Kapsy plné dynamitu
Giù la testa
A Fistful of Dynamite
A Fistful of Dynamite
Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
James Coburn, Rod Steiger, Rik Battaglia, Antoine Saint-John, David Warbeck, Corrado Solari, Romolo Valli, Franco Graziosi, Rosita Torosh, Giulio Battiferri (viac)Obsahy(1)
Nenosí kolty a své nepřátele kosí účinnějším způsobem... Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova „vře“ mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí… Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schémata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná). (Česká televize)
(viac)Recenzie (231)
Ono legendární, leč poněkud falešné glosování revoluce zasáhne i jakobína positivní dopady revolucí uznávajícího. Já sám jsem byl emočně udoláván nejvíce tam, kde jsem musel přemýšlet o nesmyslnosti tak lehkovážného vraždění a čekal, jestli si jí v zápalu boje o život, dirigovány pauperizací nastaveným konstantním východiskem bídy a ovládány jako jediným horizontem zisku, povšimnou samy postavy a začnou se ptát, jaký to má smysl, zkoušet spolu existovat bez vážně míněné společenské smlouvy, zcela podrobeny oligarchicko-anomickému brajglu. Záběry propojující pamětí reprodukovaný buržoazně pokrytecký odsudek „zvířata“ s detaily té nejbestiálnější části lidského těla, která jej takřka v jednom momentu vyslovuje a zároveň hltá kusy toho nejlepšího masa, jsou jednoznačně nápovědné a jako takové připomínají obdobná rozhodnutí v ostatních Leoneho filmech. Atmosféra všudypřítomné nedůvěry, dané nedostatkem a darwinistickou nezbytností emergentně improvizujícího prospěchářství, je střídavě, ze začátku jen vzácně, ke konci hutněji narušována motivacemi plynoucími z přátelství. Celkově však pachuť lhostejnosti a bezcennosti zůstává. Na tíživou otázku, čím a jakým právem je tu zabíjeno, mohlo by se cynicky odpovědět: „právem toho, kdo přežil“. To je, prosím, bída. Ten, kdo ji vědomě vyvolává, nemá se čím lišit od masového vraha. Když jsou vojáci jeden po druhém zabíjeni kulometnou palbou, vidím je takřka stejně zoufalé, třebaže nakrmené, jako jsou civilisté, kteří budou vyhlazeni z rukou přeživších článků armády. Jejich běh na smrt je takřka dobrovolný, chápeme-li, že dezerce by byla pro život pravděpodobně méně osudovou volbou, která by za takové situace obstála i morálně. Také je to poprvé, že jsem v případě záběru na mrtvé civilisty místo zhnusení pocítil potřebu si tento akt chladně vysvětlit: dospěl jsem ke stanovisku, že mentalita formovaná válkou považuje smrt za tak samozřejmou až banální součást života, až je v názoru na její šíření v podstatě rovnostářská a jakkoli to může pod vlajkami „civilizujících“ ideologií zapírat, myslí si zkrátka, kterak se odhaluje z četnosti těchto pohrom napříč válkami nezávisle na kultuře, že umřel-li mi včera kamarád trefen kulkou toho naproti, proč by nemohli jiný muž bez uniformy, žena nebo dítě? Válečný režim s jednoznačným účelem starat se o zabíjení implicitně musí navozovat tento poměr k životu jako eventuálně bezcenné eventualitě. ()
Jak si vážím Jamese Coburna, tak Sergia Leoneho za skvělé westerny, které vytvořil, tak bohužel tento mezi ně rozhodně nepatří. Nevím proč, ale hlavní dvojice Coburn a Rod Steiger mi nějak k sobě neseděla, nehledě na to, že Steiger mi přišel od začátku děsně protivný a navíc mnohem nevýrazný. Rick Battaglia se zde objeví na chvíli, prakticky naprosto nepodstatná role pro film nebo takhle, film by se bez něj tak nějak obešel. Příběh, ten je zvláštně rozkouskovaný a mnohdy nedává smysl a mohl by být více přímočarý. Samotná délka filmu je přemrštěná a diváka bude spíše nudit. Další věc, samotný žánr western to ani tak není, je to spíše válečný film. Jediná věc, která stojí za zmínku, je krásná hudba od Ennia Morriconeho, ale to je tak vše. Suma sumárum 45% za mě a už nikdy více, tohle se nepovedlo. ()
Tak jako mám Leoneho styl rád, tato politická agitka mi od něj nesedla. Je sice místy protkaná geniální filmařinou, skvělou hudbou a velmi dobře vypointovanými scénami, ale jinak je to 2 a půl hodiny úmorného trmácení, které víceméně nikam nevede. Chybí tomu gradace, která dělala jeho předchozí filmy výjimečnými, jako scénárista bohužel přešel z dokonale fungujících schématických zápletek ke složité, chotické a tu on neukočíruje. ()
Nevím, jestli to bylo delší verzí, ale docela jsem se během filmu nudil. Herci výborní, muzika jak jinak než skvělá, ale v tomto případě tomu možná uškodila ta půlhodina navíc. Postrádal jsem tam kouzlo a šmrnc jeho předchozích westernů. ()
Viděna první polovina, western slušný, ale jinak ničím moc specifické a nepodněcující. ()
Leone se přenusul o pár desítek let dopředu a natočil lehce humornou ale především dobrodružnou výpravu do Mesa Verde, za zlatem a svobodou. ()
