Réžia:
Vojtěch JasnýScenár:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Film, ktorého dej sa odohráva v rozpätí viac ako desať povojnových rokov, je umelecko kritickým pohľadom na osudové zmeny českej dediny v tomto období, ktorej pohodou dýchajúca atmosféra sa končí na jar v roku 1948. Dedinčania sa delia na dva nezmieriteľné tábory, kedy sa do novopečení funkcionári dostávajú do sporu s miestnymi sedliakmi. Keď v úsilí o združstevňovanie dediny nepomáha agitácia, obetným baránkom sa stáva sedliak František, ktorý vytrváva vo svojom presvedčení aj keď už ostatní zlyhali. (STV)
(viac)Recenzie (587)
Tohle by mohli prodávat jako nudu v prášku. Kupa nezajímavých polodementních postav, které mlátí prázdnou slámu a nic se neděje. Tohle že je v TOP300? Proč? Tohle by patřilo do nejhorší dvacítky! ()
S tichou vzpomínkou na pana herce Radoslava Brzobohatého. Krásný film. ()
Tolik oslavujících komentářů, nadšenejch diváků a zvolený téma slibovaly dechberoucí podivanou o zrůdnosti komunistickýho režimu. Spoustu divákům ke štěstí evidentně stačí, když je film "poetickej" a "uměleckej". Poetiku v tomhle případě dotváří uspávající básnickej komentář, předlouhý záběry z vesnickejch tancovaček a na spoustu ožralejch vesničanů, který maj větší problémy s alkoholem, než s nastupujícim režimem. Neni teda divu, že mi byly takhle podaný osudy hlavních postav vcelku ukradený a radši jsem koutkem oka sledoval premiéru novýho iPhonu, která mě ale zklamala nakonec ještě víc. Na pozadí "mistrovský" filmařiny se až v poslední čtvrtině začínaj konečně odehrávat zajímavější dramatický scény související s tématem. Bohužel maj ale žalostně málo prostoru a jejich dramatičnost mohla být mnohem větší (např. kdyby Františka popravili). Nedotaženej závěr už to taky moc nevytrh. Kdyby mi tenhle majstrštyk někdo pouštěl každej den, možná bych "to" komančům taky radši podepsal, dvě slabší hvězdy. ()
Sorry. Jako studie o tom, jak za komančů vyvstaly ty nejhorší vlastnosti lidí ano. Ale natahovaný to je až běda. Skoro bych do žánru přidal "muzikál". Navíc mě tam žádná z postav nijak nepřirostla k srdci. Takže mě to mrzí, ale nebudu dávat ani ty 4* jenom proto, že to tu dávaj všichni. A teď mě kamenujte :-)) ()
Moje hodnocení je ryze symbolické, Vojtěch Jasný má především moje uznání za odvahu, kterou patrně projevil, když se rozhodl natočit tenhle film. Ta odvaha byla nepochybně větší, než když třeba Sequens točil Kroniku velmi nudného léta. Tedy historicky podobné období, ale přeci jen trochu jiný pohled :) Ostatně, film také tak skončil, na desetiletí v trezoru. Problémem je, že mě ničím vlastně nezaujal, tedy krom faktu, že jsem u něj usínal víc jak u Tarkovskýho či výše zmíněného Sequense. Všichni tam mluví pochybným nářečím, ona kolektivizace a její podání ve filmu mě tedy neohromila a vlastně jediné, co si z filmu pamatuji, je postava Radoslava Brzobohatého, běhajícího s pluhem kdesi po polích. Třeba se mýlím, třeba opravdu nejsem schopen patřičně ocenit údajné krásy Rodáků. Jenže já si zkrátka myslím, že drtivá většina lidí zde hodnotí tak vysoko ne proto, jaký ten film je, nýbrž proto, o čem je, kdy byl natočen a s čím se vypořádává. ()
Výstižné vykreslení doby. Hujer a Trautenberk si to náležitě užívali. Brzobohatý zase tolik prostoru nedostal. ()
Pochopitelně jen málokdo napíše, že tenhle film není geniální... samozřejmě je a svým stylem vypravování je naprosto strhující. Hereckým obsazením a odvedenými výkony všech zúčastněných se pak z něj stává doslova pastva pro oči filmového diváka. Nicméně při poslední projekci jsem si všiml trochu nešetrného a umělého zapracovávání neherců do děje a celkového obrazu filmu. Tahle snaha o propojení filmu s realitou je sice míněna dobře, ale při bližším pohledu působí trochu rušivě. Ale to jen trochu toho hnidopišství.... ()
Neuvěřitelně nudná freska o tom, jaká svinstva se děla v rámci "dobrovolné" kolektivizace. ()
Na můj vkus trochu pomalé tempo, ale jinak výborný film, který dokonale vykresluje charakter našeho národa. ()
