Cesty slávy

I s odstupem mnoha desítek let se Stezky slávy řadí k nejpůsobivějším (proti)válečným filmům, vytknout se mu dá opravdu máloco. V tom snímku se koncentrují všechny důležité emoce a střetávají všechny možné povahové rysy. Hrdinství se potkává se zbabělostí, idealismus s cynismem, obětavost se sobectvím a víra s beznadějí. Kubrickovi se povedlo dokonalé vtažení diváka do atmosféry zákopů zasypávaných dělostřeleckými granáty i zpustošené země nikoho rozervané jizvami výbuchů a pokryté troskami válečného šílenství. Stezky slávy představují vrcholnou školu především pro filmové kameramany. Co záběr, to obrazová lahůdka. Absurdní scéna vojenského soudu nad údajnými zbabělci, která má zamaskovat nesmyslnost útoku oslabené jednotky proti vojenské pevnosti, je pak obžalobou všech vojenských a politických systémů, které své obyvatele považují za pouhý kanónfutr pro své zájmy. Celkový dojem: 95 %. (13.12.2018)

„Jen válka za svobodu svatá jest. Když cílem války sláva je a statky, čím jiným je než krvavými jatky?“ (George Gordon Byron). Kubrickova žaloba mlýnku na lidské maso zvaného armádní mašinérie, kdy celý pluk je jen bezvýznamná tečička na štábní mapě a zanedbatelný prostředek k naplnění ctižádostivých pohnutek. Fragment vojenský soud mi svou absurditou připomínal jeden z dílů Blackadder Goes Forth.. (01.09.2008)

Je až neuvěřitelné, jak z poměrně obyčejného námětu dokázal Kubrick vytvořit po téměř všech stránkách geniální dílo s jasným, realistickým a bojím se to říct, pravděpodobným rozřešením a přesně takovým, v jaký jsem celou dobu doufal. Ale zatímco v The Killing byly poslední vteřiny napěchovány nepopsatelným pocitem beznaděje (či pro někoho radostí) v opojném nápisu "The End". Poslední minuty ve Stezkách slávy jsou poznamenány spíše uvolňováním atmosféry, což se sice dá brát jak negativně, tak i positivně, z mého úhlu pohledu jde však o politování hodnou ztrátu napětí a výborného dojmu z celého díla. (26.03.2006)

Excelentní, nádherné dílo od mého nejoblíbenějšího režiséra. Tentokrát ještě taková "normální", leč přesto špičková práce. Bez přehršle patosu a kýčovitosti (alespoň podle mě) se daří mistrovi budovat velmi silnou atmosféru, kdy nezbývá než napůl znechuceně, napůl nechápavě kroutit hlavou nad celým tím armádním molochem, kterému Kubrick uštědřuje tak nelítostný políček. Těžko může toto dílo s někým nepohnout, snad jen pokud už byl objekt vystaven vlivům kýčem prolezlých patriotických válečných opusů v přespřílišné míře. Ale tak perfektní vykreslení postav se nevidí každý den. Všechny charaktery, od Douglase přes vězně až po generály, jsou zobrazeny s tak odzbrojující přesností a silou, že snad není možné nefandit Kirkovi, aby tam oba své nadřízené na místě neodprásk:). No myslel jsem, že budu psát něco chytrého, a zatím to jsou jenom kecy, tak to utnu s tím, že mě Kubrick jako obvykle nezklamal a jako obvykle velmi zasáhl. Tleskám. (09.02.2008)

Jó, to byly doby, když jsem si hrál na vojáka v poli. Moment, to se vlastně nikdy nestalo! Já snil o povolání popeláře, takže o maskáčích a tvrzených helmách nesměla být řeč. Můj sen byl vlastnit tu suprovou reflexní vestu, která naznačovala, že já jsem ten, který dělá vaše okolí lepším a čistějším místem. Byť jsem zakusil jenom parkrát být na malou chvilku pseudovojákem, stejně jsem ty kluky chápal. Je těžký vzdorovat něčemu, když víte, že je to platný jako mrtvému zimník. Že stejně půjdete do tý nesmyslný řezničiny- jménem válka. Kubrick, potažmo jeho kameraman, nasnímali tenhle snímek tak, jak se sluší a patří na válečný film. S úctou! Nemusíte obdivovat scénář, lokace, herce. Stačí, když si uvědomíte, jak moc tenhle film kope společnost do zadku. Komu mám poděkovat, že byla zrušena povinná vojenská služba? (09.11.2009)