New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(viac)Recenzie (181)
Úsměvné...těžko říct, jestli zábavně nebo jestli ironicky...asi od každého trochu. Každopádně na to nezapomenu. ()
Moc hezké. Tři historky bez vzájemné návaznosti s nádechem nezávislého filmu. Každý z velikánů filmové režie nechal ve svém příběhu hluboké otisky a tak je New York Stories vlastně přehlídkou práce a přístupu těchto tří skvělých chlapíků na režisérské stoličce. Zcela subjektivně hodnotím nejlépe příběh Lekce od Martina Scorsese, ale Francisovo i Woodyho pojetí se mi taky líbilo. ()
Scorsese = 4* Allen = 5* Coppola = důvod tak nízkého hodnocení, celkový dojem z filmu špatný. ()
Čakal som, že ťažisko príbehov bude viac kladené na mesto New York, no nestalo sa tak. Nevadí. Samotné príbehy taktiež spolu nijako nesúviseli, vlastne ide o úplne samostatné jednotky, ktoré boli z nejakého dôvodu spojené do tohto filmu. Scorceseho príbeh pekne vykresľuje spôsob fungovania určitého typu ľudí, ale inak bol pre mňa skôr nezaujímavý. Coppolov príbeh ma vyslovene otravoval, prišiel mi nudný, vlezlý a naivný. Bol zameraný na snobské detičky snobských rodičov, na čo sa naozaj nemusím pozerať. Napokon Allenov príbeh sa mi páčil najviac. Bol vtipný, svieži a zároveň o niečom, čo sa týka viac-menej každého, alebo aspoň každý pozná niekoho, koho sa to týka. Moje celkové hodnotenie je viac-menej priemerom hodnotenia jednotlivých príbehov. ()
průměrnou coppolovu a lehce nadprůměrnou scorceseho povídku zachraňuje vtipný, svižný a typický woody allen ()
Tři povídky. Každá pěkně zvlášť, ikdyž dohromady tvoří jeden celek. Povídka první: láska hory přenáší, povídá se. Pravda to je jen zčásti. Když jeden minule a druhý ne, je z toho paskvil. Jeden druhého může využívat.....ale když se vlastně nejedná o lásku, ale o "líbení se", je celý příběh najednou o něčem jiném :-) Povídka druhá: příběh dcerky bohatých rodičů. Trochu šílené věci se dějí kolem tohoto dítěte. Finance vše obrací naruby. A do toho se rodiče dávají znovu dohromady. Styl vyprávění už mě nebral tak jako u první povídky. Povídka třetí: Povídka třetí se mi líbila ze všech nejméně. Stejně jak moc nemusím filmy Woodyho Allena, tak je tomu i tady. Bohužel. Sic je to asi nejvtipnější třetina, opravdu vtipná věc, to ztracení matky, ta závislost na matce atd :-) Každý příběh měl něco, celkově takový průměr. Vyprávěcí průměr. Kdybych ale viděl první část rozpracovanou do celovečerního filmu, asi bych se s tím dokázal poprat daleko líp :-) ()
Povídkový filmy mám poměrně ráda (říká Jarmuschova fanynka, ha!). Ale Povídky z New Yorku nedokážu ohodnotit ani kdybych se měla přetrhnout, a to z jednoho jedinýho důvodu- jako celek nejsou komplexní a já tady nehodlám počítat průměry. Nemají kromě toho, že se děj odehrává v New Yorku ani jeden společnej aspekt. Vypadá to spíš, jako by si Woody, Francis a Martin zašli na kafe a jen tak mezi řečí zjistili, že maj v šuplíku něco, co se odehrává v New Yorku, nebo by se to dalo eventuálně do New Yorskýho prostředí zasadit, a hned z toho byl projekt. Nemůžu hodnotit celek, rozeberme si tedy části. Scorseseho povídku bych, co se týče kvality, zasadila tak doprostřed. Neurazila, ale, bohužel, ani extra nenadchla. Na vině je dost možná