Filmove veldielo československej kinematografii nam ponuka ohromujuci obraz moravskej dediny od konca vojny do konca 50.rokov.Priroda v tomto filme pôsobi ako zvlašna sila tajomne ovplivnujuca svojim cyklom beh ludskeho života.Každu kapitolu otvaruju obrazy krajinnej scenarie ktore su nasnimane krasnou poetickou kamerou Jaroslava Kučeru.Jeden z najlepšich cs filmov vôbec 95%. ()
Asi je to významnej počin, ale mě to nesedělo. Nostalgie z Bystrého, to zase jo. Ty komouši, ty potřebovali přes držku hned zkraje. ()
Fiktívny svet dobrých rodákov sa opiera o reálne fakty tej doby. Udalostiam ktoré sa stali sa snažil režisér Vojtech Jasný podať tak aby to malo svoje srdce a ducha cez obyčajných ľudí. Ukazuje ľudí takými akými sme, čo v sebe ukrývame akými sme reálne. Chtivý po moci, citlivý pre lásku, zastrašený z nových vecí, zbabelý urobiť prvý krok a takto by som mohol pokračovať. Je to proste mozaika ľudských osudov po druhej svetovej vojne. Film sa odohráva v malej českej dedine kde sledujeme kolektív kamarátov ktorý sa postupne mení a formujú. Film manipuluje s náladou diváka, spočiatku som sa cítil skvele kedy som sa bavil a liezla z filmu pozitívna energia. Postupne však ako naberal film minutáž som sa cítil čo raz vo väčšej depresii. 80% ()
Začátek je vtipný, komunisté mají schůzi v kostele, s doprovodem varhan jedou budovatelské písně. Když přijde farář, pohotově přepnou na katolický chorál "Chválu pějme, Moravané, nejsvětější matce Páně." Pak už je to jenom smutný a smutnější. "Dostali jsme se mezi mlýnské kameny a ty nás melou a melou.", jak řekl František varhaníkovi. ()
Komunizmus patrí k tomu najväčšiemu moru, aký kedy postihol Česko a Slovensko. Dôsledky februárového prevratu v roku 1948 v malej českej dedine sleduje snímka režiséra Vojtěcha Jasného, ktorá v časoch normalizácie smerovala do trezoru. Príbehovo na malej ploche jednej obce dielo šikovne zachytáva dobové zmeny, znárodňovanie hospodárstva, prezliekanie kabátov a oportunizmus obyčajných ľudí, ktorí sa cítia ako páni sveta iba preto, že sú členmi strany. Jasného film ukazuje, čo s človekom robia falošné ideály, ale tiež, že sa vždy nájdu takí, ktorí im dokážu vzdorovať. Viaceré zaujímavo napísané postavy aj námet sú preto jednoznačne plusmi tejto snímky. Avšak dielo ako celok sa, najmä v rovine príbehu, vyznačuje aj viacerými slabými miestami. Najväčšmi dopláca na pomalosť a do značnej miery aj nevýraznosť. Obsahovo prakticky prázdne pasáže vypĺňajú väčšinu filmu, pričom sa medzi nimi sem-tam objaví niektorá zo zaujímavejších scén. V takmer dvojhodinovom diele je ich však asi ako šafranu, pričom stavať vyložene iba na myšlienky či postavy v tomto prípade nemožno. Všichni dobří rodáci sú dôležitou snímkou z hľadiska zachytenia historických udalostí. Z filmového hľadiska sú však nanajvýš kvalitatívne priemerným dielom, keďže predovšetkým príbehovo nedokážu do veľkej miery zaujať, pričom v ďalších rovinách takisto príliš nevynikajú. ()
Zhlédnuto opět, s odstupem řady desetiletí. Dojem z tohoto poetického a přitom krutého filmu je ještě více hořký. ()
Výtvarně čistý, ale jinak vemi přeceněný film. Politicky nekorektní, patetický, scénáristicky nedotažený. ()
Asi jsem se těšil příliš, protože tenhle film se mezi mé oblíbené - alespoň prozatím - rozhodně nezařadí. Přesto se vysokému hodnocení ostatních nedivím. I my, kteří jsme to nezažili si trošku dokážeme představit, jaké bylo "Buď podepíšeš nebo ..." Hercům nemám co vytknout, přesto mě film jako celek neoslovil. Zkusím za pár let znovu. ()
Velmi závažný film, který opět ,,šmátrá" v duši národa.V duši země, v které žijeme, ale také v duši země jako půdy, která nás živí, nás, marnotratné syny a dcery.Celkově byl pro mě snímek těžší na vstřebání, ale předěly s nádhernými obrazy přírody, které opravdu budí city vřelosti a navozuje tak pochopení s lidmi, jejichž životem byla půda.Tu milovali a při práci na ní si kdysi zpívali.Do doby, kdy se poměry otočili a vládu převzala do rukou sběř, která v lidech zabila tu lásku a půdě znetvořili tvář.Ale přesto vyplatí se poslouchat, třeba jednou budou zase zpívat... ()
Nechapačka v nie jednom momente (Menšíkov počin), v celku žiaľ sklamanie! No, nie je to moja káva! ()
Obec Bystré, kde se film natáčel, není moravská vesnice ale české město. ()
Reklama