Amnestie
Amnesty
Réžia:
Jonáš KarásekKamera:
Tomáš JuríčekHrajú:
Juraj Bača, Natalia Germani, Aňa Geislerová, Marek Majeský, Marek Vašut, Jana Oľhová, Gregor Hološka, Ján Jackuliak, Martin Stránský, Vladimír Zboroň (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Film Amnestie sa okrem príbehu troch rodín zasiahnutých komunistickou perzekúciou, venuje aj vzbure väzňov v Leopoldove, ktorá si vyžiadala vojenský zákrok. Vzbure predchádzali široké amnestie Václava Havla, ktoré udelil v januári 1990, len pár dní po svojom zvolení za československého prezidenta. (Continental film)
Recenzie (185)
Kolik z toho je umělecká licence a kolik z toho pravda? Otázka, která po konci filmu napadne leckoho a napadla i mne. O událostech přelomu let 89 a 90 jsem něco málo přečetl a viděl, a z toho co vím nemám problém věřit, že to byla taková špína, jak se snaží snímek naznačit. Porcování moci disidenty je stejné jako komunisty, bývalí komunisté na teplých místech, i když udávali... Dost možná první krok, jak se vyrovnat s idealizováním listopadu 89 a událostí pár měsíců po něm. Není to dokonalé, ale na české a slovenské poměry sdělením myslím si docela odvážné, vizuálně působivé a herecky více než slušné (především Vašut mimořádně překvapil, vládnou ale vězni a jejích vůdce v podání Fúzatého ze Za sklom alias Gregora Hološka). A vzhledem k tomu, co v posledních letech české a slovenská kinematografie vyprodukovala (čest výjimkám jako třeba Ostrým nožom), hodnotím Amnestii jednoznačně pozitivně. Malé plus za tíživou vězeňskou atmosféru a závěrečnou vzpouru + v rámci role znuděnou, ale pěknou Natalii Germani. ()
I Slovensko má svého Petra Jákla. Často jsem vzpomínal na Kajínka, co se týče formy. Zmíněný český film měl výhodu v tom, že měl za kamerou zkušenějšího Brabce, nicméně nedá se říct, že by to byla odpadová kamera, ale dovedl bych si jí představit lépe. Nic to ale nemění na faktu, že se mi celá vězeňská rekonstrukce vzpoury docela líbila. To se povedlo, a dost pravděpodobně měl poměr vězení x mimo vězení, převážit právě za mříže. To, co se dělo venku totiž působilo poměrně fádně a nadbytečně. To by ovšem chtělo potřebnou odvahu věnovat větší část filmu tomu, co se dělo právě v Leopoldově a do mrtě rozvinout několik poměrně zajímavých postav, z nichž o některých víme jen utržkové informace a ještě od někoho jiného. Tuto odvahu ale scénáristé neprojevily, a tak musíme přetrpět několik nepůsobivých dialogů a scén, o něž bych snímek nejraději oželel a dost často se v nich vyskytovala Aňa Geislerová. Nicméně i tak stojí Karáskovo, často videoklipové dílo za zhlédnutí. 50% ()
Prapodivný videoklip, kameraman nebyl přítomen, scénář ode zdi ke zdi, film se plácá v několika tématech, přičemž zajímavé je na něm jen to, na co jsem šel. Vzpoura. Ta byla ve filmu tím nejlepším a za ni vytahuji na dvě hvězdičky. Kdyby byl film jenom o tom, byl by výsledek lepší. Z herců mě neoslovil nikdo, Aňa začíná být všude stejná, ta herečka v roli slovenské šlápoty byla na ránu, ten co ji klátil, to byl Kukura nebo Kňažko?, taky poleno, jen komparsová sebranka v báni, stála za vidění. To byly držky jedna radost. Sečteno podtrženo: čekal jsem víc. ()
boľševický emisár, mentálne chorý alkoholik Václav Havel urobil toľko zlého (a nielen Slovákom), že naozaj nechápem Čechov, že podľahli jeho kultu a miesto velebenia jeho osoby ho nestrčili do Leopoldova k tým najväčším zločincom - ale nie do prominentnej basy, kde ho - pro forma - zatvárali jeho skutoční kamoši - komunisti. Film je ako inak silne tendenčná všehochuť, prejavuje sa tu typický fenomén súčasnosti - aby producent nalákal do kín čo najviac ľudí, tak sa prvoplánovo snaží zaujať sexom, intrigami a mainstreamovým politickým poňatím deja. Dej je chaotický a nudný, réžia a herecké stvárnenie pokrivkávajú na obe nohy. Za scény z väznice jeden bod - inak odpad. Úpadok slovenských filmov pokračuje a vôbec to nezachraňuje ani česká koprodukcia, naopak... ()