scénář. Kamera skvělá, herci slušní. Proč mám pocit, že šlo hlavně o to, aby se Martin o víkendu nějak zabavil? Inu, proč ne, že? Ze začátku Coppolovy povídky jsem se snažila všechno brát s nadhledem, ale to prostě v dlouhodobějším horizontu bylo nad mý síly. Monsieur Coppola, všechna čest, ale už ten crack nehulte. Sledovat zazobanýho, snobskýho (jo! Jak je možný, že může bejt někdo ve 12i letech odpornej, hnusnej snob?! Smutné, prostě smutné) spratka, kterej má všechno, co si zamane a ještě je tak strašně "loveable" prostě není pro lidi s pudem sebezáchovy. Dogsbollocks. Woodyho povídka naopak potěšila, pobavila a možná i u spousty lidí vyžehlila reputaci Povídek z New Yorku. Umístit ji jako poslední bylo velice taktické, Herr Kommandant! ()
"Můžu tě znásilnit nebo zabít nebo zabít sám sebe.. Nebo znásilnit sám sebe!" - "To je vážně nuda, utrácet furt prachy..." - "Já nejsem úplně holohlavý! .. Však se dočkáš!" Každý má, holt, své chyby a podivnosti. Solidní povídky, ale nadstandard ne. ()
Jako nevím no, bylo to dost vedle. Nudil jsem se teda šíleně a ani jednu povídku jsem nedokoukal. První jsem ke konci přeskakoval po 30 vteřinách, druhou jsem zhlédl tak do třetiny a na třetí jsem se raději vykašlal a ukončil to. V první byly nesympatické, podivně smýšlející postavy proplouvající mdlým příběhem...vážně mi unikla i myšlenka, pokud tam teda nějaká byla - 1*. V druhé se to zezačátku zdálo nadějnější, jelikož to mělo být očima bohatého dítěte, ale po chvíli to stejně sklouzlo do podobně laděné nudy jako u první povídky, takže jsem to předčasně vypnul - 1*. Třetí jsem raději ani nezkoušel, takže mi z toho vychází horší 1*, a to především proto, že bych křivdil dobře odvedené kameře a hereckým výkonům. Vyhodnocení: Ta stopáž byla taky na držku 😩🥱 ()
Scorsese 5/10, Coppola 5/10, Allen 6,5/10 ()
Scorsese - *** Coppola - ** Allen - **** ()
Povidka Scorseseho se mi libila moc 85%, Coppola me docela zklamal..nechapu moc o cem to melo bejt 50%, Allen celkem peknej, ale taky me nak nenadchnul 70% ()
Z tohoto filmu mě asi nejvíce zaujala Scorseseho a Allenova část. Coppola také nebyl špatný, ale nějak mi tenhle styl nesedl. 75% ()
Čekal jsem teda o hodně víc, když jde o tak slavnou režisérskou trojku. První povídka (Scorsese) mi přijde nejslabší dějově, ale je nejlíp zahraná za všech třech (60%), druhá (Coppola) je takový příběh pro děti, mi přijde. Ale hrozně se mi líbila Heather McComb, na svlůj tehdy malý věk (12 let) to zahrála opravdu dobře (60%). Třetí povídka (Allen) mi díky originalitě a vtipu přijde nejlepší, ale neni to opravdu žádný zázrak... (70%). Celkově tedy lepší 3*. ()
První povídka, kde Nick Nolte hraje malířského génia je vcelku dobrá (3*), druhá infantilní povídka mě moc neoslovila (2*) a i když Woodyho Allena nemusím, tak jeho povídka byla nejlepší (4*)... ()
První povídka (Scorsese) za ****, druhá (Coppola) za * (strašná hovadina) a třetí (Allen) za *** (ten mě trochu zklamal). Celkově za ***, ale čekal sem víc, no co už. ()
