Rodina Sopránů
The Sopranos
Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Recenzie (243)
Prvních několik sérií jsem si moc oblíbil a seriál mě skutečně dostal. Dokonce často i hudba k titulkům. Bohužel jak už to bývá každou další sérií se mi seriál líbil méně a méně. Což ovšem nic nemění na Faktu že Sopranovi považuji za skvělý seriál. Plných 5 hvězdiček. ()
Seriál o žrádle a prázdných bezvýznamných žvástech u psycholožky. ()
(...). Nevěřila bych, že banda mafiánů bude mít lidskou tvář a že jim budu fandit. Doteď nevím, jak to tenhle seriál dokázal ... ()
7 dielov..na viacej som sa nezmohol a aj tie ma stali strasne velke usilie..particka retardov ()
Jako každý jiný seriál od HBO je něčím odlišný od zbytku seriálů. V tomto případě bych to označil jako absenci snahy vnucovat se divákovi. A to se mi právě líbí - v jednom díle vidíme postavu zabodovat v působivé scéně, abychom ji pak s překvapením mohli vidět umírat v díle dalším. A najdeme tu i humor :) třeba jak si v jednom díle všichni myslí, že mají jejich partnerky velikost chodidla 9. ()
Působí to neopravdově, spíše groteskně. Místy jsem nevěděl co je ironie a co chce býti bráno vážně, bez příběhu, charaktery postav bezcharakterní a jako seriál neúčinné, protože po shlédnutí epizody, nemám chuť dívat se na další. ()
Konec?! ()
Už strašně dlouho chci o tomhle seriálu něco napsat. Konečně se k tomu mám, tak jdeme na to:Když se dívám na jakýkoliv dobrý seriál, tak pochopitelně sleduji nějaké postavy, které dělají rozhodnutí. Ať už tam jsou draci, zombíci, teenageři, feťáci, vrazi, policajti. Vždycky se snažím situaci vnímat skrze ně. Fandím jim, nenávidim je, doufám, že se změní. Pokud jde o kvalitní seriál, tak se opravdu zajímám o to, jaké jsou. Kdo je Dexter Morgan, Walter White nebo Daenerys Targaryen? Přemýšlím nad jejich činy, myšlenkami a slovy. Některé mám radši než ostatní. O to ale nejde.U Rodiny Sopránů jsem zažil něco jiného. Neptal jsem se jen otázkami směrované k postavám, příběhu, motivům a zvratům. Ten seriál zpovídal mě.Já vim, zní to divně a tak dále že. Ale čtěte dál a já se to pokusím nějak vysvětlit.Premisa je více než jednoduchá: Mafián, který trpí psychickými problém začne navštěvovat terapii. Snaží se ve svém životě najít rovnováhu mezi svou rodinou; Snobskou manželkou, pubertální a přidrzlou dcerou, cynickou a nihilistickou matkou, hloupějším synem a svým panovačným mafianským strýcem, a tou druhou "rodinou. No, a o tom to je. To je vlastně všechno.Seriál se začal vysílat v roce 1999, takže docela středověk co se týče moderních seriálů. A jde to znát hlavně na formátu jednotlivých epizod. Jde spíše o uzavřené příběhy, které vzájemně souvisí spíše na takové té "telonevelové" úrovni. A vlastně jo, je to taková HBO telenovela.A právě díky tomu, že si příběh vlastně tak nějak plyne, neplyne, si vlastně uvědomujete že ty postavy nejsou ničím vyjímečný.Žádnej Daredevil, Matka draků nebo sériovej vrah. Prostě lidi s obyčejnými a nudnými problémy. Kup mlíko, zajdi do školy, oprav auto.V čem jsou ale Sopráni nejopravdovější jsou činy a skutky postav. Všichni to známe: Postava A dělá věc B. Všem je jasný, že maximálně ke konci série se o tom dozví postava C a věci se dají do pohybu. Tady postava A dělá věc B. Taková prostě je, a bude. Rodina Sopránů nemá žádný konec a začátek. Nesměruje to k nějakému velkému finále či okamžiku. Jen detailně prozkoumává každou část lidské duše skrze interakce mafiánských a nemafiánských postav. To mě přivádí k další věci:Herci, postavy