Tridsať prípadov majora Zemana

Třetí desítka seriálu začíná špionážně laděným dílem, v němž exceluje Josef Abrhám, zpestřením je rovněž role Wimmera ztvárněná Vladimírem Menšíkem. Zeman se poprvé od dílu Hon na lišku popral a tentokrát to dopadlo jeho třetí porážkou (dříve od Wolfa a Mauera), k tomu dvě remízy (Haugwitz, Mutl) a jedna jediná výhra (Jäger). Solidní epizoda, která nenudí, ale mezi nejlepší ji osobně nepočítám. (29.03.2021)

Jan Otčenášek je jako scénárista podepsán pod dvěma díly majora Zemana a v obou případech se jedná o luxusní příběhy. Zajímavé je, že inspirací se pro tvůrce stala nevyšetřená sexuální vražda. V seriálu je v rozporu se skutečností nejen vyšetřena, ale navíc je prezentována jako nesexuální vražda (oběť se vyspala se svým milencem a teprve poté byla někým jiným zavražděna). Dialogy mezi Zemanem a režisérem jsou brilantní, nová postava Martina Gajdoše zde dostala větší prostor než v dalších dílech. Ze třetí desítky seriálu mám raději jen Poselství z neznámé země. Tatranské pastorále jsou podle mě skutečně kvalitnější než kultovní Studna a Mimikry. V neposlední řadě se jedná o jeden z nepolitických dílů seriálu (většina těch několika dalších apolitických je kvalitou mnohem horší než Tatranské pastorále). (16.03.2021)

Jeden z nepolitických dílů seriálu, zároveň jeden z nejhorších. Podruhé sledujeme nepořádky na (dalším) pracovišti Blanky, tentokrát již Zemanovy manželky. Po třech výborných epizodách se jedná o výrazný sešup, který byl dalším dílem ještě prohlouben. (15.03.2021)

Kromě Třetích houslí, na které se již ani nedívám, se jedná o nejhorší díl seriálu. Epizoda silně komunisticky propagandistická a zároveň silně nezáživná. U Tatranských pastorále mě napadlo, jak se tvůrci seriálu "shazují" tím, že v této epizodě ukazují, jak filmaři chtějí točit vše po svém, bez ohledu na případnou látku vycházející ze skutečných událostí. Naproti tomu v Klaunech tvůrci útočí na uměleckou sféru, navíc na herce. Zeman (samozřejmě ústy herce Vladimíra Brabce) je označuje za pozéry, klauny...V seriálu je tak možné hledat i různé jinotaje, dvojsmyslné narážky apod. (17.03.2021)

Po propagandistické stránce nejzvrhlejší díl celého seriálu, avšak samotný děj má spád a je to "o něčem", na rozdíl od předchozích Klaunů či komediálně laděných Třetích houslí. Vladimír Brabec zahrál roli kovaného komunisty bravurním způsobem, což je nejvíce vidět asi právě ve Štvanici. V jednom měli ale tvůrci epizody pravdu - střílení v babické škole skutečně nebylo žádnou šachovou partií Státní bezpečnosti. To bylo jen zbožné přání propagandistů z druhého břehu - novinář Sláva Volný na konci šedesátých let a jeho pokračovatelé po roce 1989, zejména v devadesátých letech. V Babicích stříleli antikomunističtí fanatici v čele s Ladislavem Malým. Komunisté pak celé události využili ke svým cílům - k uspořádání propagandistické kampaně včetně monstrprocesů, které měly zastrašit všechny odpůrce kolektivizace. (17.03.2021)

Na rozdíl od epizod Kvadratura ženy a Tatranské pastorále je tento díl prodchnut politikou. Divák několikrát uslyší narážky na to, jak byly události roku 1968 v ČSSR nebezpečné a kontraproduktivní, dokonce je ústy Maštalíře kvitován příchod vojsk Varšavské smlouvy. Na konci dílu se loučíme s kriminalistou Stejskalem, který v minulém díle vzal místo po Zemanovi. Po jeho návratu je pro změnu vyhozen on. Případ Vonoklasy (v seriálu Hájice) je dodnes obestřen nejasnostmi, zda se vše stalo tak, jak bylo vyšetřeno. Jelínek (v seriálu Brůna) byl nadaným fyzikem, který pracoval v Těchoníně. Čistě divácky patří díl k těm lepším, ale na rozdíl od většiny ostatních diváků se nevlezl do mého top tenu. Obdobné díly Bestie, Kvadratura ženy a Tatranské pastorále mám raději než Studnu. Stejně tak mám raději než Studnu i řadu špionážních příběhů. Vrcholem Studny je samozřejmě vyprávění mladého Brůny, kde sledujeme jeho matku a hlavně otce (Kaplanová a Crha byli do těchto rolí vybráni skvěle). Osobně se mi líbí i odlehčený úvod s postavou staré žižkovské báby (Darja Hajská), která se hádá se Zemanem, toho času obvodním příslušníkem SNB. (25.03.2021)

