Castle Keep
Réžia:
Sydney PollackKamera:
Henri DecaëHudba:
Michel LegrandHrajú:
Burt Lancaster, Patrick O'Neal, Jean-Pierre Aumont, Peter Falk, Astrid Heeren, Scott Wilson, Tony Bill, Al Freeman Jr., James Patterson, Bruce Dern (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Skupina amerických vojáků na sklonku druhé světové války obsadí malý zámeček na hranici Francie s Belgií. Čekání na tvrdou srážku s německou armádou, jež tudy nejspíše brzy projde, je pro všechny nekonečně dlouhé. Velitel Abraham Falconer se zatím zamiluje do hraběnky, které zámek patří, jeho podřízený Beckman se snaží zachránit zdejší umělecká díla, poručík Amberjack se oddává milostným hrám v nevěstinci, seržant Rossi „zaskakuje“ v dílně i v manželském loži místního pekaře a také ostatní vojáci se baví, jak můžou… Komorní příběh, odhalující reakce jednotlivých osob na válku a její brutalitu, vznikl podle stejnojmenného románu Williama Eastlakea. Snímek natočil ikonický režisér americké kinematografie Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Tootsie, Jeremiah Johnson, Koně se také střílejí), který kladl důraz na pronikavé herecké obsazení. Tvrdého majora Abrahama Falconera zde ztělesnil Burt Lancaster (Gepard, Půlnoční muž, Mojžíš), postavy esteticky založeného kapitána Beckmana se ujal Patrick O’Neal (Otázky a odpovědi, Přepadení v Pacifiku) a seržanta Rossiho hraje Peter Falk (známý ze seriálu Columbo). V dalších úlohách vystupují Astrid Heerenová (Případ Thomase Crowna), Bruce Dern (Velký Gatsby, Návrat domů) a Scott Wilson (Mladé pušky II, G. I. Jane). Mimo osobitého hereckého ztvárnění nelze opominout snový filmařský styl, který je kafkovsky porovnáván s neutěšenou realitou. Ať už se to týká absurdní zápletky, asociativního střihu symbolické síly či zdobného řešení výpravy. Výsledkem není klasický „válečný“ film, ale originální tragikomická studie psychologické povahy, jež vykresluje nepříčetnost válečného běsnění. (Česká televize)
(viac)Recenzie (86)
Film jako surrealistické pimprlové divadlo. 1) Kniha Castle Keep od Williama Eastlakea patří k mé oblíbené "intelektuální" literatuře z prostředí druhé světové války. Oceňuji duchaplné dialogy symbolizující absurditu situace. Podobné knihy jsou třeba podstatně ironičtější a veselejší Jak jsem vyhrál válku od Patricka Ryana anebo rozhovory z první světové války Mlčení plukovníka Brambla od André Mauroise._____ 2) Dílo představuje obvyklé nešvary zfilmované literatury. A tak sleduji postavy, které si pamatuji podle jmen, ale nepoznávám podle vzhledu ani chování, jak pronášejí důvěrně známé duchaplnosti, které z jejich úst znějí falešně a trapně. Jako když do nočního sex klubu plného mihotavých světýlek a nejrůznějšího vábení vtrhnou ráno uklizečky v doprovodu slunečního svitu a najednou se ukáže, že nic není, jak jste si mysleli. Film, který mi sebral výsadu vlastní fantasie, mi za ni nic neposkytl náhradou._____ 3) Stručně řečeno: z chytré knížky založené na kráse psaného slova filmaři onen spisovatelský génius loci vyjmou, aniž by ho nahradili filmovým viděním._____ 4) Nicméně hrad se mi moc líbil. Postavili ho z polystyrénu za milión dolarů v národním parku Kamenica, 45 km severně od Bělehradu. Scény z města se odehrávaly v městečku Novi Sad. ()
