The Golden Eels
Réžia:
Karel KachyňaScenár:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Vladimír Menšík, Slávka Hozová, Rudolf Hrušínský, Martin Mikuláš, Radoslav Brzobohatý, Eliška Balzerová, Tomáš Murdych, Michal Vejrostek, Zdeněk Martínek (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Čistá a zasněná řeka Berounka a prosté zážitky šťastného dětství s tatínkem, maminkou a dvěma bratry, tak začíná poetický film K. Kachyni na motivy povídek Oty Pavla "Jak jsem potkal ryby". Dětství, v němž hraje roli tatínkovo fanfarónství, maminčina péče a řeka. K rybaření je malý kluk, nazývaný Prdelka, přitahován tatínkem i převozníkem Proškem, a je to také tahle záliba, která pomáhá chlapci a jeho mamince přežít poté, co byli tatínek se staršími bratry odveleni do koncentračního tábora… (Česká televize)
(viac)Recenzie (218)
Až mrazivě působivý film! Myslím že Karel Kachyňa dokázal tvorbu Oty Pavla obohatit o jedinečné filmové záběry i specifickou atmosféru!:) ()
Hořký,procítěný a krásný film.Nejprve s harmonickou a poté s tíživou atmosférou. ()
Hudba: Luboš Fišer ()
Jako člověk, který je s Bránovem, kde se děj odehrává neodlučitelně příbuzensky spjat nemůžu snad ani jinak... :) ()
Kolik hvězdiček může dát zarytý rybář Zlatým úhořům? Ale pozor, ryby jsou pouze jednou z mnoha zajímavých linií ve filmu. Výkon tradičně chladného Hrušínského jistě potěší. ()
Nádherné poetické zpracování podtrhuje celkovou upřímnost tohoto silného naturalistického snímku Karla Kachyni. Inspirace tvorbou Oty Pavla je sice cítit, ale pro mne je to málo. Námět je velice silný, ovšem né již tak originální, je bohužel celkem otřelý a to je škoda. Právě díky tomu je na mne snímek natur až moc a chybí postupná gradace. Přes všechny kvality tohoto díla jsem cítil až moc velkou celkovou rozplyzlost.To ovšem asi patří ke Kachyňovi. Můj vkus to úplně přesně však není. ()
Ve skutecnosti hodne tvrdej a smutnej film. O puvabnou cast se (krome poeticke rezie Kachyni) zasluhuje i pritomnost Slavky H. a Elisky B. (kterou jsem na prvni chvili vubec nepoznal :-)) Mnohokrat videno za ty roky, a vzdy mi to prislo (asi celkem logicky :-) ) velmi podobne jako Smrt krasnych srncu... ()
Režisér Karel Kachyňa znova ukázal , že patrí k vynikajúcim režisérom. Krásny ale smutný námet. Fantastický výber hercov . Je to nezabudnuteľný zážitok.......85%. ()
Ota Pavel a jeho poetická atmosféra, jakoby před bouřkou. To jsou knihy které se čtou jedním dechem a myšlenka si pluje na krásných slovních obratech a citlivých pasážích i dokonalých popisech. Proč to píšu? Protože film je přesně to samé co kniha. Kachyňa dokázal svůj obrovský režijní um výborně využít a nalít film do stejné formy jako to udělal Pavel s knihou. Navíc nedostižné obsazení, příroda, řeka a trocha všudypřítomného nasládlého a pozitivního patosu. Krásný film (a knika), který nezestárne. ()
Režie Kachyňa, hlavní role Menšík, co může vzniknout než překrásný film. A Cieslerova postava je krásná, že i v hrozných dobách si lidé pomáhali. ()
Smutné, ale strašně krásně natočené....ach jo... ()
