Krtko

„Být příliš dokonalý je chyba.“  Inu.. kdyby se Jodorowsky tolik neopájel samým sebou a svou vlastní dokonalostí, mohl by být výsledek ztrávitelnější. Ústřední děj s přesahem do podobenství měl rozhodně cosi do sebe: jak v první polovině, kdy Krtek coby krvelační gangster na koni bojuje se svými protivníky, až ho jednoho dne zlomí prohra v podobě dobrovolné sebevraždy jednoho soupeře, tak v té druhé, kdy se dostáváme do města plného bizarních a šílených rituálů. Některé scény v této části, nejvíc asi provádění ruské rulety s rozesmátým farářem coby rozhodčím, mi připadaly v rámci podobenství zkaženého světa správně úderné a znepokojivé i zábavné současně. Vyzdvihnout musím i vizuální stránku a plno ojedinělých surrealistických nápadů (nimiž se to ovšem v těchto starších artových filmech z Mexika často přímo hemží), které mě v tom často dokázaly upoutat a rozvířit chvilkovou nudu i zastínit hůře uchopitelnou symboliku. Problém jsem měl však s nataženou délkou a pomalým tempem ve chvíli, kdy samotný děj tu nejednou probíhá celou řadu scén v poněkud monotónních variacích na to samé, stejně tak s nejedním (někdy až mírně samoúčelným) bizarně nechutným výjevem. Na oplátku musím prásknout, že nikdy jsem nebyl fanouškem westernů, takže ač do jisté míry oceňuji pokus o velmi svéráznou, silně surrealistickou variaci na tento žánr v duchu podobenství, nijak mi k srdci nepřirostl ani Krtek. [55%] (31.12.2022)

Film je to sice těžko pochopitelný, ale zpočátku jsem od něj nemohl odtrhnout oči. Ovšem... Vizuálně velmi přitažlivé, doprovázeno krásnou hudbou, přesto po hodině a čtvrt "vymýšlení" a "hledání" významů jednotlivých výjevů (což mě ohromně bavilo), jsem se začal docela ztrácet a zážitek už nebyl tak intenzivní, spíše naopak. Snad to bylo pokročilou nocí, snad to bylo únavou... snad to bylo onou stopáží - nevím, nicméně poslední třetina mě už spíše nudila a (říkám to překvapen sám sebou) na všechen ten příval násilí a bizarností jsem si vlastně už z předchozích částí filmu zvykl. Proto to průměrné hodnocení tohoto jistě nevšedního snímku. Nevylučuju ovšem, že se na to ještě podívám...:-) (12.11.2007)

Jsem dostatečně velkej úchyl, abych si už předtím docela užil Svatou Horu a velice dobře užil Svatou Krev - Krtek je takovým Jodorowského fantasy počátkem, dává tušit jak budou vypadat jeho další filmy - bohužel se tuto "prvotinu" nepodařilo dostatečně ukočírovat a tak je teatrální, patetická a bláznivá o trochu víc, než asi měla být (hlavně některé střihy v první části jsou vyloženě komické :)). Jinak mě se líbí víc ta druhá (nebo první? - prostě druhá v pořadí) část filmu, symbolika snímku není prázdná, jen si proto člověk musí trošku přijít - pro slabé žaludky ale varování --- tohle není tradiční multiplex limonáda, dejte si pozor na ukřižované kozy, sovy a podobnou havěť, na pajdavé nuzáky, hromádky mrtvol, úchylné záporáky, hnusné štětky, jezírka krve, kastrace, jek, křik a lamentování na kolenou... Ale jinak to uteče, že se ani nenadějete :) 8/10 (28.11.2008)

SPOILERY Jodorowsky film režíroval, napsal k němu scénář, hudbu k němu složil a hlavní roli spasitele Krtka si sám zahrál. Hm. Jodorowsky asi musí být narcis jak sviňa, který nemá daleko od jednoho filmového mistra/Boha jménem Neil Breen, kterého kdo zná, tak si z něj dělá prdel, no tady to je přesně naopak. Krtek je jakýsi gangster, procházející se synem po kruté pouštní krajině, kde všichni jdou proti všem, on koho potká toho střelí (kromě biskupům, kterým předhodí svého syna a jeho ženy, která je taky oblečena celá v černém), ale ti lidi mu vždycky tak stupidně pózují a nikdy se té jeho střelbě ani nebrání, takže je pochopitelné, že vždycky všechny zabije. Pak ale dojde k souboji, kdy jeho oběť spáchá sebevraždu, Krtek "prohraje" a zdeptá ho to natolik, že začne přehodnocovat svůj život, žena od něj odejde a on odchází kamsi do jeskyně, kde je nějaká vesnice a tam ho oslavují jako spasitele, on se pak nechá vyholit dohola, dá se na buddhistické učení, pak tam pobíhá v nějaké druhé vesnici s o dvě hlavy menší ženskou, všude visí ilumináti, pak tam přijede jeho syn, kterého po cestě zahodil, pohádají se, usmíří, Krtek pak propustí lidi z té jeskyně, i když po něm chtěli jenom to, aby tam zboural díru a šlo tam na ně světlo, všichni ti z jeskyně běží do té druhé vesnice, ti z té druhé vesnice všechny ty z jeskyně povraždí, pak přiběhne Krtek, vidí ten masakr a zapálí se, syn a ta prťavá mu pak udělají hrob a jedou pryč. Konec. Do toho je to celé úplně nahodile sestříhané, v každém záběru nějaká bizarnost a jakési poselství se z toho vytratilo. O čem to bylo? O Krtkově očistné cestě, ok, ale celou tu očistnou cestu zabíjí narcismus Jodorowského, který si tu to nejdůležitější prostě musel udělat všechno sám a kdyby to šlo, tak si stoupne i za kameru, možná to i několikrát udělal. Zase mu nemůžu upřít, že to chvílemi nebylo svými bizarnostmi poutavé, ale jenom chvílemi. 2* (16.06.2019)

El topo vyžaduje obrovskú toleranciu a fantáziu, ide totiž o podivínsku uchylárnu koncipovanú násilým, mytológiou a náboženskými výlevmi. Mílovými krokmi prekračuje hranice normality, je ťažko jednoznačne čitateľný a osobne si trúfam porozumieť tak na 10% z celého obsahu. Je to film na diskusiu a dešifrovanie snáď každučkého prvku, ktorý šialený mozog dokáže vyprodukovať (ukrižovaný baránok; úchylné láskanie topánok; znásilňovanie mníchov, ženy; bičovanie kaktusmi....) a ta kvíliaca hudba do toho, všetko samozrejme servírované na hektolitroch preliatej krvi. Prvoplánovo to môže vyvolať pohoršenie, nudu, odpor, druhosignálne nejakú filozofickú pózu. Pre mňa je film hlavne pocitovou a vizuálnou záležitosťou a subjektívne mi vlastne nepriniesol nič (nič pozitívne, optimistické, naplňujúce, nič, čo by som si mohla vychutnať) a zároveň priniesol veľa (zvláštnych a rozporuplných emócií, trochu nudy a pošramotený limbický systém)... (08.07.2008)