Důvěrný nepřítel
Intimate Enemy
Réžia:
Karel JanákKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrajú:
Gabriela Marcinková, Vojtěch Dyk, Zuzana Porubjaková, Ondřej Malý, Ady Hajdu, Pavel Rímský, Roman Luknár, Romana Goščíková, Tomáš Stopa, Milan Bartalský (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Mladí manželia Zuzana a Andrej sa sťahujú z Bratislavy do Tatier, aby na samote odrezaní od sveta na vlastnej koži otestovali Andrejovo životné dielo – prototyp inteligentného domu. Idylka dokonalého života v réžii modernej technológie sa však čoskoro mení na nočnú moru a boj o život. Revolučný server, ktorý bol vytvorený s cieľom, aby uľahčil životy svojich majiteľov, sa vymkne spod kontroly a nečakane sa obráti proti svojmu stvoriteľovi. Ide len o vrtoch a nedokonalosť testovanej technológie? Alebo riadi dom niekto ďalší? (Continental film)
(viac)Recenzie (312)
Když chce autor nezávazných teenagerských blbin předvést, jak filmařsky a mentálně dospěl, mohl by nejprve začít s nějakým lehčím žánrem než techno-thrillerem o nebezpečí umělé inteligence. Snímek Důvěrný nepřítel, v němž Vojtěch Dyk marně předstírá, že umí programovat, a Gabriele Marcinkové nezbývá než se neustále svlékat. ___________ Důvěrný nepřítel je primitivně technofobní film, z něhož ani nejde odečíst, čeho a proč bychom se měli bát. Cokoli, co se v domě stane nad rámec běžné chyby, například nepochopení příkazu, je čirý výmysl, který by nemohl nastat nikdy za žádných okolností, bez ohledu na to, jak technologie pokročí. Je to už čistě magické myšlení – cokoli je elektrifikované, je zároveň podle autorů tohoto filmu i digitální a online. Je možné, že někdy vlakové závory a tramvaje budou součástí nějakého počítačového okruhu, ale nikdy se nemůže stát, že jakákoli umělá inteligence, která má digitální podstatu, pronikne do čistě analogových mechanismů. Představa, že jakási nehmotná myšlenka může na dálku ovládat hmotu, patří do pavědeckého arzenálu. _______________ Archetyp nebo topos strašidelného domu, v němž hrdinové a hrdinky můžou nalézt smrt, se v hororech vyskytuje dlouho. Jenomže Důvěrný nepřítel není nadpřirozený horor, je to thriller. Jeho nakládání s technologií je čistě magické, pokleslé a iracionální. _____________ Nepochybuju, že autoři pokládají za svůj majstrštyk a hlubokou myšlenku finále, v němž se zjistí, že dům Alfred celou dobu odečítal podvědomá přání Zuzany. Podstatným a neřešitelným problémem však je, že pokud už přistoupíme na existenci podvědomí, tak k jeho obsahu se i zkušení terapeutové dostávají pouze tehdy, pokud je klient dostatečně upřímný a otevřený. Ze spleti zastřených významů původní obsahy podvědomí dostane až dlouhodobý dialog založený na vzájemné důvěře. Způsob, jakým nedůvěřivá Zuzana komunikuje s Alfredem, nedává žádný prostor k tomu, aby pomalu učící se umělá inteligence získala empatii a vůbec důvod dostávat se k něčemu, co není explicitně vyřčeno jako přání. __________________ Je poměrně značný omyl, že hollywoodské thrillery automaticky obsahují spoustu vědeckých a logických chyb. Ty nejlepší filmy (typu Matrixu, nebo děl Davida Cronenberga či Christophera Nolana) se drží velmi dobře moderních vědeckých poznatků a teprve na jejich základě si dovolují spekulovat. To ale neplatí u Důvěrného nepřítele. Správný brak je na svou brakovost aspoň hrdý. Toto je navoněný brak, který se tváří, že se díky němu vyvíjí i česko-slovenská žánrová kinematografie. ()
