Duša

Budem si to musieť (spolu s V hlave) niekedy pozrieť znova. Pretože ako veľmi sa mi táto dvojica Pixarov páči svojou originalitou a odvahou, tak som si nie istý, či s tým, hoci v ktg. detského / animovaného rodinného filmu, naložili tak, ako by si oba príbehy zaslúžili. Občas úžasné a odvážne, vzápätí zjednodušujúce až nešikovné, zakopávajúce... (26.10.2021)

Studio Pixar již několikrát dokázalo, že na poli animované tvorby nemá konkurenci, což potvrzuje i svou Duší. Duše přenádherným způsobem přenese diváka do míst, kde se lidská duše nachází předtím než vstoupí do člověka, a poté co jej opustí. Pixarovky obecně umí velice dobře pracovat s lidskými pocity a vzpomínkami. Pamatuji si, jak jsem se při sledování Ratatouille přistihnul nad vzpomínkami na své první kulinářské pokusy, u Vzhůru do oblak jsem během několika málo desítek vteřin emotivně prožil prakticky celý život ústředního páru a snímek mi otevřel oči v tom smyslu, jak umí být život krutý, a jak je nutné si vážit času s těmi nejbližšími. Coco mi zas vyvolalo krásné vzpomínky na chvíle s rodinou a přáteli, kteří již nejsou mezi námi. Po stránce emocionální jde o naprostou špičku, která boří veškeré hranice. Od Duše jsem příliš neočekával a dostal jsem tu největší a nejdokonalejší reminiscenční nálož v historii filmu. Režisér Pete Docter dokáže svým způsobem vyprávění a postupným gradováním příběhu docílit toho, že Vaši mysl v závěru filmu zahltí halda těch nejkrásnějších vzpomínek na pro Vás aktuálně všední aktivity, které jste v životě prožívaly vůbec poprvé. Jedna z věcí, kterou ve mně Duše vyvolala byl den, kdy jsem se naučil jezdit na kole, a těch věcí přišlo v krátkém sledu za sebou opravdu hodně. Divák v tu chvíli pocítí jak krásný život je, a že stojí žít naplno každou jednou vteřinou. Duše se tak stala velmi neočekávaně moji nejoblíbenější pixarovkou a jedním z nejlepších filmů, které jsem měl kdy možnost vidět. 💯 (10.04.2021) (14.04.2021)

„Duša” vskutku taktne upozorňuje predovšetkým detského diváka, ale i takého dospeláka, tiež, najmä na to, aby mal skrátka vždy oči na stopkách, a k tomu uši nastražené, lebo ináč zrejme hrozí presne to, čo sa bohužiaľ menším nedopatrením stalo kantorovi hudobnej výchovy, inak zapálenému jazzmanovi, Joeovi Gardnerovi, v New Yorku, pričom, viac-menej, si za to mohol celkom sám. Ak je, dajme tomu, hocaký človek, neuveriteľne ponorený do telefonovania na takom (ne)obľúbenom smartfóne, počas čoho ešte i z miesta na miesto, chodí, tak si priam koleduje napríklad o to, že rovno do otvoreného kanála vhupnúť kľudne môže, keď si predtým dokonca ani okolie okolo seba vôbec nevšímal, pretože sa síce naprosto skvelé novinky dopočul, no i napriek tomu, strašne nepozorným bol, čím sa automaticky takmer (i)hneď na druhý svet prehupol, to jest niekde medzi životom až do danej fázy pred smrťou. Odteraz samé trampoty má, pokiaľ sa znovu do normálu dá, s čím mu uväznená duša pomáha, ktorá sa svojich ideí (ne)domáha... / Aktuálna pixarovka od Petea Doctera, nebola tak úplne mojou šálkou kávy, a už ani pomerne dlho nebýva, ak nepočítam zopár výnimiek. Väčšinou som sa, ako už veľký corgoň, pri nej strašne nudil. Zbytočná prekombinovanosť scenára ma čoraz viac od nej odrádzala, až sa stala pomaly (ne)stráviteľnou. Na jedno pozretie, asi áno, no so všetkým vypätím síl ! Aspoň, zaujímavá hudba od tandemu Reznor/Ross. Ani perfektná animácia s výpravou, hneď negarantuje, že by som mal byť potom vari nadšený ?! Jednoznačne - najslabší kus od režiséra. Pri pozeraní animáku som mával pocit, ako by som (z)jedol akýsi nevydarený guláš ! (07.01.2021)

Konečně jsem se dostal k této nové Pixarovce. Ze začátku to vypadá podobně jako V hlavě, ale nakonec je to úplně jiné. Určitě mi to přijde jako nejdospělejší Pixarovka, pro děti to podle mě moc není. Opět je tu neskutečná hra s grafikou, kdy pendlujeme mezi říší duší a naší Zemí a mezi postavičkami z různých rozměrů. Dost se tu klade důraz na hudbu. Jazzový klavírista Joe nečekaně zemře těsně před koncertem svého života. Protože to ale nechce vzdát, dostane do tzv. Přípravky, kde se duším určují jejich vlastnosti. Tam dostane na starost jednu z nich. Naskytne se mu možnost dostat se zpět mezi živé a on ji využije. Věci ale nedopadnou podle jeho představ a on se musí dostat z této složité situace a stihnout onen koncert. Nakonec ale konečně přijde na to, co je smyslem jeho života. "Já jazzuju." (11.04.2021)

Nejlepší pixarovka od V hlavě, jehož je Duše nepřímým duchovním nástupcem. Další krásný a dojemný příběh s hezkým poselstvím. Menší děti ale (opět) zaujmou jen prvoplánové gagy, které by tu vlastně vůbec nemusely být. Stejně jako mnoho dalších si proto přeju, aby tohle studio už konečně část své tvorby definitivně zaměřilo primárně na dospělé. 85 % (15.08.2021)