Netypický válečný film, který se odehrává v zimě roku 1944 na belgickém hradě, kde se skupina amerických vojáků chystá na poslední boj s nepřítelem. Jednotliví vojáci se před bojem baví, jak můžou. Jeden se stará o VW Brouka, druhý peče v pekárně chleba a další spí s místní ženou a další zase něco. A abych popravdě řekl, takovýto příběh mě moc nebere. Raději se podívám na film, kde se bojuje a ne kde se vedou sálodlouhý řeči o válce a umění a kde vystupuje hodně zváštních postav. A co ty uniformy z Pacifiku, co měli američtí vojáci? Ale abych jen nekritizoval, i toho boje jsem se dočkal. Po nudné hodině se mě to začalo konečně líbit. Boje byly dobře nasnímané a celkově to zvedlo moje hodnocení. Takže nakonec za 3*, i za Burta Lancastera, který jako jediný vyčníval z herců. ()
Kdyz vite ,ze uz jste na konci a vychodisek vam moc nezbyva,ja treba si alespon zachovat trochu humoru a najit si neco,co vas od te nelehke situace dusevne odpouta a je celkem jedno,zda se pujde o pekarovu zenu,cervenou kralovnu ci brouka.Nejde o klasiku valecnych boju,zde jsou predevsim vykresleny povahy vojaku a jejich vlastni vnitrni boj s valkou samotnou. ()
5/10 Mno - ruske T34 suplujici na zapadni fronte nemecke Tigery, to je tak trochu mimo ne? Ne uplne zdarila adaptace romanu me predpuberty. Ano, popis scen v bordelu byl pro me tehda opravdu fantasijne velmi podnecujici. Celou dobu mi tam vadil Colombo, protoze na toho se nedalo divat ani za mlada. To Burt si tam strihl opet tipickou kwrdackou roli, ktera mu vzdycky sedela a je celkem pochopitelne, ze pani hrabence se nohy rozeskocily temer sami od sebe. Ale stejne jako v knize je tento iilustrativni vzorek americke armady jenom bandou posuku - nejspis taky proto to soudruzi povolili vydat, abychom si o nich udelali obrazek - stejne jako Hlavu XXII. ()
Vzhledem k letům natáčení se Pollackovi podařil takovel lehce psychedelickej válečnej film. Se zajímavou psychologií. ()
U starších filmů si obvykle pečlivě vybírám, na co se podívám, a obvykle se trefím sám sobě do vkusu - to však v tomto případě není pravda. Sydney Pollack a Burt Lancaster byli příslibem kvality, výsledkem je však nezdařený (proti)válečný patos v podstatě o ničem. Vojáci přijedou na hrad a pak se strašně dlouho děje prázdná vata - Lancaster s páskou přes oko šuká vilnou hraběnku, O'Neal tam furt mele nějaký hovna o umění a ostatní tam ani nevim co vlastně dělaj. Chvíli jsou v bordelu, pak zas na briefingu v hradě, a většinu času pendlují bezcílně někde mezi. Na neexistující příběh navazujou špatný herecký výkony a ještě mnohem horší ozvučení filmu. Na západní frontě klid z roku 1930 mělo lepší zvuk než tohle. Dokoukat tenhle film do konce bylo vážně utrpení a nezachránily ho ani neznámý kočičky z bordelu. ()
Když si tak pro sebe hodnotím tzv. válečné fimy,strhává tyto dílka většinou upindaný patos,neschopnost přenést hrůzu válečné doby,barvotiskové zjednodušování,nebo v případě nějakých kvalitních předloh jejich zprznění. Po přečtení knihy jsem stejně jako u Pahorku usoudil,že tohle nemůže nikdo natočit aniž by to nebyl trapas a tak jako u Pahorku jsem se zmýlil.Jsem tomu rád.Měl jsem si už dávnou všimnout kdo to režíroval a mohl jsem tak najít už mnohem dříve odvahu na to kouknout(i když se sem tam nějaká ta blbost najde-třeba T-34 jako německý tank?,no co,třeba byl trofejní:-)). A herci vynikající!! (NIKDY jsem neviděl aby tak Lancasterovi sedla role jako tahle unavenýho cynickýho majora ,,bejka" a Falk jako pekař!!!! -přesně takhle jsem ho měl před očima i při četbě. Naprosto vyjímečně zas můžu hodnoti válečný film naplno. ()
.. rozhodně doporučuji přečíst si románovou předlohu : William Eastlake - Hájili jsme hrad ... pro uctívače válečných filmů a literatury s námětem druhé světové války, by to měla být přímo povinnost … ta kniha je totiž minimálně na těch našich zdejších ***** … ()
