Krajina ve stínu

Závažné historické téma, vynikající herecký potenciál, žel - těžce artritické zpracování... (05.01.2024)

Ochotně přijímám černobílý vizuál, ovšem u scénáře mi předložený černobíle konturovaný dualismus vadí. Silný filmový zážitek mi zásadně kazily neuvěřitelné detaily. Za všechny třeba ten, že politická změna zajistí mentálně retardovanému a původně zcela nesvéprávnému a negramotnému občanovi zvýšení intelektu (minimálně o jedno pásmo). Rozmazaný obraz v přechodových momentech na mne nepřenesl empatii s dobou, spíš mě hodně iritoval. Tím pádem mi není ani tak těžko na duši z filmového dojmu, který se ode mne oddělil překvapivým odstupem (jakto, že se mi z toho zběsilého bezpráví nechtělo plakat?), ale ze zdařilého motivu. Ještě dlouho ve mně bude rezonovat přesvědčení (možná dokonce umělecký záměr) Mistra Slámy, že jeden nikdy neví, jací idioti, loupežníci, nenažranci, kariéristi či jiná lidská hovada mohou rozhodovat o životě jiných. Že dokáží týden oplakávat mrtvé tele, ale mžikem oka pohřbí laskavé sousedy. (12.09.2020)

Příliš chaotické pro mě jako diváka, přitom velice zajímavé téma, které mám moc rád. (05.12.2020)

Je to jako kapitola z učebnice dějepisu pro základní školy. Obsáhnout všechno tímto způsobem spěje k povrchnosti. Bohužel to tak dopadlo. (07.12.2020)

I když recenze a komentáře dávají filmu bodů spíše méně, pro mne to bylo za plný počet hvězd. Nejsem filmový znalec ani profesionál, a tak jsem film vnímal spíše z hlediska působivosti a také z hlediska vnímání historie. Působivost dodala už samotná myšlenka černobílého natočení, které mně přišlo velmi zajímavé (ale přiznávám, že pro WB filmy mám obecně slabost). Není to snadný film, ale docela otevřeně hovoří o tom, co je svým způsobem stále tabuizováno. Vyrovnání se s Němci po 2. světové válce. To je základní sdělení filmu, kdy období PŘED válkou, a V PRŮBĚHU války představuje pouze předpolí tomu základnímu, o čem chtějí režiséři hovořit. O období PO válce. V průběhu tohoto filmu jsem si připomenul film Habermannův mlýn a knihu Vyhnání Gerty Schnirch. Díla, která hovoří také o době PO. Přestože se mně obě líbila, tento film je alespoň pro mne překonal. (25.12.2020)

Blby misto v blby dobe, se spoustou svini na obou stranach. Dulezita vec, protoze vedomi o tom, co jsem si odsunem provedli, tu furt jaksi neni. A ze to vsechno umetlo komousum cesticku k tomu vsemu. Za tuhle zpravu jasnych 5 hvezd. P.S. Vsem, kterym chybi suprpropracovane postavy a filmove umenicko: je to freska, a kazda postava je tam proto, aby demonstrovala ruznou miru toho, jak v danne situaci se sebou nalozi, s nebo proti davu a dejinam. P.P.S. A co znamenaji komentare typu: Je po takovem filmu poptavka?! No prave, ze neni, jezismarja! (10.01.2021)

Krajina ve stínu se zřejmě snaží navázat na oscarový Obchod na korze, bohužel s tím problémem, že oba filmy dělí přes půl století, takže navazuje spíše na „skoro oscarové“ Nabarvené ptáče, což není nic, o co by měl kterýkoli film stát. O něco více než v Marhoulově snímku se zde sice mluví, ale o mnoho více smyslu tím film nezískává. Říká se, že nic není černobílé, ale mezi českými tvůrci snažícími se o artové zpracování to asi neplatí. Abych ale já nebarvil vše černě, scéna ve sklepě se povedla, škoda že jí předchází dlouhé minuty čehosi, co by Karel Smyczek nazval jednoduše „Proč?“ Více než krajina tak ve stínu stále zůstává současný stav české kinematografie, neboť opustit ten, který vrhá československá nová vlna se takovouto tvorbou asi nikdy nepodaří. (17.01.2021)

Poprvé někdo ukázal (alespoň částečně) syrovou realitu toho, co se dělo v Sudetech. Za to nelze očekávat žádné ovace. Asi proto je zde průměrné hodocení takové, jaké je. Přitom si ho ten film rozhodně nezaslouží. To ale museli Arsenjev se Slámou vědět, když do toho šli. Já považuji za velmi povedený jak scénář, režii i herecké výkony ve všech rolích. Za celou dobu jsem nenarazil na prázdné fráze ani patetické scény, kterými jsou válečné a povalečné filmy doslova prorostlé. Atmosféře rozhodně pomohlo ČB provedení, které doslova vtahuje do děje. (01.02.2021)

70/100 (10.02.2021)

U Všech dobrých rodáků to bylo naprosto a nekompromisně Jasný, v Krajině ve stínu jsou všechny události i postavy tak nějak Slámové. Líbí se mi, že se veškerý děj (Sudety 1938-1952) odehrává na jedné návsi s hospodou, ale tomu jsou podřízeny i divadelní, až karikaturní výstupy herců, z nichž nikdo bohužel nedosahuje třeba jen vzdáleně úrovně výše zmíněných legend, ale ani vlastně nemají moc co hrát. Bohužel všechno, co je na tomto filmu zajímavé, není zásluha scénáře nebo tvůrců, ale jen tématu či doby, ve které se odehrává. Sláma byl pro tuto látku naprosto nevhodnou volbou, spousta scén je nechtěně směšných, a ten Afganistán, co se odehrává na české vesnici po roce 1945, je strašně nevěrohodný, je mi líto. Zlatej Herz. (25.03.2021)