Ako to už býva, tak na začiatku producenti hľadajú námet, ktorý sa bude dobre predávať. Škoda, že skončili len pri nadpise, pretože všetko za ním je už len zlátanina dejových línií, z ktorých ani jedna nie je aspoň trochu uveriteľná. Ten príbeh nemá s Havlovou amnestiou spoločné vôbec nič. Teda okrem názvu. ()
Zase jsem to udělal a zase toho lituju. Moje svaté pravidlo "nezapínej na Netflixu nic, co nemá na ČSFD alespoň 70 %" vzalo za své, když jsem seděl jednoho večera sám doma, otevřenou Plzeň a paprikový brambůrky a chtěl jsem něco, na co by se semnou žena asi nepodívala. Hroznej film. Nevím, co mě dráždilo víc. Jestli totální absence smyslu pro realističnost, Marek Vašut hovorici po slovensky, alebo zápletka, která by vystačila možná na jeden díl seriálu. A jako tečka opět Geislerka v totálně WTF roli. A když už už začínáte vidět světlo na konci tunelu, tak celá ta estráda trvá DVĚ A ČTVRT HODINY!!! Lituju všechny z vás, kteří jste se na to omylem vydali, když to před Covidem bylo ještě v kinech. ()
Po 30 letech konečně film, který se snaží na určité události spjaté s obdobím sametového převratu dívat objektivně bez apriorní ideologické předpojatosti a se střízlivým odstupem i nadhledem. Leccos je naznačeno i ze zákulisí nově se formujícího mocenského centra. A skvělé i po filmařské stránce - snímek i přes svou délku nepostrádá patřičné napětí a spád. ()
Jonáši, Jonáši, pravdu nám donáší, aneb jak přicházejí vězni o vycházky. Pokus o zobrazenie udalostí, ktoré sa stali, ale podobnosť postáv je čisto náhodná, ma nenaplnil do takej miery ako napríklad Jonášov Kandidát Potvôň. Na druhej strane, minimálne začiatok a koniec boli super, humor a expresívny slovník boli super a herecké výkony prakticky všetkých boli na kvalitnej úrovni. Možno som opäť pochybil iba v očakávaniach s ktorými som do toho šiel a to neveští nikdy nič dobré. Amnestie je všeobecne lepší priemer, no na slovenské pomery celkom slušný biják o niečom. Zastavil by som sa na 70%, ale sme opäť v modrých tak sa nakláňam ku štyrom. Nebolo to vôbec márne. Hej a má to hepjent, a tie ja nerád 😤. ()
Tak zajímavé téma, ale špatně natočené. Odpad to sice není, ale víc jak dvě hvězdy dát bohužel nemůžu. ()
Velmi dobře natočený film, jen se měl více věnovat dění ve věznici, a ne politickým cancům. Bavilo mne, to, ale také občas nudilo. Prostě tak půl na půl, a tudíž podle toho dávám průměr. ** A PŮL ()
Je to film o dobe, ktorú sme síce mnohí prežili, ale okolo skutočných vecí, ktoré sa odohrávali mimo televíznych kamier nič nevieme. Iba pocit a následné udalosti nám môžu ukázať, aspoň časť z toho, čo nebolo vidieť. Ale pamätá si niekto, čo sa stalo 28. februára 1990. Aké bolo vôbec počasie a kto čo presne robil? Tento film trochu zdokumentuje koniec roku 89 a začiatok roku 90, kde heroické postavy nie sú ľudia z tribún a disidenti, ale väzni a dozorcovia. Čo je fikcia a čo pravda je nepodstatné, podstatný je pocit z udalostí, ktorý má človek po skončení filmu. Pretože to sa neustále v histórii opakuje. Inak informácie o vzbure sú pekne popísané v tomto článku ()
