Kytice z tisíce a jedné noci
Il fiore delle mille e una notte
Les Mille et une nuits
Arabian Nights
Réžia:
Pier Paolo PasoliniScenár:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Ninetto Davoli, Franco Citti, Franco Merli, Ines Pellegrini, Luigina Rocchi, Abadit Ghidei, Francesco Paolo Governale, Luigi Antonio Guerra (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Pod režijní taktovkou legendárního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho ožívá starobylý mystický příběh z dávnověké Arábie, v němž se nevinný mladík zamiluje do své otrokyně. Vzájemnému štěstí ale budou muset oba mnohé obětovat. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal snímek z roku 1974 hlavní cenu poroty. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (87)
Dílo sice hodnotím třemi hvězdičkami, ale moje hodnocení se pohybuje od 1 do 5. Tento film mi ukázal, že ČSFD musí přidat možnost "viděl". Nedokáži tento film ohodnotit. Poprvé v životě jsem film naprosto nepochopil. Nemyslím timto, že jsem nepochopil příběh, který je ve svém způsobu naprosto jednoduchý. Jedná se o myšlenku díla, které bohužel bylo nad moje mentální síly. ()
Tak, tenhle Pasolini se mi líbí ze všech nejvíc. Film nese klasický rukopis režiséra, takže je to asi předloha, která mě tak zaujala. Nebo, že by se jeho styl hodil právě pro Pohádky tisíce a jedné noci? Tak či tak, ty dvě hodinky utekly jako voda a kdo tam vidí jen souložící lidi, tak je sexista a nebo zakomplexovanec... ()
Passolini týmto filmom ukázal, že má filmársky cit a tiež, že erotika je pre neho veľmi doležitá... Je to jeden z jeho najlepších filmov. ()
Jestli je na tomto filmu něco skvělého nebo uměleckého tak jsem si toho asi nevšiml .. ()
Další Pasoliniho tvůrčí přehlídka penisů je tentokrát situována do velmi atraktivních reálií a dokonce poprvé má i jakous takous hlavu a patu. Bavil jsem se asi srovnatelně s prvním dílem, ale bohužel, potřetí je potřetí a je nutno přiznat, že Pasolini ukazuje stále to stejné dokola a tím pádem jeho trilogie života působí asi jako barová obsluha nahoře bez - jakmile sundá podprsenku, všichni zpozorní a jsou zaujatí, ale po chvíli ji začnou vnímat zcela normálně a naopak, mnohdy jsou víc vzrušení při správně zakrytých náznacích neviděného... ***1/2 za nesnesitelně dlouhou stopáž, která by se dala bez problémů zkrátit, kdyby tvůrci vystřihali všechny ty zbytečné záběry pobíhajících lidí po poušti či v uličkách města... ()
Konečně jsem na to přišel! Alfa a omega každého správného uměleckého filmu je soulož a odhalený penis!!! Takže začínám točit a sháním několik naháčů, kteří jsou ochotni do minimálně každých deset minut ukázat přirození. Pokud budou pan Dafoe a paní Gainsbourgová příliš drazí, zkusím to v gay klubu. Koneckonců: čím větší neherec, tím lépe. ()
Záverečná časť Pasoliniho trilógie života. Dej filmu, známeho tiež ako Arabské noci, sa presúva z Talianska (Decameron) a Anglicka (Canterburské poviedky) do arabského prostredia, do Orientu a je opäť inšpirovaný klasickým dielom svetovej literatúry, tentokrát Rozprávkami tisíc a jednej noci. Aladina, Alibabu, či Sindibáda sa síce nedočkáme, za to obnažených tiel, samozrejme hlavne mladých mužov, je tu neúrekom, asi najviac zo všetkých filmov trilógie, až je to samoúčelné. Pasolini sa opäť sústreďuje na fyzický aspekt lásky, resp. lásku redukuje len na sex. Nezabúda, podobne ako v Canterburských poviedkach, ani na homosexualitu. Humoru je v tomto filme oveľa menej, tento film je z trilógie asi najvážnejší. Triky sú zlé, ale mizerné boli už v Canterburských poviedkach, takže ma to neprekvapilo. Anachronicky pôsobí hlavne využitie zadnej projekcie pri scéne s levom. ()
Moc se mi líbí Pasoliniho režisérský styl, který krásně vynikl u Evangelia sv. Matouše. Zapojení amatérských herců, které dodává filmu úplně jiný náboj, než jaký mají klasické filmy, výborná kamera, skvělý střih, zajímavý ne zcela sedící postsynchron... V tomto případě mě ale náplň filmu částečně znechutila a částečně unudila natolik, že opravdu nemohu říct, že by se mi tento film líbil. Propletení příběhů by nebylo špatné, pokud by nebylo tak nudné a tak zmatené. V obsahu filmu ale nemám co pochválit... příběhy Tisíce a jedné noci neznám, ale jestli je tam tohle, tak je to teda pěkná prasárna. A hlavně docela smutná... všechny pozitivní mezilidské vztahy zredukovat na sex... něco s tím Pasolinim nebylo v pořádku. ()
