Na prahu války

Typický Terrence Malick. Vďaka úžasnej kamere sa stávajú hlavnými hrdinami hoci aj kôš jabĺk, polámaný drevený plot, mrežované okno či pole zlatých klasov. Vizuálna báseň. Avšak čo z toho, keď tá báseň je zase raz dadaizmus. Krásna alpská príroda, dych vyrážajúce scenérie, skvelé interiéry aj kostýmy. Avšak čo z toho, keď slúžia zase raz tomu istému účelu. Strom života bolo prelomové dielo, následne režisér predviedol totálny zásek, našiel si proste tvorivý štýl, z ktorého sa už ani o centimeter nepohol. Najtragickejšie je sledovať scény, v ktorých herci evidentne dostali inštrukcie „robte si, čo chcete, hľaďte si do očí, hladkajte sa po tvári, pobehujte splašene ako deti v materskej škole, hlavne nech to pôsobí autenticky“. Lenže práve tieto scény vôbec autenticky nepôsobia a autorský zámer z nich čpie na sto honov. Prečo teda dávam štyri hviezdy? Asi kvôli tomu čerstvému alpskému vzduchu, ktorého som sa pri sledovaní nadýchala. (11.03.2020)

Jak lépe podat hrůzy války a propagandu nacistického Německa, než-li skrze čistotu a poetiku Malickova vyprávění. Avšak na Terrence Malicka se člověk musí naladit, aby chápal a nenudil se. Protože Malick vypráví jinak. Obrazy a hesly. Vyprávění je na vedlejší koleji. A dosud mi to u jeho filmů dost vyhovovalo. Strom života, Nebeské dny či Nový svět to jsou nádherné filmy, ať už po vizuální stránce, tak i díky jejich myšlence. A Hidden life na tom není jinak. Předkládá nádherné obrazy alpských vesnic z každodenního života a postupně ukazuje nárůst vlivu nacistické propagandy. Zfanatizování lidí, udávání a nutnost bojovat za jinou věc zcela (ne)dobrovolně. Je to nádherné dílo, ve druhé polovině pak emocionálně zdrcující. Ale mám k tomu dvě výtky. Tou první je, že délka se bohužel neobejde bez hluchých míst. A tou druhou pak absence Emmanuela Lubezkiho, kdy jeho učenec není vůbec špatným. Přednáší krásné obrazy, ale někdy je to poněkud divné a věřím, že by byl Lubezki konzistnějším. Přesto je to krásný film, kdy pokud se dokážete navést na na Malickovu vlnu poetiky, nebudete litovat. 7/10. (01.02.2021)

Autorsky naprosto specifický Terrence Malick je délkou znovu masivní, ale děkujme za to, že se v kladení „zásadních“ filozofických otázek tentokrát brzdil. Pamatujeme jeho neuvěřitelně dlouhé tvůrčí pauzy, za poslední dekádu ovšem přišel s pěti kusy, kdy některé je opravdu obtížné mít rád. Stejně jako samotného tvůrce. Jedni ho uctívají, druzí by mu nejraději na hodně prudkých schodech podrazili nohy. Teď (díky za to) namísto proudu estetizovaných obrazů nabízí i (větší) příběh. Vypráví o vnitřní síle a nezlomnosti ducha vůči zlu okolo, zkoumá nitra tápajících hrdinů. A znovu se snaží navodit dojem všednosti. I když kruté všednosti. Jeho hrdinou je jistý Franz a jeho žena Fani. Mají tři dcerky a hospodaří pod malebnými štíty rakouských Alp. Jenže je válka. Nacismus ničí rodiny, rozděluje vesnice. A Franz si postavil hlavu: odříkáním přísahy Hitlerovi. Nesledujeme střelbu do zátylků, nevidíme ostré boje, nemluvíme o jiných rasách, nepodíváme se do koncentračního utrpení. Jen rodina, hory, víra, teskno, mlčení. A jemná hudba od Jamese Newtona Howarda. A nad tím vším poetik Malick, který předkládá otázky, zda je výš vlastní přesvědčení nebo starost o osamocenou rodinu s velkým hospodářstvím. A její budoucnost. Malick znovu ukazuje lidskou bytost v nejrůznějších podobách a opět předkládá postavy, které se radují, trpí, milují, tápou, hledají. Jsem rád, že je zpět na koni. 70% (30.03.2020)

