Závrať

Tu je Kachyňa spočiatku trochu viac lyrický, ako mi je milé. Bez prečítania obsahu pred filmom by som sa asi stratil v úvodnom deji. Dušou mladého dievčaťa alebo ženy sa režisér zaoberal velmi často, tu je to oživené trochou ťažiarskej drámy. Nájdu či nenájdu cín, keď zavŕtajú ešte pol metra hlbšie? Získa alebo nezíska Božka lásku, ak urobí ešte jeden krok? Okrem nej nesmel mať závrať pri natáčaní hlavne kameraman, niektoré zábery zhora alebo aj zdola sú naozaj unikátne. Vrtné veže, alebo ako ich nazvať, k tomu priam vyzývali, rovnako ako vyliezť na ne kvôli prvému bozku. Len ten záver, ktorý si treba domyslieť, ubral filmu štvrtú hviezdu. –––– Ani se na to nedávej. Vyber si něco rozumnýho, co má veselejší konce. (01.02.2016)

Prekvapivo ponurá atmosféra na obyčajný príbeh provinčného flirtu medzi drsným chlapom a mladým dievčaťom. Až som si miestami myslel, že je zrazu nízky tlak a vonku sa zotmelo. Niet sa čomu čudovať, že DVD uvádzal Noir Film Festival. Časom ale podľa mňa strácal tempo, ktoré už sa nevrátilo až do konca. Stále je to však ďalší originálny Kachyňov počin. (04.12.2021)

Reziser Karel Kachyna /Pozor, Vizita, Lasky mezi kapkami deste, Zlati Uhori/ natocil krasny film, v ktorom ide o lasku chlapa k zene, aby som bol konkretny starsi skuseny sofer a mlada neskusena dievcina. Karel Kachyna filmuje, ale takym sposobom, ze ma to bude este fascinovat a film si pozriem viackrat. Sympaticke dlhe zabery na krajinu, pomale, kludne tempo a volne na seba nadvazujuce obrazky mi povedia casto viac nez slova. Eva Solcova bola vyborna, a ze najlepsie filmy cs kinematografie sa tociliv 60. rokoch, tak dam 77 % (23.08.2017)

Závrať předznamenává Naději, jak už to tak v životě bývá… Rozpačité napětí mezi vyprávěním příběhu, vylíčením prostředí a charakteristikou postav se již zde řeší kompromisními resumé: od samého začátku se vše sčítá. Nerozehraje se drama, nepředstavují se hrdinové a prostor zůstává v pozadí, jakkoliv jej kamery sledují s větším zaujetím než ty tiché i hlučné lidi. Zatímco však v Naději k sobě přitahovali pozornost právě skvělí herci, zde lhostejně a nezaujatě hrají lhostejní a nezaujatí, a do černobílých siluetových podobizen si divák promítá své vlastní sny a viny – a při vší slábnoucí úctě pochybuji, že zrovna o tohle Kachyňovi a Novákovi šlo. Snad kdyby obsadil Chadimovou a Lackoviče nebo Peterku a současně rozehrál živý logos periferního společenstva, dokázal by tu tušenou přímku lidských životů zhmotnit, takto zůstalo u fragmentů, s nimiž se lze stěží ztotožnit, jakkoliv už člověk ledacos zažil. Když se v poslední třetině film zúžil na milostné drama, začal se hroutit i obraz a svět a hrdinové přestali být hrdiny, nezbylo nic… (21.04.2018)

Karel Kachyňa nejenže viděl lidi takové, jací opravdu jsou, ale taky ten svůj pohled dovedl ve své filmařině mistrně zprostředkovat ostatním. Herci pod jeho vedením nehrají, ale jsou těmi, které mají představovat. U filmu z prostředí pracovní party a z počátku šedesátých let bych očekávala ještě nějaké ty dozvuky budovatelského nadšení, tady jde ale především o citlivě podaný románek nerománek mezi zkušeným mužem a dospívajícím děvčetem. Když ke zmíněným kladům připočtu ještě kouzla s kamerou, nemůžu hodnotit jinak než nejvýš. (30.01.2016)