Eddard

Stejně jako si musel Jimmy zrekonstruovat svou bouračku ještě jednou, hned potom, co se beznadějně namol vysekal ve své staré rachotině, jsem si i já pustil odzačátku kompletní The Wire pár dní poté, co jsem ji napoprvé zhltal. Abych se přesvědčil, že se mi to nezdálo. Nezdálo. Shiiiiiiiiiiat! TOP 1 Podrobnější pojednání incoming...

Uvařte si silnou černou kávu, připravte si spoustu višňových koláčů, hoďte se do gala (pánové tmavé obleky s vázankou a béžové baloňáky), půjčte si všech třicet dílů seriálu a na víkend si nedělejte žádné plány. Vydáte se do tichého, poklidného světa, kde nádherně voní vznešené Douglasovi jedle, kde žijí poslední muži se srdcem na pravém místě a krásné, osobité dívky, kde každý skrývá své vlastní tajemství a kam spolu s vámi míří speciální agent Dale Cooper, aby přišel na kloub záhadě tak temné a děsivé, že z toho ještě dlouho budete mít těžké spaní. Thriller se potkává s bláznivou komedií, zamilovaná scéna je následována tajuplnou mystickou vizí. Twin Peaks je průsečík žánrů a forem, je to komplexní velký příběh kroutící se jako neposlušná nit, na nějž jsou citlivě napojeny příběhy menší, aby se tu víc, tu méně přidali k vytváření hlavní detektivní linie, hlavně ale aby sami o sobě pobavili, dojmuli... Celý dojem hluboce podkreslují Badalementiho originální mysticky-jazzové hudební motivy a opakující se symboly, které se vám velice brzo dostanou pod kůži a i vy budete vědět, že "sovy, nejsou čím se zdají být"... Nejsilnější stránkou seriálu jsou samotné postavy, charizmatické ve své jedinečnosti a nepochybuji, že si stejně jako já zamilujete šerifa Harryho, tajemného Hawka, přitroublého Andyho a jeho malou, pomalou Peggy , krásné servírky Shelly a Normu, živočišnou Audrey, rozervanou dvojici Donnu a Jamese, podrazáckého Bena Horna, tajemnou Annie a samozřejmě Dalea Coopera, nejcharizmatičtějšího agenta v dějinách pohyblivých obrázků. A jakkoliv je zakončení posledního dílu geniální, David by za něj zasloužil kopanec do řitě. To je ode mě vše. Za celý personál hotelu Great Northern přeji příjemnou zábavu! 100%

Svůj stý komentář jsem si schovával právě pro Létající dirkus, který je pro mě personifikací geniality, toho nejlepšího ze společenské a politické satiry, parodie a komedie, kategorický důkaz britského smyslu pro humor. Pane Chapmane, Cleese, Idle, Jonesi, Paline i vy mistře Gilliame, poklona až k zemi, pero mého klobouku zametá prach z vaší cesty. Nalijme si čistého vína - některé skeče jsou slabší až slabé, Gilliamovi animace jakkoliv originální a fantastické někdy štvou, jelikož přerušují náš oblíbený skeč. V osledpujícím světle té naprosté většiny šílených (ve smyslu nepřekonatelných) skečů, scének a gagů a charizmatu, který ze všech pěti hrajících Pythonů (zj. Cleese, Palina a Idlea) přímo tryská se tyto výtky ztrácejí jako nepodstatné hnidopišství nějakého obzvláště protivného rýpala. Čím byli Beatles pro (britskou) hudbu, tím je skupina Monty Python a jejich Létající cirkus pro (britský) humor. 100%