Většinu špionážních dílů seriálů mám rád a platí to i o obou závěrečných dílech tohoto typu. Závěrečná mise majora Jiřího Hradce byla natočena v prostředí Kuby, které představuje Chile, případně Bolívii. Tento díl řadím v rámci seriálu na cca 10. místo, což je celkem slušný výsledek. (10.03.2021)

Spolu s Koncem velké šance se jedná o nejlepší špionážní epizodu seriálu a zároveň o jeden z nejlepších dílů vůbec (má top 5: epizody 4, 6, 14, 15, 28). Díly, kde umírají Pavel Bláha, respektive Jiří Hradec, mám velmi rád - příběhy jsou natočeny zajímavě a poutavě. V tomto dílu nechybí ani povedené akční scény. Postavu Jiřího Hradce (Rudolf Jelínek) mám z celého seriálu asi nejraději. Jednoznačně nejsympatičtější postava z řad Sboru národní bezpečnosti, Hradec se líbil ženám, uměl se celkem rvát, byl jazykově vybavený a riskoval život i za hranicemi Československa a socialistického bloku vůbec. Hana Maciuchová v roli Inge patří k nejkrásnějším ženám seriálu. Výborně zde zahráli Jiří Adamíra, Radovan Lukavský či Jiří Lír. Postava Zemana je sice velmi v pozadí, ale nijak mi to nevadí. Pohřeb Jiřího Hradce byl natočen dobře, dokonce mě dojal, přestože na něm byl (nepřekvapivě) zahrán Pochod padlých revolucionářů. Pohřeb byl natočen v Úněticích, okres Praha-západ. Hrdinný boj československého rozvědčíka s bývalými nacisty a jejich poskoky v jižní Americe se zřejmě nikdy nestal. Autorem scénářů epizod 27 a 28 byl J. S. Kupka, který před cca 15 lety umělecky zpracoval vzpomínky paní Sosnarové na věznění v gulagu (Krvavé jahody), ve kterém však nikdy nebyla, jak zjistil historik Adam Hradílek. Potvrzuje to, že Kupka uměl dobře a přesvědčivě zpracovat látky, které měly vycházet (ale spíše nevycházely) ze skutečnosti. (10.03.2021)

V tomto dílu tvůrci mířili na underground, který spojili nejen s drogami, nýbrž i s únosem letadla a vraždou jeho pilota. Jak tady píšou jiní: únos letadla neprovedli samozřejmě členové Plastic people of the universe, ale někdo úplně jiný. Vrah pilota čekal v západním Německu na soudní řízení, avšak ve vazbě spáchal sebevraždu. Střelnou zbraň ukradla jedna z dívek svému otci, příslušníkovi SNB. Tohle by propagandisté nepřiznali, tak si vymysleli nevěrohodnou scénu setkání Vondřicha se zahraničními prodejci zbraní. Když si odmyslím propagandu, je příběh natočen poutavě a s minimem hluchých míst, herci představující kapelu Mimikry zahráli přesvědčivě - zejména Lábus a Vlach. Osobně řadím tento díl na cca. 11. místo v rámci celého seriálu. (12.03.2021)

Po čtyřech výborných dílech končí seriál neslanou a nemastnou epizodou, jež je i nejdelší v celém seriálu. Původně se jako poslední epizoda měla točit novela od Jiřího Procházky (Lišky mění srst), ale Sequens si prosadil Růže pro Zemana. Ty nejsou na rozdíl od "lišek" tak propagandistické, ale disent i zde dostal zásluhou postavy Korneta (Alois Švehlík) řádnou podpásovku - účast v obchodu s narkotiky. Žoviální Salaba (Josef Bek) se ukázal jako ještě větší hajzl, než jsme doufali. K záporným postavám patří i zahraniční obchodník Sachs, arabský zločinec Nihad Kuffa, kartářka Hejná a příliš kladně není vylíčen ani bývalý šlechtic Kounic (do jeho role obsazen uznávaný herec Václav Voska). Naopak Iva Janžurová, známá příznivkyně ODS, si zde zahrála francouzskou komunistku, spolupracovnici Státní bezpečnosti. Zaměstnanci starožitnictví jsou zde vylíčeni záporně, ale kupodivu totéž lze vysledovat i v poslední řadě Zdivočelé země (postava Zikmunda zahraná J. Dulavou), která se odehrává zejména v druhé polovině sedmdesátých let 20. století. Růže pro Zemana jsou třetím nejhorším dílem třetí řady seriálu o Zemanovi a o moc lépe na tom nejsou ani v rámci celého seriálu. (29.03.2021)