Réžia:
Terrence MalickScenár:
Terrence MalickKamera:
John TollHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Sean Penn, Adrien Brody, James Caviezel, Ben Chaplin, George Clooney, John Cusack, Woody Harrelson, Elias Koteas, Jared Leto, Dash Mihok, Tim Blake Nelson (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Skvělí herci v hlavních rolích – George Clooney, Sean Penn, Nick Nolte a Woody Harrelson – se pouští do nebezpečné akce ve filmu, který přináší drásavě realistický pohled na válečný i morální chaos v Tichomoří během 2. světové války. Film byl v roce 1998 nominován na sedm cen Akademie, včetně ceny za nejlepší film a nejlepší režii (Terrence Malick). Tenká červená linie je filmové mistrovské dílo, které nemá srovnání. Gene Siskel ho označil za “brilantní... hrůzu nahánějící... nejlepší současný válečný film!” (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (754)
Film zastíněný Spielbergovým Ryanem (asi hlavně proto, že vyšly ve stejný rok) což k tomuhle filmu není fér. Bez složitých vizuálních triků Malick stvárnil válku a její následky na vojácích. Skvělé herecké obsazení a výkony, hlavně výkon Nicka Nolteho je vynikající, kamera s hudbou Hanse Zimmera je též brilantní. K tomu všemu dojemná scéna při dobití kopce. 5* ()
Proč je pro mne tento snímek asi nejlepším válečným dílem jaké jsem kdy viděl? Kamera, herci, hudba a právě také zdlouhavost, na kterou zde většina přispěvatelů nadává. Pokud se ale máme zamyslet nad tím, jak WW2 asi vypadala, tak mi válení v bahně, nedostatek vody a nekonečná nuda přijde pravděpodobnější a skutečnější, než partička týpků, hledající ztraceného synáčka a kličkující mezi výbuchy a kulkami. Film mi do jisté míry připomněl dílo Nazí a mrtví od Normana Mailera (to je kniha!) a zasvěcení vědí, že válka nikam nepospíchá... ()
Za mne ohromení hereckými výkony a hudbou, znechucení délkou a do jisté míry i obsahem. Chvílemi tak velké klišé a nuda, až jsem z toho málem dostala průjem. Být to o 70 minut kratší, dám i tři a půl, takto dvě a nazdar. Za tu dobu než to skončilo bych tu válku i vyhrála. ()
Film přesahující svůj žánr. Navíc soundtrack považuju za to nejlepší co Zimmer kdy vyprodukoval. ()
Preferuji Full Metl Jackets, Lovce jelenů... vlastně celkem cokoli... je to na mě trochu nuda.. ()
Během sledování Tenké červené linie jsem přemítal, jestli to, co vidím, je vůbec film. Přes tři čtvrtiny času jsou zaplněny pouze monology jednotlivých postav, doplněné poměrně nesouvisejícími (a až příliš na efekt dělanými) záběry idylické přírody a občasně nesnesitelně patetickou hudbou. To ale není film! To je rozhlasová hra s obrázky! Podle mého režisér naprosto podcenil sílu filmu jako média předávajícího nějaké sdělení. Ve filmu nemusíte to, co chcete diváku sdělit vůbec říkat - třeba takové Kubrickovy Stezky slávy dokázaly v polovičním čase sdělit dvakrát více bez celého laciného slovního filosofování. Diváka ta z naprosté nudy vytrhnou pouze výborně dělané válečné scény - škoda jen, že je jich tak málo. Myslím si, že také nebyl dobrý nápad striktně boj a "myšlenky" oddělovat. Film pak vypadá takhle - hodinu pseudofilosofie, hodinu boj téměř beze slov, a zbytek zase filosofie... Tenhle film chce trpělivého diváka a pohříchu mu moc nového nepřinese! ()
Přišlo mi to podobně prázdné jako Nebe nad Berlínem. ()
Nejnudnější plazení se trávou co sem kdy viděl, navíc si zde ukážem jak se umírá, jak sou vojáci stateční, morálně odhodlaní chránit svou vlast, své ženy doma a chudáci japončící nejsou ani lidi. Má to takové děsně pomalé tempo jako dokumentární film u kterého vám na pozadí cpou do hlavy spousty informací, tady je ale ticho, jen pomalé obrázky. Dost velká nuda... ()
Hodně působivé válečné drama, možná by ale neškodilo trošičku osekat ty filosofické úvahy. Jak může distributor napsat v hlavní roli - George Clooney... ? Tak jsem mu to stopnul a hrál tu asi 35 vteřin ()
