Tridsať prípadov majora Zemana

"Řeklo se, že jsi u nás nezaplatil, tak ti to spočítáme tady." Místo činu: Západní Berlín. Padouši: Hackl, Fanta, Böhm. V hlavní roli: Bond, James Bond. Tedy vlastně Zeman, Honza Zeman, Taky ne, takže Hradec. Jirka Hradec. Zeman jenom dojel vlakem do Berlína, absolvoval jednu schůzku a občas dělal, že nezná Hradce. Takže Honzův případ to tak úplně nebyl a kabaret mě nikdy moc nebavil, ale musím ocenit, kterak Honzík Böhmů předváděl tanečnicím svůdnost pohybu a vynikající byl kamarádíček Dr. Salaba, jehož dobrá nálada v pohodě přebila celou tu špiónskou story. (22.12.2016)

"Víš kdo to je? Kapitán Zeman z pražský kriminálky. Dvakrát mě dostal do šuplete." Může se Zeman v klidu oženit? Nemůže, když se mu zločinci sami přiznávají. Je to sice hrozná hovadina, ale hlášení stržm. Milotinského opilým elitám pražské kriminálky o odcizení Oktávky bylo naprosto dokonalé. Jinak to byla jen rozverná taškařice, ve které si první housle zahrál karlovarský esenbák ppor. Vostárek ("Já nejsem pro Vás žádnej Béďa, pane řidiči.") a ta šmelina, bloodhoundi a vodní masážička se nakonec taky dala přežít. (22.12.2016)

"Já musím získat ty dokumenty a jistotu, že nikdo nezradil. Pak pomůžu." Bílé linky se nám proměnily v modrá světla, špionážní zápletka neztratila nic ze své průměrnosti, Honza se případem jen mihnul, Hradec tady toho mezi písečnými dunami taky moc nenaskákal, takže žádný velký důvod k jásání tady není. Ale vítězství naší slavné STB nad tajnými službami USA a Velké Británie se musí ocenit, neboť tyto zápasy obvykle prohráváme kontumačně. (23.12.2016)

"Nikdo si ani nevšimne, že Zeman dosloužil." Já jsem si toho všiml, i slzu jsem uronil a taky jsem se přestal cítit bezpečně. Nedá se nic dělat, Honzova služba je u konce a já se musím přiznat, že hodnotit 3. sérii je dost ošemetné. Na jednu stranu totiž obsahuje mé oblíbené kousky Mimikry, Studnu, Tatranské pastorále či Pána ze Salcburku a na druhou stranu se příliš věnuje tomu "správnému" politickému pohledu na věc. Já jsem však pozitivní člověk, takže zaokrouhlím nahoru, protože mi to tak z pohledu zachování světové rovnováhy připadá správné. (15.02.2017)

"Je to přece naše povinnost dostat ty chudáky z komunistickýho pekla." Pašování vzdělanců přes západní hranice býval kdysi velký byznys, zejména když si na cestu zabalili nějaký ten tajný materiál, ale naštěstí jim je Honza na stopě. Mě tedy hodně zaujala sledovací akce, Honzova prohra na ipon a samozřejmě báječní manželé Wimmerovi, jejichž vzájemné pošťuchování nemělo chybu. (24.12.2016)

"Sexuální vraždy nejsou na to, aby se strašili lidi v biografu." Tak to už dneska neplatí, ale za do Honzova objasňování jednoho Pavláskova pomníku, to rozhodně platilo. Mě tedy Honza pobavil, když jako rebelující komparsista začal režisérovi narušovat logickou strukturu příběhu nebo když mně a Shelocku Gajdošovi začal vysvětlovat, že rozborem působení bramborových slupek nebo shnilých rajčat na chemickou strukturu papíru nelze vypátrat pachatele. Dneska už by to pánové s vatičkami určitě dokázali, ale já to mám radši po staru, po zemanovsku a po tatransku. (12.01.2017)

"Tohleto oslavování, pití a tanečky na pracovišti, to bych zakázal. A všem. Bez rozdílu funkcí." Tak tady je Honza trošku za moralistu, ale jinak dává jednoznačně najevo, že je to veselá kopa. Po své manželce totiž chce okamžitý grafologický rozbor písma zaměstnanců firmy, velkoryse znevažuje schopnosti vrátného a když se chystá srovnat prvňáka Hrabáka, tak jsem byl nadšením bez sebe. Rovněž mi ukápla nostalgická slza při vzpomínce na chůzi přes bahno po prknech mezi novostavbami paneláků, při záběrech na bakelitové zvonky a zejména při dechovce vyhrávající v hlavním televizním programu na Silvestra. Ovšem z kriminalistického hlediska se mi jeví tento případ dost slabým, ale pobavily mě v něm malé role typu cizojazyčných bavičů na večírku či vynikající flegmatik Weniger z Trbóšan. (17.01.2017)