Práce se světlem a kamerou působivá. Střihy nápadité, někdy do funkčního významového kontrapunktu, někdy prostě jen efektní. Obecně řemeslně vymazlené. Všechna tahle přemazlenost jakoby se ale spokojila s líbivou polohou. Leporelo hezkých obrazků, které zároveň vypráví příběh. Mizanscéna i kamera míří spíše za prvosignálním účinkem než za propracovanou filmovou řečí, která by na různých úrovních významu dokázala komunikovat bohatý svět filmu (a jeho myšlenek). Scénáristicky množství nedopracovaných, slepých nebo ryze účelových linek, postav, motivů, první třetina filmu příliš nefunguje. Určitě oceňuji téma - předání moci a transformace bude vždy kontroverzní a pochybná. Pithart sice s oblibou zmiňuje, že "moc ležela na zemi", tak ji OF vzalo. S odstupem je stále více zřejmé, že předání moci nemohlo být absolutní. K předání moci nedochází, pokud s ním nesouhlasí druhá strana, dokud jej druhá strana nepovažuje za nevyhnutelné, snad i výhodné. A zatímco někde moc zvedla nomenklatura nová (někdy překvapeně, někdy pragmaticky), jinde ji stále pevně třímaly staré struktury, které se ochotně restrukturovaly do struktur nových. Revoluce sice zpívají o krásném novém světě, ale setrvačnost struktur, natožpak mentality státu úplně nepřehlučí. A samozřejmě - pijavice pijou, odkud teče. A sama moc opájí téměř každého, disidenty nevyjímaje. S množstvím roste chuť. A nová role pomáhá umocnit pocit vlastní důležitosti. (Ale přece i sama role nás zčásti nutí do svých pravidel hry!). K tomu zásadní otázka amnestie. Jak se vypořádat s množstvím vězňů, kteří byli dosud vězněni z politických důvodů. Nemyslím ty relativně zřejmé případy. A jak vymezit, koho ještě budeme považovat za politického vězně? A pokud totalitní režim vnímáme jako nelegitimní, máme bezezbytku přejmout všechny "ostatní" vězně (i když známe stav tu příliš byrokratického, tu příliš zkorumpovaného soudnictví?). Je škoda, že se film vlastně do hlubiny svých témat a zejména postav nedostává, naopak povětšinou jen čabrá na mělčině. Nedokážu se proto ubránit dojmu, že to vše bylo jen jako. Vezmeme vizuálně i společensky atraktivní téma (sametová revoluce, věznice a vzpoura), dáme tam trochu rebelského obrazoborectví (ale v takové bezpečné, nedomyšlené a žvatlavé poloze), přidáme lásku, zradu, sex, estébáky, špínu politiky - všechny nakonec populární ingredience hodíme do míchačky včerejší americké televizní scenáristiky. Po vytvrzení máme lesknoucí se (vězeňskou) kouli z kočičího zlata. ()
O čem to bylo? Thriller zasazeny do historickych udalosti? Hluboke rozjimani nad dobrem a zlem a jejich relativitou? Vhled do ruznych motivaci aktérů prevratu? Bullshit! Rozhovory historickych postav jsou k nevydrzeni. Ten vzrusujici pribeh je vopruz. Radobyfilosofovani je na urovni hajzlbaby. A herecke vykony v lepsim pripade nevyrovnane. Takze to dopadlo jako u toho kocickopsovskyho dortu od Capka, o jehoz obraz tam tak 'rafinovane' jde. ()
No tak to pozor ale, toto vôbec nebolo zlé, čo som veru nečakal, keď som videl tú vražednú stopáž spojenú s krajinou pôvodu tohto filmu. Problém som mal len s dvomi vecami: tú atmosféru 89. roku som proste necítil, nech sa ju tvorcovia snažili akokoľvek navodiť /celkom dobre vybratou/ hudbou a ďaľší problém som mal s Bačom, ktorý nehral vôbec zle a fakt sa snažil, ale tá jeho tvár proste absolútne nepasovala medzi tých muklov. Zvyšok fakt nadpriemerný, Vašutova slovenčina bezchybná, historiu si treba neustále pripomínať! ()
Z Amnestie mám rozporuplné pocity - když se film odehrává v Leopoldově, je to pecka, když ale děj zabrouzdá mimo zdi kriminálu, stojí to pěkně za hovno… Je jasné, že vzpouře něco předcházelo, ale divák se v tom maglajzu mezi disidenty, stb a dalšími vedlejšími postavami celkem ztrácí. Každopádně bych vyzdvihl herecké výkony a celkovou atmosféru těch přelomových let - 60%. ()
