Toulavý pes
Nora inu
Stray Dog
Stray Dog
Réžia:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrajú:
Toširó Mifune, Takaši Šimura, Noriko Sengoku, Minoru Čiaki, Iširó Honda, Eidžiró Tóno, Isao Kimura, Reizaburó Jamamoto, Eiko Mijoši, Keiko Awadži, Ičiró Sugai (viac)Obsahy(1)
Mladému detektívovi kriminálnej polície ukradnú v tokijskom autobuse zbraň. Snaží sa ju nájsť a získať späť, ale bez úspechu, až mu pomocnú ruku ponúkne starší a skúsenejší kolega. Čoskoro sa objavia prvé obete, ktoré boli zabité guľkami z tejto zbrane... (STV)
Recenzie (89)
Čistotu "noirové" žánrové kriminálky Kurosawa opepřuje sociálním komentářem stavu poválečné japonské společnosti / generace. Detektivové (první mladý, horlivý, kterého užírají hanba a výčitky kvůli odcizené pistoli, druhý postarší, zkušený) lineárně chodí od jednoho svědka / podezřelého k druhému, pot stéká proudem z vedra k zalknutí a přemrštěně dlouhé "ilustrační" scény se často hrozně táhnou. 65% ()
Pekna klasicka krimi, na ktoru som sa s radostou pozeral. Ani mi nepripadalo, ze tento film natocil Kurosawa, ale velmi sa mi to pacilo. A ako nejdneho uzivatela aj mna ten baseball v Japonsku zaskocil. ()
Jedna nešikovná strata zbrane a je z toho takáto dlhočizná kriminálka. Pritom je taká dlhočizná úplne zbytočne. Najskôr ma dlhé scény bavili, keď som očakával ich skrytý zmysel, ale dosť skoro som pochopil, že žiadny zmysel mať nebudú. Ani hranie japonského bejzballu, ani túlanie sa po meste v horúčave, ani iné. Len aby sa naplnil názov filmu o túlavom psovi, o ktorom máme byť radi, že sa ešte nemení na besného alebo zúrivého psa. ()
Chvály Kurosawovi a černobílým japonským filmům není nikdy dost, stejně jako úsečnému hrdelnímu hlasu monumentálnímu zjevu Mifuneho. Pane Bože díky, že nikoho nenapadlo jej dabovat, dost na tom, když mluvil česky v Šógunovi, to byl otřesný zážitek. Jasně, není nad samurajské eposy, ale i současné drama je strhující. To bezeslovné pronásledování zloděje hned na začátku je mistrovské. Vůbec je toulavý pes málomluvný film, velkou roli hraje hudba, světlo a stín, prostřihy obrazů. Zarputilý, ten film je zarputilý. Zarputilý Kurosawa, zarputilý Mifune, zarputilé hledání zlodějíčka. Skvostné. I když je Mifune jako policajt malinko nešikovný. Zajímal by mne japonský název, anglické a potažmo české Toulavý pes mi nesedí, já z kontextu cítila vzteklý pes. ()
Ja mam obecne rad asijske filmy, a samozrejme i asijske noiry. Maji sice takovou zvlastni chut, ale to je pro me pozitivum...a filmy jako tento, to jsou mistrovske kousky. 5- ()
Kurosawa začína záberom na čierneho psa, ku ktorému neskôr prirovnávajú páchateľa. Sú tu dvaja z neskorších Schichinin no samurai ako detektívi, ktorí riešia ukradnutú zbraň toho mladšieho. Toshiro Mifune je mladší, Takashi Shimura starší. V závere sa ku nim pridáva najmladší samuraj Isao Kimura (dobrá technika) v oveľa lepšej kreácii ako v Schichinin no samurai. Teplo horúcich letných dní bolo vo filme využité lepšie v Body Heat s Williamom Hurtom a Kathleen Turner. Vzhľadom na bod rozhýbania zápletky, a to ukradnutie zbrane, čo nie je až taká veľká dramatická udalosť, príbehu trvá, kým zaujme. Na Kurosawu to vyzerá byť až taká veľká epická téma. V niektorých filmoch sa povie aj, chlap bez zbrane nie je chlap. Tu mi chýbala osobná rovina dôvodu hľadania zbrane, že je to jeho predĺžená ruka a bez nej sa cíti menejcenný. Vidíme však len neoblomnosť hrdinu pri pátraní, ale nič, s čím by sme sa vnútorne stotožnili. V krajine, kde samurajovia dbali na svoj meč by vymyslieť osobnú rovinu ohľadom zbrane nemal byť problém. Trýzeň však nastáva v momente, kedy sa hlavný hrdina dozvedá, že páchateľ jeho zbraň využíva ku krvavým zločinom. Akcia však okrem naháňačky veľmi nepoteší. Vizuálne je film na svoje možnosti dobre zvládnutý, kamera zobrazuje, čo má a v akčných scénach ale mne osobne vadia koláže, našťastie sú tu len krátke, čo trvajú pár sekúnd. Neviem, čo by na metódy vyšetrovania a vypočúvania mladého policajta povedali chlapci z farmingtonskej Barn, ale podľa mojich