Za hrsť dolárov

Podle hodnocení i komentů jsem čekal víc. Ale tohle je jenom takový prvopočátek pro další Leoneho westerny, prostě to není to pravé ořechové. Do tohoto westernu se prostě tak dobře nevžijete. Ale Clint Eastwood sehrává pro něj naprosto typickou roli nedotknutelného a odměřeného drsňáka a spolu s nezapomenutelnou hudbou mistra Ennia to stačí na 4 hvězdy. V tomto hodnocení mě utvrdila i závěrečná scéna, která už je klasicky Leonovská, tudíž skvělá. (07.09.2011)

Z dnešního pohledu je to velmi naivní (skoro roztomilá) klasika s pár nesmrtelnejma okamžikama, ale jako divák si užiju ztěží 30% filmu. (02.11.2011)

Clint "badass" Eastwood: "Get three coffins ready. .... .... My mistake: four coffins", hudba, over the top akční scény a směšně vyhrocené charaktery. Prostě perfektní zábava. (16.12.2011)

Chápu, že si vaši lidi jenom hráli, ale můj kůň to nechápe. Ale když se mu omluvíte ... Tvrďák Clint v nejlepší formě. Ani nevím, kolikrát jsem celou sérii už viděl. Pro hrst dolarů, to byl první western od Sergia Leone natočený v době, kdy už konečně přestal pitvat antické memoáry a pustil se do "spaghetti" žánru. Já mám tento první film ze všech tří natočených nejraději. Opravuji, čtyři... rakve! :-) (21.03.2013)

Slušný film, jak je u Sergio Leone zvykem, westerny prostě uměl a i když z herců je taliánství velmi vidět, Mexikánce nezahráli až tak špatně, na jiná díla to sice úplně nemá, ale po stránce klasiky je tohle vydařený kousek. Potěší i slušná hudba Morriconeho. Hodnocení: 75 % (14.01.2014)

Drsňák Clint Eastwood mne ještě nezklamal a ve westernu se cítí jako ryba ve vodě i když je spaghetti... (28.01.2014)

Ještě lehce naivní Leoneho špageťárna. Sergio později mnohem víc přitvrdil. Každopádně nadprůměrný western s vynikajícím Clintem a božskou muzikou. (28.01.2014)

Já jsem asi vysypu plný zásobníky, mně se to líbilo velmi a moc. Jani, vždyť je to padesát let starý. Ukaž mi dneska film, který bude koukatelný za deset let a tady se jedná o půl století. A navíc mám rád westerny :D (16.03.2014)

Film, který proslavil hned tři osoby, první režisér Sergio Leone, druhý hudební skladatel Ennio Morricone a třetí do té doby téměř neznámý Clint Eastwood. Film se dočkal hned dvou pokračování, ale jednička je nejlepší. Mlčenlivý pistolník, který přijede do městečka na hranicích s Mexikem, terorizovaného hned dvěma bandami. Film také nastartoval zlatou éru italských a španělských spagetti westernů, který vzniklo v krátkém období několik stovek. (30.04.2014)

Klasika nepotřebuje výraznější hodnocení. Jedna hvězda dolů šla za to, že mě hrozně nebavily překombinované plány na všech stranách barikády. I tam, kde šlo jít pohodlně rovně, se šlo kolem čtyřech blokům a ještě stylem "ministerstvo švihlé chůze". (11.01.2015)

Legendárny a nadpriemerný western. Inak asi ani spojenie Leone - Morricone - Eastwood nemohlo dopadnúť. Je úchvatné, ako dokážu famózne Enniove hudobné motívy pozdvihnúť úroveň jednotlivých scén i filmu ako celku. Teším sa na pokračovanie...75% (17.06.2015)

Výtečný předkrm pro Tenkrát na Západě. (24.01.2016)

Když se dva perou, třetí se směje. Pohodový western, který se prakticky celou dobu odehrává na jednom místě. Je až s podivem, co dokáže jeden muž uprostřed jednoho bezvýznamného městečka. Musím popravdě říct, že kvalitou tento snímek řadím na úroveň známějšího westernu, který nese název Hodný, zlý a ošklivý. (28.01.2016)

První cesta režíséra Sergio Leoneho do světa westernů. První dnes už legendární záběry na špinavé drsné neoholené tváře hrdinů, první spolupráce Leoneho a Morriconeho. Až teď jsem si uvědomil, že snad v každém westernu od Leoneho se oběvila tvář ze série Vinnetouovek ze šedesátých let. Tady je to padouch z Mayovky Mezi Supy. V Pár dolarech navíc je to psadouch Luka z Vinnetou - Rudý gentleman, v Hlavou dolů je to Rolins z Vinnetou - Poslední výstřel, v Mé jméno je nikdo je to poručík Merril z Vinnetou - Rudý gentleman .... (20.03.2016)

Klasika!!!! (25.03.2016)

Solidní béčko, krátká stopáž, která dává spád, je to tak jednoduché, až je to milé. No a Morricone samozřejmě plus. Za mě nejsilnější z trilogie. (21.03.2018)

Trufaldino s pončem a koltem kuje pikle s geniální muzikou v zádech, svižnou stopáží před sebou a přitom mu pořád stačí takřka divadelně komorní lokace? Dávej. (11.08.2018)

Neoficiálně přiznaný remake filmu Yojimbo, který je věrohodným a autentickým způsobem zasazen do prostředí Divokého západu. Zároveň filmová klasika, která nepředstavitelným způsobem iniciovala popularitu žánru spaghetti western, který v podstatě skutečně zadefinovala. První díl pomyslné dolarové trilogie, který i přes nízký rozpočet prokázal Leoneho osobitý styl vizuální režie, který poprvé doplnila neobvyklá, nová, přesto kreativní hudba legendárního Morriconeho, která celkově podtrhuje strhující napětí mnoha scén, kterým dodává i jisté množství velkoleposti, která je pro finální prožitek zcela zásadní. Leone chtěl, aby jeho western působil operním a vznešeným stylem, ve kterém existuje celá řada detailních záběrů tváří různých postav, připomínající mlčenlivou árii, nebo pečlivé rozmístění postav v záběru a celková kompozice obrazu, udávající budoucí předzvěst Leoneho schopnosti budovat jedinečnou mizanscénu. Nepopsatelný rytmus, emoce, síla, velkolepost a komunikace jednotlivých scén vyjadřuje tvůrčí pečlivost, která je takřka mistrovsky vsazena do individuálních záběrů. Ačkoliv místy pokulhávající tempo vyprávění, nedodělanost scén, patrná uspěchanost a především vypůjčený námět působí roztržitě, Leonemu to vše umožnilo definovat zcela novou éru pro westernový žánr, který z Eastwooda okamžitě udělal hereckou hvězdu. Filmový moment, který navždy pozměnil kinematografii Divokého západu. O to víc je strhující, že Leone dokázal v následujících letech povznést tento styl na vyšší úroveň a přivést ho tak k naprosté dokonalosti. (01.02.2022)

Absolutní westernová klasika. Sergio Leone je bravurní režisér, který pochopil, že hudba je základ filmu. Leone mistrně kloubí obraz se zvukem a úžasnou hudbou Ennio Morriconeho - Soundtrack (04.03.2022)

X (20.02.2024)