Je hrozně jednoduché dělat si legraci z lability scénáře, ale nemyslím, že by to byl ten úhlavní nepřítel filmu. Je totiž v zásadě jedno, jaké ptákoviny nám předkládá, pokud jsme ochotni jim věřit. Ostatně, stačí vzpomenout na (trošku odbočím, pravda, ale má to svůj důvod) Nepřítele státu, který působil v době uvedení téměř jako sci-fi a nějaký expert (buď CIA nebo NSA) později pobaveně prohlásil, že film měl technologie v pořádku, jen už ukazoval ty hodně zastaralé. Takže čert vem schopnosti Alberta. Může být. Film ale totálně selhává ve vykreslení vlastního světa a divák tím pádem tápe, jak co funguje a nemůže přijmout pravidla hry. Stejně tak nefunguje dramatická vložka (Karel Janák se v thrilleru opravdu nenašel) a příliš nepomáhá ani to, že většina postav působí vrcholně nesympaticky. Bez přehánění můžu říct, že kamarádka hlavní hrdinky působí jako hrozná kráva a kdykoli se vrátila na scénu, prožil jsem menší mrtvici (současně je na té postavě bolestivě patrné, že byl film původně napsán jako komedie). Ze slabého výsledku nemám žádnou radost už proto, že vítám každý český kousek, který se nebojí vstoupit do jiných žánrových vod a Důvěrný nepřítel má náznaky toho, že někdo jiný by s tímhle týmem a rozpočtem mohl zvládnout natočit i dobrou věc. Finální akce je svým neumětelstvím až roztomilá a v tu chvíli už se z filmu stává čirá parodie ("závod" tramvají je jednoznačně top). Menší palec nahoru za pointu, která rozhodně má něco do sebe a za epickou hudbu Ondřeje Brzobohatého. Je sice jak z úplně jiného filmu, ale je fakt dobrá! 30% ()
Sice tam mám pár nelogičností, ale v globale se to povedlo, líbil se mě i úplný závěr. Teda, ale na chytrej dům pánové zapomeňte, představa, že si do takovýho chytráka dotáhnete samici a dům zahlásí, že parametry této samice se neslučují z parametry včerejší samice a nebo, že by nám dům už nevydal další pivo, protože jsme už podle něj na sračky a krom tchýně nebo ženy se budeme dohadovat o našem chlastání ještě s domem, to potěš koště. A to už vůbec nemluvím o vizi, že to udělá ženský procesor (skvěle zahráná scéna Gabinko), tady bychom si chlapi zahrávali vysloveně s ohněm. Herecky se mě hrozně líbila Gabriela Marcinková a to nejen herecky, Vojta mě tentokrát nesral a Karel Janák moc příjemně překvapil. ()
Mladý pár se nastěhuje do domu budoucnosti, který permanentně sleduje svoje obyvatele a plním jim veškerá přání. Brzy se ale ukáže, že to není zrovna bezpečné zařízení. A půjde o krk. Karel Janák natočil vizuálně zábavný film s hodně fajn Gabrielou Marcinkovou, bohužel mu ale podráží nohy hloupý příběh a neskutečně pitomé a nelogické zvraty. ()
║Rozpočet EUR1,300,000║Tržby Celosvetovo $478,000▐ Nedá sa uprieť snaha o dosť originálny thriller, ktorý dokonca má aj nejaké tie slušné zvraty, či napätie. Herecky to je troška kostrbaté, hlavne úvod má taký pomalší rozbeh, také rozkúkavanie sa ale potom sa to zlepší. Kamarátka hlavnej predstaviteľky tam občas zbytočne prehráva, je taká okiepená. /60%/ ()
Nevěřil bych, že tohle někdy řeknu, ale líbil se mi Československý thriller (doposud jsem všechny porevoluční filmy bral jako sračky!). Asi i proto, že mne zaujala Gabriela Marcinková, která roli dobře zahrála. Dokonce jsem byl při sledování filmu i v napětí. ()
Kokos, nechcel by som vidieť tie účty za taxi. A kuriér? Už vidím jeho reakciu, keď toľkokrát po sebe zbadal, kam má doručiť kyticu/balík. Ale irónia bokom, tento film si ju prekvapivo nezaslúži. Prekvapivo preto, že trailery boli príšerné a výsledok taký nie je. Prekvapivo aj preto, že zápletka o mega-inteligentnom futuristickom dome môže pôsobiť naivne. Ale naozaj? Pozrime sa na techniku, akú sme mali v 90. rokoch a akú máme dnes. Rozdiely sú priepastné. Už dnes máte nehnuteľnosti, ktorých počítačové systémy vás vedia upozorniť, že vášmu plnotučnému mlieku v chladničke končí trvanlivosť alebo dokážete z roboty smartfónom zapnúť vysávač. Takže po