Smekám pane Parker, pane Stone... Jste sprostí až to praští, dovedu si představit, že vás hodně lidí nesnáší a co víc, být ortodoxní křesťan, Žid, muslim, prakticky kdokoli kdo je v něčem ortodoxní, beru do ruky bouchačku a jdu vás odpravit... Právě proto vás obdivuju, že si do vaši satiry nenecháte od nikoho kecat a stejným mertem si děláte srandu ze všeho, z čeho si alespoň trochu srandu dělat jde...Některé díly jsou i pro mě trochu moc, ale stále si stojím za tím, že jde o jeden z nejvtipnějších a nejvlivnějších seriálů všech dob. Při vytrvalém sledování se začnou pěkně vybarvovat i mnozí ze vzdálnivě nedůležitých charakterů, z žáků například Tweek, Token, Wendy či krazy kriplíci Jimmy a Timmy z dospělých pak pan Garrison, Stanův taťka Randy, výchovný poradce MacKee nebo rapující mentor Chef, se svou všudypřítomnou kuchařskou čepicí a nápomocnou povahou... Kapitolou samou o sobě je potom Butters, který se z třetiřadé postavy, jenž většinu prvních třech řad mlčela v pozadí, vyšvihl do takových výšin popularity, že konkuroval samotnému tlustoprdovi, Ericu Cartmanovi. Poté co jsem - teď už několikrát - zhlédl všech dvanáct (ta poslední je nekompletní) sérií, musím se uklonit ještě hlouběji. Vskutku, tohle dílko už překračuje hranice televizní zábavy... - o čemž svědčí i sbírka filozofických essejí s názvem South Park: Bigger, longer and more penetrating. 100%

Seriál mého srdce... Trochu se mi ho chce přirovnat k zážitku z Almost Famous, ale Freaks and Geeks jdou svou délkou ještě o něco dál a zažírají se pod kůži, do masa. Na "vině" je hlavně opravdu skvělá práce tvůrců, kteří každý díl scénáristicky vymazlily, vybavily dokonalým (a na seriál tohoto ražení honosně drahým) soundtrackem - The Who, Deep Purple, Cream, Grateful Death, Rush, ... - a hlavně - neuvěřitelně obsadily. Právě za casting obdržel seriál Emmy. Zamiloval jsem si všechny charaktery - mimoňské Geeky, v čele s "pizizubým Billem" Martina Starra, beze zbytku všechny Freaky - frajírkovského rebela bez příčiny Daniela, ultra cynického Kena, dobráckého Nicka (s tváří Marshalla z How I met your mother) i poněkud nestabilní, ale v jádru křehkou Kim. I tak pro mě ale srdcem seriálu zůstává Lindsay, Lindsay ve své neodolatelné ošoupané zelené armádní bundě, záplavou hnědých vlasů a tváří a povahou ztělesňující mou vysněnou dívku, kterou jsem nikdy nepotkal (už jo)... Konec posledního, osmnáctého dílu jsem vnitřně obrečel, protože jakkoliv je strašné, že už se na McKinley High nikdy nepodívám, je díl Discos and Dragons ze všech vůbec nejlepší a uzavírá celou sérii velkolepým stylem. 100%