Když pominu náplň tohohle veledíla, i televizní inscenace bývali daleko poutavější a byli v nich i herci. (11.07.2021)

Nechci hodnotit film jeho zpracováním, jelikož filmařině a její technice nerozumím. Chci uvažovat nad tím, co se nám film snaží předat za myšlenku. Předpokládám, že pro většinu národa bude toto téma citlivé a vždy bude fungovat jakési "ale". Omlouvání si toho, čeho jsme jako lidé schopni jen proto, že se něco špatného stalo nám. Myslím, že pakliže to vezmeme z toho úhlu pohledu, že se nás snaží film přimět přemýšlet i nad něčím, co se jako národ snažíme podvědomě vytěsnit tak film uspěl. Ukazuje totiž, že svět zkrátka není černobílý. Tento film není o zlých a dobrých lidech, mezi kterými je nepropustná hranice. Tento film pojednává lidech, kteří umí být krutí, zlí, dobří, bezpáteřní, milující, ochotní. Zkrátka vše, co boří naše mýty z dětství, kdy jsme měli vidinu světa o hrdinech a zločincích. Každá víra, každý idealismus, každý obětní beránek byl vždy v minulosti pouze argumentem na naše "proč" a "ale". Ano, i takové události se skutečně staly. Film svým zpracováním není o tolik odlišný např. od "Je třeba zabít Sekala", který sklidil podstatně lepší ohlas než jmenovaná "Krajina ve stínu". Je jen s tím rozdílem, že v prvním jmenovaném snímku je jasně patrné, že největším nepřítelem není nacista nýbrž lidská povaha. To se nám snaží poodhalit i Krajina ve stínu. I v tomto tématu ale přebíráme roli soudců (jak příhodné) a snažíme se poukazovat na to, že je snímek nespravedlivý, jednostranný a podobně. Do té doby, dokud nepřestaneme tyto části našich osobností a chyb minulosti omlouvat, tak se nebudeme umět ani poučit. (04.01.2022)

Velmi silně propracované a pomalu se sunouci drama, které je bolesti asi vsech prihranicnich oblasti kde se Češi mstili na nemcich. Sláma se ukazuje jako vyzraly režisér a černobílá barva je naprosto silně dobarvujici pro toto období. (03.05.2022)

Určitě jsem to čekal mnohem lepší, než se ukazovali první recenze před dvěma lety. Námět a příběh jedné vesnice u česko-rakouského pomezí je zajímavý, ale film je z větší části velká nuda a šeď, kde se nic moc neděje až na konec celého filmu. Též i výkony některých herců mi přijdou až příšerně strojové, jako kdyby to herci nijak zvlášť svoje role neprožívali. Shrnuto, těžké 3* pro film z důvodu námětu a příběhu, jinak by se film u mě dostal jen na 2*. (09.05.2022)

Silný film, který se snaží nějak vyrovnat s černou minulostí. Film o nás všech, a o tom, co se z nás může stát... 80% (16.05.2022)

Bohdan Sláma dělá dobré filmy. Krajina ve stínu je velmi složitý film, protože popisuje troje období a strašně moc postav je rozpracovaných, nakousnutých, ale jen okrajově a vzájemně se míchají. A to je trochu škoda, protože to filmu ubírá na pospolitosti a vše se tak nějak tříští. Na druhé straně sledujeme část krajiny, kde mají lidé problém vědět najisto, kam vlastně patří. Také charaktery se mění podle doby, ale krutost v lidech zůstává. Na počátku jako odznak příslušnosti k novému řádu, na konci jako pocit pomstychtivosti. To vše se do tohoto filmu vleze. Krajina ve stínu ale snadno připomene třeba podobný Habermannův mlýn. A přináší tak jen málo skutečně nového. (23.05.2022)

Slámovi jdou filmy o divnolidech, ale historická témata už prosím ne. Něco tak nudného, schematického a zbytečného jsem dlouho neviděla. Nacpat do obrazu a děje co největší počet postav, odškrtnout si charaktery figurek a přidat trochu násilí, to fakt nefunguje. (31.05.2022)

To jste si teda mákli... (14.08.2020)

"Pravdivý příběh" o tom jak zlí Češi ubližovali hodným Němcům. Pane Slámo příště prosím něco o hodných dozorcích v Osvětimi. Chápe někdo tu potřebu "intelektuálů" omlouvat se a sebemrskat? (10.09.2020)

Přes proklamovaný nestranný pohled se ve výsledku jedná o další černobílou (v obou smyslech toho slova) agitku na téma: jak se zlí Češi po válce mstili hodným nevinným Němcům. Už mě štve, jak nám tento sebemrskačský postoj filmaři (a nejen oni) neustále cpou do hlavy. Scénář je schematický, plný klišé a jednorozměrných postav, které jednají z vůle autora a ne z vůle své (např. Zwettler se zničehonic změní z obecního blázna na poměrně inteligentního grázla). Filmařsky taky nic moc, Sláma je bezradný, stejně jako kameraman, herci většinou spíš deklamují než hrají, postsynchrony jsou tradičně hrozné....Jediný, kdo mě z herců zaujal, je pro mě doposud neznámý Marek Pospíchal, aspirující na objev roku. Slámovi se tedy jeho pokus o vlastní Všechny dobré rodáky nepovedl. K uměleckému dílu to má stejně daleko jako k objektivnímu pohledu. (14.11.2020)