Konečně film, který mohl odkrýt daleko více dle svého názvu, ale tvůrci se prostě zase neodvážili. Havel svou amnestií rozpoutal pro všechny policajty té doby naprosté peklo, protože tím jeho "sítem" propadlo díky advokátům a hlavně díky "demokracii" hromady vrahů a násilníků. Po Havlově amnestii stoupla kriminalita o 200% a ve velkých městech i více. Do třech let se 90% vězňů vrátilo do vězení ! Havlova amnestie stála spousty lidí spoustu životů, zničených rodin a spousty újmy na majetku. Samozřejmě Havel jako andílek všechno obkecal a všechny statistiky smetl ze stolu jakoby neexistovaly. K filmu : minutáž naprosto otřesná, 3/4 filmu se jen kecá a nic se neděje. Přitom ve věznici řádilo přes dvě stovky vězňů, ve filmu to vypadá jako akce tak dvacítky vězňů. Tehdejší zasahující policisté (paragáni šli jako první) vypovídali o několika hodinových bojích někdy i doslova muž proti muži. Ve filmu zobrazeno pár ožralých a sjetých ubožáků jak si rožní na střeše prase a pak jsou vesměs bez problému odvedeni ven. V Leopoldově zničili vězni (to znamená k nepoužití) 5 budov z 11 !!! Ve filmu opět zobrazeno jen jako rožnění prasete na střeše a zapálená jedna matrace. Opět československá filmová tragédie. ()
Jako film dobrý, ale jako zachycení historické události nikoliv. Pokud změní jména, tak lidé, kteří tuto dobu nezažili nebo se o ní nezajímali, budou ztraceni. O vězeňské vzpouře jsem vůbec netušil a byla zde výborně zpracovaná a patří k tomu nejlepšímu v tomto snímku. Hodnocení: 64/100. ()
Amnestie je tak temná, jak temná jen může být. Václav Havel a po něm následně další Vašek - Klaus, udělili milost prezidenta. Oba dva pustili na svobodu mj. i zloděje a násilníky. Většina se velmi rychle vrátila zpět. Amnestie byla nepromyšlená, ale hlavně, že měl Havel čisté svědomí. Celý film je sáhodlouhý a je poznat, že v něm hraje řada komparzistů. Samotná amnestie se navíc řeší až téměř v samotném závěru filmu. Co nám přinesla revoluce dnes už víme. Z veksláků se stali podnikatelé a miliardáři. Klaus rozprodal státní majetek, zadlužil stát a přivedl sem podvodnické zahraniční skupiny, které vytunelovaly české firmy a zmizely zpět odkud přišly. A to vše započal Havel amnestií. Škoda, že byl prezidentem někdo, kdo s tím neměl absolutně žádnou zkušenost. S politikou už vůbec ne. Pro mě je Amnestie dlouhá a zbytečně temná. Příběhy se štěpí a než se zase sejdou v jednu událost, je z toho místy nepřehledná slátanina. Teprve samotná vzpoura dostává parametry akčního filmu, ale to už je vlastně konec. ()
Občas se na vzpouru v Leopoldově podívám na Streamu, anebo si o ní prostě čtu na Internetu, a párkrát mě už napadlo, že to je příběh hodný zfilmování. V tomto filmu ovšem byl pojat velice nešťastně, a tak se nám samotné vzpoury dostane jen v závěrečných asi tak 20 minutách a film se tedy spíš zaměřuje na politické pozadí události. Což je škoda, protože Polgáriho hraje Gregor Hološka opravdu dobře. Prostě taková ta tupá guma a opravdu mu to věřím. Škoda škoda dle mého. Tohle mělo být pojato úplně jinak. ()
Tak toto je ozaj hutný, atmosferický a soundtrackovo nadupaný snímok, ktorý verne zobrazuje udalosti odohrávajúce sa pred a po udelení amnestií Václavom Havlom v roku 1990. Tento film mal v zásade všetko, čo odráža kvalitu filmu - malo to spád, dejovo inšpirovaný skutočnými udalosťami, skvelá práca s kamerou a strihom vkusne doplnené o hudobný sprievod a navyše s fantastickými hereckými výkonmi, čo je na súčasné slovenské pomery teda ozaj čo povedať. Juraj Bača sťa by nový Maštalír, Natála Germani nádherná herečka a navyše k tomu Vašut s ľubozvučnou slovenčinou. A čo tam predvádzal Gregor Hološka, tak to bolo proste herecké delo. Až na pár hluchých miest je to ozaj podarený snímok a vrelo ho odporúčam. 80 % ()