Beton. James Gandolfini spolu s mnoha neskutečně talentovanými herci pod taktovkou mnoha výjimečných režisérů v čele s tvůrcem seriálu, Davidem Chasem, vytvořili pomník, který bude jednou pro vždy připomínat filmovým a televizním kritikům a teoretikům, že televize není ve srovnání s filmem podřadným médiem, ale naopak disponuje možnostmi, které film nemá a nikdy mít nebude. To, že The Sopranos z fleku neprohlásím za nejlepší seriál všech dob můžu vysvětlit prakticky jen mou léty nabytou opatrností a nikterak velkými sympatiemi k mafiánskému žánru jako takovém. The Sopranos jsou ovšem mnohem víc, než jen další mafiánskou historkou, roztáhnutou na desítky a desítky hodin. Jsou epickou freskou, portrétem dnešní americké rodiny, sondou do několika oblastí sociální problematiky, jsou inteligentní zábavou na dlouhé večery, jsou k dokonalosti dovedeným souborem jedinečných postav. Zde je pět z mých nemilejších, i když nelze než nezamilovat si všechny ostatní, do jednoho nezapomenutelné... 5. :Johnny "Sack" Sacramoni . Kdo z vás si aspoň na chvilku nepřál, aby byl Bossem, o kterém seriál vypráví on? Aspoň na chvíli. Naprosto důstojný Tonyho protihráč a přítel v jedné osobě. 4.: Livia Soprano. TAK dokonalá postava. Herecký minimalismus dovedený do naprosté dokonalosti. Tonyho nenáviděná, milovaná matka byla mou druhou nejmilejší postavou, dokud byla na scéně. Z dlouhodobější hlediska ji však předběhli ještě tihle dva. 3.:Corrado "Junior" Soprano. Možná vůbec nejnezapomenutelnější role seriálu. Od první chvilky, kdy se ozval jeho bass a zpoza obřích černých brýlí zajiskřily oči to byl můj hrdina. Nutno dodat, čím byl senilnější, tím byl lepší a víc mě dojímal. 2.: Carmela Soprano. Jistě, všichni víme, že to byla JEHO show. Ale to, co předvedla Edie Falco za těch šest (a půl) sezón na televizní obrazovce Galdolfiniho portrét dostihuje snad ve všech ohledech. Ultimátní zobrazení Matky a Manželky, Ženy, kterou by chtěl (měl by chtít) po svém boku každý muž. Ne-za-po-me-nu-te-ná. 1.: Anthony "Tony" Soprano. Jak říká jeden můj oblíbený pisálek: "Nuff´said." Takže tak. Prosím o prominutí všechny ostatní esa seriálu - problematického Christophera, stabilního Silvia, infantilního Paulieho, ujetého Ralphieho a ambiciózního Richieho, dobráckého Bobbyho, Pussyho a holky - valleygirl Adrianu, nesnesitelnou Janice nebo pragmatickou Ro. Jo a chcete někdo debatovat o nejlepším ukončení série v televizní historii? Ta scéna podkreslená sklatbou Don´t stop believing trumfne cokoli, s čím příjdete. http://www.youtube.com/watch?v=rnT7nYbCSvM. Střih. A tma. Nezapomenu... 100%

První svojská show Grahama Linehama, jehož komediální rukopis je tady čitelný stejně dobře jako v případě IT Crowd či první (jednoznačně nejlepší) série Black Books. Irský původ autora je tady akcentovaný nejen ústřední mužskou postavou (jak Bernard z BB tak Roy z IT jsou, stejně jako jejich představitelé Irové jak polena), ale je dějově na jednom z malých irských ostrovů situován... Chemie ústřední dvojice je vynikající, Teda i Dougala si oblíbíte stejně rychle jako Bernarda a Mannyho či Roye a Mosse. Píšu dvojice, jelikož šílený otec Jack sice občas něco rozzuřeně zamumlá, resp. majzne nejbližšího nebožáka něčím tvrdým po hlavě, ale většinu času pouze spí v ústraní, sníc své sny o brandy a jeptiškách. A - stejně jako v BB a IT je nejspíš nejslabším článkem castingu žena - paní Doylová je příliš zapomenutelná postava, na to, aby vedle ostatních něčím zaujala. Ovšem, k seriálu jako celku - špičková zábava, jenž lehce snese srovnání i s Fawlty Towers. Ať žije irský humor. 90%

