Biografia
Jan Novák patří mezi nejvýraznější představitele naší poválečné hudby. Studiu skladby, klavíru a dirigování na brněnské konzervatoři se začal věnovat v roce 1939. Přerušila jej však válka, kdy byl nuceně nasazen v Německu. Po jejím skončení konzervatoř v roce 1946 dokončil a následně krátce studoval na AMU. Jako žák Viléma Petželky a Pavla Bořkovce poté získal Stipendium Ježkovy nadace, které mu na přelomu let 1947/48 umožnilo studijní pobyt v USA. Zde studoval u Aarona Coplanda a u Bohuslava Martinů. Ten měl na jeho tvorbu velký vliv po celá padesátá léta, kdy s ním Novák udržoval čilou korespondenci. Svému učiteli věnoval „Variace na téma Bohuslava Martinů“ (1949) pro dva klavíry, které pak posléze (v roce úmrtí Bohuslava Martinů) instrumentoval pro velký orchestr.
V padesátých a šedesátých letech působil jednak coby koncertní klavírista (často společně s manželkou Eliškou, rozenou Hanouskovou), ale především pak coby skladatel na volné noze. V tomto období se věnoval mj. i tvorbě filmové hudby. Spolupracoval přitom zejména s Karlem Kachyňou. S Novákovou hudbou je tak spojena třeba volná trilogie o osudech mladých dívek (Trápení, Závrať, Vysoká zeď) stejně jako některá vrcholná Kachyňova díla z druhé poloviny šedesátých let (Ať žije republika, Kočár do Vídně).
Pro tvůj svobodomyslný postoj a osobitý hudební styl čelil Novák již v padesátých letech četným obtížím a střetům s představiteli tehdejší oficiální kulturní politiky. Patrně i proto volí po vpádu vojsk Varšavské smlouvy raději svobodný život v emigraci, kam ho následovala i jeho manželka s oběma dcerami.
Pokud jde o Novákovu tvorbu v oblasti vážné hudby lze za jakési jeho vrcholy označit např. nonet „Baletti a 9 pro noneto“ (1957) či kantátu „Didó“ (1967) srovnávaná newyorskou kritikou se Stravinského operou-oratoriem „Oedipus Rex“, dále balety „Svatební košile“ (1954) a „Aesopia na texty Phaerových bajek pro dva klavíry a sbor„ (1981) či smyčcový kvartet „Quadricinium fidium“ (1977). Symfonická tvorba je zastoupena „Filharmonickými tanci“ (1956) věnovanými nově založené Státní filharmonii Brno a první symfonií „Ludi Symphoniaci I“ (1977). Závěr jeho produkce v této oblasti tvoří dvoudílná „Symphonia bipartita“ (1983).
Jeho kompoziční styl vycházel z neoklasicismu Prokofjevova a Stravinského a obohaceného o prvky jazzu. Tomu zůstal s výjimkou krátkého tvůrčího období v počátcích šedesátých let, které se neslo v intencích tzv. Nové hudby, věrný do konce života.
Skladateľ
Filmy | |
---|---|
1995 |
Crime impuni (TV film) |
1987 |
Čierny kašeľ |
1982 |
Wir (TV film) |
1975 |
Des Pudels Kern (TV film) |
1967 |
Noc nevěsty |
1966 |
Kočár do Vídně |
Ukradená vzducholoď |
|
1965 |
Ať žije republika |
1964 |
Bláznova kronika |
Povídky o dětech |
|
Vysoká zeď |
|
1963 |
Deváté jméno |
Nádej |
|
1962 |
Havrania cesta |
Závrať |
|
1961 |
Trápení |
Krátkometrážny | |
---|---|
1966 |
Blaho lásky |
Do lesíčka na čekanou |
|
1964 |
Archanděl Gabriel a paní Husa |
Slóvce M |
|
1962 |
Kybernetická babička |
Herec
Filmy | |
---|---|
1973 |
Noc na Karlštejne |
Dokumentárne | |
---|---|
1995 |
Kompozice pro Jana Nováka (TV film) - a.z. |
Fanklub
(17)- prkalil skladateľ
- fragre skladateľ
- topi skladateľ
- reqiuem skladateľ
- bubun skladateľ
- ViktorD skladateľ
- ingi skladateľ
- TICHOPAN skladateľ
- Zmeo skladateľ
- Endyz skladateľ
- jm.angelo skladateľ
- krokodlak skladateľ
- Vengeance6 skladateľ
- Vairon skladateľ
- diakritik skladateľ
- omnivor skladateľ
- Petrus78 skladateľ