tejto stránke som s Dôverným nepriateľom nemal problémy. Takisto som nemal problém s hercami. Gabrielu Marcinkovú sledujem pri práci už pár rokov a je to profesionálna sympaťáčka. Vojtěch Dyk je vyrovnaným, prirodzene suverénnym partnerom. Z vedľajších úloh zaujmú Zuzana Porubjaková ako veselá kamoška, Pavel Rímský ako kurátor, Ady Hajdu ako tajomný šéf firmy a Ondřej Malý ako ešte oveľa tajomnejší sused (s vlčiakom). Snáď len Roman Luknár je v úlohe detektíva wtf, tak ale aspoň je sranda. K tomu krásna výprava parádneho domu v super prírode. Páčilo sa mi aj to, že film nie je dabovaný a Česi rozprávajú po česky a Slováci po slovensky. Snímka od začiatku disponuje kvalitnou, príjemne zimomriavkovou atmosférou. Tušíte, že niečo nie je OK a že sa to skôr alebo neskôr vymkne spod kontroly a začnú sa diať znepokojujúce škaredosti. Tento naliehavý, vtieravý pocit znásobuje Brzobohatého thrillerová hudba. A nechýbajú nahotinky. Nanešťastie, asi 20 – 25 minút pred koncom sa to tvorcom celé začne rozpadávať, dostávať to trhliny (až praskliny), logika definitívnu odchádza na dovolenku (a už sa nevráti), správanie postáv nedáva zmysel a dom sa začína správať ako Skynet. Záporne by som hodnotil aj agresívny strih, vinou ktorého vypadávajú kľúčové okamihy. V jednej chvíli osoba X nájde u seba doma osoby Y a Z, ktoré tam nemajú čo robiť, škaredo sa na ne zadíva, STRIH, obe osoby vychádzajú z jej domu. Alebo vrátnik vo firme povie zdanlivo šokujúcu vetu o „testovaní ľudí“. Čakal som, čo sa z toho vyvinie a ono nič, už sa k tomu v priebehu filmu nikto nevrátil (z toho súdim, že film sa dosť drasticky prestrihávam a pôvodne bola zápletka o niečom úplne inom). A že by Andrej nepoznal bývalého kolegu? To sa mi tiež nezdá, hoci možné to za určitých okolností samozrejme je. Koncový twist s vysvetlením to už nezachráni. Napriek tomu som mal z návštevy kina pozitívne dojmy, pretože počas leta na Myjave kino z kamennej budovy prechádza do areálu Trnovce. Temné a hlboké lesy, nad hlavou vám žiaria hviezdy, okolo hlavy lietajú svetlušky a uprostred toho kino. Wow. Amfiteáter Trnovce, Myjava 2018 ()
"Jestli se má tendům o tebe starat, tak tě musí vidět." Po chytrým domu jsem nikdy netoužil a po setkání s Alfiem se na tom nic nezměnilo. On by mi kecal do kvality potravy, určoval by mi délku spánku a radil při masturbaci. Kamery by však nic neviděly, ale pouze vše zaznamenávaly. Chytrej dům je pro mě prostě zlej sen, ale tohle mě celkem bavilo. Navíc jsem byl poučen o tom, že 3D čidlo neumí napustit vanu a touto informací hodlám motat hlavu slečnám, který dosud pochybovaly o mý nekonečný moudrosti. ()
Technicky překvapivě velmi slušná práce, která ale trpí na zoufale mizerný scénář. ()
Konceptuální přehlídka spodního prádla (kdybyste to nevěděli, tak sochařka standardně v ateliéru pracuje v sexy černém prádelku, ze kterého jí leze půlka zadku) a hlouposti nelogického jednání postav. Rozhodně se budu svěřovat chlápkovi, co vypadá nejvíc podezřele a polezu do jeho baráku, když už mám echt podezření, že mě špehuje. A taky ustelu svojí kámošce na sedačce v obýváku a přikryju ji levnou dekou z IKEA, když mám monstr super-barák, ve kterém když nejsou pokoje pro hosty, tak co tam je? Sex s výřivkou ultra WTF a Vojtěch Dyk jako jeden z mnoha pasivních, okatě nastrčených product placementů. ()
Potenciál na solidní komorní psychologický technothriller tu byl, ale je pohřbený pod všeprostupující průměrností a odfláknutostí - od scénáře, přes režii, kameru a hudbu, až po herecké výkony. Pár dílčích nápadů se tu našlo, taky pointa není marná (jen blbě naexponovaná)... Ale jezdit do domu-tajného projektu daleko od civilizace taxíkem a v jednom kuse si tam vodit kamarády? Umělá inteligence schopná se nahackovat snad i do kadibudky? A průmyslové kamery odvracející se od hrdinky to už byla úplná parodie - chybělo jen aby si začaly hvízdat jakože nic. ()
