Vrahovia mesiaca kvetov

KONEČNĚ film zabývající se útlakem [nebo přesněji systematickým vyvražďováním] původních amerických obyvatel – navíc s precizní filmařinou tý nejvyšší jakosti od mistra filmových gangsterek, Martina Scorseseho. I přes svou 3 a půl hodinovou dýlku jsou KILLERS OF THE FLOWER MOON strhující kriminální baladou a smutnou připomínkou systémovýho rasismu, která se v kinech objeví jednou za uherskej rok, a o to víc si ji cením. Nic nechybí, nic nepřebývá, žádná scéna není nadbytečná, natožpak zbytečná, všeho je tu tak akorát. Jen tak dál, Marty! (06.03.2024)

Scorsese je nepochybně režisérská legenda, která i mě ve většině filmů baví a rozhodně nenatočil film za tři hvězdičky. Ačkoliv tak od zhlédnutí cítím potřebu, že bych chtěl a vlastně i měl alibisticky šáhnout po sedmičce, ta nuda co jsem u filmu v kině prožíval mi to zkrátka nedovolí. Když pominu fakt, že si režisér podojil Apple o 200 mega a natočil film, který v dnešní době nemá v kinech obdoby (na což si pravidelně stěžuji) a zároveň na sebe nikdy nemohl vydělat, skutečně nechápu, že Marty nebyl tak soudný a nepřinesl divákovi buď nějakou o hodinu kratší verzi nebo rozmáchlejší minisérii (totéž cítím u Babylonu a jsem rád, že Ridley toho svého Napoleona nejdříve pokrátil). Žijeme v době dlouhých filmů a občas mi přijde, že se v tom tvůrci vyloženě předhání. Toto téma si stopáž nepochybně zaslouží, jedná se zjevně o vytoužený příběh svého tvůrce, který jej dlouho toužil zadaptovat a já věděl, že to chci vidět, jen jsem zkrátka netušil (ačkoliv kulturu kolem Indiánů obecně nevyhledávám), že Killers of the Flower Moon, film stejně tak dlouhý jako jeho název, mě tak moc může míjet. A je mi to líto. Jsem rád, že jsem tento zážitek podstoupil v kině a Leovi asi budu fandit v dalších úspěších na ceremoniálech, ovšem nedovedu si představit, že bych na snímek ještě někdy znovu dokázal koukat. (05.11.2023)

Scorsese ide do absolútnej, vzťahovej hĺbky. Dejovo ide o jeden z najpomalších filmov, s akými som sa stretol, pričom pri sledovaní tohto počinu extrémne závisí od aktuálnej “nálady” či vyslovenej ochote tolerovať nulovú akciu, ktorú plnohodnotne nahrádzajú rozsiahle dialógy. Divák by mal vedieť, že musí čakať takmer dve a pól hodiny, kým sa konečne ako-tak začne niečo diať a ani to ako-tak, nebude žiadna extra zábava. Mňa osobne snímok proste bavil, no rozhodne nesadne každému. Na toto treba veľa trpezlivosti a hlavne dobré náladové rozpoloženie, či poznanie Scorseseho tvorby, lebo inak je to pre väčšinu absolútna strata času. Tri a pól hodiny je proste vražda a tak dám každému radu zdarma. Koho snímok nenadchne do hodiny, vypnite to a ušetríte si ďalšie dve a pól. (18.12.2023)

Tady si více, než při jiných filmech, uvědomíte, že i velcí tvůrci by měli mít producentský dohled, oponenturu, která by jim naznačila, že tak obludná stopáž je neobhajitelná. Martyho zásadní díla vždy koketovala se třemi hodinami, ale měla neskutečný tah na branku a sledovala se jedním dechem. Tady mě to zaháčkovalo až s příjezdem vyšetřovatelů a tou závěrečnou katarzí, která byla silná, takže až po nějakých dvou hodinách, které šly prostříhat a to píšu jako člověk, který pomalé filmy a jejich postupné uvádění do děje má rád. Dějou se tu hnusný věci, ale tenzi jsem nepocítil skoro žádnou a nevýrazná monotónní hudba tomu moc nepomáhala. A Leovi měl někdo jasně říct, že když pravidelně bude krabatit svá ústa do obraceného U, není to známka dobrého hereckého výkonu, takže vedle tradičně spolehlivého De Nira mě nadchla jenom Lily Gladstone. Ta její klidná síla, oduševnělý výraz a poutavé minimalistické herectví, to bylo něco. Neváhal bych jí označit za srdce celého filmu, za jediný prvek dobra v té hnusné lidské špíně kolem. Jsem rád, že pořád vznikají podobný zvolna přemítavé filmy v dnešní zrychlený  tiktokový době, ale obávám se, že Marty svojí oscarovou sbírku tentokrát nerozšíří. (19.01.2024)

Zabudnite na popcorn, colu a iné toxíny. Nepotrebujete ich. Ak chcete týchto zabijakov sledovať v kine, potrebujete spacák. Odpadnete ako vrece zemiakov a už po polhodine budete cítiť, ako ste zabíjaní, aby ste si vtedy s údesom uvedomili - ono to má ešte tri hodiny! Materiál filmu by kľudne vošiel tak do polovice stopáže a aj tak by ste sa nevyhli pocitu, že pri filme už nielen počítate ovce, ale sa jednou z nich rovno stávate. Vraždy sú odsnímané bez nejakých emócií, ktoré by ste k obetiam cítili. Jediné, čo záujem je porovnanie výkonu De Nira a DiCapria, pričom starší a skúsenejší vychádza z toho lepšie, DiCaprio sa síce dokázal dobre spotiť a vykúzliť smutného kutikulárneho smajlíka, ale charakterovo mu tá rola vôbec nič extra nedáva, neviem na čo ju vôbec bral - ahá už viem: 30 miliónov dolárov, tak to je jasné, to sú už iné charaktery. Žánrovo film ani nevie, čím chce byť. Je to krimi, ktorá žiadny detektívny pocit napätia nedáva, všetko vám je jasné, konanie postáv, kto je ten "zlý" a od Indiánov si zoberiete len to, že si dávate ruku pre ústach, no nie pre bojový pokrik, ale pre zívanie. Má to byť niečo historické? Tak si porovnanie film s filmom z rovnakého obdobia: Legenda o vášni. Tá trvala cez dve hodiny, ani chvíľu nenudila a toho filmového materiálu i emócií dala omnoho viac, zatiaľ čo Scorsese dal akurát tak dekubitálne vredy. Má to byť niečo ako mafia story? Kliknite na profil De Nira. Nájdete tam kúsky násobne lepšie a legendárnejšie. Má to byť akože western? Tak pardon, ale keby natočili Clinta Eastwooda, ako sa so steblom trávy v hube kulantne pozerá polhodinu na kravské lajno, bol by ten westernový puch cítiť oveľa viac. Film tak prináša hlavne posolstvo, že bieli robili Indiánom stále len zle, čo neviem, či je príliš revolučné v dobe, kedy sa všetka vina za históriu hádže len na svetlejšie odtiene pleti. A tak film pre sypanie si popola na hlavu dostane veľa nominácii na ocenenia, ale obávam sa, že to všetko aj tak uchmatne Oppenheimer, pretože ak máš porovnať z pohľadu Američana pár chcíplych Indiánov a tisícky na molekulu rozpadnutých Japoncov, tak to vždy tak trochu ťahá k tej druhej, správnej strane histórie. (09.12.2023)