Prípad Pelikán

Teda pánové a dámy, to věčné, nehorázné a hloupé lpění na srovnávání filmů s předlohami, mi už vážně pije krev. Případ pelikán je vynikající sríler, s vynikajícím obsazením, vynikající hudbou a nádhernou kamerou, s perfektním, logickým dějem. Je to jeden z nejlepších politických trillerů, které doma mám. A že jich mám. (03.10.2012)

Přes guláš nelogičností v ději, kotrmelce v dialozích, záhadnou teleportaci jednoho obombičkovaného auta mezi patry garáže, ufňukaný objímání u letadla a i přes pilota, co všechno věděl, ale Denzel ho odkrágloval, hned jak sesednul z křesílka v televizním studiu, přes to všecko - když Julii naběhne ta žilka uprostřed čela, uvěříte jí i útočníky z Marsu. Politická detektivka jak pravá svíčková. (11.04.2008)

Veľmi solídny príslušník politických thrllerov. Zápletka na prvý pohľad vôbec nie je až taká zaujímavá ako celý priebeh príbehu s tajomnou a konšpiračnou atmosférou, ale čím dej postupuje do pokročilejšej fázy, tým viac som sa začal baviť. Krimi vyšetrovanie a odhaľovanie rôznych teórií v svižnom tempe je občas brzdené zbytočnou dĺžkou filmu a niektoré podradne spracované, nelogické scény naozaj zaváňali prúserom. Hlavné ale bolo, že medzi Denzelom a Juliou to klapalo a bolo to vidieť aj na celkovom výsledku z filmu, ktorý bol síce trošku ťarbavý, no do cieľa sa dostal na celkom slušnej pozícii. 70%. (30.05.2009)

„Čo mám urobiť, aby si sa usmiala?“ 40%... 60%... nie je to jedno? Tento film ma odjakživa príšerne nebavil, napriek tomu (a prízemne paranoickému scenáru) mu nemožno uprieť kus poctivej, starosvetskej napínavej atmosféry, podporenej už vtedy sympatickým Denzelom Washingtonom, plnou silou sa snažiaceho maskovať prešľap produkcie, ktorá do úlohy študentky obsadila podstatne staršie vyzerajúcu Juliu Robertsovú. Potešili fajn herci v podporných roličkách (Heard, Tucci, Lightow, Heald, Shepard). (30.05.2009)

Politický thriller, který mně kdysi až tak úplně neseděl. Ne snad kvůli Julii Roberts a Denzelu Washingtonovi, kteří se v zájmu věci zcela podřídili svým rolím, ale dějová linie mi připadala nevěrohodná, nereálná ... taková maličko za vlasy přitažená. Jak by dva osamělí pěšáci mohli bojovat proti nelítostné profesionální mašinérii - proti lavině, kterou uvedla do pohybu jedna zdánlivě vyfantazírovaná teorie ? Leč s odstupem let uznávám, že právě O TOM TO JE ... o to se hraje - a vždycky bude hrát ... ve světě filmu - v říši fantazie, kde nic není nemožné, kde i outsider může mít NADĚJI, že zvrátí běh věcí příštích ... i když se jedná o naději ukoptěnou a neduživou - takovou nějakou nedorostlou ... či přímo zakrslou. Ale je tady ... tudíž může vyprávět - o svobodě a demokracii, které se spojily s kapitálem. (03.03.2015)