Nemá to chytrý dům Alfie vůbec jednoduché. Pošle paničce květiny, ona mu nabídne tykání, on ji vzápětí udělá ve vaně a co na to ona? Druhý den je naštvaná a chce si zase vykat. Tohle by rozhodilo nejeden procesor.. Po řemeslné stránce se to snaží tvářit alespoň evropsky, když už ne světově a pobaví i užití hlasu Tonyho Starka, nicméně s narůstajícími aktivitami malého Skynetu se vše zhoupne do tvůrčího tápání v thrillerové oblasti, logického vzduchoprázdna a nechtěné směšnosti. A mimochodem, nešlo si nevzpomenout na speciální čarodějnický díl Simpsonů, kde se „Ultrahouse 3000“ s medovým hlasem Pierce Brosnana marně pokouší odloudit Marge. Koupelnový gigolo Alfie by si za své empatické rozhraní zasloužil stejný osud. Službu u Patty a Selmy, kde by s odpojenou autodestrukcí a zahalen cigaretovým dýmem plnil roli popelníku.. ()
Karel Janák se vždycky profiloval jako autor oblibující si zahraniční vzory. V poslední době začal navíc pošilhávat po Slovensku, což přineslo několik zajímavějších nápadů. Před lety se mu povedlo oslovit české puberťáky, později přivedl do českého filmu Kristínu Svarinskou, pro slovenský trh natočil Cuky Luky Film a Důvěrný nepřítel už je čistou koprodukcí. V době premiéry bylo docela zajímavé chodit po Bratislavě a na každém rohu vidět plakát s Dykem. Nakonec se ukázalo, že Janák tentokrát zkouší thriller s umělou inteligencí. A funguje mu to alespoň částečně. Exteriéry jsou fakt pěkné, chvíli jsme v pražském Karlíně, za moment kdesi na Slovensku v překrásné krajině. Herecky je to taky zajímavě namíchané, jsou tu tři výrazní Češi, zbytek jsou Slováci. Marcinkovou a Porubjakovou vnímám jako zajímavé objevy, Hajdu a Luknár patří mezi ty tváře, které ráda uvidím kdykoli znovu. Samotné téma je na naše poměry natolik nevšední, že lze odpustit v rámci celku ledasco, detaily sice občas zaskřípou, ale s podobnou energií bych ráda viděla mnohem více žánrových filmů vzniklých v našich luzích a hájích. ()
Celou dobu jsem se musel smát. A vlastně mě ani moc nezajímá, jestli si tvůrci chtěli dělat srandu z utopických klišé nebo přinést sofistikované sci-fi, které ve východní Evropě nemá obdoby. Zvláště když vím, že B je správná možnost. Ano, je to neskonale hloupoučké a naivní jako desetileté děvčátko v nedělní škole, ale Janákova režie je sympatická tím správným způsobem, že mě u filmu udržela bez problému až do konce. Vojta Dy(c)k si vždycky odehraje svůj standard a u Slovenky Marcinkové není na škodu, když se často svléká. Jo a je to strašně pitomé a plné toho nejlepšího CGI. Protože jej neočekáváte a až po filmu zjistíte, že se skutečný barák nachází v Praze. ()
Samá těžká dobová dramata (ale špatně uchopená) nebo romantické komedie (ale nevtipné a bez romantiky). Do jiných žánrů čeští tvůrci zrovna neskáčou. To Karla Janáka zaujal námět mysteriózního thrilleru. Dalo by se napsat, že Vojtěch Dyk je tak trochu trouba a víc než manželka jej zajímá programování, tudíž zaskočit musí vana (teda spíš gigolo Alfred), která jeho sličné ženě Gabriele Marcinkové přichystá intenzivní zážitek. Ale postupně. Mladý pár se nastěhuje do počítačem ovládaného moderního domu kdesi v Tatrách, prostě umělou inteligencí naprogramovanou jeho firmou. Tož je to chytrolín, který ve chvílích splínu pustí oblíbenou píseň, ráno uvaří kávu nebo zatáhne roletu. Tihle dva jsou sympatičtí, ale divák moc nevidí důvody, proč by spolu měli mít vztah, protože každý je nastavený jinak. Ale tak nějak to ubíhá, hraje u