Dekalóg

Dekalog je velice dobrý televizní seriál. Kieslowski nezaujme nějakými invenčními prvky nebo přílišnou kreativitou, ale poctivostí a precizností s jakou vytvořil seriál, dá se říct, v obvyklém dobovém hávu, a přesto vyčnívající nad jakoukoli televizní produkci předrevoluční doby. Deset přikázání, deset lidských příběhů, přičemž všechny se odehrávají na (jednom?) sídlišti. Tomu by nasvědčovalo několik pojítek, které připomenou předchozí díl (morální dilema těhotné ženy, které umírá muž, se znovu připomene v osmém díle), zdánlivě nevýznamná vedlejší zápletka v jednom díle je plně rozvinuta v některém z dílů následujících (série německých známek, se kterou se filatelista chlubí v osmém díle, poté hraje zásadní roli v díle desátém), hlavní protagonisté se také často zmiňují o tom či onom aktérovi některého z dalších dílů jako o svém sousedovi. Omezeností na oblast jednoho sídliště tak Kieslowski navozuje dojem obecnosti problémů, které prožívají zde náhodou vybraní obyvatelé sídliště, ale mohli by se odehrávat kdekoli jinde. Příběhy více než k moralizujícímu křesťanskému pohledu inklinují k osudovosti antických tragédií. Celkově je celá série docela vyrovnaná a vizuálně sladěná. Výjimku tvoří pátý díl – Nezabiješ, který je pouze zkrácenou verzí předchozího Kieslowského filmu Krátký film o zabíjení. Vzhledem k jeho výrazné stylizaci a expresionistickému nádechu tak úplně do konceptu ostatních dílů nezapadá. To by mi ale nevadilo tak jako to, že už původní film se mi zdál krátký a seriálová mutace ho ještě zkracuje. Tady měl Kieslowski natočit asi úplně nový materiál a původní skvělý film nechat na pokoji. Zcela opačně to pak vnímám u dílu šestého – Nesesmilníš (zkrácená verze Krátkého filmu o lásce), kterému nový konec a sestřih do televizního formátu vůbec neuškodil, spíš naopak. Nejslabší díl série je asi osmý díl, který čerpá z dílů předchozích a nastiňuje události dílů následujících, samotný jeho děj je pak průměrný a ve své zbytečné komplikovanosti snadno zapomenutelný. Mírně vybočuje i poslední díl se svým veskrze smířlivým a pozitivním závěrem. Jinak se Kieslowskému podařilo vzbudit pocit naléhavosti, který je patrný v každém jednotlivém příběhu. Naléhavost v jeho podání však nevychází z dogmatismu desatera, ale z relativnosti a složitosti situací, kdy se porušení přikázání jeví jako jediná šance, jak za daných podmínek a okolností přežít a uchovat si zdravý rozum. (07.09.2010)

Kieslowského méně známé dílo, které aplikuje na deset krátkých filmů témata z desatera na jejichž motivy pak velice volně vypráví příběh ze současnosti... Celkově, vizuálně i stylově sladěné dílo (přestože každý díl spolupracoval s jiným kameramanem) které ale nepatří mezi Kiéslowského nejlepší filmy... (30.04.2008)

