Noc nevěsty

Väčšinou býva filmový príbeh buď tichý a lyrický, alebo plný veľkohubých postáv a ich explicitných konfliktov. Noc nevesty je jedno aj druhé. A preto mi moc nesadla. Možno aj kvôli obdobiu a prostrediu, ktoré nemám zažité a zjavne ani dostatočne zmapované, lebo som sa tu strácal, ako keby ma súdruhovia poslali na polnočnú omšu vítať slnko. (28.06.2018)

"My dáme do kolchozu dobytek a co dáš ty kromě svý velký huby?..." Film Noc nevěsty skvelo ukazuje ako sa v bývalom Československu vo veľkom znárodňovalo. Podobne "ochotne" odovzdávali svoj dobytok vo väčšine dedín jk v Čechách tak i na Morave a Slovensku. Čiernobiely film má skvelú atmosféru, ale mňa okrem mena režiséra Kachyňu prilákalo meno Gustáv Valach. Ten sa z častých rolí tvrdých a rozvážnych chlapov zrazu objaví v roli miestneho blázna a to ma lákalo. Zahral na výbornú, všetka česť. Prvú polovicu filmu sa zdá, že jeho postava bude mať ešte v závere silné slovo, ale napokon sa tak nestalo. Po príchode mníšky sa dej postupne sústreďuje hlavne na ňu a postava blázna je postupne vytlačená na okraj. To je jediné, čo by som filmu vytkol, inak super a navyše je tu presvedčivo obsadený komunistický hajzlík. 80%. (13.09.2015)

Balada z roku 1967 je dílem režiséra Karla Kachyni a Jana Procházky, podle jehož knihy Svatá noc snímek vznikl. Oba tvůrci se pokusili ukázat ve filmu problémy jakéhokoliv fanatismu. Zde na příkladu komunisty, který pro vznik JZD je schopen sebrat dobytek všem lidem ve vesnici, nedbaje neštěstí těchto vesničanů, jež vyvrcholí i sebevraždou. A na druhé straně stojí fanatismus církevní, to když se vrací dcera (v podání Jany Brejchové) zasebevražděného statkáře, jeptiška, jejíž vztah k Bohu je spíše emotivní a srdeční záležitostí. Oba postoje vedou k jasnému konfliktu, který se nakonec odehraje během štědrovečerní noci. Celý film stojí jak na dokonalých hereckých výkonech, tak kameře a výpravě, kdy cítíme určitý pocit frustrace vesničanů snad ze všech stran, a dopomáhá tomu i zimní atmosféra, i celé černobílé ladění filmu. Možná jen ten konec nemusel být tak ukvapený, mnohé se nestihlo doříct - a mělo by. Je mimochodem zajímavé - jak posléze v bonusech prozradí Pavel Taussig, že Kachyňa s Procházkou natočili v 50. letech vyhlášený fiktivní dokument Neobyčejná léta, kdy sami oslavně vyzvedávali sjednocování družstev i politiku strany. Zde vycházejí ze svého poučení a dokáží si dělat legraci, pravda krutou, právě z těchto událostí i sami ze sebe, když v úvodu snímku skoro doslova citují své předchozí dílo. Disk nabízí - po protipirátu na úvod - film v anamorfním širokoúhlém provedení 2,35:1, a i když obraz není špatný, možná mohl projít ještě nějakými úpravami - jak zaostřením, tak kontrastem, kdy scény ve tmě nejsou příliš jasné. Bonusy jsou tradiční - chudičké filmografie, fotogalerie a rozhovory. Překvapivě chybí rozhovor s hlavní hvězdou filmu, Janou Brejchovou, a tak se musíme spokojit s Janem Krausem (2:13), Libuší Havelkovou (3:08) a Pavlem Taussigem (9:49). Všechny rozhovory mají české titulky a nejzajímavější je povídání Pavla Taussiga, i když mohlo být delší, a Jana Krause, který ve svých dvou minutách stihne říct neuvěřitelné množství informací o Kachyňovi i natáčení. (05.03.2019)

V časoch, keď sa stretli komunistické násilné kolektivizácie a potlačované náboženské cítenie, sa odohráva tragický príbeh viacerých ľudí. Dedinský blázon, bývalá mníška a zarytý komunista sú tragickými protagonistami tohto drsného, odťažitého príbehu a každý si nesie svoj osud po svojom. Film využíva umelecké pohľady ( úvodné sekvencie sú perfektné ), vynikajúcu čiernobielu kameru, ale má v sebe i zbytočnú skratkovitosť na úkor dlhšej minutáže. (03.12.2019)

Dobře napsané i natočené syrové drama s Janou Brejchovou v roli silné ženy, kterou soudruzi kolektivizátoři hrubě podcenili. Kamera stojí na kontrastu černé a bílé a režisér střihovou skladbu ozvláštnil rychlými prostřihy, které tomuto střetu fanatiků dávají větší hloubku i důraz. Lepší čtyři hvězdičky. (23.03.2015)