Egon Schiele: Smrť a dievča

Fajn, chcete moje dojmy z tohoto filmu v dlouhé nebo krátké verzi? V dlouhé bych je shrnul slovy – docela o hovně. V krátké – o hovně. A ne, není to proto, že svět malířů a maleb je situován zcela mimo můj záběr. Já umělce tiše obdivuju a trošku jim tu jejich lyrickou optiku vnímání světa závidím. Já když vidím zelenej a modrej flek, řeknu si „hele, vidím zelenej a modrej flek“. Když vidí zelenej a modrej flek umělec, řekne si „tohle propojení azurové a kapradinové stékající ve smyslný tyrkys je znázorněním konfliktu a současně kompromisu, duchovno jednotlivce nesmí být utlačováno na úkor společenských dogmat, musíme být pevní ve svých zásadách a zároveň svobodní ve svém myšlení“. Ano, i tolik se toho dá vyčíst ze špinavých vrat od stodoly na paintball. Ale aby se vaše čmáranice dostaly do podvědomí i kulturním diletantům jako jsem já, musíte mít to správné téma. Když budete malovat jablíčka a krajinky, vaše díla skončí maximálně v IKEA katalogu jako dekorace nad čalouněným dvoulůžkem, nikdo je nebude dražit za miliony ani o nich nenatočí film. Tím jediným správně ostentativním tématem je sexualita. Sexualita jako motiv dominuje napříč všemi spektry uměleckého vyjádření; pedofilní sochaři tesají do šutrů nahaté andělíčky s rozkošně malými penisy, impotentní Saudci zvěčňují otylé hospodyňky s vyvalenými pekáči přírodně vyšlechtěného ochlupení, literární universum zažívá comeback příchodem padesáti odstínů červenoknižního soft porna pro absolventky učebních oborů kadeřnice/cukrářka. Čím explicitnější sexualita, tím lépe. Malíři navíc dokážou detekovat krásu lidského těla i tam, kde by se standardní heterosexuálně smýšlející jedinec poblil. Pětipatrová ovarová pneumatika, stařecká bradavice na kundě, drátěný bobr v podpaží od jara – to vše se v očích malíře stává materiálem hodným několika temperek. Jenže jako bohémský bonviván se pak musíte zodpovídat z různých soudních dotazů, například zda jste tu základní školou povinnou modelku penetrovali, či jste její rozevřený penál pouze umělecky obdivovali. Jenže to je přesně ta kontroverze, kterou kolem svých amatérských omalovánek musíte způsobit, jinak zemřete jako osamocený neznámý úchyl a občas se vám přijde na hrob vysrat zatoulanej pes. Filmařsky unylá kýčovitá nuda bez jakékoliv scenáristické dramatizace, kterou docení maximálně skalní fandové tohoto incestně-pedofilního rakouského Adónise. (30.04.2017)

Schematický životopisný film točený podle šablony. Film o umění, v němž žádné umění nebylo, rozhodně ne to filmové, pouze řemeslná zdatnost. A zrovna Egon Schiele by si zasloužil pořádně kontroverzní filmové dílo! (14.05.2017)

Téma Schieleho není v kinematografii nějak nasycené, takže nový životopis velmi vítám. Pro příznivce té magické éry vídeňského kumštu a českokrumlovské kapitoly jest to radostná událost. Srozumitelný, emotivní, inspirativní. A nádherně pomrkávající na prolínání Schieleho s Klimtem. Nyní se mohu spokojeně vrátit ke staršímu filmu Herberta Veselyho Exzesse, už se na něj těším, neb jsem si dodala touto freskou odvahy. (30.08.2017)

Doufala jsem, že se tvůrci nesníží k vulgaritě a zůstanou u lehce provakativních leč mírně erotických scén. Těšíla jsem se na nějaké zajímavé pojetí, které mi ukáže Schileho z nějakého nového úhlu, kde bude jeho rozervanost, ale zároveň poodhalí něco nového. Bohužel zůstalo jen u těšení (24.06.2018)

