Muž, který věděl příliš mnoho

Hitchcockov špionážny triler so slabšou príbehovou líniou a chabejšou atmosférou, ktorú z nudy vytrháva slizký záporák obsadený Peťom Lorrem a akčný záver, ktorý ako by ani nepatril do dovtedajšieho filmu. Od neskoršieho amerického remake-u budem čakať ale viac. (01.10.2018)

Remake je lepší, v tomto filmu je toho hodně zjednoduššenu kvůli krátké stopáži, ale zase je film svižnější, trochu akčnější. Co je na této verzi velkou výhodou je charismatický Peter Lorre v hlavní záporné roli, hraje tu stejně dobře jako ve starším filmu "Vrah mezi námi", možná i líp. (16.08.2009)

Koukatelna, nicmene jen prumerna spionazni detektivka, ktera neni tak inteligentni, jak by se od rezisera Hitchcockova formatu dalo cekat. Mistr tady mel sva nejlepsi rezijni leta teprve pred sebou, coz sam pozdeji pripoustel. V roce 1956 si udelal remakem tohohle filmu reparat. (16.09.2008)

Tady už byly první náznaky toho, že Hitchcock bude jednou skvělý režisér. Příběh o chlápkovi, co se dostane na stopu atentátníků a unesou mu dceru je sice slabý a prokládaný podivnými vtipnými scénkami, ale gradace děje funguje. Skvělá je scéna v opeře, vynikající je pak závěrečná přestřelka atentátníků s policií, která mi i velice zajímavé momenty (matka hrdinka). A samozřejmě Peter Lorre je správně slizký záporák. Neříkám, že jde o skvělý film, ale líbilo se mi to. Krimi/thriler roku 1934. (21.02.2015)

Neštěstím mého hodnocení samozřejmě je, že jsem snímek viděl až po shlednutí remaku a především všech následných britských filmů AH. Proto nedokážu onen "první vzor" spatřovat jako první či jako "jeden z nejúspěšnějších a kriticky nejuznávanějších filmů Hitchcockova britského období". Vina je tedy na mé straně, ale ještě větší na Alfredově. A přitom jen stačilo, aby nikdy nic nenatočil, což po Muži, který věděl příliš mnoho (1934) bylo nejspíš nemyslitelné (i Truffaut film považuje za takový, který znovunastartoval režisérovu kariéru). Nejsilněji a nejnesmrtelněji (vyjma komorních pasáží u zubaře a při zpívání v kapli) samozřejmě působí scéna v Royal Albert Hall, kde naplno probleskuje Hitchovo mistrovství. Paradoxní přitom je, že jde o jednu z mála věcí, které se objevují v obou filmech (Kantátu bouřkových mraků složil Arthur Benjamin speciálně pro tuto scénu). Další poznámky už jen stručně: Název filmu je převzat z titulu sbírky detektivek od G. K. Chestertona. Přestřelka na konci filmu je založena na skutečném obléhání Sidney Street v Hitchcockově East Endu ze dne 3. ledna 1911. Alfred Hitchcock se ve filmu objevuje v 33. minutě, jde ulicí zprava doleva v černém plášti před vstupem do kaple. Charismatický záporák Peter Lorre bude později obsazen do Čtyř vyzvědačů (1936), unesená dívka Nova Pilbeamová do Mladého a nezkušeného (1937) a její taťka Leslie Banks do Hospody Jamajka (1939). (20.10.2014)

Pravda je takova ze jsem se na to sice dival ve dve rano, s angl. titulkama a po sedmicce cerveneho, ale za boha jsem nemohl prijit na to, o co ze tam vlastne vubec jde :) (15.01.2006)

Viacero nezabudnuteľných skvelých scén (typicky hitchcockovsky fraškovitá bitka zo stoličkami v kostole, scéna u zubára, srandovná babka v trenírkach), ktoré s výnimkou ikonického Albert Hall bohužiaľ u svojho neskoršieho remaku z roku 1956 už Hitchcock vynechal, nestačí tentoraz na vyššie hodnotenie. Snímku by sa totiž zišlo určité formálne zjemnenie a o niečo vyššia minutáž, pretože takto je tu občas skratkovité nezmyselné konanie postáv. Peter Lorre (hviezda Langovho kultového počinu M z roku 1931) je tu však výborný, v remaku z roku 1956 mu nevýrazný záporák nesiaha ani po členky. (20.08.2022)

Hitchova obľúbená téma - špionážna aféra - v prevedení, ktoré hodne škrípe. V chvíľach kedy ide o život sa pomaly bratajú nepriatelia, scéna u zubára pôsobí ako lacná groteska, naivita je prítomná v každej druhej scéne. Herci podpriemerní, pobaví len rehotajúci sa Lorre a fakt výborná scéna z Albert Hall. Je až k neuvereniu, že takto vycibrená scéna je prilepená k scénam príbehu, v ktorom ani nie je poriadne vysvetlené o čo zločincom vlastne šlo. Záverečná prestrelka je potom zlý vtip. (19.07.2021)

Bohužel mi nezbývá než souhlasit s Isherwoodem. Největším lákadlem je bravúrní záporák (se žvárem) v podání Petra Lorra - a to nemá ani příliš prostoru a velkou část svého textu se pouze foneticky nabichloval (12.07.2008)

Hitchova novější verze je lepší, ani tato však není špatná. (10.08.2023)

