Pinky

S Pinky som mal od začiatku problém. Že sa biele dievča narodí do černošskej rodiny, to sa dá predstaviť, ale že by nemala žiadne černošské znaky, to už jednoducho nejde. Ak by malo dievča oboch rodičov černochov, muselo by mať aspoň nejaké rysy - napríklad tmavé kučeravé vlasy, alebo ploštený nos, alebo výrazné pery - tu však nemá nič z tohoto. Druhým nevieryhodným znakom je, že biele černošské dievča nemá ani žiadne černošské povahové črty - napr. temperamentnosť, grimasy alebo gestikuláciu. Nie je ani vysvelený jej pôvod, prečo je biela, napr. nejakým dávnejším belošským predkom. Ťažko povedať, či za to môže doba, kedy film vznikol, alebo samotní tvorcovia. Navzdory tomu, príbeh je dostatočne silný a podnetný. Cítiť z neho aj takú tú atmsoféru nadradenosti a pohŕdania, ktorá by dnes už natočiť vierohodne asi nešla. Výborne to korunuje súdny proces a následný rozchod s belošským partnerom, ktorými príbeh graduje. Možno iba starej prostorekej beloške, ktorá vrazí spoločenský klin, mohli dať viac priestoru ako len od polovice. (29.05.2021)

Složitý film na hodnocení. Na jedné straně Elia Kazan (popř. John Ford, který byl původní režisér filmu, ale po prvním týdnu natáčení byl vyhozen), silné téma rasismu a segregace v typicky studiovém filmu a na druhé straně fakt, že musíte uvěřit nejbělejší z bílých žen ve filmu, že je černoška (ona má být růžová, podle toho její jméno, ale i tak). Sociální téma je však příliš silné, aby se mu dalo vzdorovat a temná (černá) strana Ameriky dnů minulých se představuje v celé své kráse (až na ...). Právě díky předvedení skutečných poměrů mezi bílou a černou rasou ve Spojených státech se film stal terčem zákazů (Texas) a problémů s cenzurou (láska bílého k černé, i když ví, že je černá, bílý muž objímající a líbající černou ženu, jednání dvou bílých, když jim Pinky řekne, že je černá...). Kazan se naštěstí dostatečně vyhnul citovému vydírání, i když tam náznaky jsou. Konfrontace Pinky s tvrdě segregovaným světem je složitá, chvílemi zdlouhavá, ale i díky skvělým herečkám stojí za to. Film, který je silnější úmyslem(a tématem), než výsledkem, takže silné 3*. (24.02.2010)

Pinky je mladá černošská dívka, která vystudovala medicínu. Během návštěvy rodného města ji babička přesvědčí, aby se nějakou dobu zdržela a pečovala o nemocnou ale velmi bohatou slečnu Em. Ta na smrtelné posteli odkáže majetek právě Pinky, která jí byla v posledních chvílích nablízku. Díky tomu se roztočí řetězec událostí, na jehož konci je závěť zpochybněna pozůstalými. Na obhajobu tak čeká nelehký úkol; kromě zachování cti mladé černošky se světlou pletí i zpřetrhání rasových předsudků a nenávisti ve společnosti. (27.09.2009)

V první části film běží normálním tempem a jen občas jsme vyrušeni nenávistí bílých k černochům. V poseldní třetině ovšem snímek zajímavě graduje. Neubráním se srovnáním naší nenávisti k cigánům. Snímek nám ukazuje, že ještě ne příliš dávno byli černoši v USA bráni za méněcenné otroky, a to zcela oficiálně. 75%. (02.10.2009)

Silné téma lidských předsudků ve filmu kvituji. Bohužel 40. léta ve filmu jsou mi znamením nudy a v tomto případě i obtížné uvěřitelnosti a nahlédnutí postav, jež jsou na mě příliš schématické. I Pinky. Místy protivná jak mraky a pak zas obětavá a oddaná. Je protivnost jen zástěrkou citlivé duše a snahy odpoutat se od prostředí, z něhož byla vykořeněna? Spočívá štěstí v přijetí osudu a boji za správnou věc? To říká Pinky? Možná dodateční dozvuky filmu. (19.07.2017)