Co se formy týče, Dekalog je pro smysly koncertem. Kde ale přichází na řadu pochopení vždy nekonvenčně vypointovaných příběhů, rozum nejednou zapláče. A to je obrovská škoda, protože v kontrastu s povídkami, jejichž smysl ani dnes nepozbývá na síle pak odvolávání se na rigorózní a pružnost pozbývající etický kodex desatera působí jako pěst na oko. Přestože totiž na zcela jednoduché poučky roubuje opravdu komplikované životní situace, díky kterým je mnohem patrnější, že morálka se nedá shrnout do pár konkrétních vět, nemohl jsem se celý seriál zbavit pocitu, že mi i přes své volnější vyznání pan autor pointami (tresty) káže co je správně, a co je špatně. Jsou to právě takové momenty, jenž zub času nahlodal nejvíc, a které by si dnes nedovolil natočit nikdo jiný, než náboženský fundamentalista. Nicméně i tyto slabší kusy je radost sledovat (snad jen Nepokradeš mi nepřirostlo k srdci). Ten zbytek je pak možná tím nejlepším, co se televizním obrazovkám přihodilo, a to jednoduše proto, že materiál je to ryze filmový, jen kvůli své rozsáhlosti jiným způsobem téměř nerealizovatelný. Těch deset vzájemně propletených osudů spojených jen jedním malým betonovým městem v polské metropoli totiž víc působí jako filmová série. A je to možná trochu škoda, protože kvůli té (střízlivě) krátké stopáži sotva stihne zkoumaný byt přirůstat k srdci, už už nastupují titulky a přesun o patro dál. I tak má ale většina povídek nevídanou sílu, snad je jen škoda, že tehdá někdo někde nepopletl čísla a nevyměnil devítku za desítku. Zvláštně jinaký poslední díl totiž jinak srdceryvný cyklus uzavřel v trochu odlišném duchu, než mají jeho předchůdci, obzvlášť právě ten předposlední. (23.12.2014)

Tento cyklus ťažko hodnotiť "len tak" nejakými hviezdičkami, bodmi a neviem čím ešte....Pre mňa jeden z najlepších kinematografických "projektov", ktoré kedy vznikli... Silné a odvážne vzhľadom na tematiku (10 Božích prikázaní) a jej originálne prevedenie do "dnešného" sveta. Inteligentné a pútavé spracovanie, pričom ani jeden z 10 dielov nepodliezol laťku kvality a neskĺzol ani do lepšieho priemeru, vždy silný nadpriemer. Kieslowski bol génius a empatik s neuveriteľným citom vystihnúť podstatu ľudskej psychiky aj za použitia filmového minimalizmu- v tom sa mu nevyrovná naozaj nikto! Jednotlivé diely sú miestami ešte tradične rafinovane prepojené, ako celok tvoria jednoliaty monolit. Plytvať superlatívami je zbytočné... skrátka GENIÁLNE!!! (10.12.2008)

Dekalog vznikal za zvláštní situace ve vážně nemocné zemi. Polsko se dlouhodobě nedokázalo vyrovnat se stanným právem z roku 1981 a s tím, že legální opozice v podobě Solidarity musela přejít do ilegality. Pro zemi byly v následujících letech typické represe a realitou se stala přísná cenzura. V polovině 80. let byla země názorovně hluboce rozdělená a nacházela se z ekonomického i morálně společenského hlediska v troskách. Teprve po příchodu Gorbačova do funkce generálního tajemníka Sovětského svazu začal tlak státní moci polevovat a významní polští režiséři se vraceli k tématům, která byla charakteristická pro polské filmové hnutí morálního neklidu. Uznávaný Krzysztof Kieslowski, který se musel po snímku Náhoda na několik let odmlčet, v té době hledal námět na silnou látku, která se vyhne přímé politické angažovanosti a nebude přispívat k už tak vyhrocenému pnutí ve společnosti, ale zároveň se vysloví k zásadním otázkám dnešní morálky. Jako hluboce věřící člověk celkem logicky zvolil biblické desatero pro ideové východisko cyklu 10 hodinových televizních filmů, kdy každý díl je věnovaný jednomu přikázání. S výjimkou posledního dílu, který se nese v komediálním duchu a odlehčuje ho především přítomnost Jerzy Stuhra, jsou ostatní spíš komorními a intimními dramaty, často velmi tragického vyznění, kde se řeší ztráta blízkého člověka, poprava odsouzeného nebo pokus o sebevraždu. Cyklus měl výrazně omezený rozpočet a polská státní televize ho jako dílo propagující náboženství nasadila do nezajímavého vysílacího času, okamžitě si ale vydobil u diváků mimořádný respekt a s velkým ohlasem prošel vysíláním mnoha televizních stanic v zahraničí. Byl to právě Dekalog, který Kieslowskému udělal ve Francii takové jméno, že tam mohl realizovat svoji filmovou trilogii odkazující na ideály francouzské revoluce. Celkový dojem: 90 %. (23.09.2014)