Tento film mě, po velmi dlouhé době, opět přinutil přemýšlet. Přemýšlet o lidech, o životě, jednoduše o podstatě lidského bytí. Snímek obsahuje úžasné propojení filozofické a vojenské (lépe válečné) roviny, což je něco úžasného, a pro mě do této doby nevídaného. Pomalu plynoucí děj a velká stopáž se mohou zdát, jako až přehnaný prostor pro přemýšlení, ale i tak jsem nestíhal. Všechno jsem nepobral. Na úplně první místě bych vyzdvihl kameru. Ona se stará o celkové vyznění snímku (vláčnost, pocit uvědomění), ovšem s pomocí úžasné hudby Hanse Zimmera. A herecké výkony... Nemám, co bych vytkl. ()
Už len to herecké obsadenie je za 5 hviezdičiek. Pridajte k tomu skvelého režiséra, hudbu, ktorá sa nedá zabudnúť, perfektne zobrazenú vojnovú realitu a duševné pochody odrážajúce sa v tvárach vojakov. Porovnanie s vojakom Ryanom je ako porovnať, ktoré z dvoch vlastných detí mám radšej.. ()
Tolik výborných herců v jednom filmu se moc nevidí. Film ve kterém se ukázalo, spousta mladých začínajících herců ale i spousta zkušených. Pokaždé když si tento film pustím (minimálně sem ho viděl 5x) najdu něco, čeho jsem si předtím nevšiml. A to je na tom to snímku nekrásnější… Nemůžeme ho srovnávat se Zach.Vojína.R. jelikož tento film je o realitě vojáků. Kdežto Zach.Vojína. R je taková válečná pohádka (ale neříkám, že je to špatný film). Tento snímek doporučuji zhlédnout vícekrát, pokud se to někomu bude zdát nudné apod. Tak dle mého názoru toho v životě moc nezažil, film je o tom co člověk prožívá a ne o tom, co by mohl prožít.…. ()
Já trpěl. ()
Malick opět téměř-bez-děje, ale opět s úchvatným vizuálem. Nemůžu si pomoct, ale jeho film nenávidím a zároveň miluju. ()
Tak příšerně dlouhé kecání a filozofování o "ničem", že mi to připadalo jako čtyřhodinové. Dávám radši přednost Ryanovi. ()
Tady se asi všichni dívali na jiný film, kromě uživatelů verbal a Chupacabre. Pokud tento film beru jako válečný, tak stojí za hovno, ale pokud jako psychologie vojáků v bojích, tak je to asi celkem dobré, ale o tom jak jsou vojáci v hajzlu víme všichni, kdo to má v hlavě v pořádku a stejně film nepřispěje k tomu abychom to zažili. Takže se nabízí otázka Proč, proč, proč? Název nechat a natočit znova psychologický film o válce a nezasazovat to do bojů o Quadalcanal. Trochu se tam střílelo, takže aspoň dvě hvězdy. ()
Vizuálně nenapodobitelný válečný snímek s úžasnou hudbou,který ovšem doplácí na svou roztahanost.Terrence Malick vždycky točil a vždycky bude točit pomalé a meditativní snímky,což mu v žádném případě nemám za zlé.Ovšem tady stačilo zpřístupnit dějovou linku na úkor krásných obrazů a hned by se z toho vylouplo mistrovské dílo bez jediného kazu.Na ono mistrovské dílo od Malicka jsme si ovšem nakonec museli ještě sedm let počkat. ()
Nebyl to ani Vojín Ryan ani jiný válečný master-piece. Bylo to právě tohle oslňující světlo žánru, které mne navždy přesvědčilo, že válka se dá zachytit jinak. A to skutečně, živočišně, duševně, citlivě, fatálně a hlavně - nezapomenutelně, protože takové to pro NĚ bylo. Stejně tak i pro mne - nezapomenutelně natočená nesmyslnost boje a také toho nejtěžšího - války samotné duše - očarovala spolu s všeobjímající hudbou Hanse Zimmera mou duši. A kdo má skutečné srdce filmového milovníka, nemůže být nepohlcen! ()
Film s plejádou herců/ček, ale dost nudný. Filozofie místo akce. Na večer nevhodné, na odreagování také. Pro náročnější (hloubavější) diváky. ()
Válka v Tichomoří trochu jinak. Tento film je skutečně trochu jiný, než běžné válečné filmy. Ne, že by tu chyběly bojové scény. Jsou tady a některé dost drsné. Film se však na válku dívá spíše z psychologického hlediska, než z hlediska strategických válečných akcí. Sledujeme tu, jak se který voják vypořádává s tím každodenním stresem.S tím napětím a strachem. Vidíme tu otupělost citů k padlým kamarádům, která je ovšem nezbytná k přežití. Velké plus filmu je také v doprovodném komentáři, který slyšíme po celý čas. Ten čas je možná zrovna to jediné, co bych tomuto filmu vytknul. Je to opravdu hodně dlouhé. Jinak je to silný zážitek, na který se jen tak nezapomíná. ()