Zlaté časy rádia
Radio Days
Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrajú:
Mike Starr, Julie Kavner, Wallace Shawn, Seth Green, Michael Tucker, Josh Mostel, Dianne Wiest, Kenneth Mars, Mia Farrow, Larry David, Todd Field (viac)Obsahy(1)
V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (141)
Allenovo vyznání lásky ke svým dětským létum, kdy rádio znamenalo pro lidi neuvěřitelně mnoho, kdy kluci s dalekohledy na plážích hlídali japonské ponorky a totožným dalekohledem šmírovali nahé ženy v oknech, ach ta idyla :) Více viz Poznámky. ()
Oscar 2 nominace: Výprava, Scénář ()
Pěkný podvečer, vážení posluchači, vítejte u dalšího dílu pořadu „Woody vás baví“. Dnes se můžete těžit na skvostně nostalgické střepy a střípky z dob největší slávy rádia. Šlágry z let třicátých a čtyřicátých a slavnými rozhlasovými relacemi z týchž časů stmelené povídky bude svým charakteristickým projevem a nezaměnitelným humorem přizdobovat samotný Woody Allen. Hosty dnešního zpola-úsměvného, zpola-dojemného vyprávění budou mimo jiné roztomile naivní Mia Farrow, „věčně na ocet“ Dianne Wiest či Seth Green jako malý zrzavec se všemi předpoklady být jednou králem intelektuálského humoru. Znalci jistě ocení spjatost fiktivního příběhu (třebaže polobiografického) s realitou, zde reprezentovanou kupříkladu úryvkem z legendární rozhlasové mystifikace Orsona Wellese Válka světů. Než začneme, nemohu nevyužít možnosti „předplatit“ si váš následný zájem jednou z mnoha lahůdkových hlášek: „Sousedka měla v hlavě kovovou destičku. Nepřibližovala se k magnetům“. Přeji příjemný poslech. Apendix: Allenův nostalgický pohled na Broadway je pohledem vroucného milovníka, který rád objevuje nové, ale ještě radši vzpomíná na staré (Jeff Daniels, jenž v Purpurové růži z Káhiry hrál Toma Baxtera, tady hraje Biffa Baxtera). 80% Zajímavé komentáře: Douglas, formelin, Curunír ()
Bože, ten sentiment! Samozřejmě, je to dobový film, ale určitě ho ocení každý, kdo byl někdy klukem, popřípadě prožíval svoje dětství, popřípadě kus dítěte nosí stále s sebou. I když se snímek odehrává na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Člověku, který splňuje aspoň jednu z těchto možností, dojde, co prožil, o co se snažil, po čem toužil, co ztratil, čeho se bál, čeho chtěl dosáhnout, z čeho se radoval, co očekával, co miloval, k čemu se upínal a co prožíval. Ze začátku a v první půli filmu jsem měl o hodnocení filmu malé pochybnosti, které byly však bezpečně rozptýleny rolemi Mii Farrow a Jeffa Danielse a scénou na střeše. ALE SY PŘÍŠTÍ TÝDEN RODINU NEOPUSTIL. A ANI DALŠÍ TÝDEN. A TETA ČEKALA DÁL NA SVOU VELKOU LÁSKU. ALE TEN VEČER JSME SI UŽILI. ()
║Rozpočet $16miliónov║Tržby USA $14,792,779║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Scénář: Woody Allen .. WA 40x FM ()
Jedna z nejlepších a nejvyváženějších komedií Woodyho Allena. Skvělá pohodová atmosféra funguje i když se na to koukáte víckrát. Situace jsou fakt brilantně vypointované a jako bonus tam hraje malinkatej Seth Green. ()
Allen tentokrát naladěn na silně nostalgickou vlnu a to víc než kdy předtím. I proto bych ho doporučil všem, včetně režisérových nejzavilejších odpůrců. Kdo neroztaje u geniální pasáže s baseballistou, ten snad nemá smysl pro humor. ()
Film nabizi presne to, co slibuje nazev. Takze tu je prijemna dobova atmosfera, vsichni maj nejakou tu oblibenou radiovou show nebo hvezdu a prakticky nepretrzite zni nejaky stary pisnicky a nutno rict, ze docela chytlavy. Do toho se odviji pribehy nekolika postav, ale neni tu v podstate zadnej poradnej dej, proste sledujem, jak v ty dobe zily. A Woody si tentokrat strihnul jen hlas vypravece. No a tohle vsechno je naprosto mile a pohodove natoceno, takze nemam co vytknout. ()
Krásné filmové pohlazení s velkou dávkou humoru, kde na mě neuvěřitelnou silou dýchala pohodová atmosféra těch dávných "rádiových" let. Pohodlně si sedněte a nechte se unést vyprávěním o prstenu maskovaného muže, o Sally s Rogerem, rybách, ruských, komunistických hranolkách a například historka o tom, jaký byl Kyrby Kyle vám vyloudí nejeden úsměv na rtech. Bude vám k tomu hrát příjemná dobová hudba a možná vám bude taky tak fajn tam někde uvnitř vás, jako mně...... ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