Zlaté úhoře mám rád, ale miluju Smrt krásných srnců. To je pro mě film, který zachytil poetiku Oty Pavla mnohem lépe. Jestli mi někdy v něčem Vladimír Menšík úplně neseděl, tak právě v tomto filmu. Snad že už byl na tu roli tří malých kluků poměrně starý..? Nevím... Působil na mě jaksi toporně, navíc jeho postava už podle scénáře nebyla zdaleka tak sympatická jako tatínek Karla Heřmánka. K Proškovi byl servilní, k Prdelkovi tvrdý až bezcitný, při ochutnávání přesolených úhořů už to hraničilo s krutostí. Hrušínského Prošek byl pro změnu hodně pasivní, bez života, kdybych byl kluk, vnímal bych ho jako mrzouta a bál se ho. Dnes jsem si uvědomil, že mi vadilo i to, jak filmaři těmi výbuchy pocuchali řeku. Karel Kachyňa mě mockrát přesvědčil o tom, že byl ve svém oboru naprostá špička. Zlaté úhoře bych si ale uměl představit i lepší- protože Srnci. Druhý pokus vyšel na výbornou. P.S.: Ex post jsem si uvědomil, že porovnávám neporovnatelné. Zlatí úhoři byly filmem pro televizi, Smrt krásných srnců se už točila pro kina. ()
Poetiku Oty Pavla tu (ako aj u Smrti krásných srncú) mám pociť nikto nevie natočiť a hlavne pochopiť ako práve prítomný Karel Kachyňa. Perfekne vystihnutá atmosféra vtedajšej doby, krásná Berounka podtrhnutá hereckými velikánmi v čele s Hrušínským a spol. ()
Nedávno jsem si zase trochu doplnil mé filmové vzdělání a podíval se na Zlaté úhoře od Karla Kachyni z předlohy Oty Pavla. Z této „spolupráce“ vzešel jeden z mých nejoblíbenějších filmů Smrt krásných srnců. Zlatí úhoři byli takový první pokus. Nutno říct, že dopadli skvěle, i když Smrt krásných srnců nepřekonávají. Jde prakticky o naprosto stejný příběh. Jen je tentokrát nahlížen optikou dítěte. Pokud člověk zná trochu souvislosti a dokáže přes dětský pohled vidět drsné události části našich neradostných dějin, čeká jej několik opravdu silných momentů. Vše se odehrává ovšem jen neurčitě na pozadí a to nejdůležitější je pro malého hrdinu chytit tu správnou rybu. Tento způsob vyprávění se mi velmi líbil. Ač jde o stejnou látku jako u jejich druhého zmíněného filmu, nelze říci, že by to v něčem vadilo. Solidní čtyři hvězdy pro solidní film. ()
Opravdu jde o velmi dobrý film, kde se navíc neobvykle sešli naprosté herecké legendy Rudolf Hrušínský a Vladimír Menšík, což samo o sobě je veliké. Příběhově jde o velmi silný zážitek. Jde ale také o smutnoou záležitost. ()
Za co dříve? Za Menšíka? Za Hrušínského? Za malého Mikuláše, který hraje srovnatelně s mistry? Za Jiřího Císlera, který dokázal v miniatuře postiženého porybného vyčarovat pár čarami člověka? Tak dnes třeba za tu fascinující scénu posledního marného útěku rozvědčíkova za doprovodu dobového šlágru v nedobovém podání Inky Zemánkové... To je kus režijního umění. ()
Povídky Oty Pavla ztvárněné takřka dokonale. Výborní herci v čele s pány Menšíkem a Hrušínským. Jiné než Smrt krásných srnců, ale neméně povedené, podle mě Kachyňův vrchol. ()
Jeden z nejvíc emotivních českých filmů, co jsem měl tu čest shlédnout. Kdykoliv se podívám znovu a velmi rád. ()
Karel Kachyňa si dokáže vybrat nelehkou látku, zachovat její poetiku a udělat z ní film pro celou rodinu. ()
Ďalší výborný film od môjho obľúbeného režiséra. Ja celkom nechápem, ako to robil, že si pri takom množstve filmov dokázal udržať tak vysokú úroveň. Zlatí úhoři je poetický, hlboko ľudský film, oplývajúci láskavým humorom a nádhernými zábermi prírody. Kamera celkovo je mimoriadne kvalitná, snáď len tie akváriové zábery rýb to trochu kazili. No a ten malebný obraz veľmi vhodne dokresľuje ľúbivá melancholická hudba Luboša Fišera. Herecké výkony sú perfektné, od takých majstrov ako boli Rudolf Hrušinský (Prošek), či Vladimír Menšík (otec), cez detského predstaviteľa Martina Mikuláša (Prdelka) až po psa Holona. Po skončení filmu som si s údivom uvedomil, ako veľmi ma bavil film, ktorý je prevažne o rybárčení. ()