Za 28 rokov života nakreslil Egon Schiele zhruba 2000 kresieb (schválne sa bavíme o kresbách, nie o stovkách obrazov, pretože krehké jednoduché kresby ho charakterizujú asi najlepšie). Ako ľahko však môže vyblednúť tuha ceruzky! Jeho hranaté, vyziabnuté a znepokojivé kresby boli takmer výhradne sexuálne inšpirované akty, pritom paradoxne (aspoň na mňa) pôsobia absolútne asexuálne. Ak bol tento autor posadnutý ženským telom a sexom, tak v samotných kresbách vychádza najavo, že inšpirácia bola možno len duchovná (alebo zachytávala ten hnus a výčitky svedomia, ktoré niekoho chytajú bezprostredne po súloži?!?). Zvláštny autor, zvláštny život, pre mňa vydarený film. (14.03.2023)

Velcí umělci nepotřebují dlouhý život - po vytvoření svého klíčového díla odcházejí. Nejinak tomu je u rakouského umělce Egona Schile. Jeho úžasné akty balancující na hraně erotiky a pornografie fascinují dodnes a staly se po právu jedněmi z nejdražších obrazů a kreseb aukčních síní. Živočišnost a přitom křehkost se svorně snoubí v díle, jež kdysi pobuřovalo a dnes okouzluje. Jako šťastné se ukázalo zvolit dopisy a vzpomínky a poskládat z nich mozaiku malířova života. Znalci jeho díla nebudou jistě překvapeni hojnou nahotou, která zde mohla být klidně prezentována i více a explicitněji. Vždyť byla součástí jeho života i díla. Kamera občas vykouzlí krásné obrazy (stavení na samotě, pózování modelek, sloupce namodralého světla deroucí se skrze okna do místnosti či noční sněžení), ale uměl bych si představit více poetiky. Nemuseli by to být zrovna P. Greenavay nebo Ken Russell, stačil by K. Kachyňa. Přesto jsem byl nakonec spokojen. (20.06.2020)

Patrně nejunylejší film o provokatérovi, jaký jsem kdy viděl. S provokatéry přitom bývá dost velká zábava, jenže Dieter si řekl "ne, budeme jenom střídat holky, to stačí." Šmarjá, co je na tom, tohle dělali chlapi už na Divokém západě, akorát se o tom nedochovaly žádné čáranice. Jakýkoli náznak, že by se příběh mohl rozběhnout taky jiným směrem byl náležitě potrestán, takže jsem si nakonec připadal jak v kozím chlívku u babičky. Já si nestěžuju, jsou to koneckonců moje oblíbená zvířátka, ale životopis o umělci by měl odrážet hloubku, jakou sám umělec ve svém tvoření cítil. Teda já aspoň doufám, že Egon cítil ještě něco jiného než svého kašpárka, protože abych byl upřímný, tak nejvíc ze všeho mě na celém filmu pobavila informace, že v dnešní době se jeho črty prodávají za miliony. (24.11.2016)

Ačkoli mě životopisné filmy nudí a vyhýbám se jim, tento jsem nakonec zatoužil vidět, dílem kvůli svému zájmu o Schieleho jako takového, a dílem kvůli mé intuitivní předtuše, že by tento film mohl být vcelku dobrý. To se mi sice ne úplně potvrdilo, ale určitě nemohu napsat, že bych film sledoval s nezájmem - myslím, že už minimálně díky hereckému představiteli titulní role mě bavilo na to koukat (a to nejenom proto, že Noah Saavedra je zde Schielemu skutečně velmi podobný). Celkově mi však bohužel přišlo, že na to, jak je ten film dlouhý, se toho v něm stane pohříchu málo, děj není příliš dramatický a dosti vlažným tempem spěje ke svému předem známému závěru - mimochodem tento film mě - tak jako mnoho jiných životopisných snímků již dříve - přiměl k myšlence, zda byl Schieleho život skutečně tak zajímavý, aby bylo nutné jej zfilmovat - jako by prostě nestačilo, aby za autora mluvilo jen jeho dílo. Za mě tedy nakonec spíše zklamání. (07.06.2018)

Skvěle natočený emotivní a silný příběh. A Noah? Pane bože, na něj se nedá vynadívat. (16.03.2017)

