Príbeh Alvina Straighta

Lynch tak trochu pokračuje v šľapajách Slonieho muža a vracia sa k jednoduchému lineárnemu rozprávaniu jednoduchého ľudského príbehu. Vytvoril tak úprimnú road-movie o starčekovi, ktorý sa rozhodol vyraziť (na kosačke na trávu) na svoju poslednú "veľkú cestu", aby sa ešte stihol zmieriť so svojím bratom a zároveň si rekapitulovať vlastný život a zmieriť sa aj sám so sebou. Krásna kamera, Badalamentiho božská hudba a herectvo Richarda Farnswortha v dokonalej harmónii vytvárajú melancholickú atmosféru celého filmu, ktorá musí zapôsobiť snáď na každého. Veľmi slušných 9/10. (08.06.2006)

Skvělý film! Lynch měl k silnicím vždy blízko, i když se po nich zpravidla jezdilo rychleji (Zběsilost v srdci, Lost Highway). To, že natočil road movie je vlastně logické, ale nejpomalejší snímek své kategorie jsem od něj nečekal. Ovšem Lynch by nedokázal nudit ani kdyby se o to snažil a spolu s Badalamentim a Farnsworthem jsou neodolatelní. (25.01.2003)

Rád bych vyvrátil tu obecně rozšířenou nepravdu o tom, že Příběh Alvina Straighta je atypický Lynch. Pokud si dobře vzpomínáte na Modrý samet, Zběsilost v srdci či Městečko Twin Peaks, tak vás asi nepřekvapí, že i Straighta otvírá pohled na zdánlivě idylické (malo)město či místo, které se následně vychýlí ze zaběhnutých kolejí (Modrý samet - mrtvička dědy postřikující trávu, Zběsilost v srdci - napadení po skončení opery, Městečko Twin Peaks - Laura Palmerová nalezená mrtvá a zabalená v igelitu, Příběh Alvina Straighta - děda, který nemůže vstát z podlahy, na kterou upadl!). I zde je uzpůsobován temporytmus filmu stavu hlavní postavy, a tak je pochopitelné, že snímek si plyne velice pomalu a nenuceně, není proč zde proplétat sen a realitu, když hlavní postava netrpí schizofrenií, paranoiou či jinou nemocí. Úvodní a závěrečný záběr filmu Příběh Alvina Straighta navíc dává vzpomenout na Sloního muže, který byl taktéž rámován nebeskými záběry. A stejně jako Sloní muž, i Alvin Straight NENÍ "hřejivý, lidsky teplý a dojímavý film, nutící diváka k slzám", protože stejně jako se u Sloního muže nelze dojímat koncem ulehání na postel, inscenovaným jako předposlední scéna filmu divadla s naivní a povrchní hrou, u které Merrick pláče, nelze se dojímat u Příběhu Alvina Straighta, protože hlavní postava není tak přímá, tak straight, jak by se mohlo z názvu a jejího jména zdát (už proto, že neznámým postavám řekne hodně věći o své minulosti a co ho trápí, ale před blízkými to tají). (30.07.2007)

Ty skotské střiky a elektrošoky soudci Lynchovi evidentně prospěly a jako muž dobré mysli dokázal natočit dokonce i normální koukatelné drama, ve kterém nehraje vůbec žádný Nicolas Cage v saku z hadí kůže, tančící trpaslík nebo psychopat s kyslíkovou maskou na ksichtě. Jen plesnivý dědek, který jede šest neděl na sekačce navštívit ještě plesnivějšího dědka. Nesmírně hezký a inspirativní příběh. Také jsem chtěl jednou přičichnout k dobrodružství a usedl za volant zahradního traktůrku. A ono když si to pak ženete pět kilometrů v hodině po okresce a sympatický cigoš ze stodváci se vás z okénka vozu zvědavě táže Co tady zacláníš, ty kretenskej čuráku?, a vy mu rozverným hlasem odpovíte Vyhul mi, ty zasraná briketo!, hned si připadáte jako v nějakém milém, lidsky hřejivém filmu. (12.05.2012)

Příběh Alvina Straighta, přestože je režírován Davidem Lynchem, je skutečně "straight", tedy přímý, bez bizarností, či hrátek s divákem, ale stále pár znaků Lynchovy tvorby nese. Maloměstská idylka Straightova bydliště i jeho samotná úchylka pro odmítání hromadné dopravy jakoby byla přímo vytržena z Twin Peaks... Ale dále už se jedná jen o poctivé road movie plné naděje i komplikací, poetických záběrů krajiny a pronášení životních mouder téměř na každé zastávce. Sleduje se to velmi příjemně, film je očividně konstruován pro jemnou katarzi a pohlazení na duši, ale osobně to na mě až tak extrémně nepůsobilo. 7/10 (30.04.2009)