Zlý chlap spí dobře

Přepsáno v listopadu 2018, Zlý chlap spí dobře je výrazným morálním filmem. Lze mu mnohé vyčíst, jinými zmiňované námitky nejde jednoznačně zamítnout. Pro mne je Kurosawovo dílo úchvatné díky působivým obrazovým kompozicím, symbolice naléhavé bezútěšnosti a pro svůj nezanedbatelný rozměr antické tragédie. Navíc se k tomu přidává nikdy nemizící téma korupce vysokých státních úředníků i obchodních subjektů, vykreslení stavu morálky společnosti na cestě za moderní prosperitou i neblahý vliv jejího tradicionalistického uspořádání. Idealisticky nejasným hrdinou příběhu je Kōiči Niši (zajímavý Toširó Mifune). Základním impulsem nekompromisního ozdravování společnosti není přísný morální kodex jedince, ale krvelačná touha po osobní mstě. I důmyslné plány bývají narušovány faktorem náhody, zde je to láska. Bohové rozhodli o předurčenosti antického stylu, a soukromí musí ustoupit vyššímu poslání. Nejvýznamnějším protivníkem je Iwabuči (dobrý Masajuki Mori), viceprezident státní správy a Nišiho zeť. Vlastní výjimečné postavení chrání se zuřivou zběsilostí, nehledí ani na své nejbližší. Hlavní ženskou postavou je Jošiko Niši (příjemná Kjóko Kagawa), křehká, mlčky trpící a trpělivě doufající Kōičiho manželka a Iwabučiho dcera. Jejím cílem je ideál opětované lásky. Výraznou postavou je Tacuo Iwabuči (zajímavý Tacuja Mihaši), bratr a ochránce Jošiko, nezodpovědný floutek a burácející hrom nespokojenosti a vlastní nerozhodnosti. Mezi výrazné postavy patří také Morijama (dobrý Takaši Šimura), správní úředník a nejdůležitější Iwabučiho podřízený. Záchrana bezúhonnosti je prvořadým úkolem. A také Itakura (Takeši Katô), Nišiho nejlepší kamarád a velmi schopný pomocník ambiciózního plánu pomsty a veřejné katarze. Důležitou postavou je Wada (pozoruhodný Kamatari Fudžiwara), Iwabučiho obětovaný zaměstnanec. Vtíravý pohled zvenčí se podle tradice ukolébává oltářní obětí, ale Niši má svůj vlastní plán užitečnosti a prospěchu pro zdar věci. Z dalších rolí: k šílenství vlastním svědomím dohnaný úředník Širai (Kó Nišimura), prezident veřejné správy Arimura (Ken Micuda), k sebevraždě donucený účetní Miura (Gen Šimizu), znepokojený prezident stavební společnosti Hatano (Somešô Macumoto), zoufalá Wadova manželka (Kin Sugai), či manželka Nišiho otce (Kin Sugai (Nacuko Kahara). Zlý chlap spí dobře je morálním zneklidněním, kde uchvátí stavby obrazů a antická velikost předurčených osudů odvěkého boje idealismu s prominentní složkou společnosti. (01.07.2009)

Zlatý Medvěd - výběr (20.12.2005)

Tři roky po Krvavém trůnu se Kurosawa vrací k Shakespearovi, byť tentokrát ne přímou adaptací některého z děl, ale zakomponováním jeho klasických témat do tragédie z prostředí japonských zkorumpovaných syndikátů. Jakkoli to zní lacině, tak to funguje na výtečnou. Scénář je skvělý a v nejlepším odkazu Shakespeara. K tomu skvostní herci v čele s tradičně excelentním Toshiro Mifunem v roli zdánlivě šedé myšky držící se spíše v pozadí dění. A jelikož jde o Kurosawův klasický film se vším co k tomu patří, tak jeho již bohužel tradiční chybou je přílišná rozvleklost v určitých pasážích a z toho pramenící zbytečně nadsazená stopáž. (09.02.2007)

Napínavé dobře zrežírované drama o pomstě. Fascinující sonda do japonského systému zadávání zakázek stylem něco za něco, která má co říci i nám. Morální sonda do duše mstitele i viníků. "Zlý chlap spí dobře" - a já po Kurosawových filmech hůře, protože mám vždy o čem přemýšlet. P.S.: Nevím, zda to bylo úmyslně, ale představitel vícepresidenta Iwabuchiho je herec M. Mori, což je latinská zkratka pro Memento Mori - Pamatuj na smrt (Římané umírali hodně mladí). Trailer: http://www.csfd.cz/film/5444-zly-chlap-spi-dobre/videa/ (21.04.2009)