rodova zivotni role. leone si uziva, to co uz ma vybrousene. pomala kamera, dialogy, hudba...uplne chapu proc ho ma tarantino jako vzor....dela to hodne podobne.... ()
Leoneho mám hodně rád, ale tohle se mi vůbec nelíbilo, jako by to natáčel nějaký jeho obdivovatel, jeho stopy to neslo, ale byl to odvar jeho dřívějších filmů, tentokrát originalitu nahrazoval akcí. To samé platí o Moricconeho hudbě: nemastná neslaná... ()
Příběh je určitě zajímavý(spojení westernu s různými revolucemi), ale hlavně zbytečně dlouhá stopáž dělá z kapes docela nudu. Zde Leone nedokázal rozumně naložit s délkou, takže je zde hodně zbytečných scén, což v největší klasice Tenkrát na západě není. ()
Určitě ne tak úchvatné jako Cokoliv z Dollarove trilogie či Tenkrát na západě ale za 4hvězdičky to určitě stojí. ()
Ten Film By Byl Skvělý, Už Jen Kdyby Se Celý Odehrával U Počátečního Dostavníku, Za Skvělé Hudby ENNIA MORRICONE! ()
Viděl jsem directors cut verzi (2:30) a ta se mi zdála až moc natahovaná. Řemeslné zpracování je ale na jedničku - nádherná kamera, výborní herci, dobře zvolené lokace, opět skvělá hudba. Steiger i Coburn jsou úžasní herci. Zkrátit to tak o hodinku bylo by to perfektní. ()
Takže vlastně takovej remake The BAD,The God...ale tak jako s nějakou větší ideou,než jenom ukrást prachy,i když se to tak nechce tvářit.Eli Wallach asi neměl čas a Eastwoodovi nesluší kníry.Leone s Morriconem taky neměli úplně nejlepší tvůrčí záchvaty,přesto je to ale stále úplně jiná westernová liga. ()
Giů la testa je Leoneho jednoznačně nejslabší počin. Ani hlavní hrdina si mé sympatie nezískal a to je u westernu docela problém... ()
James Coburn a Rod Steiger jsou snad nejprapodivnější dvojicí, co kdy brázdila písek divokého západu - přesto to může fungovat a taky funguje, když se taktovky ujme božský Ennio a všemu šéfuje nedostižný Sergio. Nebýt těch zpomalených flashbacků, které mi jediné moc nesedly, možná bych šel i do plného hodnocení... 80% ()
Ďalší westernák od majstra, avšak teraz je to odlišné ako tie svetoznáme diela. Podľa mňa toto dielo od S. Leoneho je „najkrvavejším a najbrutálnejším“ a to zo všetkých strán. S. Leone sa nebojí zobraziť druhú tvar revolúcie a spraví to nekompromisný spôsobom. E. Morricone opäť potvrdzuje, že v tematike „western“ je najväčším umelcom všetkých čias. Dvojica J. Coburn (parádny výkon) a R. Steiger je skvelý, ale predsa len charakter R. Steigera by mal hrať E. Wallach. PS. Pre potenciálnych divákov odkazujem: „Hlavu dolu!!!!“ Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Leone skrátka vie točiť westerny najlepšie. Má to dej, myšlienku, akciu, skvelú kameru a hudbu, vždy výrazných hereckých predstaviteľov. Tu som mal trochu obavy lebo známe mená z jeho predošlých filmov tu absentujú. No Coburn a Steiger nesklamali.. ()
Sergio Leone a Ennio Morricone. Tato jména ve spojení už hovoří za vše. Máme tu další drsný a zároveň zábavný spaghetti western, který opět slibuje podívanou, jakou známe už od dob dolarové trilogie či z naprostého filmového spaghetti westernového fenoménu 'Tenkrát na Západě'. A tady vlastně nastává takový malý zádrhel. Svojí atmosférou, technickými postupy a zábavným aspektem snímek nemá čím překvapit. Ale to vůbec neznamená, že by to byl v daném žánru špatný film. Ba naopak. Opět se zde ukazuje naprostá Leoneova genialita v plné velikosti. Sestřih obrazů a zvuků stále vytváří neskonale skvělou podívanou, která patřičně hýbe dějem. Máme tu dvě hlavní postavy. Obyčejného, a jak se říká, vyčůraného, zlodějíčka, a tzv. mistra dynamitu využívající své schopnosti ku prospěchu svému. A jejich příběh se odvíjí na pozadí mexické revoluce, což dává šanci také dramatizaci a politickému poselství. To vše smíchané s patřičnou dávkou humoru. I tak scény poprav mexických revolucionářů šokují stejně intenzivně, jakost scény německého holocaustu u jiných snímků. Je to však jen nutný doplněk pro lepší uchopení doby, kdy se děj odehrává. Nechybí tu samozřejmě ani nelogické situace. Například scéna, ve které se uprostřed ničeho opravuje prostřelená motorka. Ale proč s tím otrávit. Snímek není tak známý, jako ty výše zmíněné, což je vcelku škoda. A jen tak pro zajímavost. Zahrál si tu i italský herec Rik Battaglia, kterého známe převážně z několika německých mayovek v rolích padouchů. ()
Stary dobry western od legendarneho rezisera,ktory sa preslavil natacanim tohto zanru,trosku ma mrzela prva polovica filmu,ktora bola ukecana,malo akcna a nudila,ale v tej druhej sa to rozbehlo a niektore sceny su nezabudnutelne,k tomu vsetkemu vyborne herecke vykony Jamesa Coburna a Roda Steigera,ktori boli skveli...:-) ()
vyhození mostu do povětří je nádhera ()