toho solidní hudba Ondřeje Brzobohatého, Marcinková párkrát ukáže prsa, párkrát se sejde s otravnou kamarádkou, párkrát upozorní, že ji štve, jak ji permanentně sleduje kamera. A pak začne chytrý dům zlobit a dělat věci, které mají působit děsivě. Ale nepůsobí. Mnohé se dá nicméně ještě logicky vysvětlit, ovšem pak se „to“ začne nabourávat do nemocničních zařízení, objevují se nájemní vrazi ve křoví a podivný soused má doma (hned tři) monitory a beztak je v tom namočený. Celé se to rozsype, je to nechtěně směšné a divák už jen sleduje hodinky. Nebýt závěrečného tápání, tři hvězdy bych dal. ()
Zdá sa, že aj v Čechách a na Slovensku sa pomaly púšťame do žánrov, ktoré boli ešte pred 10-timi rokmi u nás nemysliteľné. Celkom to ide ako aj v tomto prípade, nejde o nič mimoriadne, ale má to dobrú myšlienku i obsadenie, takže dá sa pri tom stráviť večer. Marcinková je veľmi sympatická, ale ako herečka ešte má trochu rezervy, no možno je to skôr v jej menej výraznom hlase. V týchto žánroch nie sme doma, ale treba to skúšať a možno to občas vydá na niečo výnimočné. 60%. ()
War Games/Eagle Eye made in Slovakia. Ma to samozrejme WTF momenty, ale nenudil som sa ani sekundu a dobre to odsypa. Keby to bola sucast Black Mirror, tak sa to urcite radi k tej lepsej polovici. Mile prekvapenie. ()
Docela zábavné. Docela. ()
Na československé poměry až nadčasové a dobře stvořené! PS: Připomnělo mi to starý díl Simpsonových, jak se "dům" zamiloval do Margorie..?! ;-)) ()
Andrej pracuje jako estébák a bezskrupulózní oligarcha ve "službách" České Agrorepubliky a pracuje na tom, jak Čechům co nejvíce znepříjemnit podnikání a život vůbec a vymýšlí revoluci ve šmírování drobných živnostníků. Jeho dům je postavený díky nakradeným dotacím ze Spojených států eurofašistických a má symbolizovat, čeho všeho je ta kurva hrabivá schopna v touze po moci. Andrej je pověřován dalšími zlodějinami a nekalostmi, které jsou ovčany této země nadále snášeny a mnohdy dokonce adorovány. Spolu se svojí čerstvou manželkou, ambiciózní zlatokopkou Monikou, se nastěhují právě do výše zmíněného luxusního domu z nesmyslně poskládaných trámů, uprostřed řepkou zdevastované přírody. To, co se nikdy nejevilo jako pohádka pro kohokoliv mimo Andreje samotného, se však pomalu ale jistě mění v noční můru pro zbytek obyvatelstva... Kdyby tohle zfilmovali, byla by to daleko větší a sysluplnější pecka s dobrou výpovědní hodnotou. Místo toho zde máme opus magnum, u kterého ani nevím, kde začít... No, tak třeba tím, že absolutně nechápu, jak se pod takový sračkoid mohl podepsat do té doby solidní scénárista Epstein! Pokud tedy nebyl zbylými dvěma scénáristickými neuměteli donucen pod pohrůžkou tortury (např. konzumace Vodňanského kuřete), neexistuje snad jediný důvod, proč své jméno s něčím tak úděsným spojit! Ale nevadí, když si někdo chce ušít z ostudy kabát, jeho věc. Nyní tedy více k filmu, kterému vévodí nechtěná vtipnost. Čím vážněji má sryler působit, tím více zabředává do žánru kokotmedie, záhy posoudíte sami. Asi ani nemusím poukazovat na žánrová klišé, která jsou u tohoto typu filmu jakousi naprostou nutností. Tak například věděli jste, že čím víc monitorů s náhodným, důležitě se tvářícím, nejlépe zeleným či modrým kódem máte, tím víc jste jakože strašlivý AJŤÁK, HEKR, SAJBREXPRD a tak? Do toho přidejte pár serverových racků nejlépe za zamčenou roletou, všudypřítomné kamery, Dicka, který se tváří, jakože tomu všemu hrozně moc rozumí a máte zaděláno na do-ko-na-lý kyberpsychonapínák! Nenechte se zmást! Dům, onen "důvěrný nepřítel", je naprosto dokonalý! Sice vypadá jako hnusný, funkcionalistický bunkr z tolik kůl pohledového betonu a hyzdí široko daleko celou