a dialogy. Všechno je na 100%. Je to uvěřitelné, reálně a hlavně strhující. Nemůžu se nezmínit o hlavní tváři seriálu Jamesi Gandolfinimu, který zde podal svůj nejlepší výkon. Bez něj by Sopráni byli poloviční. Bohužel, James Gandolfini zemřel na náhlou srdeční příhodu v roce 2013. Tenhle člověk znamenal pro seriálový průmysl tolik, jako Marlon Brando pro ten filmový. Nejen, že hrál skvěle, ale hlavně ustanovil nový žánr a způsob jak zpracovat protagonistu. Pojem antihrdina je dneska poměrně známý, ale James Gandoflini v roli Tonyho Soprana byl první. Bez něj, by žádnej Dexter, Breaking Bad, Peaky Blinders nebyly.Tenhle seriál jsem sledoval přes 4 roky. Ne že by se se mi nelíbil, ale proto, že jsem si ho opatrně dávkoval. Silně doporočuji sledovat jednou max dvakrát týdně jednu epizodu. Není to klasickej "binge watch" seriál. Každej díl je úplně jinej. Někdy se smějete, brečíte, postavy vás serou, já vám jich líto. Záleží na epizodě.To co se tam během 86 epizod děje je tak uvěřitelný, přesný a upřímný, že jsem ty postavy nevnímal jak postavy. Skutečně věřím, že každý z nás je aspoň zčásti jako ty postavy. Dobří, jen se špatnými vlastnostmi. Proto mě to tak dostalo, není tam dobro a zlo, láska vs. nenávist, poldové vs. mafiáni. Nejsou tam akční scény, dramatické úmrtí. Jen život lidí, kteří by si přáli být jinde a někdo jiný. Je to o všem a všech. Je to o mně i o tobě. Není to Stranger Things a ani Breaking Bad. Je to složitý, nic to nevysvětluje, má to divný a nepochopitelný scény. Není tam původní soundtrack, jen skutečné songy, nemá to děj. Má to příběh.Je to moje nejsilnější seriálový doporučení co můžu asi udělat. Rozhodně to není pro každýho a chce to čas, než si zvyknete na tempo,styl a pochopíte všechny příběhový souvislosti. Ale stojí to za to.Pokud nevíte co sledovat, nebo co se životem, rozhdně doporučuji Rodinu Sopránů. () (menej) (viac)
Skvělý seriál o problémech jedné mafiánské rodiny. Skvěle jsou zde vybírána různá ožehavá sociální témata, každý hrdina má svou minulost a podle toho jedná v různých situacích. Divák pak jen překvapeně zjišťuje, že láska, věrnost, zrada či čest mají velkou váhu i mezi zločinci. I když podoba těchto emocí je zde poněkud jiná, avšak stejně silně upřímná. ()
Sopranos. pojem, na ktorý som sa chystal veľmi dlhý čas už odkedy som zhliadol 2-3 epizódy v televízií. samozrejme som sa nechcel pustiť do dabovaných častí a tak som usilovne sťahoval a postupne spapkal komplet 6 sérií. a poviem vám, bola to dlhá vyše 80 hodinová jazda plná vypätých situácií (podrazy, vraždy členov rodiny, všetky spôsoby zbavovania sa tiel - kladivo na kosti bolo dosť kruté, dokonalé snové priam až nostradamské sekvencie,...), plná vnútorných problémov od šoférov cez za nič nemohúce často najviac trpiace manželky až po samotných bossov rodín, jazda plná ťažkých rozhodnutí, šialených sociopatov (ralphie), gangstrov starej školy (richie), vždy najrozumnejších consiglieris (silvio), drogových závislákov (mladý moltisanti), či matkou vytrápeného nad všetkými stojaceho skipa dokonale zahraného gandolfiniho antonyho soprana. práve ten sa svojím hereckým majstrovstov ocitá v strede všetkých problémov a aj keď mi sympatie k nemu pár-krát dosahovali vrchol... omnoho častejšie ma jeho krutosť a chladné rozhodnutia presvidčali o jeho negatívnosti a diablovi (?!) ktorý v ňom prebýval. Tak či onak, sopranos je seriál svojou technickou a snenáristickou stránkou seriál dokonalý, ktorý sa pomaly, postupne, ale hlavne isto dostáva do dokonale