Já, Heath Ledger

Pokud jste k Heathovi a jeho filmům měli pozitivní vztah a jeho nečekané úmrtí vás opravdu zamrzelo, dokument se vám nemůže nelíbit. Ano, lze namítnout, že divák nemá šanci se dozvědět téměř nic o Heathově "temné stránce". Mluvící hlavy v podobě přátel a rodiny pouze velebí hercův talent, rozchod s Michelle Williams, podle mého názoru zásadní zlom v jeho životě, se okomentuje dvěma větami, a tak dále. Na druhou stranu máte možnost s pomocí mnoha archivních záběrů zjistit, že Heath byl skutečně všestranně nadaný (mimo jiné režisérské ambice) a můžeme se jen domýšlet, jakých dalších úspěchů mohl dosáhnout. (02.07.2017)

Čekal jsem sice ještě o něco více, ale každopádně zajímavě sestříhaný dokument kombinující jak záběry z osobního archivu, úryvky z filmů, i ty nezbytné "mluvící hlavy". Člověk přemýšlí, čeho všeho bychom se od něj (nejenom) ještě dočkali, kdyby ty číslovky 28 resp. 27 nebyly tak magicky "nepřátelské". (05.10.2018)

Prakticky standardní medailonek, na němž jsou zdaleka nejzajímavější ty části, jež se věnují Heathu Ledgerovi coby nadanému experimentálnímu filmaři a režisérovi videoklipů, což je profese, s níž si ho lidé obvykle nespojují. Většina dokumentu přesto sestává především z ukázek z různých filmů, ze záběrů z natáčení a z rozhovorů s jinými tvůrci, Heathovými kamarády a členy rodiny, kteří se slzami v očích vzpomínají na to, jak byl super. Je zřejmé, o jak velký herecký talent svět přišel, leč tento film rozhodně nepřináší nic moc nového, funguje jen jako nostalgická vzpomínka a neveselá témata raději rovnou přeskakuje. (11.07.2017)

Heath, Heath, Heath.. ano, je to zbytečně ubrečené a až nezdravě oslavné, ale pro jeho mnohoznačný pohled, zajímavou barvu hlasu, oddanost ke svěřené látce, pečlivý výběr rolí a samotný perfekcionismus při jejich ztvárnění tvůrcům dokážu leccos odpustit. V Hollywoodu byl zjevem, který mohl dokázat velké věci. Avízo na plánovaný vstup na režisérskou židli ostatně slušně navnadilo. Chyběl mi nicméně hlubší ponor do jeho komplikované duše (a temná svým způsobem být částečně musela), vadilo mi vyhýbání se důležitým tématům (a nemuselo mít hned skandalizující aspekt) i absence drsné romance od protinožců Candy (ač Heathovy australské filmy tvůrci přehlíželi obecně). Soukromý videoarchiv fajn, opakování ukázek z filmů nikoliv. (23.06.2017)

Hned na začátku říkám, že toto byl pro mě nejlepší životopis, jaký jsem kdy viděla, tak si zaslouží být na mé titulní straně. Byl opravdu hodně přínosný. Ne jak Životopisy: Heath Ledger, které se zabývaly jen jeho osobním životem. Ale tento dokument byl o tom, jaký doopravdy byl. Myslela jsem, že toho o něm vím hodně. Ale věděli jste, že jeho největší zálibou bylo focení? Jeho vášní byly šachy. A že vedl malé nahrávací hudební studio " The masses"? Ale hlavně než hercem, režisérem, bratrem, byl hlavně umělcem. Co dovedl s fotkami a kamerou, nad tím zůstává rozum stát. To stejně i nad jeho hereckým talentem. I když hrál třeba jen nevýrazné vedlejší role, světlo svítilo převážně na něj. Když hrál nějakou postavu, dovedl se přetransformovat a stát se jí, že jste mu to prostě věřili a to se mi na něm líbilo nejvíce. Myslím si, že ve světe filmu to je hodně přínosné .Ani mě nepřekvapilo, jaký člověk byl, to jsem dávno už věděla. Spíš jsem nevěděla, jak to všechno zvládal. Bohužel to, se mu stalo osudným... Vždycky jsem ho nějak chápala, ale tenhle dokument mi ještě více otevřel oči. Takže za něj děkuji. (12.08.2017)