celkový dojem: 45 %. Ve své době nicméně vyčnívala Hra bez pravidel už jen tím, jak potlačovala ideologičnost a žánrový schématismus předchozí tvorby. (04.05.2011)

Vzhledem k tomu, že byla Hra bez pravidel natočena 4 roky po výborné Ikarii XB 1 a jen rok před ještě kvalitnějšími Nebeskými jezdci, měl jsem před zhlédnutím poměrně vysoká očekávání. Ta bohužel zůstala z velké části nenaplněna. Přitom začátek byl více než slibný. Ta nápaditost a profesionalita při úvodní loupeži mě okamžitě navnadila a předl jsem u ní jako kocour. O to víc jsem nechápal pozdější naprostý amatérismus zlodějů, který následoval záhy po ní. Jenže poté se mi přihodila podstatně zapeklitější věc. Nevěděl jsem komu fandit, resp. záporáci mi byli o dost sympatičtější než „ruce zákona“ (což nebylo, alespoň myslím, záměrem tvůrců). V případě „klaďasů“ to totiž byla co do kvality napsání postav dost mizérie. Takže ve výsledku film nad vodou drží Adamíra s Kryzánkem, postupně ale stále více Menšík (v roli možná nenápadné, ale o to lépe zahrané). A najednou je tu konec, který velmi dobře graduje, kvalitou je srovnatelný s již zmiňovaným úvodem, a já jen lituju nenaplněného potenciálu. Slabší průměr, bohužel. (14.09.2018)

Malé české Zabíjení. Oproti Stanleymu samozřejmě s nedokonalostmi v technické stránce a dokázal bych si představit i změny ve scénáři směrem k jednoduchosti, nicméně na naše poměry velmi dobrý heist s následnými úniky toxické chamtivosti při dělení kořisti (překvapivě bez socialistických výparů). Asi v tom oboru nemá moc konkurence, ale v kutálení aut ze srázu je u nás Jindřich Polák jednička.. (24.06.2022)

Úvodná desaťminútovka lúpeže zlata s minimom slov skvelá. Vypovedá dosť o spôsobe lúpeže i vzťahov medzi jej aktérmi. Tlieskam a udeľujem prvú hviezdičku. Druhú dávam za dve FF v nápise Menšíkom riadenej podnikovej občerstvovne s názvom BUFFET. (17.11.2020)

Tak tahle hra je nejen bez pravidel, ale také bez jediné třeba jen trochu sympatické postavy. Zvláštní. Jindřich Polák si s filmem docela pohrál a obzvlášť úvodní loupež natočil neskutečně strhujícím způsobem. Škoda, že jakmile se děj posunul o čtyři roky vpřed, začala mě Hra bez pravidel silně nudit. Závěr se sice opět rozjel v tempu zmiňovaného úvodu, ale to čekání na něj... Bylo příliš dlouhé. Velice podobně na mě včera zapůsobil film Poslední loupež s Genem Hackmanem: Nebýt herců v hlavních i vedlejších rolích, do konce bych se asi dívat nevydržel. (29.04.2012)

Velice kvalitní a napínavá dobová krimi záležitost předznamenávající budoucí Polákovu Smrt stopařek.80% (04.10.2020)

rozhodně to není špatné, ale mezi brilantním úvodem, kde exceluje Jan Tříska, a neméně dobrým závěrem (kde zas vyniká Vladimír Menšík) je pasáž, která... Nijak neuchvacuje a sem tam nudí, navíc i hlavní hrdina (teda pokud tenhle film něco jako hrdinu má) je poměrně nevýrazný i díky jeho skvělým hereckým kolegům, filmovým oponentům (Adamíra a Kryzánek). A ani skvělá technická stránka tohle v mých očích nezvedne na lepší hodnocení (15.03.2013)

Kriminální film sice staršího data, ale stále dobrý. Možná, že není až tak okoukaný. Herci v čele s Svatoplukem Matyášem a Jiřím Adamírou hrají excelentně. Prvně jmenovaný ve velmi zajímavé roli bývalého policisty - mstitele. Úvodní loupež je moc dobře natočená a promyšlená. (23.04.2021)

Solidní kriminálka se skvělým Menšíkem v menší roli, Adamírou v jedné z hlavních a několika dalšími skvělými herci v rolích policistů nebo lupičů. Některé scény mají i jistou dávku napětí, což je velké plus. Slabší 4*. (27.10.2014)

