The Happiness of All Mankind (E04)

Táto časť trošku mimo a najslabšia. Ak chceli vzbudiť súcit s odstrelom nakazenej zveri, nemali nechať hneď v úvode odprásknuť kravu. Každý vrah vám povie, že zabiť prvý krát je to najťažšie a potom to už ide šup-šup. Takže mňa to kántrenie v dedine už nejako zvlášť nevzrušovalo. Chcem vidieť ľudské osudy a nie fenu s 5 mladými. (29.05.2019)

Jeden ze zdejších chytrolínků (uživatel Heisenberg) by měl při sledování té své "globální onanie" dávat větší pozor a nevymýšlet si ideologické báchorky. Řečeno to bylo takto : ... "Lunochody STR-1. Jsou lehké a když je obalíme olovem, odolají radiaci. Lidi jsme na Měsíc neposlali, ale alespoň nemusíme lidi posílat na střechu. To je nejdůležitější, soudruhu generále. Za žádných okolností tam nesmějí lidé. Jen roboti .... Asi se dá říct, že ten kus střechy je nejnebezpečnější místo na světě." ... (29.05.2019)

Tento díl mi zatím nejvíce ze všech připomněl ruské filmy, na které jsme chodili do normalizačních kin se základní školou – tady je na efekt promyšlené opravdu všechno. Být osmileté dítě, jsem z pečlivě konstruovaných scén naprosto zdrcena, jako dospělý člověk jen kroutím hlavou nad tím, že tak okatě vyšperkovaný efekt, ztracený zcela v přebujelé atmosféře, vyvolá požadovanou reakci, tím spíš, když většina z nás, kteří tedy už těmi dětmi nejsme, je – doufám – s průběhem černobylské tragédie seznámena (a nemůže být proto překvapena konkrétními faktickými složkami seriálu). Osobně za všemi scénami vnímám příliš silný záměr šokovat. Na úkor dynamiky děje, osobního příběhu nebo umění vytvoření zápletky na pozadí historické skutečnosti – tento základní filmový vklad mi tu chybí zcela. Ale snahu vyvolat emoce oceňuji. Přečetla jsem si komentář, který dle mého seriál nejlépe vystihuje: „Klobouk dolů maskérům.“ No, tak asi tak nějak ;) (29.05.2019)

... A veru že aj vyviedla (ak by ste akurát náhodou tápali, o čom je reč, tak nadvädzujem z predch. recenzie, z konca), lebo som normálne omámený, ešte stále v nemom úžase, akoby som si pripadal byť mimo realitu, a to len preto, ako famózne ma tvorcovia zamestnávajú extrémne pôsobivou atmosférou, akú som počas sledovania v televízii snáď ani nezažil ? Občas ma táto filmová vlastnosť naprosto opantá vo filme (ani nepamätám, kedy to bolo naposledy), ale v seriáli, tak to je iná káva, že to s takou pravidelnou vervou vkuse dokážu transformovať do obrazu, až je človek sakramensky vyvedený z mieri. _ Je to neuveriteľné, ale hodina sledovania každej jednej epizódy utečie, ako rýchlosť svetla, skrátka, naplno sa ponoríte do pozerania, že ani čas okolo seba absolútne nevnímate, iba žeriete jednu sekvenciu za druhou, keď si v duchu želáte, aby to ešte chvíľu potrvalo. Tentokrát sa prelínajú väčšinou dve udalosti, t.j. strihovou skladbou sa „neustále” presúvam z miesta na miesto, kde zábery zo strechy elektrárne, ktorú prišli vyčistiť od grafitu mnohí odvážni jednotlivci, je strhujúca ! Ručná kamera tam ide rovno s týmito hrdinami, v brilantnom, neprerušovanom, cca. 90 sekundovom zábere bez jediného strihu, a vy vtedy máte po celom vašom tele samé zimomriavky. Už keď som načrtol, čo nás ešte čaká, tak i voľne žijúce zvieratá to majú dávno spočítané, teda, aby som bol konkrétny, domestikované, ktoré obyvatelia nevzali so sebou. Tu si zahral „dotieravý chalan” zo Zabitia posvätného jeleňa, a toho to začalo poriadne baviť. Fares Fares mi bol taktiež veľmi povedomý, ale nebol som si hneď tak istý. _ Blíži sa finále, a ja si čoraz viac uvedomujem, že som mal tú česť s veľkou seriálovou - UDALOSŤOU, nielen roku 2019... (19.06.2019)

Zatiaľ pre mňa najslabšia časť. Celá línia o psoch zbytočná, resp. zbytočne dlhá. Oproti tomu rozpracované príbehy z predchádzajúcich častí idú do úzadia a ostávajú nedorozprávané, resp. sa im venuje minimálny priestor. V tejto časti som zároveň prestal veriť prerodu zarputilého sovietskeho funkcionára na človeka s veľkým srdcom a začal trošku podprahovo vnímať snahu o klasický americký heroizmus kľúčových postáv, ktorý sa k tomuto seriálu nehodí. (29.05.2019)