Po zhlédnutí některých filmů se mi po těle rozlévá příjemný pocit hrdosti nad tím, jak úpadkové se jeví být vedle nás mnohé země, o kterých si bůh ví proč světová veřejnost myslí, že představují pupek světa. Akira Kurosawa natočil snímek o korupci na nejvyšších postech dvou významných společností propojených se státním aparátem. Kvůli bezvýznamným třem miliardám se opakovaně skáče z okna, bezohledně vraždí a vznikají nesmyslně velké emoce. Kupodivu nezasáhne šéfprokurátorka Vesecká, aby kverulantského prokurátora řádně klepla přes prsty. Děkan Kindl nenapíše posudek o tom, že jde pouze o lehce nestandardní obchod, který se nijak nevymyká běžným obchodním praktikám, a ministr vnitra neumožní obžalovanému urychleně vycestovat do zahraničí. U nás by podobný případ rychle skončil k všestranné spokojenosti. Tolik peněz se dá přece efektivně rozdělit mezi potřebné. Snímek trpí několika lehčími nelogičnostmi, je ale slušně zahraný a vypovídá ledascos o japonské kultuře a politice. Celkový dojem: 80 %. (25.10.2009)

Tak nakonec opět docela vydařený snímek, nebýt však toho nudného hodinového začátku, bylo by to ještě mnohem lepší. (23.10.2008)

Kurosawu mám sice radši, když se věnuje historii a projde okolo aspoň jeden samuraj, ale ani tento jeho noir pokus nebyl vůbec špatný. Detektivní příběh byl hodně dobrej,i když jsem se ze začátku docela ztrácel ve všech těch postavách . Toshiro Mifune nepřekvapivě zase výbornej a některý scény byly opravdu hodně napínavý a šel mi z nich mráz po zádech. Jenom to bylo až moc dlouhý a ke konci už to bylo až moc rozvleklý, i když závěr samotnej byl výbornej. Ale jinak zase jeden z těch výbornejch Kurosawů. (20.04.2009)

Zlý chlap spí dobře je dobrá nadprůměrná krimi. Asi nepatří do těch důležitých Kurosawových děl. Každopádně však stojí za to. Toshiro Mifune se zde opět ukazuje v jiné herecké rovině. Jeho postava je takový nevýrazný, brýlatý úředníček, což je u něj změna oproti jaho samurajům. Film vlastně vypovídá o korupci ve vysokých místech a o tom, že bohužel většině prochází. Toto poselství je podtrženo poměrně smutným koncem. (21.12.2005)

Drsný psychologický thriller o pohledu do zákulisních praktik vysokých společenských tříd.!!! (25.11.2009)

Kriminálka, která ve vás na konci zanechá trpký pocit bezmoci. Toshiro Mifune je jako úředník Nishi odhodlaný použít jakýchkoli metod, ať už zákonných či nezákonných, aby získal důkazy o korupci ve velké stavební firmě. Jenže proti němu stojí soupeři, kterým není rovno - vrcholoví manažeři bez svědomí a bez lítosti. (30.04.2007)

Zpočátku jsem se velmi špatně orientovala ve změti postav, které konaly dle nevysvětlených pravidel. Po hodině se začal příběh konečně rozplétat a Kurosawa zasvětil i diváka do tajů velké korupční aféry. A pak již to začal být tradiční Kurosawa, který lapil diváka do svých tenat a až do závěrečných titulků ho odmítl pustit. Škoda jen toho zdlouhavého a velmi komplikovaného začátku. (02.11.2014)

Nech pozerám filmy z akéhokoľvek kúta sveta a z akejkoľvek doby, vždy mi z toho vychádza, že my ľudia sme všade rovnakí (je mi to jasné aj bez filmov). Zápletka Zlého chlapa mi hneď evokovala to, čo čítame každý deň v slovenskej tlači. Korupcia na najvyšších miestach, zamlžovanie faktov, klamstvá, odstraňovanie nepohodlných svedkov, atď.. Čierna v kontraste s ostrým svetlom, postavy vystupujúce z tmy, šero, dusná atmosféra, podrazy, dejové zvraty, presne tak, ako to malo publikum v noirovkách rado a Kurosawa to vedel. Nenechajte sa odradiť tým, že film nie je tak známy, ako jeho ostatné diela, od Kurosawu treba vidieť všetko! (18.11.2012)

Po niekoľkých Kurosawovských filmoch z minulosti prišiel na rad tento z vtedajšej súčasnosti. Nenadchol ma. To, čo som ochotne prehliadal vo filmoch kde sa chodilo v kimonách alebo brnení, mi dosť prekážalo tam, kde tí istí herci chodili v oblekoch. Ak Kurosawovu kriminálku, tak teda Nebo a peklo. Tú od kriminálok nakrútených v tom čase v Európe a Amerike odlišovali iba japonské tváre a japonské reálie. Len škoda, že som ju videl pred mnohými rokmi. (25.01.2010)