krajinu, ale zato umí vyrolovat venkovní žaluzie, vybrat hudbu hlasovým pokynem, zapnout mikrovlnku a možná i uvařit amarouny! Zkrátka vrcholný hi-tech, který by vás v roce 2018 nenapadl ani v nejdivočejších sájbrsnech a z čeho by všechny ty Siri, Alexy a Kortány pukaly závistí v obvodech! Celý dům je supertajný projekt, proto o něm hlavní hrdinka vykládá své pičí kamarádce, policajtům i svému sousedovi (takovému nekňubovi ze samoty, který je ale samozřejmě taky ten HEKR). (Ups, spojler, ale stejně se na to nikdo rozumný dívat nebude a lopatám se to bude líbit i tak, takže jebat a jen lehce naznačím, že se dále může nějaké to vyzrazení vyskytovat. Poděkujete mi později za ušetřených 108 minut a bezpočet stále žijících mozkových buněk.) Monika, tedy vlastně Zuzana, si pobyt v domě tak nějak (ne)užívá. První polovinu filmu se tvůrci snaží, aby si divák myslel, že za všemi těmi naprosto "nečekanými" kratochvílemi a sváděním hlavní hrdinky skrz neustále se za ní otáčející kamery a úlisný hlas umělé demence, je nějaký ten HEKR. Třeba právě ten zmíněný soused, možná manželův šéf, možná sám manžel, možná Snowden, E.T. nebo cojávím, tady to klidně může být, kurva, strýček Fido (Fico?)! Druhá polovina nás ujistí v tom, že scénáristé jsou opravdu debilové, protože všechno lidské, z čeho ještě mohla být zápletka alespoň na jednu hvězdičku, naprosto zabili. A tak tu máme deus ex barabizna a spoustu "dokonalých" ajtý vychytávek, které by Maďarům zfleku mohla závidět celá CIA, NSA, DARPA, FBI i Andrejova STB! Kdo tedy celou tu dobu hrdinku nebezpečně svádí a šmíruje? No ovšem, přece ten samostatně myslící dům! On totiž Intel, to je známý prasák! Ten to hezké holce ve vaně udělá raz dva a ještě si ji u toho natočí (s červeným filtrem na kameře, aby byla jakože zvýrazněná ta EROTYČNOST)! No nedivme se, že se panička nasere a rozhodne se tu serverovnu ve sklepě zničit. Tak například rozbije monitor, klávesnici a vytáhne několik harddisků, což obvykle samosebou způsobí zhasnutí všech monitorů a světel v domě, určitě i světel u toho souseda a potažmo vyřadí z provozu ISS, to přece ví každé malé dítě, co absolvovalo mateřskou školku s rozšířenou výukou informatiky. Tady je možné naprosto všechno! I když už je dům odpojen od internetu, zvládne pronásledovat hlavní hrdinku do nemocnice, kde už leží její Dick (asi mu z toho už taky hráblo). Dům nahackuje úplně celé město, jmenovitě: tlampač, billboard, závoru u železničního přejezdu, městské kamery, odstavené tramvaje a přístroje v nemocnici, na něž je Dick napojený. A proč to všechno? Protože měl dům přeci "empatické rozhraní a četl podvědomé tužby hlavní hrdinky, do níž se zamiloval" (jen tak mimochodem do slova a do písmene vykradený díl Simpsonových. A pak, že vykrádá jen DžejKej Rohlíková! Všeci kradnů!). Pochopitelně nám zvídavým, které by kurevsky zajímalo, jak by něco takového bylo technologicky vůbec možné, není podáno žádné vysvětlení. Ani Dickem, ani v potitulkové scéně žádný skutečným, od monitoru opáleným, pizzu pojídajícím, uhrovitým ajtý geekem. Alfréd, jak umělou demenci pojmenovali, údajně "unikl do internetu" a aby bylo možné se ho zbavit, musela by naše ústřední dvojice nejspíš nejprve napsat "google" do Googlu (aby ho zničila nejdříve softwérově) a pak vlézt do Big Benu a rozmlátit krabičku s Hawkingem osobně demagnetizovaným Internetem! Fííííha, prostě zírám! Sofistikovaný kyberthriller zo salaša nejakého superhackerského, maďarského baču, len čo je pravda! Po tomto diele mám sto chutí obesiť seba aj tvorcov na korbáčiku a narvať všetkým, čo sa na filme podieľali (okrem Ondreja Pozděchudého za vkusnú hudbu), Jánošíkov povestný hák do riti! () (menej) (viac)