premysleného a do najmenšieho detailu naplánovaného chaseovho (hlavný scenárista a režisér) grand final - made in america. sopranovci sú podľa mňa hlavne hĺbková cesta do temného života mafie v jersey v ktorej sa mnoho zábavy nájsť nedá, aj keď pri spomienke na niektoré scény, poprípade vtipy ktorými je seriál občas ochutený sa ešte stále v duchu smejem (či už príhoda so židom a rimanmi z 1.série, poprípade vtip o dvoch kamarátoch a ich darčekoch pre svoje ženy :d) určite je to seriál ktorému keď dáte šancu, už si vás nepustí a úprimne, nerozumiem ľuďom, ktorí im tu nadelili 60% a menej. na záver si neviem predstaviť inú pamätnejšiu vetu akú povedal bobby bacalieri svojmu Bossovi na konci 5.série: "i dont think you will hear it when it comes..." ()
Co tu napisat...Sopranos su proste absolutny vrchol a asi najprelomovejsi a najuspesnejsi serial vsetkych cias... Najoblubenejsie postavy: Chris, Tony a Dr. Jennifer ()
Jen za dvě série...u tohodle seriálu člověk stráví mládí ()
Dnes už nezabudnutelná legenda J.Gandolfini alias Tony. Až sa mi slzy tlačia do očí. Najlepší serial aký som kedy videl. Klasický rodinný život človeka čo nežije jak čurák, ale má vlastné pravidlá a princípy. Prvá a posledná seria je trošku poslabšia, ale ako celok super. Veľké ďakujem posielam tam hore pánovi hercovi Gandolfinimu. ()
New Jersey, Taliani v teplákoch, zlaté retiazky, kávičky pri okrúhlych stolíkoch na ulici. Atmosférická bomba, ktorej niekedy slabšie zápletky nahrádza asi najlepší casting, čo som kedy zažil. ()
1.série 100%, 2. série 70%, 3.série 80%, 4.série 100%, 5.série 110%, 6. série 90% ()
Slovy se mi těžko popisuje, jak moc mě toto kolosální drama vlastně dostalo. Výtečné napsaná a ještě lépe zahraná mafiánská jízda, na kterou ani po dvou týdnech po shlédnutí posledního dílu nedokážu úplně přestat myslet. Když jsem se seriálem začínal, čekal jsem Mafiány nebo Casino roztáhnuté na osmdesát hodin, nicméně jsem dostal tak trochu něco jiného. Ano, jde o příběh mafiánského bosse a jeho "rodiny", nicméně seriál jde mnohem více do hloubky motivů postav a dává nám plně nahlédnout na důvody jejich chování. Zdali ospravedlnit, nebo úplně zavrhnout tyto postavy je poté čistě na divákovi, vy se musíte rozhodnout, jestli jim fandíte nebo ne. A musím se přiznat, takhle rozporuplně jsem se zatím necítil k žádné postavě, jako k Tonymu Sopranovi. Jednu epizodu mu fandíte, abyste ho další epizodu posílali do pekel. A takto se budete cítit k většině postav tohoto velkolepého seriálu. ()
Skvělé nahlédnutí do rodiny a života jednoho mafiana, ale narozdíl od ostatních mafianských projektů, tento vyniká tím že se zaobíra, jak rodinou mafiánskou, tak hlavně tou pravou rodinou. Krásně mám seriál ukazuje, jak má mafianský život na rodinnu vliv a také nám ukazuje postupný vývoj postav po tímto vlivem. Celé je to skvěle natočeno, zahráno a napsáno. ()
Hluboký ponor do jedné mafiánské rodiny. To nejkomplexnější, co kdy bylo o tématu mafie natočeno. Sorry, Scorsese... ()
Seriál z prostředí mafie a rodiny Tonyho Soprana.Tony miluje svou rodinu a zároveň je šéfem místní mafie.Každý člověk i mafián má své starosti,“pracovní” i soukromé a v tomto seriálu je to zdařile vykresleno. ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Burt Young
Ve věku třiaosmdesáti let odešel americký na Oscara nominovaný herec Burt Young, mnohým fanouškům známý zejména svou rolí Paulieho Pennina z populární série filmů o Rockym Balboovi. Deníku New York… (viac)
Miguel Sapochnik opouští Rod draka