Hrad v Belgii se stanem oázou klidu i útočištěm pro malou hrstku amerických vojáků během 2. světové války. Hrad je pravým opakem posádky. V posádce jsou převážné jen burani, kteří neocení krásu umění. Jsou jednodušší, ale mají rádi život. Hrad je historickým i uměleckým pokladem, který chce pan hrabě uchránit za každou cenu i přes postel své milenky / manželky. Jeden z vojáků je pekař a myslí jen na to jedno - ale che žít. Dělat chleba, milovat se, vychovávat syna. A vytvoří si s místní pekařkou a jejím synem krátký idylický ostrov lásky, který musí opustit a jít hájit hrad. Všechny postavy v jednotce jsou nějak výjimečné - lidské, myslící jen na sex a jak utéct z války. Ale válka je všechny dostihne. Během filmu padá jedna skvělá hláška za druhou. Hlášky jsou dosti peprné - nečekal jsem takovou necenzuru v tak starém filmu. Válečné scény jsou skvěle natočené na tak malém prostoru. Sice žádné davové scény, ale režisér si pomohl originalitou. Finální stříhání války / kamarádů / války / lásky je skvělým vyvrcholením. Peter Falk byl nejlepší ! ()
Jo, tehdy ještě Američané byli stateční a podobali se malým dětem. ()
Hájili jsme hrad … až do úplného (sebe)zničení. Chytré dialogy, nadsázka, hořká ironie a prvky černého humoru - to jsou zbraně, kterými disponuje Sydney Pollack. Má přesnou mušku a míří do černého, každým zásahem vypovídá o absurditě a zbytečnosti války. ()
... pána a paní. To bylo tak. Od věže po sklepení. Vzorný to akt, američtí uniformovaní a pak...SS, had se k branám vlní, nenechá kámen na kameni. ()
Nadhodnotený vojnový film, v ktorom je predostrená znudená jednotka, asi rovnako, ako bude znudený divák po zhliadnutí tohoto filmu. Nuda je hlavne v prvých dvoch tretinách filmu, k záveru sa konečne hlási o slovo vojnová akcia, nie zlá akcia, aj keď ani popri nej neprestávajú divné, trápnokomické, miestami až nezmyselné dialógy vojakov, ktoré môžeme sledovať počas celého filmu. Z hercov nikto nevyniká, aj keď nepriehladnuteľní sú šéf Lancaster, historik umenia O'Neal a pekár Colombo. Film nie je vyslevené zlý, ale zlyháva na rozpačitej a nezaujímavej téme. ()
Ani zábavné, ani poučné, ani dobrodružné..... ()
Zajímavý film. Deset minut, 15, 20, 30 minut, co to je za film? Nic se neděje, drama už vůbec, ještě že občas jsou nějaké komické situace. A hlavně Peter Falk. Jenže v druhé polovině Pollack již vyspalý, zboural všechno co bylo z cihel. Kostel, sochy, munice že by to stačilo i na bitvu o Normandii, střílení a kouř. Je třeba vydržet ten málo říkající začátek. 3,5/5 ()
Nejspíš je moje hodnocení k filmu nespravedlivé, ale není tu ani humor, ani úzkostná naléhavost a poselství krásné knižní předlohy. ()
Výborně obsazené a dobře natočené válečné drama, které sice nepatří ke špičce, ale přesto je povedený a stojí za zhlédnutí. Pochvalu tradičně kvalitní režii Sydneyho Pollacka. ()
Protiválečný snímek s jednookým Lancasterem. Jasný ve svém sdělení, plytký v charakterech, které v příběhu pouze zaujmou daný postoj, a nic víc. Prostřední část se tak stává nudnou znětí historek, které vyústí, už ve zdrařilejší, zběsilé obléhání středověkého skvostu. ()
Ambiciózní předchůdce Mendesova Mariňáka s brilantně (a taky knižně a květnatě) napsanými dialogy a velmi povedenou kamerou. Sydney Pollack se zkrátka v roce 1969 vyznamenal, a zapsal do historie kinematografie, hned dvakrát. 70 % ()
Tak trošku "jiný válečný film", ovšem po všech stránkách originální stejně jako skvěle napsáná Eastlakova kniha... 90% ()