Antagonista Iwabuči  a protagonista Niši, mi počas dvoch hodín a tridsiatich minút, neustále dokazovali, kto má nad kým akú kontrolu, až to začínalo byť poriadne znepokojivé, keďže sa tým pádom poukazovalo na rozsiahlu korupciu, siahajúcu až do tých najvyšších miestach spoločnosti, ale o tom to určite len nebolo, totižto vedúcu osobnosť hnalo dopredu aj niečo úplne iné, než iba získavať veľké obnosy peňazí na odmenách, čo sa postupom času i pekne vykryštalizovalo... PS: (Treba byť v prvom rade veľmi trpezlivým divákom, ktorému sa potom film za to aj patrične odvďačí, len podotýkam, že každému to automaticky sadnúť nemusí, keďže ide o pomerne dosť náročnejšie ukotvenie pre inteligentnejšie publikum, ktoré bohužiaľ v súčasnosti nejako postupne vymiera, až s príchodom Generácie Z sa už dajako umŕtvilo (pravdaže jestvujú aj  niektoré výnimky), a to ani nehovoriac o tom, čo vlastne nastane po Generácii Alfa ? Našťastie ešte spadám do "Ypsilonu" , a tak sa ma toto vymieranie vyslovene netýka. V blízkej budúcnosti sa obávam vysokého poklesu záujmu o klasickú kinematografiu, ktorú čoraz intenzívnejšie nahrádza tá digitálna, v ktorej sa bude zrejme najviac dbať o prehnané vizuálne efekty, ktoré vytlačia samotný scenár, na úkor ktorého sa budú napríklad do popredia tlačiť kostýmoví (ANTI)hrdinovia.) POKRAČOVANIE KOMENTÁRA : V druhej polovici bolo už očividne viac viditeľné, že hlavná postava príliš tlačila na pílu (aj robila konkrétne chyby, či povedzme "kiksy" , čomu je samozrejme na príčine trošku viacej prekombinovanejší scenár, ktorý sa miestami nevedel akosi spratať do kože !), z čoho som musel následne vyvodiť i dôsledky z toho vyplývajúce, to jest, skrátka jedna hviezdička musela kvôli tomu odpadnúť, ale i napriek tomu sa jedná o pozoruhodne spracovaný snímok, ktorý si stopercentne zaslúži nielen moju pozornosť... (10.01.2022)

Nesmírně silný film s nečekaným koncem. Děj má opravdu Shakespearovské proporce, což však zároveň znamená určitou konstruovanost. Úžasná je už tradičně kamera a její práce s šitokoúklým formátem. Celkové vyznění filmu je značně smutné a skeptické. Přitom by si člověk tak moc přál optimističtější konec... Rozhodně stojí za vidění. (11.11.2006)

Už delší dobu se snažím pochopit japonské filmy, respektive mentalitu obyvatel této země, a musím říct, že se mi to daří jen velmi velmi pozvolna. S tímto snímkem jsem bohatší o další japonský folklór, a tím je slepá poslušnost i slepá nenávist, a zdá se, že jsou na tyto, po staletí budované hodnoty, pyšní. Celkově na mě z japonské kinematografie čiší chlad a odcizení, nicméně tomuto snímku musím příčíst k dobru schopnost udržet diváka po celou dobu v napětí, které nekolísá, ale graduje, a rovněž výborný výkon T. Mifuneho i ostatních herců, groteskní výrazy asistenta pana Wady jsem ochotná velkoryse přehlídnout :-) (24.04.2009)

Povojnová chladná a agresívna dráma z vysokých miest japonského biznisu. Všetko sa točí okolo vyšetrovania rozsiahlej korupcie, oveľa väčší priestor však dostáva tajomný muž, ktorý hľadá svoju pomstu. Toshiró Mifune, ako dvorný Kurosawov herec, je diabolsky temný a neúprosný, jeho hamletovsky poňatá postava je excelentná. Skvelý film, vynikajúca kamera a dynamická hudba, tak typická pre 60-te roky. (26.05.2020)

Zlý chlap spí dobře je neutěšený sysifovský pohled na boj s korupcí prohnilými mocnými a kritika úředníků, kterým loajalita k firmě nedovolí vypovídat a raději si vezmou život, čímž jen posílí vliv svých nadřízených. S odstupem půl století se v podstatě nic nezměnilo a Kurosawův nadčasový snímek bude zrcadlem mocným zločincům i za dalších padesát let. Jen ten nejednoznačný závěr se spoustou náznaků, že je možná všechno jinak mi pořád nedá spát, viz spoiler v diskuzi. (20.04.2009)

For ME 86% (19.12.2010)

Téma tohoto skvělého filmu (i když uznávám, že nikoliv Kurosawova nejlepšího) je nanejvýš závažné. Podobně jako Stevensovo Místo na výsluní či Allenovy Zločiny a poklesky se ptá: Existují lidé bez svědomí? Existují lidé, kteří páchají nejhorší představitelné zločiny, a přitom jsou dokonale šťastní a spokojení? Dostojevský a Shakespeare se domnívali, že vědomí viny nakonec člověka dřív nebo později dostihne a zločinec si podvědomě začne přát, aby byl potrestán. Jenže to neplatí zdaleka u každého. Takový Reinhard Heydrich (jako extrémní příklad) byl velice kultivovaný, inteligentní muž, který nade vše miloval svoji rodinu a měl vyvinutý smysl pro čest. Přesto byl masový vrah. A spal dobře. (31.10.2006)