Pro mne osobně tento film dokládá Woodyho krizi poloviny 80. let. Už to říkám asi potřetí v řadě, že retro mu nesvědčí, stejně jako jeho absence před kamerou. ()
Ne zcela typická Allenovka, jednak proto, že chybí sám Woody Allen, ale hlavně, protože jsem nějak postrádal ty klasické prvky charakterizující Woodyho tvorbu - filozofické řečnění a všudypřítomný humor... Jako jo, ten se tam ještě jakš takš vyskytoval, ale nebylo to úplně ono, holt jsem zvyklý na lepší. Tento film je prostě především o vzpomínkách a jelikož já jsem na vzpomínání asi ještě mladý (19), tak musím být při hodnocení trochu přísnější a "Jestli se ti to nelíbí tak si běž pustit plyn." :) 7/10 ()
Už jsem na Allena dlouho "zlý", tak teda Rádiu tu čtyřku dám. Je to sympatické retro, i když rozhodně ne vytěžené na maximum. Nejvíc mě překvapilo, jak relativně málo vtíravé to je. ()
80. léta Allenovi svědčila, sázel tehdy jednu pecku za druhou. Nejsem si jistý, jestli Zlaté časy rádia je jeho nejlepší snímek a po pravdě řečeno o tom pochybuji (např. Lásku a smrt mám radši), ale zcela jistě jde o jeho nejosobnější film, ve kterém vyznal lásku ke všemu, co formovalo jeho dětství a dospívání. Trochu podobné Amarcordu nebo naší Obecné škole, přinejmenším v rovině nostalgického ohlédnutí za časy dávno minulými. Allen dovedně mixuje realitu s fikcí, na svět se dívá očima trochu romantického a trochu rošťáckého kluka, který zkouší, co mu okolí dovolí. Skvělé je vyobrazení rodinných příslušníků, které si zahráli Allenovi oblíbení a dobře sehraní herci. Zvlášť part Miy Farrow a její legendární prodavačky Sally je famózní a výborná je i Dianne Wiest v roli vdavekchtivé tety. Allenovo ohlédnutí do minulosti je milé, druhá světová válka tvoří pouze okrajové pozadí a osudy hrdinů ovlivní spíš zákeřný útok Marťanů ze slavné rozhlasové hry Orsona Wellese. Zlaté časy rádia, to je skvělé retro, výborné herecké obsazení a v neposlední řadě i úžasná hudba. Celkový dojem: 85 %. ()
Vzpomínání nostalgické, moc příjemné, přímo na hlášky poněkud chudé, ale na vtipné situace nikoli. K tomu parádní hudba a mnoho kvalitních písniček (spojených s často humornými událostmi). Scény jako originální vloupání, odposlouchávání sousedů, baseballista či únos svědkyně maximálně pobavily. Vidím to na slušné 4*. „Střelil se do nohy. Uřízli mu ji. Říkalo se, že už si nezahraje. Další sezónu si zahrál. Neměl nohu, ale měl udatné srdce! V zimě přišel o ruku. Naštěstí pravou. Neměl nohu a ruku, ale měl udatné srdce! Při lovu na kachny měl nehodu. Oslepl. Ale zůstal mu instinkt. A udatné srdce! Pak ho přejel náklaďák…“ ()
Hodně mi to připomínalo Amarcord. ()
Mistrovské dílo subtilního neurotika je pozoruhodnou skládankou života židovské newyorské komunity. Tvrzení, že Allen je v tomto svém filmu nepřítomný, neobstojí; opak je pravdou; je jeho hlavní postavou. Židovská vnitroměstská lokalita a velkorodinná pospolitost, ve které budoucí umělec prožívá své dětství, vybuchuje tu gejzíry radosti, tu smutku a zmaru. Současně se dostáváme i za tyto úzké meze: co chvíli dýchne doznívající krize, v druhé polovině se k tomu přidává americká válečná každodennost. Druhá hrdinka, postava rozhlasové hvězdičky hraná mistrovsky Miou Farrowovou, v sobě soustřeďuje průměrné američanství té doby (příliš se nezměnilo); scéna s gangstrem, v níž si slzy podávají ruku s humorem až přečernalým, je jedinečná. Mnoho autentického vložil velký Američan i do postižení a přiblížení rozhlasového prostředí. Dokonalé režijní vedení herců, promyšlený scénář, velkorysá a přitom historicky přesná výprava, to všechno vytváří obraz doby, která je pozoruhodnou a osobitou americkou reflexí doby, kterou si dnes vybavují už jen ti nejstarší. Doby nostalgické, napínavé, přelomové a ve scénách vítězství a vrcholných okamžiků také přitažlivě opojné. Doby Allenova předstříbrného větru. ZLATÉ ČASY nejenže patří k Allenovým vrcholným dílům, ale navíc ukazují mnohostrannost a skutečný rozsah jeho nevšedního talentu a nesporné umělecké velikosti. ()
