Studená vojna

Osudová, životní... Je to zkrátka ona, ta jediná láska, která člověka stravuje, požírá a vrací se jak bumerang, i když ji často chceme odhodit tak daleko jak jen to jde. Pawlikowski po oskarové Idě přichází s dalším formálně vybroušeným snímkem opět v odstínech černé a bílé. Ústřední pár nedokáže být podle anotace ani spolu, ani bez sebe – možná se jen časově neprotínala období, kdy byli připraveni jeden na druhého. Mimo vizuání stránku hraje ve studené válce obou hlavních protagonistů klíčovou roli hudba, ať už polská lidová či džez, a tvoří třetího v milostném trojúhelníku. Toho pokorného a vždy připraveného se přizpůsobit. Pawlikowski připravil prostor i pro skvělé herecké výkony, vyzdvihnu "dvorní" režisérovu herečku Joannu Kulig v roli Zuly. Pěkné čtyři hvězdy a silný zážitek. (04.07.2018)

Dvacet minut cira slast. Pak se ukaze, ze Pawlikowski je neco jako Kundera. Umi vypravet slozite veci efektne, pritom jednodusse a vychodoevropska traumata ukazuje tak, ze jim na zapade duverne rozumeji. Narozdil od Kundery, ktery u takto zjednoduseneho stylu dokaze popsat i hlubsi zakouti filosofie a psychologie a odmeni i chytrejsiho ctenare, zacina byt Studena valka od poloviny doslovna, postavy si vsechno dorikavaji a co na zacatku vypadalo jako tajemstvi, se stava jedinou a opakujici se informaci o postave. Diky tomu se postavy zplosti a potencial filmu pada dolu a zustava prazdno, coz je skoda. Prvnich dvacet minut totiz bylo do zlateho fondu kinematografie. (02.01.2019)

Tak odtažitý a plochý film jsem opravdu nečekala. Přijde mi dělaný na efekt – spíš by se hodil jako videoklip. Struktura filmu je velmi překotná a znemožňuje dát příběhu i postavám ožít, setkat se s nimi, jít pod povrch. Film navíc volí nepochopitelně rychlé tempo a děj zbytečně tříští do mnoha krátkých časových fragmentů. To divákovi jen čím dál tím více znemožňuje vnořit se do příběhu a postav. Ambice filmu byly asi obrovské, ale obávám se, že zůstaly nenaplněné. Snažit se uchopit tak velká témata v tak krátké stopáži, je opravdu smrtící. Výsledkem je jakási črta v krásně zabaleném pozlátku. Spojovat jakkoli tenhle film s Kunderou, je totální nonsens. (08.07.2020)

Originalita formy tohohle díla je na samém vrcholu. A je dobře, že je film tak krátký, nevím jestli bych si ho užil stejně, kdyby měl dvě hodiny. Pawlikowski si tímhle povedeným melodramatem jistě přidělal mnoho fanoušků, a já jsem rozhodně jedním z nich. Tohle je snad první "artový" film, o kterém mohu říci, že jsem si ho od začátku do konce vychutnal. Polsko je, co se režisérů týče, rozhodně zajištěné na roky dopředu, ale já si troufnu vyslovit fakt, že Polsko je na tom filmově vůbec nejlépe z celé Evropy, to ať se na mě nikdo nezlobí. Čisté 4* (22.04.2022)

skvostna filmarina, chirurgicky presna. jeste dal nez Ida. souzneni hudby s obsahem, pribehem a tempem jake tady dlouho nebylo. (13.05.2018)

Čím to, že Poláci točí jeden skvělý film za druhým a Čechům se to nedaří? Nevím. Skvělý film. Když se film týká hudby, je vždy skvělé, podaří-li se režisérovi vybrat píseň, která vystihuje téma filmu. Tady se to podařilo: černé oči proč pláčete / že se potkat nemůžete. Příběh dvou očí, které se nemohou potkat. Vždy stojí něco v cestě, někdy komunismus, někdy exilový kapitalismus. Dva lidé drceni koly mocenských strojů. Zápletkou mi to připomnělo podobně smutný příběh Bez Konce (1985) režiséra Kieślowského. Skvělé lidové písně a tance. (11.07.2018)

80 % (23.07.2018)

Velmi zajimavej film o osudove lasce na pozadi dejin, v nasich oblastech zkurvenych komunistickou luzou... Anebo o tom, jak zenska chlapovi znici zivot. Zalezi, zda jste cynik nebo romantik. Je to rozvlacne, dialogy se setri, ale ma to vybornou atmosferu. (23.01.2019)

Osobně oblíbenější a v mých očích kvalitnější než ROMA. Zatímco mexický art už opakovat nehodlám (ať sebevíc krásněji nasnímaný), Zimnu Wojnu si rád zopakuji kdykoli. Má to své mouchy, není to dokonalé, i přesto stále to nejlepší z Evropy (i světa). Je radost sledovat takový um. Pro mě filmový zážitek nejen formou. Čistá práce. (03.03.2019)

Melancholická romantika v poetickém retrohávu, čili poněkud těžší na sledování, nicméně zanechá uvnitř silné pocity. Ovšem moc jsem nerozuměl chování obou, kteří volí ty nejtěžší cesty k tomu, aby mohli být spolu. Nic na mě. (31.01.2019)