Trapnost je zlatý důl aneb miliónový námět v podání Gerveaise a Merchanta. Je strašně osvěžující pozorovat, jak dokumetární forma (a fakt, že jde o pseudodokument) ovlivňuje klasický britcom. Jako všechny série, i The Office staví zejména na charakterech. Zde musíme samozřejmě zmínit Davida Brenta - parodii na moderního, neortodoxního managera a zároveň tragického epigona komiků jako John Cleese či Spike Mulligan. V angličtině je pro něj naprosto přesně padnoucí termín - prick. Hned za ním vystupuje jeho asistent, velkolepý anální horelezec a ještě věší idiot (pokud je to vůbec možné), Garreth, který by byl opravdu k nevydržení, kdyby jeho degenerující vystupování aspoň částečně nevyvažovala dvojice Dawn a Tim, kteří představujou jediné racionální, "normální" tvory na pracovišti. Kromě Gervaiste, který ve své děsivé roli vskutku exceluje (i když musím přiznat, že mě jeho umělý úsměv na úplném konci pomalu přestával bavit - a jsem tím pádem rád, že Vánočním speciálem příběh uzavřeli), mě nejvíc nadchl dokonale obyčejný Martin Freeman. Podepisuju přítomné ódy, s plným hodnocením si nejsem jistý a proto počkám, až si to projedu podruhé... 28.5.08 Projel jsem pár dílů. Porovnal s několika novějšími britskými sériemi. Kancl zraje! 90% ... 27.8.2016 A jak! 100%

Jako každý sequel, neubrání se Korra obligátnímu srovnávání se svým předchůdcem. Stejné studio, stejní tvůrci (Santos, DiMartino), stejný svět. Podrobně rozepsané a vyargumentované by takové srovnání vydalo klidně na dizertační práci, já to zkusím heslovitě. Korra je rychlejší, akčnější, její animace je o něco pěknější a promakanější. Cca o sedm let se také posunul průměrný věk ústředních hrdinů (osádku 12-14 letých prcků střídá 19-21 letý Beverly Hills squad) - což koresponduje s věkovým posunem fanoušků původního Avatara. Dětské dovádění a zamilované postranní kukuče střídá těžkotonážní romance. Kde však Korra oproti Aangovi pokulhává jsou postavy. Geniálního generála Iroha ještě jakž takž zvládá suplovat Tenzin (brilantní dabing J. K. Simmonse) a šaškující Sokka se povedeně reinkarnoval v charismaticky pomalém Bolinovi. Korra je dobře napsaná a vykreslená (i když místy k nevydržení pubertální), na zenovou životnost malého Aanga ale bohužel nemá. Antihrdinu Zukova kalibru byste zde taky hledali jen těžko a Lin je sice hodně ostrá, ale moje Toph to holt není. Díky bohu aspoň za hostujícího hláškaře Meela ("Those maggots will bow to me!"). Osobně mě potěšil formát jedna série (kniha) - jeden uzavřený příběh, první byla výborná, druhá pohříchu slabší, třetí ale zatím vypadá skvěle (po 9 dílech). Takže - Legenda Korry sice ze srovnání se svým předchůdcem tahá za kratší konec, ale rozhodně je stále na co se dívat a stále jde o jedno z nejlepších dnes běžících anime. Update: Po lehce podvyživené druhé knize mi ta třetí (Change) dokonale vytřela zrak. Update po finále poslední série: Čtvrtá série je přes drobné zakuckání (Rememberences) téměř dokonalá a potvrzuje, že tvůrci Avatara (DiMartino a Konietzko) jsou head&shoulders nad konkurencí světa animace. Hodnocení jednotlivých knih: 1) Wind: 90%; 2) Spirits: 70%; 3) Change: 100%; 4) Balance: 100% Celkem za mě: 100% Na viděnou v novém spirituálním světě.

Inu, HBO razí cestu a ostatní stanice ji naštěstí nadšeně následují a investují do produkce chytrých, poctivě natočených, pečlivě napsaných velkorozpočtových seriálů. Fargo z dílny FX snese srovnání s tím nejlepším, co se dnes točí na prvně zmíněné stanici a to už něco říká. Dialogy a psaní celkově, obsazení, herecké výkony, režijní jistota a vynalézavost... to všechno jde ruku v ruce s takovou lehkostí a poetikou, že z toho jde strach. Brilantní. 100% 2. sezóna zatím plnou parou válcuje už tak téměř dokonalou první. Hrůzokrásné, až dech přechází. Haleluja.