"Mělo by se vám zakázat zneužívat středověkého básníka k provokacím." Politické epizody nezastihly Honzu Zemana ve vrcholné formě, ale přesto je to kousek k zamyšlení. Oni "umělci", z jejichž dutiny ústní padaly a padají "velká" slova o svobodě a demokracii, mě totiž vždycky štvali, štvou a budou štvát. Jen oni totiž mají patent na rozum, vědí, co je správné, jaké mají dostat dotace, kdo má být zvolen a když není po jejich, tak kvičí přesně tak, jak to tady předvádějí básník Daneš a herec Vodvářka. A přestože jsem byl vždycky pacifista, tak v případě těchto dvou "sympaťáků" bych patrně souhlasil s tím, aby na nich byla otestována kvalita pendreků, čímž samozřejmě oceňuju skvělé výkony pánů Štěpánka a Přeučila. (02.02.2017)

"Ty k tomu soudu nejdeš jako svědek. Ty tam jdeš jako obžalovaný." Všechny protistátní živly se spikly proti Honzovi, ale on to ustál. Sláva Honzovi. Já tady tedy nechci psát o propagandě, protože v roce 1951 jsem v Plánici alias Babicích nebyl a při procesech v roce 1968 taky ne. Takže žádnou objektivní pravdu neznám a ona ani žádná neexistuje, protože dějiny píší vítězové. Proto to dříve bylo tak, jak vypráví Honza Zeman a dneska je to zase naopak. Já v tom pravdu nehledám. Já si to chci užít a to se v tomto případě moc nepovedlo. V podstatě se nic nevyšetřovalo, jenom se soudilo a tak mě vlastně pobavila jen hláška o tom, že lidi se bojí toho, že by jim chtěl někdo vracet dobytek a půdu nebo stále aktuální pohádka o tom, že umělci jsou svědomím národa. (06.02.2017)

"Trošku toho neklidu bys nekoupil?" Fořti z pražské kriminálky s pátráním ve studně neuspěli, tak musel nastoupit žižkovský obvoďák mjr. Zeman, aby vše vyřešil, objasnil a posadil se zpět do svého křesla, když už ten Dubček padl. Jenže než Honza odhalil osobu divně se kývající osobu se sekerou v ruce, tak si trošku zašikanoval důchodkyni, zašpásoval si s holičem a ještě stačil poděkovat armádám Varšavské smlouvy za internacionální pomoc v roce 1968. Je to zkrátka našlapaný díl, ve kterém mě zejména na konci pobavil mix děsivého vyprávění doktora Brůny a obdivu nových Honzových fanoušků: "Fajnovej chlap. To by byla pomocná stráž VB." (14.02.2017)

"Jedu do země s měděnou půdou." Jenže nejede Honza, ale Jirka Hradec, jehož bitkařské schopnosti by rozesmály nejednoho soupeře. Jenže tady se ohrožuje socialismus, takže to beru vážně a napíšu, že se mi exotické Chile líbilo i s jeho groteskními zabijáky. A taky mi byl sympatický hajzlík zvaný Wunder Pepi, ale Honza měl tak málo prostoru pro svou genialitu, odvahu a spravedlivý zápal pro věc, že mne k lepšímu hodnocení nepřiměje ani zlý kukuč Alberta Mestreye. (18.10.2016)

"Mám s Vámi dobré úmysly. Jenomže Vy s tou rudou krví jste zbytečně horkokrevný." Major Hradec svým předčasným ukončením služebního poměru ušetřil státu nejednu devízu, ale ještě předtím si stihl procvičit úderovou techniku, vyzkoušet si střelbu z cválajícího koně a samozřejmě zahrát si golf, při kterém mu caddyho dělal Mestreyův zabiják. To bylo hodně vtipné, stejně jako zmínka o Venus of Vestonice a zejména sólo kpt. Hejduka - šifranta s básnickým střevem. Takže ač Honza Zeman zase jednou nedostal moc prostoru a vlastně vůbec nic nevyřešil, tak mě to bavilo. (19.10.2016)

"Kdy vyzkoušíme včeličky?" Nahrávky skupiny Plastic People of the Universe jsem za totáče na nepříliš povolených akcích poslouchal poměrně pravidelně, ale musím se přiznat, že kromě té aury zakázanosti jsem se v jejich hudbě moc nenašel. Když se však objevily Mimikry, tak jsem byl nadšený, protože jsem na obrazovce slyšel hudbu a viděl interprety, kteří do estrád tak nějak nezapadali. Čas ve mě to původní nadšení poněkud uhasil, ale přesto se na Mimikry kdykoli znovu rád podívám a ani si neberu osobně, že zobrazuje máničky jako feťáky, únosce a vrahy. To je problém propagandy, mě zaujal Bič boží. (30.11.2016)

"Taky se nechává slyšet po barech a recepcích, blábolí o svobodě, demokracii a tiskne ruce všelijakým chlapcům, co si hrajou na bojovníky." Tak se nám Honza s Žitným utkali s chátristy, pašeráky, překupníky, drogovými dealery a vrahy v jednom balení. Mě to tedy nijak zvlášť nebavilo, ale francouzská novinářka Michelle Merciér se opravdu povedla, provozovatelka trestné činnosti kartářského šarlatánství paní Hejná byla naprosto dokonalá a vše zakončila neuvěřitelně vtipná přestřelka se střeleckými výkony na hranici parodie. Já jsem tedy přesvědčen, že poslední případ Honzy Zemana byl sice ideově v souladu s nařízeními strany a vlády, ale z hlediska zábavnosti se příliš nevydařil. (15.02.2017)