Neobvyklý milostný příběh. Wiktor a Zula se milují tak, že bez sebe nemohou být. Když se jim však podaří dostat přes "železnou oponu" zjišťují, že ve svobodném světě jim to nějak neklape. Láska musí překonat mnohé překážky. Zrůdnost komunistického režimu jen dokresluje pozoruhodný film. (28.02.2019)

Hltám každý záběr. Je to precizně natočené a víc není třeba dodávat. Milovníci evropských černobílých filmů si přijdou na své. 90% (19.04.2020)

O to, že ide o jeden z najpozoruhodnejších európskych filmov za posledné obdobie (a ešte z Poľska!) a jeden z najlepších filmov roku 2018 niet pochýb. Čiernobiely vizuál je v tomto prípade fascinujúci, verne pripomína staré filmy, dokonca by som miestami aj uveril, že to bolo natočené niekedy v 60. rokoch. Autenticky zachytené komunistické Poľsko aj slobodný Paríž, skvelá kamera, herci, vlastne celá formálna stránka bola pastva pre oči. Menší problém som mal len so správaním sa postáv v druhej polovici filmu a kvôli tomu som bol tak trošku chladný k ich vývoju až do finále. Film vo mne ale dozrel až po dopozeraní a mnohé scény a rozhodnutia som pochopil až po premýšľaní nad ich charaktermi a taktiež nad charakterom doby, ktorú museli žiť. Nemôžme byť tak prekvapení, že sa tu hrdinovia správajú nenormálne, ak žijú v nenormálných časoch a podmienkach. EDIT: Emočne ma to dostalo po druhom vzhliadnutí, ta atmosféra filmu ma prinútilo dať si to hneď ďalší a určite nie posledný krát. Top 2018. (06.11.2020)

Nemám vo zvyku znižovať hodnotenie iba preto, že som očakávala niečo iné. Ale v tomto prípade som sa nechala napáliť. Zimna wojna je totiž čistou romancou. Názov evokuje niečo viac, avšak dostalo sa mi trestuhodne málo. Film je síce plný zjavných náznakov, ale keď je takmer všetko podstatné povedané iba v náznakoch, nedostanete šancu s hlavnými hrdinami nič poriadne zažiť. Takto mi ostal iba zážitok z nádhernej kamery a pocit prázdnoty. (16.07.2022)

Takýto námet si zaslúži dvakrát takú stopáž, aby z neho vzišla, nielen formálne, ohurujúca lovestory. Takto zostane dobrý pocit z filmárskej a hereckej dravosti, krásneho vizuálu, hudby, no zlý z uponáhľaného rozprávania príbehu naprieč rokmi, bez prežitia hĺbky vzťahu, bez možnosti prežitia emócie. (26.04.2019)

Polská kinematografie patří k mým zcela nejoblíbenějším v Evropě. Film Studená válka dokazuje, jak silná je polská kinematografie ve světě a navíc ukazuje, jak česká filmová scéna za ní velmi výrazně pokulhává. Film s černobílým obrazem ve formátu 4:3 vytváří ponurou studenou atmosféru (skoro jako staré Wajdovy filmy) a dává filmu jiný rozměr. Skvěle napsáno a zahráno. Postupný psychologický vývoj hlavní postavy je naprosto brilantní. Studená válka jako kdyby byla metaforou pro lásku mezi hlavními protagonisty tohoto úchvatného filmu. Výborně natočeno, zahráno… Absolutně nemám slov. Závěrečné vyvrcholení je jen krásnou dramatickou a bolestivou tečkou za tímto úžasným uměleckým dílem! Smekám klobouk! (20.06.2022)

Vyprávět příběh "osudové lásky" v černobílé kompozici a v kulisách "stalinského Polska" není nic snadného, ale chladnější odstup k Pawlikowskému patří, má své kouzlo, neruší, neunavuje jako v Idě, umožňuje soustředit se na to ostatní, zdánlivě okrajové, co naplňuje čas vyprávění - a právě tohle tvoří Studenou válku. Při scénách lidových zpěvů a tanců mrazí a je znát, že Pawlikowski se umí dotknout kořenů, emocí, základů stejně jako hlavní představitelé Joanna Kulig a Thomas Kot. V podstatě je to hudební film, co záběr, to krásná černobílá fotografie. Ano, detaily a příběh někde ujedou, ale v takové atmosféře na ně jde snadno zapomenout... (30.07.2018)

L'amour fou po polsku aneb jak to rádi vidí na Západě. (24.10.2018)

Po dopozeraní filmu som mal nepríjemný pocit. Obaja museli sa prispôsobiť v závere sa zmieriť s ich osudom. Koniec je otvorený a divák ma možnosť si príbeh domyslieť sám. Ja som tomu chápal ako únik pred realitou a veriac, že na druhej strane mimo pozemského života, kde neexistuje krutosť a žiaľ, budú obaja nakoniec spolu a šťastný. Silný príbeh, ktorý prináša zvláštne pocity a za ne ďakujem Pawlikowskemu. 75% (15.01.2019)

Sakra dlhych 90 minut po ktorych mi zostali fakt zmiesane dojmy, ale nie v prilis pozitivnom svetle. Vyborni herci, zaujimavy pribeh, ale drtiva vacsina filmu bola pre mna nepodareny noir a priserna nuda. Proste nesadlo no. (17.01.2019)