Tři povídky natočeny velikány americké kinematografie zanechají příjemný pocit ze zhlédnutí. Každá z nich se diametrálně liší, tak nejde úplně hodnotit jako celek, což bývá u povídkových filmů zvláštní. Dá se hodnotit vlastně jen pocit, jaký ve vás film vyvolá. Povídky z New Yorku mají, ale tu výhodu, že nejde o desetiminutové etudy, ale o 40 minutové epizodky, což dá prostor pro vývoj několika málo postav, které se v nich objevují. Scorseseho Lekce mi přišla jen jakousi satirou na žárlivost a závislost, ovšem příliš jednoduše plynoucí. Coppolův Život bez Zoe byl mnohem lepší. Francise zde otevřel opět svoji dětskou duši (což pak naplno využil ve filmu Jack). Poslední Woodyho část byla tradičně nejoriginálnější. Hlava matky na New Yorkem, která jej neustále sleduje funguje výborně (trochu jsem si vzpomněl na Stůj, nebo maminka vystřelí). Dohromady tu máme tři dílka, u kterých ani jedno nejde pod práh průměrnosti, dokonce jej všechny převyšují se vzestupnou tendencí. ()
Velmi nevyrovnaný povídkový film, který je těžké hodnotit jako celek. Vcelku průměrnou Scorseseho povídku střídá slaboučký kousek od Coppoly a teprve závěrečná povídka Woodyho Allena je doopravdy vtipná. Zprůměrováno - tři hvězdy. ()
To, že sa spolu v rámci jedného projektu spoja traja z najväčších režisérov histórie svetovej kinematografie automaticky neznamená, že vytvoria dielo, ktoré ľahko "strčí do vrecka" akýkoľvek iný film natočený predtým aj potom. Tri príbehy, ktoré divákovi ponúkajú Martin Scorsese, Francis Ford Coppola a Woody Allen v poviedkovom filme z roku 1989, sú toho jasným dôkazom. Ak sú títo režiséri známi špecifickým a autorsky jasne čitateľným štýlom svojich filmov, jedinému, komu sa to v tomto prípade darí dosiahnuť, je iba Woody Allen. Ten sa vo poviedke "Oedipus Wrecks", ktorá celý film uzatvára, drží svojho nezameniteľného prístupu a spôsobu príbehového rozprávania, v ktorom sa hlavná postava zmieta v komplikovanosti vzťahov so ženami - či už s partnerkami alebo, ako je tomu tu, aj s vlastnou matkou - a zároveň je sarkastická voči sebe aj svojmu okoliu. Hoci Allenov počin nie je zďaleka taký dobrý ako mnohé jeho filmy, dokáže zachrániť tento poviedkový triptych od katastrofy, pretože Scorseseho aj Coppolove kúsky sú mimoriadne slabé. Obe majú nezaujímavý námet, ktorý sa odráža v príbehovom stvárnení, chýba im spád a diváka veľmi rýchlo prestanú baviť. Martin Scorsese v "Life Lessons" recykluje stokrát ohranú tému hľadania tej správnej ženy, predstavujúcej nielen umelcovu, ale vôbec mužovu múzu. Až na výnimku hudobnej stránky neatraktívny výtvor. Francis Ford Coppola a jeho "Life Without Zoë" z celého filmu vychádzajú vôbec najhoršie. Divák má pri tejto poviedke pocit, že sleduje nezaujímavý detský či rodinný film práve z prelomu osemdesiatych a deväťdesiatych rokov, pretože ním vo svojej podstate aj je. Slabé takmer po všetkých stránkach. Tak však pôsobia New York Stories aj ako celok. Nebyť záverečnej Allenovej poviedky, ktorá celý film skutočne ako-tak zachraňuje, išlo by o úplný prepadák a škvrnu na Scorseseho aj Coppolovej tvorbe. Dokonca ani newyorská výprava, v ktorej špecifický nádych možno divák dúfa, tu nedostáva toľko priestoru, koľko by sa patrilo. V samotných uliciach sa naprieč poviedkami odohráva len minimum scén. Väčší zážitok si už človek v tomto smere odnesie z pohľadu na jednoduchý, ale vskutku krásny filmový plagát s typickým newyorských obytným domom a vežami Svetového obchodného centra v pozadí. ()
85% 55% 90% ()