Nejsem si jistý, zda je vhodné vytvářet jednoduché rovnice typu Egon Schiele = Smrt a dívka. Na druhou stranu to má film v původním názvu jako podtitul a zaostření na vznik jediného plátna pomohlo odstranit nudnou hlušinu většiny ostatních životopisných filmů o malířích. Hlavní hrdina je fešák, takže se divák ani nediví, že v jeho blízkosti dívky odhazují stud, zábrany i prádlo na počkání. Filmy o malířích by podle mě měly mít výraznější výtvarnou práci s obrazem, ale budiž (70%). (18.11.2016)

Život hodný umelca ... užívať si (hlavne ženy), nestarať sa o peniaze (tie nie sú dôležité) a maľovať ... len toho samotného umenia mohlo byť viac. Hudobne vydarené, herecky zaujali hlavne dve postavy: Noah ako Egon a Valerie ako Wally. Slušný životopisný film, ktorý ani chvíľu nenudí. (10.02.2018)

Skolila ho a aj jeho rodinu španielska chrípka, odišiel priskoro, talent mal obrovský a mal aj dve veľmi silné vlastnosti umelcov: chlipnosť a syfilis. Film má veľmi dlhé pasáže, kde sa nedeje nič. Len hrá klavírna hudba alebo nehrá nič. Hoci ten klavír bol pekný. Na rozdiel od herečiek, kvázi "modeliek". (01.04.2022)

Ke shlednuti na Dafilms.cz (03.04.2024)

Egonovu tvorbu bezmezně obdivuji, tento film mě však zklamal. Nuda, ubíjející nuda. Nelíbilo. A není to Egonovo životem. (26.04.2019)

Naprosto perfektní prototyp životopisného filmu jakéhokoliv umělce. Nuda, v podstatě žádný děj, nuda, ploché a nezajímavé postavy a ještě jednou nuda. Při vší úctě ke tvůrcům, naprosto zbytečný film. 4/10 (17.11.2016)

Schématický ako sviňa. Bez pridanej hodnoty, bez výraznejšej dramatizácie. Potenciál pekných obrazov a jázd je narušený zbytočne popisnými detailami a strihom, ktorý narúša atmosférickosť a umeleckosť diela. Čo na tom, že herci sú fajn. Prečo by nás mal zaujímať životopis o maliarovi, ktorého osud je tak podobný tisíckam iných životopisov? Najhoršie na filme považujem fakt, že je tam toľko nahoty, až sa táto explicitnosť stáva nudnou a nezaujímavou. Prostredie/kostýmy a iné formálne zložky sú v pohode. Ale po filme zostal neuspokojivý pocit. Hlavný hrdina je totiž značne otravný vo svojich umeleckých kreáciach. (15.03.2017)

Já vám nevím... Prvních cca 20minut mě fakt bavilo ale potom to sklouzlo do takového nějakého divného vzduchoprázdna ve kterém se přešlapuje od ženské k ženské a není to ani moc drama, ani moc sexy, ano moc sranda.... Prostě nic moc.. (17.06.2017)

S kritikami filmu se neztotožňuji, i když by se při troše snahy nějaká ta chybka i nesrovnalost s realitou našla. Napíšu to jednoduše: stokrát raději půjdu na klidně i zpackaný životopisný film o jakémkoli malíři, jako prostá žena si ráda připomenu že existoval kdosi jako Egon Schiele, kouknu na to jak maloval, do jakého období patřil a dohledám si o něm zbytek v knihách či na internetu. Pořád lepší než Harry Potter, nemyslíte? Aby nám z těch kin potom masově nevymizely všechny dramata i náznaku dramatu či nějaké myšlenky, protože "divák to stejně neocení", protože "běžného diváka to stejně nezajímá", protože bla bla bla. Zaplaťpánbu, že se toto dostalo do běžné distribuce! Tečka. (16.11.2016)

Být skutečný Egon Schiele jako Noah Saavedra, plně chápu, že z něj ženský šílely :-) Ale vážně, hezky natočený film, jen si myslím, že tvůrci filmu skutečného Egona hodně přibrzdili. Mohli také zabrat delší časové období při takové délce filmu. (04.11.2020)

Ten portrét není sám o sobě nijak převratný, není to nějaký nový životopisný film, který by byl úplně inovativní. Je to prostě portrét zajímavého, bohémského, problematického, ale neskutečně nadaného umělce, který neměl dost času, aby nakreslil ještě více věcí. Ale zanechal toho po sobě dost. A za ten Krumlov prostě musím dát body navíc. (20.07.2017)