Bratstvo neohrozených

1. díl Celkem se mi to i líbilo (jako když jíte salát nebo syrovej špenát, ani chutná ani není odporný, spíš prostě bez chuti), ale bohužel je to až příliš zdlouhavý (tou nudnou způsobou), postavy jsou až příliš schematický (tvrdej neschopnej sdírač velitel, výtečnej a schopnej jeho zástupce), z jejich výcviku se tam vlasně ukáže pár pobíhání po kopcích, několik seskoků z letadla nebo trenažeru a chvilka střílení. Jinak je to spíš skoro patetický a kdyby tam už bojovali, z patosu by to nevyšlo vůbec. Postavy kromě dvou výše zmíněných (nefanděme si, ani ti nejsou kdoví co) jsou zatím jak drak ve větru, papírový a plochý. A příběh je stokrát ohraný klišé, který si vyprávějí všichni vojáci nejen základní služby. Docela se rozmýšlím, jestli se budu dívat vůbec dál. (5.4.06) 2. Díl No, sice je to trošku zábavnější jak první díl (hlavně proto, že už vyšli do akce), ale pořád mi to přišlo jak epizoda ze seriálu 24 hodin. Zdlouhavý a nezáživný a triky na mě přímo řvaly Počítač! Jen by mě ještě zajímalo, jak mohla být ta operace považována za výtečnou a dodnes se o ní učí ve Westpointu. Asi jsem něco neviděl, nebo mi něco tvůrci zamlčeli, ale mně to nijak skvěle nepřipadlo. Běhat před kulkama těžkýho kulometu lze totiž vážně jen ve filmu. Ještě jsem se pořád nerozhodl, jestli se na to dodívám. Pokud se nerozhodnu ani při čtvrtým dílu, vykašlu se na to. (12.4.06) 3. Díl Třetí díl mě opět nepřesvědčil, že by to byl "nejlepší" nebo "výtečný" seriál. Tentokrát jsem si všímal hlavně té podivné nerovnoměrnosti v rozložení děje. Vím, že takhle by to možná mohlo být ve skutečnosti (ve 2. sv. v. jsem nebyl, takže fakt nevím), ale do seriálu se to podle mě nehodí. Jednu chvíli jsem se prostě strašlivě nudil blábolama alá ruská polívková opera a v další chvíli mě akčnost přitlačila do sedadla spolucestujícího třemi Gé. Ani ta akce se mi nezdála. Hodně mi připomínala východoněmecký indiánky: nepřítel pořád střílí, naši pořád umírají a padají z "koní" a pořád jich je tam jak much. Co se týká děje, nic moc se tam vlastně nestalo. Jeden dostal válečnou psychózu a než se z toho dostal, dostal to. I patosu je tam hodně viz. závěrečná scéna s tím psychotikem i závěr sám. (30.4.06) jindy Viděl jsem ještě čtyřku a pak sedmičku o tom románku s nemocniční sestrou. Jenže ani ty mě nepřesvědčily o kvalitách. Bojové sekvence jsou celkem zajímavý, hyperrealismus je nerealistický a nevyváženost mezi akcí a nudou čím dál víc nevyvážená. Jestli toto je nejlepší seriál všech dob, pak bych hodně rád viděl ten nejhorší (jen tak mimochodem, do sekce seriál nepočítám telenovely jakýhokoliv původu). Jindy Druhé opakování na Nově jenom potvrdilo "oblíbenost" tohoto výtvoru mezi lidmi, jak jsem ji avizoval dříve. Promítání někdy kolem jedné hodiny v noci od pondělí do čtvrtka ukazuje, že tento "šperk" neměl sledovanost ani poprvé, kdy jej též postupně přeřazovali do méně populárních nočních hodin. (05.04.2006)

Sakra, tady někoho napadlo natočit válečný seriál bez patosu a patriotismu a taky to podle toho dopadlo. Bratrstvo neohrožených je prezentováno jako dokonalé dokudrama, které se drží reálných osnov s minimem vymyšlených odboček. Jenže k čemu tohle divákovi je? Já nechci dokonalý náhled do válečných řad, ale zábavu nebo alespoň nějaký chytrý snímek se zajímavou a hlavně poutavou zápletkou. No jasně, je to moje chyba, že osud vojáků ve válce je mi ukradený. Nechci to říkat takhle drsně, ale já jsem prostě vyrostl bez válek a ačkolik k nim nějaký vztah mám (druhou světovou jsem fascinován), je třeba aby byli režiséři a autoří tohoto díla schopni vytvořit mezi mnou a hrdiny nějaké pouto. Není totiž dobré, když si ani po posledním díle nedokážu k hrdinům přiřadit obličeje. Někdo tu možná bude polemizovat o mé inteligenci, ale já to prostě jednoduše svedu na tvůrce, neboť jiným se podařilo obeznámit mne s hrdiny ihned. No dobře, tak to jsem dokritizoval, teď by to chtělo i chválu, neboť si jej tento jedinečný seriál opravdu zasluhuje. První díl se mi opravdu líbil, byl sice trochu zdlouhavý, ale tenkrát mi to ještě nevadilo. Vlastně i dobrý byl fajn, jenže pak to někde začalo drhnout. O citech k hlavním hrdinům jsem již informoval, takže jen krátce řeknu, že jsem díky tomu nemohl zaznamenávat žádné emoce, ba ani napětí. Což rozhodně nevede ke 100% úspěchu. No dobře řeknete si, chce to sledovat i jiné věci. Scény z války jsou naprosto bezchybné, snímání, hudební podbarvení to všechno tu funguje parádně, jenže k čemu se kochat kabátkem, když nitro zůstává utajeno. Bohužel je to tak, Bratrstvo neohrožených soudím jako seriál, který je sice precizně odvedenou prací a je dokonalý napohled, ale v němž sehlává hlavní složka, zpětná interakce s divákem. 60% (25.08.2006)

Bratstvo neohrozených je strhujúci pohľad na udalosti počas 2.svetovej vojny, 10-dielny seriál je natočený pod producentským dohľadom Stevena Spielberga a Toma Hanksa a preto má výzor ako Zachráňte vojaka Ryana s mierne pretmavnutou kamerou, čo dodáva silnejšiu autentickosť prebiehajúcim udalostiam. Z určitého hľadiska je to asi najlepší vojnový seriál s výborným hereckým obsadením, zahrali si tu známejšie mená ako Donnie Wahlberg - David Schwimmer - Colin Hanks - Simon Pegg - Tom Hanks. (20.04.2006)

Jsem rád, že se tolik dolarů investovalo právě do tohoto projektu. Peníze jsou na Bratrstvu opravdu vidět pomale v každém políčku. Díky tomu a zručné práci celého filmového štábu jsem si mohl plně vychutnat postup spojenců v Evropě. Každý díl doprovází i úvodní slovo členů "Éčka", které spolu s výtečnou hudební znělkou Michaela Kamena startuje 50 minut válečného běsnění - hrdinství, odvahy, proher, výher, nefalšovaného kamarádství... Hned se na ten život díváte jinak. Dalším výrazným plusem je, že každý díl je trochu jiný nejen obsahem, ale i způsobem vyprávění, myšlenkou atd. Zkrátka neexistuje snad nic kromě délky (10 hodin dá opravdu zabrat), co bych mohl vytknout. (04.10.2003)

Minisérie je nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu. Postavení desetidílného seriálu v historii fikční televize a zhodnocení jeho rychle rozprodaného Blu-ray vydání se podrobněji věnuji v recenzi. (16.06.2014)