Zlý chlap spí dobře

Po zhlédnutí některých filmů se mi po těle rozlévá příjemný pocit hrdosti nad tím, jak úpadkové se jeví být vedle nás mnohé země, o kterých si bůh ví proč světová veřejnost myslí, že představují pupek světa. Akira Kurosawa natočil snímek o korupci na nejvyšších postech dvou významných společností propojených se státním aparátem. Kvůli bezvýznamným třem miliardám se opakovaně skáče z okna, bezohledně vraždí a vznikají nesmyslně velké emoce. Kupodivu nezasáhne šéfprokurátorka Vesecká, aby kverulantského prokurátora řádně klepla přes prsty. Děkan Kindl nenapíše posudek o tom, že jde pouze o lehce nestandardní obchod, který se nijak nevymyká běžným obchodním praktikám, a ministr vnitra neumožní obžalovanému urychleně vycestovat do zahraničí. U nás by podobný případ rychle skončil k všestranné spokojenosti. Tolik peněz se dá přece efektivně rozdělit mezi potřebné. Snímek trpí několika lehčími nelogičnostmi, je ale slušně zahraný a vypovídá ledascos o japonské kultuře a politice. Celkový dojem: 80 %. (25.10.2009)

Už delší dobu se snažím pochopit japonské filmy, respektive mentalitu obyvatel této země, a musím říct, že se mi to daří jen velmi velmi pozvolna. S tímto snímkem jsem bohatší o další japonský folklór, a tím je slepá poslušnost i slepá nenávist, a zdá se, že jsou na tyto, po staletí budované hodnoty, pyšní. Celkově na mě z japonské kinematografie čiší chlad a odcizení, nicméně tomuto snímku musím příčíst k dobru schopnost udržet diváka po celou dobu v napětí, které nekolísá, ale graduje, a rovněž výborný výkon T. Mifuneho i ostatních herců, groteskní výrazy asistenta pana Wady jsem ochotná velkoryse přehlídnout :-) (24.04.2009)

Film, který ukazuje šíři mistrova záběru a jeho schopnost strhujícím způsobem rozvinout jednoduchý příběh. Kurosawův rukopis je tentokrát trochu jiný, ale nedovedu přesně definovat čím. Korupce a sobectví mocných (mají co ztratit) je jen jedním z velkých témat snímku, příběh je veskrze negativní a na konci zbyde trpká pachuť. Výborné! Hezkou roli má Takashi Shimura. (23.01.2008)

Samozrejme, jedným z neodškriepiteľným faktom, prečo Kurosawa bol na západe prijatý najvľúdnejšie pre svoje schopnosti z ostatných japonských režisérov, bol aj jeho západne príťažlivejší spôsob rozprávania východných príbehov. Demaskoval skôr motívy a pohnútky postáv, s ktorým sa západný človek vedel individualisticky lepšie stotožniť, ale stále si uchovával silný rukopis na to, aby ostal nezávislý. V Zlý chlap spí dobre využil hneď niekoľko netypických formálnych vychytávok: umele svetlo (podobný vo Felliniho Sladkom živote), hĺbka obrazu rozpoznateľná z amerických noirov, či shakespearovský námet, z ktorého v celku neobyčajne a nepozorovane vychádzal. Ale dodal mu opäť trochu inší rozmer, zápletka je náročná na okamžité pochopenie a postavy ťažšie "vcucnete". Strieda sa tu typická nátura expresívnosti, spoločenského rozvratu, široké pole mimiky a sklesnutých tvárí atď. Ale akosi som nevstrebal majstrovo dno síl a jeho zámer natoľko, ako v podaktorých jeho dielach, ktoré považujem jednak za vrchol kinematografie (zbytočné všetko menovať), alebo za silno osobné (Dersu). (13.02.2016)

Kurosawu mám sice radši, když se věnuje historii a projde okolo aspoň jeden samuraj, ale ani tento jeho noir pokus nebyl vůbec špatný. Detektivní příběh byl hodně dobrej,i když jsem se ze začátku docela ztrácel ve všech těch postavách . Toshiro Mifune nepřekvapivě zase výbornej a některý scény byly opravdu hodně napínavý a šel mi z nich mráz po zádech. Jenom to bylo až moc dlouhý a ke konci už to bylo až moc rozvleklý, i když závěr samotnej byl výbornej. Ale jinak zase jeden z těch výbornejch Kurosawů. (20.04.2009)