Režisér Miguel Sapochnik, mimo jiné tvůrce nejlépe hodnocených epizod Hry o trůny, se původně do světa Západozemí vracet nechtěl. Museli ho nakonec přemlouvat scenárista Ryan Condal a autor předlohy… (viac)
Zemřel Peter Bogdanovich
V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (viac)
Sylvester Stallone míří do televize
Herec Sylvester Stallone, jehož Rocky v roce 1976 vyhrál Oscara, a který má za sebou role v komiksových blockbusterech Strážci Galaxie Vol. 2 a Sebevražedný oddíl a čerstvě dotočil i čtvrté… (viac)
Pokud byli zpočátku Sopranovi vnímáni jako seriálová verze mafiánských majstrštyků jako Goodfellas (k nimž mají asi nejblíže), po posledním díle si dovolím tvrdit, že svým širokohlubokým záběrem a komplexností ze stínu svých slavných filmových bratříčků nejen vystoupili, ale usadili se v mafiánském žánru na pomyslném vrcholu. Pro první sezónu platí standartní seznamovací procedury, kdy se postupně podíváme na zoubek Tonymu Sopranovi, jeho rodině a samozřejmě jeho parťákům. Právě hloubka a prostor, který je velice rovnoměrně rozdělen mezi nespočet zajímavých postav je jádrem úspěchu, a když k tomu přičteme citlivě dávkované žánrové narážky, včetně specifického humoru jednotlivých gangsterů (Paulie nemá chybu), tak nelze neudělit plnou palbu. Kapitolou samotnou jsou herci, kterým dominuje kolosální alfa dynamit James Gandolfini, jehož výkon je třeba vidět a scény, kdy z něj jde doslova strach, jsou v rovnoměrné symbióze se špičkovým charakterním herectvím. O klucích jako Michael Imperioli, Tony Sirico, nebo Steve Van Zandt v jiných projektech defacto neuslyšíte, ale tady jde o obrovskou castingovou výhru v loterii, protože jinak si jejich výkony vysvětlit neumím. Dějová linie mezi Tonym a psycholožkou Jennifer Melfi v podání sexy chraplavé Lorraine Bracco je potom nabitá silným potenciálem pro další série. Každý díl má své malé osobní finále, které mě vždy nahlodá ihned si pustit další a vyvrcholení celé série nemusí tlačit na pilu, aby dokončilo brilantní rozjezd. A aby toho nebylo málo, o volbě písniček, které dokreslují stylovost řady zásadních okamžiků (Tonyho depresivní stavy před postřelením) by se dal napsat samostatný článek. 1. série - ***** (100%) Druhá série neochvějně stvrzuje s jak komplexní látkou máme onu čest. Vše je maximálně konzistentní, některé postavy nově nastupují na scénu , jiné ji za ohlušujícího ticha opouštějí. Z nových postav dominuje především sociopatický Ritchie April, navrátivší se Tonyho sestra s tváří Johna Turturra a zapomenout nesmím ani na "Terminatora" Jasona Patricka jako hazardem zlomeného Daveyho. Navíc si s Tonym užijeme výlet do nesčetněkrát citované Itálie (atmosférou okouzlující díl), díky čemuž mezi Tonyho pohunky přibude ranař Furio, který jako většina postav ještě svou zásadní úlohu v životě Sopranů sehraje. Ve všech rovinách pohlcujících a dramatických 12 hodin, pro fanoušky žánru pak ráj na Zemi. 2. série - ***** (100%) S jídlem roste chuť a o Sopranech to platí dvojnásob. Megatunová nálož událostí, které doslova otřásají třetí sérií, si své oběti nevybírá a dovolím si vyzdvihnout dva naprosto jedinečné díly "Employee of the Month" a "Pine Barrens", jejichž hodnocení by si zasloužilo samostatné recenze. Do třetice se potvrdil zázračný cit pro obsazení nových postav, které jako nevyčerpatelné turbíny pohánějí každý z dílů dle potřeby. Řeč je především o nevyzpytatelném a zatraceně vtipném psychotikovi s tváří míliuse, Ralphiem (brilantní Joe Pantoliano), a psychicky nestabilní a nelidsky svůdné Glorie (po italsku neodolatelná Annabella Sciorra). Skutečně, splynutí herců s postavami působí tak jednoznačným a přesvědčivým dojmem, že při fyzické konfrontaci Jamese Gandolfiniho s Annabellou Sciorra mi běhal do konce dílu třicetistupňový mráz po zádech. V detailech i v celku bezchybný zážitek. 