Woody je blázon. Tak tvorivý človek vo filmovom priemysle už asi nikdy nebude. Aj keď jeho filmy niekedy spadnú 'len' do nadpriemeru, hneď ďalším filmom potvrdí svoje skutočné kvality. Veď, pre Boha, točiť skoro každý rok oscarové filmy, to je na zbláznenie. Ale predsa mu to ide. Tento sa svojou tematikou a vtipnosťou spracovania vracia k jeho skorším, skečovým filmom. Celý film sú vlastne len situačnokomické scénky, ktorých podstata a pointa je iná skoro každú minútu s takou razanciou, že iné sitcomy by závideli. Popritom si stále ponecháva priestor aj na dramatické zosmutnenie. Toho však až tak mnoho nie je a tak hlášky dostávajú najviac miesta. "Prečo chceš to dieťa pomenovať Ellen?“ "Na pamiatku bratranca Eda.“ "Ale veď ten ešte nezomrel.“ "Ale mal by.“ 90%. ()
Súvisiace novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (viac)
Milý Woody Allen si zavzpomínal na staré dobré časy rádia. To bylo předtím, než video zabilo rádiové hvězdy. Vypravěčem je fiktivní kluk jménem Joe, kterého namlouvá samotný Woody. Joe nejprve vypráví vtipnou příhodu, když se dva zloději vloupali do jejich domu a zrovna k nim domů volali kvůli rádiové hře. Soutěžící - zloději - měli za úkol poznat tři skladby, které hrál orchestr, a to se jim povedlo a vyhráli! Joe vysvětluje to, jak si spojuje staré písničky z rádia se svými vzpomínkami na dětství. Každý z nás to tak má, ne? Děj se odehrává na přelomu 30. a 40. let. Joe žije se svou skromnou a hašteřivou židovsko-americkou rodinou v Rockaway Beach. Jeho máti ráda poslouchá v rádiu Snídani s Irene a Rogerem. Jeho otec tají své povolání, později se ukáže, že je neúspěšný sázkař a taxikář (poté, co k němu do taxi nastoupí samotný Joe). Rodiče jsou schopni se pohádat kvůli kdejaké kravině, třeba kvůli oceánům. Dalšími členy rodiny jsou strýc Abe, který nosí domů každý den čerstvé ryby, o které jeho manželka, teta Ceil, nestojí, děda s babičkou a také teta Bea, která neustále chodí na rande, protože hledá potenciálního manžela. Joe má rád rozhlasovou hru Maskovaný mstitel. Pod jejím vlivem si chce koupit tajný dekódující prsten, ale jeho rodiče na to nemají peníze. Tak snad pomůže sbírka židovské obce, která vybírá peníze pro podporu vzniku státu Izrael. Joe si představuje hlavního představitele rozhlasové hry jako statného hrdinu, ve skutečnosti byl jeho hlasový představitel malý a plešatý. Vzpomíná na to, jak se v rádiu hlásalo o sportovních hrdinech, o napadení Pearl Harboru, o marťanské invazi z rozhlasové hry Orsona Wellse "Válka světů", a také o pátrání po malé holčičce, která spadla do studny. Joe se svými kamarády sledují oblohu, zda na ní spatří německá letadla, místo toho však začnou šmírovat ženskou, která se svléká v ložnici. Později se s ní znovu setkají - jedná se o jejich suplující učitelku. Joe také spatří v dalekohledu německou ponorku u pobřeží, ale nikomu o tom neřekne. Joe je fascinován krásou a leskem městského obvodu Manhattan, ve kterém probíhá rozhlasové vysílání. Navštíví Radio City Music Hall a popíše to jako to nejkrásnější, co kdy viděl. Také mi to vyrazilo dech, a to jsem to viděl jen ve filmu. Joe také sbírá příběhy rozhlasových hvězd, jednou z nich je také Sally White, jejíž sny o slávě brzdí špatný hlas a přízvuk. Prodává doutníky v zábavním podniku a zde ji svádí strýc Roger, který si s ní zaleze na střechu, kde si zapíchají a pak tam uvíznou. Díky tomu jsou odhaleni. Sally se stane slavná díky tomu, že je svědkyní zločinu. V podniku zastřelí gangster Rocco jiného týpka, a ona poté začne křičet a utíkat. On ji dožene s tím, že dostane, co si zaslouží. Odveze ji k sobě domů a pod vlivem své máti nejen, že ji nechá žít, ale využije své konexe a zařídí ji místo reportérky v rádiu. Teta Bea si konečně najde toho pravého, ale ten nedostojí svým závazkům. Film končí Silvestrem, kdy se slaví příchod nového roku 1944. Hvězdy rozhlasového vysílání slaví společně Silvestra v podniku, kde kdysi pracovala Sally, která tu také nyní oslavuje po boku svého nového přítele Mstitele. Vzpomene si na střechu, kde kdysi uvízla s nevěrným strýcem, a všichni se tam vydají, kochajíce se výhledem. Vypravěč dojde k závěru, že na rozhlasové hlasy nikdy nezapomene, ale s každým dalším Silvestrem ty hlasy slábly a slábly..Krásný, srdečný, vtipný, ulítlý a nostalgický film, u kterého jsem se skvěle bavil a na který se rád podívám kdykoliv znovu. Taky mám svůj nostalgický vztah k rádiu a k hudbě. () (menej) (viac)