"Sú to len slová, vyslov ich a v srdci si mysli svoje..." Nádherný film, ktorý takmer schytal plný počet hviezd. Vizuálne je to skutočne nádhera. Kto videl aspoň jeden film od Malicka vie čo si má vybaviť. Napriek očakávaniu je réžia a celkový vizuál ešte lepší než som čakal. Videl som ten neskutočne magický a príťažlivý trailer, púšťal som si ho niekoľkokrát za deň a nevedel som sa dočkať kedy uvidím celý film. Film nesklamal, skutočne vám ponúkne to, čo sľubuje trailer, narozdiel od 98% ostatných filmov. Malick dokáže urobiť božskú atmosféru, krásne obrázky podmazané podmanivou hudbou, ktoré vás odrežú od okolitého sveta, ale tentoraz mal aj silný príbeh, z môjho pohľadu obzvlášť zaujímavý. Toľko chvály, tak prečo nie plný počet? Vadila mi posledná tretina, kde je Franz väznený. Čakal som viac dialógov, jeho dôvody prečo sa tak rozhodol, rozoberanie situácie na fronte, doma, vzniku fašizmu v Nemecku a Rakúsku, pripojenie Rakúska k Nemecku... chcel som s ním rozoberať to zlo, ktoré iba stručne spomenul . Necháva sa mučiť, ponižovať a ignoruje natiahnutú ruku o pomoc aj zo strany sudcov(skvelý Bruno Ganz ako vždy). Dôvody rozoberá len stručne, dusí to v sebe a je zmierený s osudom. Zachránil by to jeden 5 minútový hutný rozhovor, napr. s Brunom Ganzom, škoda toho, ale i tak je to nádhera a spokojnosť. ++++ Anglická verzia s občasnými nemeckými dialógmi na dotvorenie atmosféry mi prišla celkom fajn nápad, ale nemčina by filmu určite sedela lepšie. Po skončení filmu mi zaplo, že na blurey disku si tú nemčinu môžeme dopriať všetci. 80%. (18.02.2020)

[3,5*]     "Antikrist je chytrý. Využíva cnosť človeka, aby ho zviedol."     Krásne poetický film s charakteristickým rukopisom Terrencea Malicka. Táto filmová báseň oplýva nádhernými obrazmi horského prostredia rakúskych Álp a je podfarbená výbornou hudbou Jamesa Newtona Howarda. To poetické rozprávanie je trochu naťahované, miestami stráca náboj (ale po chvíli sa vždy zase dostaví elektrošok) a občas tie myšlienky vyznievajú až banálne. Dlhšie som mal problém zvyknúť si na tento osobitý filmársky štýl, naladiť sa na rovnakú frekvenciu, ale keď sa tak stalo, bol som filmom úplne zhypnotizovaný. Ďalšie moje výhrady sú výsostne subjektívneho razenia. Dve hlavné postavy mi totiž neboli zrovna sympatické: Fani (Valerie Pachner) svojim mužatkovským vzhľadom a Franz (August Diehl) svojim veľmi čudným postojom náboženského fanatika. Veď ako môže niekto povýšiť svoje presvedčenie (a to len vonkajšie, vnútorné si mohol nejakým hlúpym podpisom kľudne zachovať) nad svoju rodinu? Argument, že by svojim podpisom urazil boha mi pripadá dosť hlúpy. Ale to je len môj čisto subjektívny názor. Film veľmi umne kladie túto otázku (Čo je viac?) a je na každom divákovi, aby si ju zodpovedal sám za seba. (13.01.2022)