Dopřál jsem si tenhle kus podruhé a opět mne to silně oslovilo.Překrásné exteriéry snad odněkud z Íránu a Nepálu, nádherná kamera.Krásně podané příběhy a formy lásky, které nevtíravým způsobem pan Pasolini podává spolu s krásnou obhajobou homosexuality.Sáhl, stejně jako Forman, po nehercích a jejich projevy jsou vysloveně krásné a milé.Tenhle opus je nádhernou oslavou erota a lidské sexuality v té nejpřirozenější podobě a formách prostoupené moudrostí.Hodnotím vysoko. ()
Vážení přátelé...celá tahle Pasiliniho nudná, poloamaterská a neumětelská trilogie mě nijak zvlášť neoslovila...nicméně tahle poslední část je ze tří nejméně nezáživná. Sice je to propletenec 150ti příběhů v jednom, každou chvíli na vás vybafne penis nebo nahatá mužská prdel (režisér o své sexuální orientaci opravdu nehodlá nechat nikoho dlouho na pochybách...) (:o) a herci-neherci jsou tu pouze šerední a nebo ještě šerednější, ale musím uznat, že nad tím vším je cítit něco, díky čemuž se tento kousek nedá označit za průměrný ani omylem. Nicméně poměřováno s Evangeliem sv. Matouše si to víc než tři hvězdy určitě nezaslouží... ()
Vůně Orientu jak to umí pouze PPP. Pasoliniho obsese v neustálém zobrazování nahých mužských těl občas nudí. Nutno ale připustit, že film vychází z předlohy, která k tomu přímo vybízí. Nelze opominout filozofickou stránku díla, kterou zosobňují dva putující umělci Rublevova stylu ( s tím rozdílem, že Rublev vzdával ve svém díle úctu jedinému křesťanskému Bohu, kdežto dva poutnící z Pohádek vzdávají úctu krásám světa). V kytici stále zaznívá hlas Toho, který všechno ví a promlouvá tu ústy žen (krásná otrokyně, moudrá Azíza, věčná svůdkyně a vražedkyně mužů Burdur), tu ve snech mužů (královský syn z Nepálu, který na lodi vyplul naplnit svůj osud, aby nakonec odmítl všechny světské pocty a stal se posledním z bezejmenných). Tento, dejme tomu vnitřní, hlas nejsme zvyklí vnímat a pokud jej někdo zaslechne, tak o tom raději pomlčí, aby nebyl pokládán za psychotika. Ještě jedno poučení Pohádek - štěstí nelze spojovat se světskou mocí a vnějším úspěchem; schovává se v prachu cest. ()
Tenhle film jsem poprvé viděl někdy v roce 1987 ve filmovém klubu ve Vídni. (Říkalo se mu Filmmuseum, ale fungoval stejně jako české filmové kluby.) Rád jsem si jej nyní připomněl. Tehdy jsme islám vnímali pouze jako romantickou exotiku. To byly časy! ()
Tak nevím - pro mě nekoukatelný film určený snad jen pro filmové masochisty. ()
zajímavá konstrukce, sugestivní vyprávění... ()
Projekt 100 (2002) ()
Z tzv. "Trilogie života" (Canterburské povídky, Dekameron, Kytice z tisíce a jedné noci) mi tato poslední přijde nejslabší. Není jednoduché se s Pasolinim popasovat, ale v předešlých filmech jsem se tolik neztrácel - to se o tomto posledním z trilogie říci nedá. Zbyla jen skvělá forma... ()
Úchvatná výprava a niektoré kamerové zábery (iné pôsobia takmer amatérsky), ale inak nesúrodý a nesúvislý kúsok napriek tomu, že je dejovo aspoň nejako poprepájaný - na rozdiel od Pasoliniho Decameronu. Jednotlivé pseudointelektuálne nadinterpretácie nedávajú zmysel a v konečnom dôsledku Kytica pôsobí skôr ako autorova túžba, či výlet talianskeho štábu do exotiky (mrk mrk Slnce, seno, erotika po 89tom), než nejaká metafora radosti zo života, či umelecké stvárnenie Tisíc a jednej noci. ()
moje první setkání s Pasolinim..trochu dlouhé a hodně smilné, ale i krásné a exotické. Nejvíc mě bavilo, jak se tam všichni smějou jak blázni:)) ()
Film pro pederastafariany. ()
Kdo nezná Pasoliniho, bude možná zděšen, pokud je prudérní. Většina ostatních si však bude spíše všímat bohaté rozmanitosti - opravdu kytice - příběhů, které ne vždy do sebe dobře zapadají, ale mnohé z nich mají zajímavou pointu. Heterosexuální a homosexuální témata se zde střídají zhruba jedna ku jedné, dívky mi nepřišly extra hezké, spíše přirozené. Efekty odpovídají době vzniku, autentičnost prostředí je výborná. Co by mě docela zajímalo, jak by se na tento film dívali obyvatelé zemí (Írán, Jemen ad. arabské státy), kde se film natáčel. Za mě povedený kousek (57%). ()