3. série - ***** (100%) Nečekané rozdání karet v úvodu umožňuje rozehrát nervy drásající partii nejen v biznisu samotném, ale i Tonyho rodinné poměry projdou zkouškou nejtěžší. Geniální gradaci v obou rovinách divák prožije pod návaly adrenalinu (bitka Tonyho a Ralpha vás donutí nedýchat), který řadu scén povyšuje do televizního nebe. Absolutorium zaslouží David Chase za zakomponování řady subtilních minipříběhů (Pie-O-My), ovšem s emocionální silou parní lokomotivy, které dodávají promyšlenému celku nebývalou hloubku. Zapomenout nesmím ani na pro tento seriál typický humor, plný cynických a sarkastických perel. Bezkonkurenční projekt s neústupnou křivkou kvality. 4. série - ***** (100%) Tady už opravdu začíná jít do tuhého. Business i rodina dávají Tonymu čím dál více zabrat a tím více nekompromisním bossem se proto musí stát. Psychologický profil jeho postavy svou komplexností nemá obdoby a je obdivuhodné jak ambivalentní pocity dokáže James Gandolfini v divákovi vyvolat. Každá z postav má pevně vystavěnou historii a čím více se seriál blíží ke konci, tím intenzivněji je práce scénáristů vyvažována zlatem. Nové postavy, jak tomu u řady seriálů bývá, nepřibývají na efekt, ale posouvají Soprany o detailně promyšlený kus dál. David Chase opět poskládal neopakovatelnou a pevně provázanou mozaiku unikátních osudů, které vyústí v natřikrát vygradované finále s mazácky sebeironickou koncovkou. 5. série - ***** (100%) Stmelující úvodní díly dovolí Tonymu nadechnout se, jelikož to bude nejen v následujících dílech, ale především ve finální sérii potřebovat. David Chase a jeho tým skutečně nezapomínají na žádný detail a jejich vykreslení mumraje okolo Anthonyho Soprana nabralo už dávno pro televizní formát astronomických rozměrů. Úvodní Tonyho indispozicí si navíc otevřel vrátka k hlubšímu prokreslení Tonyho blízkých a například Chrise, jemuž věnoval parádní díl se Sirem Benem Kingsleym. Ben Fucking Kingsley in Saw meets Godfather 2, prostě okouzlující. Nad všemi zmiňovanými detaily pak ční hlavní zápletka, ve které jde již o hluboce nekorektní mafiánské šachy, kde vyhrát může jenom jeden a závěrečná rodinná večeře jen varuje před bouří, která nás čeká. 6. série - ***** (100%) Tentokrát musím začít od konce, protože geniální poslední scéna, kterou David Chase redefinoval otevřené "happy" endy na pohled první, při hlubším zamyšlení jde ovšem o neopakovatelně propracovanou tečku za celou show, kde má každý moment svůj skrytý význam a interpretace je na nás. Nejlépe to vystihl jeden panáček na youtube, takže pokud budete tápat a stanete se stejně jako já obětní vlastní neuspokojivé interpretace, necháte se rádi osvítit. Celá finální série se žene jako splašený vlak až do napínavé koncovky, ve které se stihneme na různorodě u srdce píchnuvší způsob rozloučit se všemi postavami a závěr samotný potom řekne neodvratné, aniž by vám to ihned došlo. Pokud jste Soprany doslova dýchali jako já, dojetí se neubráníte a tu jedinečnou náladu budete vstřebávat jako opaření u němých závěrečných titulků. DON´T STOP BELIEVIN´ 6. série - final episodes - ***** (100%) The world will never be the same... Celkové hodnocení The Sopranos: 100% () (menej) (viac)