Koho by také bavila hra s pravidly? Pravidla jsou jen pro lidi bez fantazie a tenhle film zase jen pro ty, co dokážou udržet pozornost celou dobu. Mně se to nepodařilo... (26.09.2012)

Tohle je klasika, super detektivka z konce šedesátek o lupu v klenotnictví. Spokojenost! Prima herci (zbožňuji Adamíru a mám rád i Matyáše), super byl i Menšík a hlavně arcilotr Krizánek. Jako bonus pár akčních scén a honička tisícovky s carevnou ! :-). Policie se tu omezuje na kriminalisty a film není nijak tendenčně zabarven ideologií. Dávám za 4 diamanty ! * * * * (20.01.2020)

Zabili Frantu Šťastnýho! Parchanti! Teda skoro. Ale kdyby bývalý referent Málek svoje poznatky rovnou předal Veřejné Bezpečnosti, nepřišel by Franta o Irsko a slečna o život. Jinak film je to moc pěkný a je také, přestože jeho děj místy vykazuje povážlivé determinační mezery (rovněž jednání aktérů nedává vždy dobrý smysl), výborně zkomponován: uloupený poklad je od samého začátku až do konce prokletím všech různých postav kolem něj, přičemž různorodě a velmi dobře je sestaven soubor těchto postav, včetně těch, které se k pokladu jen nachomejtly, ať už podléhají jeho pokušení, nebo jednají na základě jiných motivací; ostatně i fakt, že zde pátrá bývalý kriminalista na vlastní pěst (aniž se dozvíme, za jakým účelem), není v podstatě ničím jiným, než jednou částí onoho rozrůznění "souboru". Proto také přijímáme všechny ty permanentní zvraty (směrem k závěru stále rychlejší), málo pravděpodobná jednání i např. fakt, že ostřílený a nebezpečný zločinec se pokaždé (3x!), když jde na někoho s bouchačkou, nechá odzbrojit, jako integrální prvky vyprávění, totiž toho, co se děje s lidmi v gravitační sféře uloupeného zlata. Nepřehlédnutelné jsou průniky filmového příběhu do reálného světa: Není to jen roztomilá kuriozita v osobě legendárního závodníka, ale i působivý úvod filmu, během nějž loupež probíhá "zevnitřně" dokumentárně hodnotných záběrů z výšky na Václavské náměstí a okolí. Velmi solidní pojetí jednotlivých postav je podpořeno jejich hereckým ztvárněním: vyzdvihnout lze každého (i každou) zvlášť; za sebe jmenuji Adamíru, jehož sledovat hrát je prostě rozkoš, ale také jen na začátku se účastnícího mladého Třísku, který umí stejně dobře zahrát živýho i mrtvýho. Zaznamenání si zaslouží i Bukového hudba; při poslechu závěrečného motivu se ukazuje, že rif z It´s a Beautiful Day od Bombay Calling nebude jedinou vykrádačkou, na níž Deep Puple roku 1969 postaví svou slavnou skladbu Child in Time. (13.11.2020)

Zdařilý film-noir, který by se klidně mohl postavit vedle svých mnohem slavnějších kolegů. Námět, scénář i režie si zaslouží velké uznání. A taktéž herecké výkony. Snad nejlepší film, ve kterém Svatopluk Matyáš hrál. Zdá se, že mnozí mu stále ještě neodpustili, že v roce 1985 létal nad přehradou, a tak kritizují jeho výkon ve Hře bez pravidel. Mám však dojem, že to není oprávněné. (10.04.2011)

Velmi zdařilá a dost bezcitná detektivní perlička české kinematografie. Až jsem se divil, jak to bylo dobré. 85% (27.11.2019)

Žiadne prekvapenie sa nekonalo. Hra bez pravidiel je medzi neznámymi, až zabudnutými kriminálkami právom. Spočiatku som bol celkom spokojný, ale postupne sa to kazilo až do hlúpučkej záverečnej časti. Svojho času som čítal, že afgánsky chrt patrí k najhlúpejším rasám psov a je schopný zablúdiť na konci vodítka. Napadlo ma to, keď som sa zamýšľal nad tým, čo to mohlo byť za scenáristu, ktorý to spáchal. (26.09.2022)