Barry Lyndon

Jeden z filmov majstra Kubricka, na ktorom rok výroby (1975) nie je vôbec poznať. Zaujímavý historický film popisuje príbeh o životných výhrach a prehrách Barryho Lyndona a jeho premeny ako človeka. Stopáž 178 min. je dosť, ale fakt to zbehne ako voda a najväčšiu zásluhu na tom má dobrý scenár a dobré herecké výkony. No, a aby som nezabudol, majstrovská réžia. Film na mnohých miestach doprevádza hlas rozprávača, ktorý nedovolí aby ste sa nudili. Odporúčam 90%. (04.02.2009)

Jo, dnes už jsou si všichni rovni. Možná trošku upozaděný, ale skvělý Kubrickův film. Nikdy bych neřekl, že tři hodiny mohou utéct tak rychle, ale tento snímek skutečně nemá čas nudit. Barry Lyndon je co do kamery, výpravy, kostýmů i hudby (vše Oscar), takovým starším Amadeem. Bez nadsázky. První polovina, kdy si mladý sedlák probíjí cestu vzhůru, mě bavila o něco víc a přišla mi zajímavější a přímočařejší. Zhruba od poloviny filmu sledujeme pozvolný, ale nevyhnutelný pád hlavního hrdiny a Barry Lyndon směřuje k jedinému možnému rozuzlení. Satisfakční scéna ve stodole byla dokonalá a klidně mohla trvat ještě déle, stejně jako celý tento velkolepý snímek natočený velkým umělcem. (16.02.2015)

O Kubrickovi se říká, že nebyl – a ani nechtěl být – skutečným vypravěčem; místo toho přes mrtvoly (herce a štáb) ilustroval svoje postoje a estetické teze. „Kubrick je chladný intelektuál bez smyslu pro humor a jeho filmy jsou přesně takové a stejně jako romantický sadista Hitchcock si i Kubrick počíná jako obsedantní technokrat, který se k umění nachomýtl omylem“ hřímala kritika v roce 1975. Točil filmy o lidech, nebo točil filmy o strojích? Toť věčná polemika salónních debatérů. Na rozdíl od otřesného Spartaka, k němuž se dostal Kubrick takříkajíc na poslední chvíli a nemohl ho kontrolovat, Barry Lyndona si pohlídal a náležitě vyladil a nalezl způsob, jak technicky a autenticky zachytit minulou dobu skrze speciální objektivy (Kubrick si liboval v práci se světlem a sluncem, v aranžování a alternování „magické hodiny“). V tomhle směru suverénně nekolísá, věci jsou přesně na svých místech, srovnané podle zvláštních pravidel, jimž někdy nerozumí ani Kubrick sám. Ale v tom je právě ta síla, krása a čistota Kubrickova díla, a tedy setrvalá (věčná) hodnota – v tom nezúčastněném podání pravdy, v badatelské lhostejnosti. Proto je Barry Lyndon asi jediný film, který přestože vás znaví a emocionálně neuspokojí, máte po jeho skončení nutkavou touhu dopřát si ho znovu. (22.02.2008)

Takto si predtavujem PORIADNY a majstrovsky natočený historický film - dôveryhodné a príjemné sledovanie osudov historických postáv na pozadí dobových udalostí, skvelá výprava, kostýmy, masky, geniálna hudba, úžasné herecké výkony - na majstra Kubricka pomerne pokľudný, ale rozhodne dobrý film. A ak sa niekomu zdá "zvrátené" že pri Mechanickom pomaranči pán režisér rozbil kvôli jedinému záber (pád z okna) niekoľko kamier, tak si skúste tipnúť, koľko dolárov stála najmodernejšia ultracitlivá kamera, ktorou boli snímané interiérové scény, aby majster Kubrick zachoval autenticitu a mohol svietiť IBA sviečkami !!! (01.08.2005)

U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. (08.09.2006)