Cesty slávy

Člověk neví, jestli mu má být víc špatně z nesmyslných rozkazů a následných jatek, nebo směšného vojenského soudu. Jasná obžaloba, divákova lítost a hněv zároveň. Herecky silné, nejcharismatičtější byl samozřejmě přesný Douglas (film bych uvítal jednoznačně ve francouzském znění, ale to by se zase nedalo dohromady takové obsazení). Nespravedlnost, pak trocha trapného sentimentu s německou dívkou (značně křečovitý pokus o falešný humanismus) a zase zpátky do mlýnku na živé maso (i když, opravdu znovu s „naším“ plukovníkem? To asi ne…). Stezky slávy nejsou dokonalé, nicméně silné 4* si bezpochyby zaslouží. (12.07.2014)

Najemotívnejší film Stanleyho Kubricka je geniálnou protivojnovou drámou. Príbeh francúzskej jednotky vojakov, ktorá je počas 1. svetovej vojny obvinená zo zbabelosti strhne nielen úžasným spracovaním a presnými hereckými výkonmi, ale najmä svojou silnou témou a nadčasovou myšlienkou. Nezabudnuteľný kúsok aj pre divákov, ktorým neskoršia majstrova tvorba príliš nesedí. (07.12.2017)

Už samo téma je silné, dramatické a ve scénáři zrealizované bez zbytečných kliček a možná s až příliš výslovným patosem spravedlnosti v některých momentech (nicméně nepopírám, že mě v tomto ohledu mohl ovlivnit strašidelný český dabing). Vzhledem k době a zemi původu by jistě mohlo působit tezovitě a strnule, jenže Kubrickova realizace je virtuózní. Od úvodního navození atmosféry zákopů (dokonalé průjězdy kamery i práce s kompozicí), přes bojové sekvence až po stěžejní část – soudní proces se třemi náhodně vybranými zbabělci. Drama sporu mezi velícím právníkem (Kirk Douglas) a ctižádostí zešílevšího generála Mireaua (George Macready) i gerontofilním sadismem generála Broularda (Adolphe Menjou) vede Kubrick úsečně, občas překvapí výborně zvoleným záběrem (soudní proces s polodetaily), nijak nevydírá diváka, ale předhazuje mu syrovou žalobu armády, nesmyslnost glorioly důstojníků-bohů a zoufalství bezmoci běžných vojínů, které mašinérie vlastní armády semlela. Přesto Stezky slávy končí netuctovým zdůrazněním humanity, které na mě svou jednoduchostí zapůsobilo opravdu mocně. Na dobu vzniku se jedná o film nadčasový, o drama provedené tím nejbrilantnějším způsobem, o drama sdílné, nepřikrášlované a strhující. (17.01.2007)

Na to, že je to Kubrick, to připomíná i film. Samozřejmě jsou tady ty jeho manýry s dlouhými záběry skrze zákopy, ta jeho kompozice během soudničky nenechává nic náhodě, ale ve výsledku se to ještě dá. A po renesanci zájmu o 1. světovou volám už dlouho. A je tu Adolphe Menjou, který se z neznámého důvodu dožil i hvězdného důchodu, ačkoli byl chutný už od roku 1915. (08.04.2013)

Tenhle film, jsem viděl až po všech slavnějších Kubrickovo dílech. Jelikož jsem o něm neslyšel, moc jsem nečekal. Ale ono je to geniální. Opravdu klobouk dolů. Příběh je zcela strhující, výkony herců excelentní a kamera je úžasná. Takový silně protiválečný film natočit už v orce 57, mnoho let před Četou a MASHEM je úctyhodné. Prý byl ve Francii zakázán. No, co géniové bývají většinou pochopeni až dalšími generacemi. (07.12.2004)