Chápu, že doba byla jiná, ale když srovnám tenhle film třeba s Langovými Špiony nebo Hitchcockovým o rok mladším filmem 39 stupňů, je Muž, který věděl příliš mnoho opravdu nepovedená slátanina. Příběh, dialogy, střih, kamera, název filmu... nic z toho nedává moc smysl. Přitom rozehrané je to dobře. Moc se mi líbil netradiční vztah ústředního páru a především postava Edny Best. Jenže z té se po událostech v úvodu stane další pasivní holka stříbrného plátna. Dvě hvězdy za ten úvod a ze shovívavosti k Hitchcockově rané tvorbě. (04.10.2020)

Novější verze je určitě vypilovanější. Z této staré se mi líbí scéna u zubaře, zpívání v kostele a závěrečná přestřelka. Naopak úvod mohl být určitě delší a postavy jsou trochu nevýrazné (až na Petera Lorreho). Scéna v Albert Hall je v nové verzi stokrát lepší. (25.03.2022)

Můj největší oblíbenec ve svém dřívějším období mě tolik tentokrát tolik nepřesvědčil. Zápletka je sice v roce 1934 na takové úrovni, kde ostatní budou za desítky let, to je u něj úplně normální, protože byl prostě nejlepší, ale hlavně poslední třetina filmu to je nastavovaná kaše a nebýt Petera Lorre, slavného to slovenského záporáka, bylo by to mnohem horší. Přestřelka na konci je hitchovsky překvapivě neobvykle nesmyslná, nekoncepční, dlouhá a krvavá. No, on ani remake s Jimmym Stewartem není to nejlepší od mistra. Nejlepší je snad lokace v Royal Albert Hall. (26.10.2009)

Pomyslný mezník v Hitchcockově tvorbě, který tvoří hranici mezi ranou prvotní nejistou tvorbou a ostatními filmy, které lze z dnešního pohledu považovat za naprostou klasiku režisérského mistra. Vůbec poprvé je možné spatřit velmi známé prvky. Pár z vyšší třídy, atraktivní a jedinečné prostředí, špionážní krimi, zlověstný záporák a skvělá práce s napětím a divákovo příběhovým zájmem. Ve své době největší filmový hit Hitchcocka, který byl taktéž mimořádně úspěšný v USA, kde na sebe vůbec poprvé upozornil a lehce si připravil místo pro své budoucí angažmá. Příběhové přímočaré, způsobené poměrně krátkou délkou, kde logicky nezbývá moc prostoru na hlubší analýzu postav, jejich motivaci, dějovou komplexnost a propojenost. Vše míří do jasného prvoplánového finále, ale na druhou stranu zde neexistuje, díky svižnému tempu, žádný nezáživný a vyloženě špatný moment. Scéna u zubaře skvělá, stejně tak jako kultovní scéna v Royal Albert Hall, kde Hitchcock skutečně vůbec poprvé perfektně a bezchybně pracuje s napětím a divákovo očekáváním. Závěrečná přestřelka působí celkem rutině, a upřímně nenabízí žádný šokující závěr, ale finální výstřel dokáže celkem skvěle okouzlit, přičemž tvoří nádhernou spojitost se samotným úvodem příběhu. Leter Lorre je svým herectvím a fonetickými dialogy bezchybný a nekompromisně skvělý. (27.11.2020)

Mám rád dobré filmy, což pro tento bohužel neplatí, a je mi jedno, jestli jsou starší, nebo ze současné éry. U filmů většinou neplatí nepřímá úměra, čím starší, tím lepší, jako u whisky. I když je pravda, že ty dnešní už nemají takovou uměleckou hodnotu jako dříve (zejména 50., 60. a 70. léta). Ale film z roku 1934 je na mě přece jen trochu starý, třebaže je od Hitchcocka. Tento snímek mě tedy opravdu nezaujal, jeho pozdější tvorba mívá rozhodně mnohem zajímavější příběh a bývá plná zvratů. Myslím si, že ve 30. letech přece jen byly filmy celkem naivní, přímočaré a bez zajímavého děje. Ale jelikož kompletuji Hitche, tak tento jsem musel vidět také. (13.01.2018)

Predchodca moderných špionážnych krimitrilerov, ktoré Hitchcock tak zvláda. 90 rokov starý film, ale v jeho podaní má svoje čaro. Miestami som si myslel, že sa pozerám na komédiu, napríklad scéna v kostole bola veľmi vtipná. Koniec zasa naopak veľmi akčný. Vo filme už môžeme nájsť prvky moderných akčných filmov, trilerov, gangsteriek. Kamera, herecké výkony aj dej miestami kostrbaté, na pomery Hitchcocka pomerne ešte priamočiare, je vidieť, že zatiaľ zrel ako víno a všetci dobre vieme, čo následne predviedol hneď ako dozrel. Nieje to top Hitchcockovej tvorby, ale v tejto dobe sa dá povedať, začínal, je to film z jeho ranejšej tvorby, britského obdobia a veľmi ťažko sa, vzhľadom na vek filmu, hodnotí, určite sa ale jedná o jedno z prelomových diel, nielen majstra hororu, ale kinematografie ako takej, v ktorom si našlo inšpiráciu veľa ďalších, podobne ladených filmov. Za mňa 4 hviezdy, ak beriem do úvahy dobu nakrútenia filmu. (27.06.2023)

Tvůrci hrnou na diváka jeden nesmysl za druhým, ale prokládají je vtípky konverzačními, situačními i filmařskými ; hlavně díky těm posledním mě film vcelku bavil. Nejvíc rozplétáním upleteného, Clivem u zubaře a ve svatostánku uctívačů (germánského ?) slunce, padlým a zjizveným skoroandělem Abbottem... Jako by se vyčerpal sekvencí v Albert Hall, v závěru dojde Alfrédu Velikému (JENNI si ho na rozdíl ode mě ve filmu všiml) vtip i napětí. Do "39 stupňů" daleko, předělávka po dvaadvaceti letech není lepší. (23.10.2016)