skúseností by pritvrdili. Poteší, že Mifune tu zahral policajta s výčitkami, čo je iná úloha ako pajác, ktorého som videl dvakrát v Kurosawových filmoch o samurajoch. Takashi Shimura sa tu tvári oveľa ľstivejšie ako v Schichinin no samurai. Kurosawa sa cez postavy prihovára ľuďom, že povojnové časy sú ťažké, z každého sa vie stať netvor, a policajtom zase, že musia v seba veriť a nemôžu si brať zodpovednosť za každý zločin, ktorému mohli zabrániť. Pri vypočúvaní svedkov vidíme nahraditeľnosť väčšiny svedkov aj otázok, čo im boli položené z dôvodu ich slabého vplyvu na dej, čo robí tému menej dôležitou. Najlepšími scénami sú pre mňa Harumin tanec v drahých šatách a neľútostný súboj v závere pripomínajúci drsné westerny. Je len škoda, že takýmito scénami nie je film pretkaný viac. ()
Celý film mi svou atmosférou (film noir) připomíná Zloděje kol, i když v tomto případě jde o detektivku a v případě de Sicova filmu o syrovou sociální sondu. V obou dílech však je zachycena tíživá hospodářská situace po II. světové válce. De Sica nás zavádí mezi nezaměstnané dělníky a Kurusawa do tokijského podsvětí. V obou prostředích jsou zoufalí lidé, kteří jsou schopni zoufalých činů. ()
Kurosawa si ani detektivkou v sérii exkursů do žánrů západní kinematografie neudělal ostudu. Atmosféru napětí působivě umocňují příznaky dusna a čekání na chladivý déšť. Jako akcidentálie potěší rozsáhlé výlety děje a kamery do japonských poválečných reálií, jež nacházejí zvláštní obdobu v podobně využitých ruinách Vídně ve Třetím muži, natočeném téhož roku. Přesto za neexotičtější prvek japonského noir třeba považovat základní premisu zápletky - krystalicky nezápadní posedlost hlavního hrdiny zachránit si čest, pošramocenou skrze ztrátu služebního revolveru. Kurosawa sympaticky ilustruje sociální příčiny zločinu [pojetí zločinu jako čehosi se složitější genezí naznačuje i titul filmu], a i když finální tragicky neakční honička v rákosí favorizuje hlavního hrdinu, se zoufalstvím zločince nelze při jeho posledním výstupu na plátně necítit. Vytříbené. ()
Celkem zajímavý "noir". Na ten pravý americký s Bogartem určitě nemá, ale zaobírá se zajímavým tématem - život generace après-guerre. 2 mladíci byli okradeni o bágl se všemi svými věcmi, ale jeden se stal policistou a druhý zločincem. Noir na zamyšlení s některými příliš dlouhými scénami. Líbilo se mi, jak mladý Murakami nebyl žádný tvrďák, ve své podstatě to byl normální zelenáč. V každém americkém filmu by po scéně v nemocnici byl záběr na Murakamiho obličej, zostřily by se mu rysy, získal by nenávistný pohled, procedil by skrz zuby nějakou nadávku a šel by vyvraždit hotel. Tady se však nejdřív rozbrečel a pak šel čekat na Vraha beze zbraně. To je zajímavé! ()
2,5 Tento film z Kurosawovej rannej tvorby ma teda nijak neohúril. Námet bol celkom sľubný. Dvaja detektívi, starší, skúsený a nováčik, obsadení dvoma špičkovými Kurasawovými hercami, vyšetrujú zločiny páchané ukradnutou nováčikovou pištoľou. Nakoniec sa z toho ale vykľul pomerne banálny príbeh, s hrozne teatrálnymi hereckými výkonmi. Ja mám niečo od Kurosawu a ďalších japonských režisérov napozerané, takže na japonský spôsob prehrávania som zvyknutý, ale to čo predvádzal napríklad Mifune (a aj ďalší herci) už bol extrém, pôsobilo to dosť nepatrične. Tak pôsobila aj sprievodná hudba, čerpajúca z rôznych európskych šlágrov. Filozofické múdra, prednášané vo filme, vyznievajú hodne naivne. Naopak chválim výbornú kameru s úžasnými kompozíciami a vykreslenie pomerov v povojnovom Japonsku, čo bol dôležitý prvok filmu. ()
Velmi, velmi solidní krimi, která ve své době musela být dost velkým hitem. Jediné, co mi brání v nejvyšším hodnocení je vlastně jen to, že jsem propásl první čtvrthodinu. Moc se mi líbila klasická oldschoolová atmosféra, kdy i zločinci mají ještě nějaké zábrany a hlavní hrdina Murakami dělá i to, co mu říká jeho svědomí a nejen svou práci policisty. Je tu sice trochu málo děje na celovečerní film, ale vynahrazuje to fakt, že film není tak pomalu plynoucí jako většina Kurosawových děl. ()
