Hore

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Útěk, vlastně spíš balonkový úlet do divočiny- tentokrát opravdový, který ukazuje, jak propastný zeje rozdíl mezi pixarovským snílkovstvím té armády animátorů a pennovskou zaslepenou naivitou. Proaktivní senior, teoreticky aktivní skautík a mluvící pes reprezentují různé druhy osamění, ale coby metafora odcizující se civilizace, rozpadu komunity a rodiny je tento uzavřený mikrosvět překvapivě funkční, vesele rozmarný a emočně působivý. Dokonce i notoricky roztomilá fauna je tentokrát vykreslena v neobvyklém modu. Velký náboj do světa dobrodružství ale dodala starosvětská muzika, díky které se navzdory pokrokům ve vědě ukotvil film do doby bezvěké. Pro duševně dospělé jsou tato oblaka příliš vysoko, ale pokud trpíte Peter Pan komplexem a přesvědčením, že omnia vincit amor, pak směle- nowhere but Up. A vezměte s sebou Ellie- než bude pozdě. 85 plus (24.08.2009)

Up je poměrně těžko zařaditelný film. To, že animáky Pixaru vždy dokázaly pobavit jak děti tak dospělé, je všeobecně známo. Up je ale tentokrát mnohem více určeno dospělému divákovi, který už v životě něco zažil. Ano, děti se budou bavit u scének s mluvícími psy a dalších humorných okamžiků, Up je ale spíše hořkou komedií, která v sobě skrývá mnoho životních pravd. Blíže než k pixarovským celovečerákům má k jejich kraťasům, zejména Geriho hra se vyloženě nabízí. Up rozhodně není polopatický, ba naopak a moc si nedovedu představit, jak tenhle film stráví děti, které prostě nemohou většinu scén pochopit. Film mě smetl už na samém začátku, dokázal mě několikrát rozplakat a i přes zvláštní mix mnoha žánrů nadchnout. Je to asi nejpodivnější pixarovský animák, ale tenhle posun k hloubavějšímu příběhu se mi rozhodně líbí. (17.08.2009)

Pixar opět předvedl, že na poli animovaných filmů je jednička a to i přesto, že se Vzhůru do oblak nejlepším filmům studia nevyrovná. Scénář je na první pohled jednoduchý a zvláště pokud jste měli tu smůlu a viděli trailer, tak na vás už moc překvapení nečeká. Přesto ale film dokáže pobavit a to snad všechny věkové kategorie, což byl zřejmě hlavní záměr tvůrců. A vůbec mi to, že se jedná o rodinný film, nevadilo. Ačkoliv jsem viděl film dabovaný (podruhé v životě v kině na animovaném dabovaném filmu!:)) tak mě to tak nevadilo. Nad animací se tady rozplývat nebudu, beru ji (asi trochu trestuhodně) jako samozřejmost. Režie je velmi povedená a také jí není moc co vytknout, takže se zaměřím na scénář. Jak jsem již řekl, tak byl dost přímočarý, přesto v sobě skrýval mnoho povedených nápadů. O to víc mě mrzelo, že je konec tak trochu useknutý a dějové linky některých postav nejsou na můj vkus dost dořešené. A to je vlastně vše:) Víc výtek k tomu asi nemám. 5* filmu ale nedám, protože ačkoliv se jedná o snímek bezesporu kouzelný:) který navíc ani přehnaně nemoralizuje a rodinné hodnoty jsou zmíněny jen v opravdu nezbytném minimálním množství, ničím v podstatě nevybočoval, natož aby mi z něj spadla brada. Jeho největší výhra je v tom, že se dokázal vyhnout chybám typickým pro filmy Dreamworks (přehnané množství přehnaně vtipných a odporně se šklebících potvor...). Věřím, že někomu se ty pixarovky už taky můžou zajídat, ale já mezi takové lidi nepatřím. (22.08.2009)

Veverka vyleze na strom a řekne: "Zapomněla jsem si udělat zásoby na zimu a teď chcípnu." Cha! Prvních patnáct minut k nezaplacení, nádhera. Pak ale dostává dění na obrazovce nehorázný downgrade, který zpět do oblak nevyzdvihne ani ukecaný Maxipes Fík. Celý příběh je hrozně urychlený, vyjma pár momentek působí animace jak z minulého století a pro mne typický trademark Pixaru - emoce, zde naprosto chybí. U Wall-E jsem měl na krajíčku, v Autech fandil Bleskovi a s myším kuchařem se radostně křenil na každým vydařeným jídlem. Tady mne čekalo pouze prázdno a zbožné přání, ať už ta taškařice skončí. Na závěr ještě pár do očí bijících nelogičnosti: 1. Tolik balónků by tu barabizno neuneslo 2. Cestovateli Charlesi Muntzovi muselo být téměř 100 let a přesto se chová jak čerstvý čtyřicátník 3. Děda svůj domeček starý X let uhasí během pár sekund pomocí kusu hadru. P.S. Proč vůdce psí smečky mluví jako Smradupán z Pár pařmenů?! (11.01.2010)