Cesty slávy

Myšlenka filmu ukázat zbytečnost a nespravedlnost války. [7/10] (Bryna, Harris-Kubrick) (Čb. /// Produkce: James B. Harris /// Scénář: Stanley Kubrick, Jim Thompson, Calder Willingham podle románu Humphreyho Cobba /// Kamera: Georg Krause /// Hudba: Gerald Fried)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.04.2009)

Mistr na dokonalou režii útočí na hierarchii, která panuje uvnitř armády. A donutil tím k pozoru cenzuru. Ač byl výsledek v mnoha zemích zakázaný, na působivosti mu to samozřejmě nic neubralo. Když dá generál toužící po povýšení rozkaz k útoku, neznamená to, že charismatický Kirk Douglas požene své muže na nesmyslnou misi. Stanley Kubrick velmi obratně útočí na vojenské mýty a domněnky, na hodnosti umně plive, hraje si se svícením, s dlouhými jízdami a plným využíváním hloubky záběrů, a ukazuje lidskou špínu v plné nahotě. Holt nepřítel není vždy tou největší hrozbou. (30.05.2015)

Všimli ste si, že písať komentár alebo recenziu na film, ktorý je vo vašich očiach dokonalý, je omnoho ťažšie? Takže čo mám napísať, keď bol príbeh strhujúci, každá scéna a dialóg mala váhu a herci boli dokonalí. Len škoda, že Kubrick s Douglasom nenatočili toho spolu viac. Ten urobil 40 rokov pred Ryanom film omnoho menej sentimentálny a bez vlasteneckého pozlátka. To je vážne irónia v dnešnej ironickej dobe. Možno vôbec najlepší antimilitaristický film histórie, v mojich očiach určite. A jeden z najlepších filmov vôbec. Potešilo ma aj mierne šťuchnutie do náboženstva, keď plačúcemu odsúdencovi vraví kňaz, že má brať božiu vôlu statočne. (19.09.2009)

Kubrick ve 28 letech vytváří na svou dobu dokonale natočené a myšlenkově vyspělé dílo s působivým dějem a silnou antimilitaristickou pointou - ano, přesně to jsou Stezky slávy... Přímé a vzdálené kamerové náhledy a nájezdy (často z lehce snížené perspektivy) jsou efektní i efektivní a delší kontinuální záběry mě zaujaly zejména u válečné sekvence, kde se ukázalo, že není vždy třeba zběsilého střihu. Přesto s akční scénou postupu vojáků nejsem zcela spokojen, protože byla poněkud jednostranná, bez viditelné konfrontace. Stezky slávy jsou však mnohem více o rovině soudní a ta je, včetně pohnutek postav, vyobrazena a vygradována až na samý vrchol geniality. Přestože Stezky slávy nejsou stoprocentně zábavné, jsou opojné a geniální. 9/10 (26.02.2009)

Už samo téma je silné, dramatické a ve scénáři zrealizované bez zbytečných kliček a možná s až příliš výslovným patosem spravedlnosti v některých momentech (nicméně nepopírám, že mě v tomto ohledu mohl ovlivnit strašidelný český dabing). Vzhledem k době a zemi původu by jistě mohlo působit tezovitě a strnule, jenže Kubrickova realizace je virtuózní. Od úvodního navození atmosféry zákopů (dokonalé průjězdy kamery i práce s kompozicí), přes bojové sekvence až po stěžejní část – soudní proces se třemi náhodně vybranými zbabělci. Drama sporu mezi velícím právníkem (Kirk Douglas) a ctižádostí zešílevšího generála Mireaua (George Macready) i gerontofilním sadismem generála Broularda (Adolphe Menjou) vede Kubrick úsečně, občas překvapí výborně zvoleným záběrem (soudní proces s polodetaily), nijak nevydírá diváka, ale předhazuje mu syrovou žalobu armády, nesmyslnost glorioly důstojníků-bohů a zoufalství bezmoci běžných vojínů, které mašinérie vlastní armády semlela. Přesto Stezky slávy končí netuctovým zdůrazněním humanity, které na mě svou jednoduchostí zapůsobilo opravdu mocně. Na dobu vzniku se jedná o film nadčasový, o drama provedené tím nejbrilantnějším způsobem, o drama sdílné, nepřikrášlované a strhující. (17.01.2007)