Dosti přímočará a také dosti zdlouhavá (s ohledem na jednoduchost děje) kriminálka. Stále ale poctivé krimi se silnou atmosférou (hudba). Celkově však jeden ze slabšých Kurosawových děl. 6,5/10 ()
Tento snímok je dôkazom, ako Kurosawa dokázal vyťažiť maximum i z toho "malá" čo práve mal k dispozícii. Jedná sa rozhodné o jeden z jeho slabších počinov s ničím prevratným dejom ale natočené to bolo pútavo a originálne, takže to konečnom výsledku vyzerá dobre . ()
Podobne ako Hitcchock založil thriller, tak aj Kurosawa v tomto filme založil klasickú kriminálku s mnohými nástrojmi, ktoré sa neskôr tak veľmi používali, napr. pátranie na štadióne počas zápasu atd. Film je napínavý od začiatku a čo je obdivuhodné, je napínavý čím dalej tým viac. Na rozdiel od neskorsieho High and low, ktory je z toho isteho sudku, tu vrah prejde katarziou, nielen strachom. ()
Výborná kriminálka v atraktivním poválečném prostředí tokijských chudinských čtvrtí, zaplivaných barů a kabaretů. Doporučuji nesledovat v létě - ta atmosféra vedra a nesnesitelného dusna na vás z obrazovky úplně sálá. Dalším velkým plusem je ústřední dvojice: Mifune v roli horlivého eléva tradičně výborný a Takaši Šimura v roli ostříleného detektiva taktéž vynikající. Velmi napínavý závěr už je jen takovou lahodnou třešničkou na dortu. ()
Detektivka z poválečného Japonska se silným sociálním podtextem, kvůli kterému se ale nezapomíná ani na napětí a propracované dějové zvraty. Kurosawovi oblíbenci Mifune a Shimura tu vytváří známý model dvou policistů: jeden je nezkušený, zbrklý a zápasící se střetem ideálů a reality, druhý lehce okoralý, flegmatický a iluzí dávno zbavený. Společnost jim dělá nesnesitelné vedro a bída v ulicích, k níž se každý z nich staví úměrně ke svým zkušenostem. ()
Tokio po druhé světové válce. Mladý detektiv kriminální policie Murakami je v autobusu okraden o pistoli. Rozzuřený a zahanbený se pokouší zbraň najít a získat zpět – ale bez úspěchu. Pomocnou ruku mu nabídne starší a moudřejší detektiv Sato, s nímž pak společně stopují pachatele ostudné krádeže. Brzy jsou totiž nalezeny oběti zabité kulkami z Murakamiho zbraně ()
Film Toulavý pes působí hodně sugestivním dojmem, avšak nikoliv v negativním smyslu. V tomto příběhu jsou zřetelné metafory týkající se především postavení Japonska těsně po válce. Horlivý hlavní hrdina, který se rozhodne svou odcizenou zbraň za každou cenu najít, potřebuje především přestat být tím horlivým mladým mužem, který sice chce nastolit spravedlnost, avšak netrpělivostí může ohrozit celou vlastní operaci. Budiž mu to přikládáno k zapálenosti mládí a nepříliš velkým zkušenostem. Pomáhá mu zkušený detektiv, dobrý učitel pro mladého detektiva. Postupně uklidňuje svého mladšího kolegu a ten i v tak krátké době, za kterou se celé pátrání odehraje, dokáže pochopit celou podstatu prozřetelnosti a uvědomuje si pravé plody práce spočívající v rozvážnosti a klidu duše. Stejně jako Japonsko potřebovalo rychlejší, ale ne ukvapený, ale klidný rozvoj, ne zaspat dobu, ale ne se vrhat střemhlav do budování země výrazně poznamenané válkou, jak fysicky, tak psychicky, je i v tomto filmu cítit ochota něco velkého dokázat a je jedno, že se příběh točí pouze okolo jedné zbraně. Japonsku - mladý detektiv Murakami pomáhá pozvednout se z jeho situace zkušenější detektiv Sato - symbolizující pomoc Japonska zvnějšku. Skvělý film. ()
Jak se inspektor Sato ptá, zda špína lidi kazí, a mladší kolega Murakami mu odpovídá, že na světě nejsou špatní lidé, ale pouze špatné prostředí, v tu chvíli se film stává kurosawovskou záležitostí. A Sató nemá problém se svým pohledem na věc, konstatuje jednoduchou pravdu: Zlo je pořád jen zlo. Film se mi líbil, přišel mi ale nedotažený a v porovnání s jinými Kurosawovými filmy nepříliš zajímavý. Opět mne ovšem zaujal Takaši Šimura, jak on to jen dělal, že to jeho herectví je tak excelentní... ()
Skvela nedelni detektivka pro pametniky + pruhled do povalecneho Tokia. Kdybych netravil ty husy a knedliky, urcite bych nebyl malatnej a dal bych 4/5. Takhle jen 4/5 ()