Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pinky Johnsonová je pohledná mladá černoška, která se však narodila se světlou kůží. Díky tomu ji na zdravotnické škole považovali za bělošku. Dokonce ani její milenec, lékař Thomas Adams, nemá o jejím původu tušení. Na naléhání babičky, která dívku na studiích finančně podporovala, zůstane Pinky načas v rodném jižanském městě a stane se osobní ošetřovatelkou zámožné staré bělošky, slečny Em. Obě se spolu sblíží a když Miss Em zemře, nečekaně odkáže Pinky veškerý svůj nemovitý majetek. Tím se však Pinky stane trnem v oku některým lidem, kteří se neštítí dívku dohnat až k soudu... Film věhlasného režiséra Elii Kazana vznikl podle románu Quality americké spisovatelky Cid Ricketts Sumnerové (1890-1970). Byl nominován na Oscary v kategoriích Nejlepší herečka v hlavní roli (Jeanne Crainová) a dvakrát v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Ethel Barrymoreová a Ethel Watersová). E. Barrymoreová byla pratetou současné hollywoodské hvězdy Drew Barrymoreové. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (21)

majo25 

všetky recenzie používateľa

S Pinky som mal od začiatku problém. Že sa biele dievča narodí do černošskej rodiny, to sa dá predstaviť, ale že by nemala žiadne černošské znaky, to už jednoducho nejde. Ak by malo dievča oboch rodičov černochov, muselo by mať aspoň nejaké rysy - napríklad tmavé kučeravé vlasy, alebo ploštený nos, alebo výrazné pery - tu však nemá nič z tohoto. Druhým nevieryhodným znakom je, že biele černošské dievča nemá ani žiadne černošské povahové črty - napr. temperamentnosť, grimasy alebo gestikuláciu. Nie je ani vysvelený jej pôvod, prečo je biela, napr. nejakým dávnejším belošským predkom. Ťažko povedať, či za to môže doba, kedy film vznikol, alebo samotní tvorcovia. Navzdory tomu, príbeh je dostatočne silný a podnetný. Cítiť z neho aj takú tú atmsoféru nadradenosti a pohŕdania, ktorá by dnes už natočiť vierohodne asi nešla. Výborne to korunuje súdny proces a následný rozchod s belošským partnerom, ktorými príbeh graduje. Možno iba starej prostorekej beloške, ktorá vrazí spoločenský klin, mohli dať viac priestoru ako len od polovice. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Elia Kazan byl na slovo vzatý filmový profesionál a jeho filmy se vyznačují propracovanýmscénářem a pečlivou realizací počínaje castingem a konče filmovým střihem. V každém případě jde o nadprůměrné drama, pro jehož téma si Kazan coby společensky kritický tvůrce vybral rasovou nesnášenlivost na americkém jihu. V příběhu dívky, která musí své právo na dědictví po bělošce obhajovat v dramatickém procesu u soudu, sice poukázal na neutěšenou situaci, co se týče bělošského jednání s barevnou populací, ale film v rozporu s realitou je až příliš optimistický a výchovný. Do vítězství hnutí za občanská práva černochů bylo ještě hodně daleko, ve 40. letech se teprve tento problém dostával do hlubšího povědomí. V reálném životě by se Pinky patrně stala obětí Ku-klux-klanu a byla by vyštvaná ze svého domova. Tak daleko ale Kazan pochopitelně v mainstreamovém studiovém filmu zajít nemohl. Rozuzlení je tak v jeho filmu jednak poněkud nečekané (ovšem plně v souladu se studiovou tradicí happy endu), ale především vzhledem k průběhu soudního přelíčení násilné. Celkový dojem: 80 %. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Jsem natolik duchovně bohat, že netoužím po žádném zděděném majetku, který by ve mně jistě probudil skryté materiální pudy. Stejně bych si tím způsobil podobné problémy jako bílá černoška Pinky, do které se pustili spravedlivě rozhořčení bílí obyvatelé se svými nezvratnými svědectvími o nepříčetnosti rozhazovačné mrtvoly v době její živosti. Sice to nebylo špatné, ale pro mě je to jen další z dlouhé řady filmů o příkladně hodných černoších a učebnicově zlých běloších. ()

(mOnkey) 

všetky recenzie používateľa

Pinky je mladá černošská dívka, která vystudovala medicínu. Během návštěvy rodného města ji babička přesvědčí, aby se nějakou dobu zdržela a pečovala o nemocnou ale velmi bohatou slečnu Em. Ta na smrtelné posteli odkáže majetek právě Pinky, která jí byla v posledních chvílích nablízku. Díky tomu se roztočí řetězec událostí, na jehož konci je závěť zpochybněna pozůstalými. Na obhajobu tak čeká nelehký úkol; kromě zachování cti mladé černošky se světlou pletí i zpřetrhání rasových předsudků a nenávisti ve společnosti. ()

Narciska 

všetky recenzie používateľa

Silné téma lidských předsudků ve filmu kvituji. Bohužel 40. léta ve filmu jsou mi znamením nudy a v tomto případě i obtížné uvěřitelnosti a nahlédnutí postav, jež jsou na mě příliš schématické. I Pinky. Místy protivná jak mraky a pak zas obětavá a oddaná. Je protivnost jen zástěrkou citlivé duše a snahy odpoutat se od prostředí, z něhož byla vykořeněna? Spočívá štěstí v přijetí osudu a boji za správnou věc? To říká Pinky? Možná dodateční dozvuky filmu. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (5)

  • Film je adaptací románu Cida Rickettse Sumnera. (Zetwenka)
  • Film se docela dobře promítal i v tradičních jižanských baštách. Ale v roce 1952 narazil v Texasu, kde ho chtěli zakázat. (Zetwenka)
  • Film bol istú dobu zakázaný v americkom meste Marshall v Texase. Mestská rada mesta Marshall kvôli filmu znovuobnovila tzv. Cenzorskú radu, zloženú z piatich členov, ktorí neschválili premietanie filmu, ktorého uvedenie by mohlo byť "na ujmu najlepších záujmov občanov mesta Marshall". Konkrétnymi dôvodmi bolo, že a) film ukazuje lásku bieleho muža k černoške aj potom, ako sa dozvie, že je farebná, b) biely muž vo filme objíma a bozkáva černošku, c) dvaja belosi zaútočia na černošku potom, ako im povie, že je čierna. Napriek zákazu majiteľ kina film odpremietal. Zaujímavosťou bolo, že samotné kino malo segregované pravidlá vstupu - černosi mohli ísť len na balkón. Majiteľ kina bol po premietaní filmu obvinený z porušenia zákazu, odsúdený a potrestaný pokutou 200 dolárov. Odsúdený sa odvolal na Najvyšší súd USA. Ten napokon rozhodol v jeho prospech, pretože iný podobný rozsudok Najvyššieho súdu USA v tej dobe (1952) rozhodol, že prvý dodatok Ústavy USA vzťahuje aj na filmy. Prvý dodatok Ústavy USA zaručuje slobodu vyznania, tlače, prejavu, právo ľudu pokojne sa zhromažďovať a právo podávať štátnym orgánom žiadosti o nápravu krívd. (Radko)

Reklama

Reklama